Nesahejte na prachy
Touchez pas au grisbi
Grisbi
Hands Off the Loot
Grisbi
Réžia:
Jacques BeckerKamera:
Pierre MontazelHudba:
Jean WienerHrajú:
Jean Gabin, René Dary, Dora Doll, Vittorio Sanipoli, Marilyn Buferd, Delia Scala, Gaby Basset, Lino Ventura, Paul Frankeur, Jean Daurand, Jeanne Moreau (viac)Obsahy(2)
Měla to být poslední akce před odchodem z podsvětí. Jean Gabin volí mezi přátelstvím a penězi. Max je všemi uznávaný muž podsvětí, muž pevných zásad. Ve svém věku už chce mít klid a zajistit se na stáří. To mu má umožnit poslední akce – uloupení velkého množství zlata. Max je chytrý, nikomu nevěří, a tak o všem ví jen jeho nejbližší přítel Riton. Ale Riton je přesný opak Maxe, nemá jeho zásady ani vůli. Osud Maxova „důchodu" je ohrožen... (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (54)
Stárnoucí gangster Jean Gabin se snaží zachránit svého přítele ze spárů hrabivého dealera (kupodivu debutující Lino Ventura). Kéž bych i já byl na počátku svého stáří takový frajer jako on, co se vlastně o peníze starat nemusí a padne mu do náruče (teda spíš do postele) ta první i poslední. Inspirace americkým noir-filmem je víc než zřejmá, ale zároveň je to starší člen rodiny francouzských gangsterek, které podobné téma ještě tolikrát později zpracovaly buď s Belmondem nebo Delonem. ()
Beckerova Diera patrí medzi moje najobľúbenejšie filmy vôbec, nie iba z väzenského prostredia. Nešiahajte mi na prachy ale patrí aj medzi gangsterkami iba k priemeru. Všetko ide podľa šablóny a na istotu. Množstvo žvanenia, Gabin iba prechádza z interiéru do interiéru a rvačka nikde. Dokonca aj záverečné zúčtovanie je skôr sklamaním a pôsobí tak trochu parodicky. Ventura nedostatočne využitý, ženy málo osudové. Z úcty k Beckerovmu spomínanému neskoršiemu majstrštyku a Gabinovmu slušnému výkonu zaokrúhľujem 50% hore. ()
Starosvětská francouzská gangsterská škola. 1) Ty bájné staré časy, kdy gangsteři se na oběd se svou kočkou převlékali, chovali se decentně, na úrovni a se šarmem a vždy drželi slovo i přátelství, i když na tom tratili, sice nikdy neexistovaly, ale je příjemné myslet si, že ano._____ 2) Pomalý film je úsměvný, násilí představuje pár kašírovaných facek, vše je takové přátelsky sousedské, i to gangsterské hašteření. Na konci však děj zostří a pojem drama získá své oprávnění._____ 3) 50letý Jean Gabin (Max) odchází do důchodu (to se tak ti zločinci mají), naštěstí nikoli hereckého. Jeho nejslavnější a nejlepší role ho teprve čekají._____35letý Lino Ventura (šéf konkurenční bandy Angelo) ve svém hereckém debutu zazářil._____ 4) Zaujaly mě dobové reálie, zejména stylové výtahy. ()
Přímočará realistická gangsterka s jednoduchým až prostým dějem a přímým tahem na bránu, pomalá, málo akční, avšak dostatečně atmosférická. Jean Gabin v roli sympaťáka Maxe válí na celé čáře a zdatně mu sekundují mj. Jeanne Moreau coby neodolatelná mrška Josy a debutující Lino Ventura v roli vypočítavého podrazáka Angela. 85%. ()
Tak tohle nahlédnutí do zločineckého podsvětí se mi velmi zamlouvalo, byla to přímočará chlapácká jízda s jedinou otázkou - parťák nebo prachy, v tomto případě osm cihel zlata.. No a bylo nad slunce jasné, že blýskavý drahý kov strhne pozornost všelijakých živlů.. Jean Gabin v roli Maxe dokonalý, elegantní gentleman, radost pohledět, ten jeho nádherně shovívavý pohled na Ritona si budu pamatovat, stejně tak jako pohled, který věnoval půvabné Marilyn Buferdové.. Lino Ventura v roli Angela mě velice potěšil, dal toho mladého drsňáka a drzého chlapíka v kvalitě první ligy. A ženy jsou tu krásné tak, až se tají dech.. ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (12)
- Snímka sa odohráva na siedmich rôznych parížskych lokáciách, pričom jasne nedefinujú mesto, sú obyčajné, sú to akoby anonymné miesta. Becker vymyslel názvy ulíc ako „rue Alphonse Allais“, „rue des Détroits“ či „Hotel Moderna“, čo je v skutočnosti Perfect Hotel, na ulici Rodier č. 39. Reštaurácia „Bouche“ je mix štúdiových kulís a skutočného exteriéru tančiarne na Montparnasse, na ulici Blomet. Táto tančiareň bola známou v 20. rokoch ako „Bal Blomet“ či „Bal nègre“, jednalo sa o centrum karibskej jazzovej kultúry v Paríži. Film to však nezdôrazňuje a ignoruje, že dejisko filmového príbehu sa nachádza na opačnom konci mesta ako Pigalle. Na rozdiel od románovej predlohy teritoriálne rozdiely medzi jednotlivými časťami Paríža nie sú vo filme podstatné. (Biopler)
- V snímke je až v troch scénach použitá zadná projekcia. V štúdiu sú tak zachytené parížske ulice na pozadí za postavami, ktoré predstierajú, že idú autom po ulici. (Biopler)
- Francúzske filmy-noir 50. rokov boli ovplyvnené kľúčovou literárnou stopou, ktorú zanechala tzv. Série Noire – šlo o preklady amerických hard-boiled kriminálnych románov. V tejto snímke je to príznačné pre hudbu, ktorá je akýsi hybrid jazzu. Spája americké a francúzske jazzové rytmy s francúzskymi melódiami a hudobnými nástrojmi, najmä s akordeónom. (Biopler)
Reklama