Veľryba

Krásně to bylo zahraný a i vcítěný, ale závěr filmu krapet zabil emoce a taky působil zvláštně. Scéna, která měla působit dojemně vám připomněla film VALL-E, jak kapitán lodi se rozhodl bojovat se skvým kormidlem. (16.03.2023)

Charlie: „Potrebujem vedieť, že som vo svojom živote urobil jedinú správnu vec!“ Rozumiem, prečo tento film väčšinu divákov nadchol. Áno, dokonca v tomto prípade súhlasím aj s ocenením Brendana Frasera za najlepší mužský výkon roku 2022. Kvôli jeho výkonu sa film oplatí pozrieť. Ale film vo mne zanechal rozporuplné pocity, nedokázala som mu uveriť. Všetko, okrem Charliehosa mi zdalo povrchné a ťažiace len z jeho hlavnej postavy, ktorá trpela fyzicky i duševne. A čo si s tým nešťastím vylievajúcim sa z obrazovky počať? (03.04.2023)

Jeden z nejvyhlíženějších restů loňska konečně dobrouzdal v legální formě na internet a tak mi nezbývalo, než po něm skočit zcela okamžitě. Netradiční vizionář Aronofsky mě postupně svými filmy provází už od počátku střední a ani tentokrát nezklamal. Rád do svých vizí protlačuje téma zkázy, ať už celého světa (Noe) nebo hlavně konkrétní osobnosti a na tom staví Velryba opravdu hutně. Sice mě nedostala do kolen jako jiné zdejší kolegy, ale jako drama o výčitkách, těžkých rozhodnutích a ještě horších konsekvencích, z nichž si může kdekdo odnést nejedno ponaučení, funguje výborně. [viděno v KVIFF.TV 10.5.2023] (10.05.2023)

Aronofsky se nezapřel. Naservíroval nám těžké drama o morbidní obezitou trpícím chlápkovi, co zanevřel sám na sebe a svůj život a své jediné naděje vkládá do své antisociální dcery. Stylem bych film přirovnal konkrétně Wrestlerovi. Ač se zde vše odehrává v prostředí jednoho jediného bytu, panuje zde ten stejný pocit, že k žádnému zadostiučinění ani vykoupení nedojde a že se hrdina svou vlastní destruktivitou postupně posune až k vlastní záhubě. Upřímně nejsem fanouškem takové té zacyklené eskalace, kdy se většina děje pohybuje na pomyslném vrcholu a nepříjemné pocity, které by měl prezentovat pozvolna či náhle, zde servíruje prakticky neustále. Film tím mírně ztrácí na dynamičnosti. Zbytek je nicméně velice slušný, perfektně pracuje s několika málo charaktery, které jsou naprosto uvěřitelné. Religionistický podtext zde nechyběl, stejně tak ani symbolické zakončení. Možná si to ještě nechám rozležet v hlavě, ale zatím to nechávám na 4*. (28.02.2023)

Vo svojej podstate je to jednoduchý príbeh muža, ktorý na sklonku života hľadá odpustenie. Prevedenie ale musí byť Aronofskovské, čiže inotaje, prirovnania, širokáče. Ostatné postavy tam majú svoje charaktery, ktoré počas dvoch hodín viac či menej odprezentujú, ale ich hĺbka nie je pre príbeh podstatná. Nakoľko sme prakticky každú zápletku už niekde videli, tvorcovia to chceli hrať na znepokojivého hlavného hrdinu, na jeho životný štýl, na jeho výzor a podobne. V princípe trochu samoúčelné a prekuknuteľné, ale po vzhliadnutí si už tú večeru nedáte. Velryba preto ostane v pamäti len kvôli skvelému namaskovaniu Frasera a pokiaľ vás bavia emócie vo filmoch, tak aj kvôli záveru. Depresívne počasie a záverečné vyčasenie sa asi v divadle nespravia. Silné 3 z 5 (05.03.2023)

Nápad zavřít celej film do jedný místnosti a přenést tak Charlieho izolaci i na diváka rozhodně fungoval. Fraser předvedl asi nejlepší výkon v jeho nepříliš magický kariéře, ale stejně jsem si z filmu na prdel nesedl. A nejvíc za to mohla ta jeho afektovaná dceruška, která byla napřesdržku. (11.03.2023)

Krásný dojemný snímek ve kterém kralují herecké výkony. Životní role Brendana Frasera na kterém celý snímek stojí. Oscara dostal zaslouženě. Vedle něho exceluje jeho dcera, kterou si bravurně zahrála Sadie Sink a která jenom dokazuje, že patří mezi nejtalentovanější herečky současnosti. Do toho bych ještě rád zmínil Hong Chau jako Liz a ta si mě ukradla vedle Frasera zdaleka nejvíce. Aronosfskyho filmografii nemám nakoukanou a pouze jsem od něho viděl Noe. Přesto vím, že se často zaměřuje ve svých filmech na rozklad hlavní postavy a zde tomu není jinak. Musím říct, že ano je to hodně tlačeno na ty emoce a raději bych ubral, ale je to vážně dobře zvládnutý film, odehrávající se v jednom bytě. Aronofsky nenudí a mě si snímek po chvilce hned získal a nepustil do samotného konce. Závěrečná část je nádherná emocionální tečka za tímto filmem. Přesto z filmu nejsem Tak moc odpálen jako jiní a ani jsem u toho nebrečel a to se přiznám, že nemám srdce z kamene, naopak. Za mě film na který se podívejte hlavně kvůli hereckým výkonům a těm emocím. Povedený film. 7,5/10 (17.03.2023)

Aronofského nejnovější film, který napsal Samuel D. Hunter podle vlastní divadelní hry, jde na dřeň emocí. Z podstaty věci tak činí velmi komorně, divadelně, a tak je potřeba k němu přistupovat. Podmanivou kamerou dvorního Aronofského kameramana Matthew Libatiqua sledujeme rutiní činnosti Charlieho v jeho (až na poslední scénu) potemnělém bytě, zatímco za okny převážně prší a vše podkresluje vtahující a s motivem moře pracující hudba Roba Simonsena. Dvojsečnost Charlieho, který vzdal svůj vlastní život, ale přesto neztrácí svůj optimistický pohled na svět a víru v lidstvo, fenomenálně zosobňuje Brendan Fraser, jehož herectví lze jen těžko popsat slovy - je to jeden z nejlepších výkonů minimálně posledních let. Málokdo by dokázal Charlieho vystihnout tak, jako Fraser, v jehož modrých očích je tolik smutku i lidskosti zároveň. Zdatně mu sekunduje zejména Hong Chau, ale i Sadie Sink, takřka jediné další postavy komorního dramatu. Během necelých dvou náročných hodin z diváka vyždímou všechny emoce, vždy ale vkusně a civilně, až přijde strhující a katarzní závěr, který je jednou z nejsilnějších scén poslední doby. (20.03.2023)

Neuvěřitelně povedený snímek plný emocí a herecký koncert Brendana Frasera. Na začátku jsme si řekli, že se podíváme jen na první půl hodinu, ale příběh nás natolik vtáhl, že jsme to skoukli celé naráz. Kolik věcí se může stát v rámci pěti dnů v jednom bytě? Další film, který jen dokazuje, jak moc je důležitá komunikace, kolik věcí zůstává nevyřčených a že se lidé nikdy nepoučí, aby věci řešili dřív, než je pozdě. (24.01.2024)

Za mě pro Frasera ohromná výzva, kterou splnil na jedničku.....Ta esej - na závěr zajímavé zjištění... Je to hodně intimní příběh, jak tu už několikrát zaznělo. Odhalení, pohled za zavřené dveře, jak to Aronofsky umí...Mám ráda jeho tiché scény, kdy není potřeba nic říkat a je vám z toho vnitřně tak nějak těžko...K zamyšlení rozhodně doporučuji, pokud si chcete "zhoršit" náladu - rozhodně také. A myslím si, že jako mnoho lidí - ke konci i mě tekla slza... (03.03.2023)

Aronofsky nás zasáhl do citlivého místa a to přímo do duše, někteří by to možná mohli brát jako režijní manipulaci, já to však beru jako dosti citlivou a chvílemi i pocitově těžkou záležitost na zrovna docela nelehké životní téma, které chvílemi dojímá a chvílemi  mrazí. Když k tomu přidám ještě to, že Brendana Frasera si po mumii oblíbili snad všichni a že to v poslední době v životě neměl úplně nejbáječnější, tak po tom co tu předvedl mu museli na oscarech fandit snad všichni no ne? (17.04.2023)

Některé návraty skoro zapomenutých hereckých tváří nejsou vůbec marné. A tak Brendan Fraser zase vstal a vzlétnul... (06.12.2023)

Naprosto zasloužený Oscar pro Brendana Frasera. (12.04.2024)

Mať 270. kíl, byť gej a mať za dcéru drzú piču, tak by som na jeho mieste niekde radšej spadla zo schodov a už sa neprebrala. A museli by ma piati dvíhať zo zeme. Brendan Fraser sa svojej role zhostil bravúrne, ale asi má doteraz svalovicu z tých tukových protéz, čo mu tam nacapili. (17.01.2023)

Tak tohle byl totálně zbytečný film. Příběh o homosexuálovi, který opustí svou manželku a osmiletou dceru kvůli svému milenci, který pak zemře a on se rozhodne zabít sebe žrádlem, naroste do mega rozměrů, ale před tím než umře, tak se chce smířit se svou již 17ti letou dcerou. Ta jedna hvězda je za Frasera, který ale na konci opravdu neskutečně přehrává. Jinak jsou všechny postavy příšerné, film nechutný a závěr je tím největším kýčem roku 2022. Aronofsky se snad už docela zbláznil. Zajímavá sice byla hudba, ale vůbec se do filmu nehodila, to spíš do nějakého thrilleru. Never more. (13.03.2023)

Dojemný a hlavně povedený film. Režisér Darren Aronofsky ve svých filmech rád zkouší hlavní hrdiny, a to ať už po fyzické stránce, tak i po mentální. Chce své hrdiny dostat do "bodu zlomu" a sledovat, jak se s touto situací vypořádají. U Velryby adaptuje scénář podle divadelní hry, a celý film prakticky uzavře do jednoho prostoru. O to více mě mrzí, že Aronofsky jede na jistotu a po režijní stránce nenabídne nic z čeho bych si sedl na zadek - matka!, Černá labuť, Fontána či Noe byli režisérsky opulentnější a ambicióznější filmy. Nicméně Aronofsky svojí práci odvedl velmi dobře a dostal ze svých herců maximální výkony. Brendan Fraser si pro sebe ukradnul celý film a jeho výkon je natolik upřímný, že ho s ním prožijete. Sadie Sink mi znovu dokazuje jak moc je talentovaná, a moc se těším na další její role. Hong Chau je v této roli skvělá a svým výkonem si mě hodně získala, jelikož dává své postavě všechno. Velryba je dost silný, ale to nejlepší se stane v samotném závěru, který je hodně dojemný a perfektně zahraný. (14.03.2023)

Velryba je působivou charakterovou studií jedné fascinující lidské duše. Drásavým dramatem s obrovským hrdinou, jehož dokázal oživit neméně obrovský herecký výkon. Více. (16.03.2023)

Velmi příjemně civilní a komorní, kdy se celý film omezíme na prostor jedné místnosti, což je vlastně i celý životní prostor hlavní postavy, do které se převtělil (ačkoliv ne až tak moc, časy Mumie jsou vážně pryč) Brendan Fraser, který tu zažívá svůj velký herecký comeback. Ve Velrybě je od začátku jasné, že se tvůrci snaží přenést na diváka co nejvíce emocí a to se také daří, a vše pak eskaluje do skoro až mystického závěru, kdy přesně cítíte to souznění a napětí mezi postavami. (12.02.2024)

Neznášam filmy cielene vyrábané na objednávku oscarovej komisie. Velryba všetky tieto filmy stelesňuje priam ukážkovo. Je tam úplne všetko. Snaha vyvolať súcit nad morbídnou obezitou počas úpadku "fat positivity" hnutia. Povinné zastúpenie nebielej rasy tentoraz v podobe aziatky, samozrejme adoptovanej bielymi rodičmi. Hlavná postava zastupujúca záujmy lgbt propagandy pretože čo už môže byť horšie než sa narodiť ako homosexuál, nepochopený spoločnosťou, pre ktorého láska znamená mnohonásobne viac než si dokážu obyčajní smrteľníci predstaviť. Nechýba ani prvok tzv. božskej relikvie, pretože to k tomu samozrejme patrí. Pridajme manželku hyenu, ktorá z nejakého nepochopiteľného dôvodu nedokáže s nadšením akceptovať novú sexuálnu identitu svojho muža. A samozrejme nesmie chýbať snaha o nápravu disfunkčného vzťahu s vlastným rebelujúcim potomstvom. Celé to zabalíme do atmosféry izby, osvietenej výhradne nočnými lampičkami, pridáme zvuk padajúceho dažďa a ocenenie za najlepší herecký výkon si odnáša chudák Fraser, ktorého herecký talent tvorí jedinú pridanú hodnotu tohto filmu. Celá táto mustra je už tisíckrát obohraná platňa a holyvúd by sa mal konečne zamyslieť a nájsť odvahu  vystúpiť z tohto bahna, v ktorom sa topí už príliš dlho. (02.05.2024)

Už dlouho se žádnému filmu nepodařilo ve mě vyvolat tolik smutku, lítosti a soucitu, a o to větší překvapení pro mě je, že to dokázal právě Darren Aronofsky. Uvědomuji si, že je to velmi uznávaný režisér, ale jeho filmy nepatří zrovna mezi mé oblíbené, a nemívám potřebu se k nim vracet (kromě Requiemu za sen). Pravděpodobně ani tento film nebude výjimkou, ale rozhodně mě oslovil víc, než jeho předchozí počiny. Kromě velmi podmanivé hudby, tento film stojí hlavně na hereckém výkonu Brendana Frasera, který je neskutečný... vezmeme-li v potaz, jak kvůli omezeným možnostem pohybu těla vše utáhl hlasem, obličejem, výrazem, mimikou, očima... ten výkon byl neuvěřitelný. Sadie Sink je nepochybně talentovaná mladá herečka, ale bohužel mi její postava nebyla sympatická. Samozřejmě chápu, kde pramení její vztek, zlost, zahořklost, možná i nenávist... ale nenašla jsem si k ní bohužel cestu. Od začátku do konce byla zlá a náznak udobření v poslední vteřině filmu mi k obměkčení nestačil. I přesto se jedná o zajímavý a neotřelý počin, který se mnou emocionálně dost mával. (07.03.2023)