Zachráňte vojaka Ryana

Jestliže je propaganda u ''západních'' filmů těžko postřehnutelná je teda vůbec? (řečnická) Jinak nevím jestli záleží na tom, jaké národnosti je voják, ať už je Rus, Němec nebo Američan, ale to, jestli projeví lítost je záležitosti charakterová - ale potvrdíš, že v západních filmech je často vidět zářný vojákův charakter (pokud jde o vojáky USA). Pořád je mi tedy milejší tato ''propaganda'', které se do jisté míry věřit (možná) i dá. A za druhý to považuju za detail - pokud není do očí bijící. Nerad bych ji ve filmu vyhledával na každým kroku a sledoval každý detail který by ji dokazoval.

Navážení se do Montyho je hlavně u Pattona. Tady jsem to neviděl. Tady jde spíš o to, že režiséři východních válečných filmů byli spíše dokumentárně ladění, takže akci jako v Ryanovi by prostě nezvládli a s tím souvisí i ta propaganda, je tam prostě víc viditelná. V Ryanovi je propagandy moře, včetně toho co říkáš, ale já to uvedl jen jako příklad. Jde o klasické vykreslení amercikého vojáka. Už jsi v nějakém americkém filmu viděl, že by hlavní hrdina (voják) zastřelil bezbraného? Nebo že by německý voják projevil lítost? I v ruských filmech (některých) jsou němci víc lidští než zde.

Spinosaurus: Vyslovils pár věcí, který bych docela rád abys nějak prokázal (jak se třeba obecně pozná západní dobrý a ruský špatný umělec, na základě jakých děl - literatura, filmy), proč je nepravděpodobnější tebou popisovaná scéna než ta v Ryanovi atd. Nehledě na to, že porovnáváš film z roku 1949 a film z roku 1999. Zkus Pád Berlína porovnat třeba s něčim dobovym (něco s Johnem Waynem třeba), aby to bylo souměřitelný. BTW já propagandu v Ryanovi vidim spíš v něčem jinym, třeba v klasickym americkym navážení se do Montyho.

Ligter: Ve čtvrtém díle série Osvobození mladý německý kluk vystřelí po generálovi. Ten řekne, ať ho pošlou domu k mámě, aby mu napráskala. Situace stejná, ale tady je vidět rozdíl západní a východní propagandy. Východní propaganda je zcelá očividná až směšná (Pád Berlína), zatímco západní režiséři (jakožto mnohem lepší umělci než ruští) tu propagandu dokážou naservírovat tak, že to člověk nepostřehne a tím se stává ještě údernější, protože divák tomu uvěří. Zatímco když Stalin přiletí do Berlína, tak tomu nemůže uvěřit nikdo.

Spinosaurus: Vidíš to je pravda, to je možná opravdu nereálné. Proč to ale považovat za propagandu, mě to jen přijde trochu silný slovo. Ale třeba by někteří vojáci mohli být děsně milosrdní a nechat ho jít i v reálu, ale nedávám tomu moc šancí. :D

Lighter: Tak třeba v tom, jak nechají jít toho němce, co zastřelil toho doktora.

Spinosaurus: No jo propaganda. To je subjektivní - někdo ji v tom spatřuje, někdo jiný zase ne. To jak komu vyhovuje. Kde je zrovna propaganda tady na konkrétním příkladu?

Vedel by dnes niekto lepšie napisat scenar a natočiť film ako je tento? nehovorím, sú aj iné filmy podľa skutočnej udalosti lepšie ale toto je unikát, na ktorý sa vždy dá pozerať a stále ma niečím fascinuje! A keď sú nejaké scény zdĺhavé tak len preto, aby skutočne opisovalo atmosféru v tích časoch. A menej sýta kamera, jednoduchá hudba len prispieva.

Si děláš srandu ne?

Super film.Tom Hanks a jeho zrejme zivotni role.

film stáhnete zde http://.cz.hellshare.com/zachrante-vojina-ryana-1998-cz-pal.avi/660523

Skvelý vojnový film s perfektným obsadením s týmto filmom sa určite neodmysliteľne spája aj hra medal of honor, ktorá v podstate dosť presvedčivo kopíruje dej filmu. Proste jeden z mojich najoblubenejších filmov

X_chatman: Já bych to vystřídal takhle AKCE X NUDNÝ DĚJ X PROPAGANDA

Steven Spielberg je opravdu pan umělec. Natočit tak realistické vylodění v Normandii. Ukazovat válku bez servítek,s úžasným Tomem Hanksem je nezapomenutelné. Každopádně akce střídá nudný děj a proto pouze 80 %

Mam Dotaz:Nemecky vojak ktery zabije toho Medica je ten stejny ktery zabije Mellishe a na konci filmu je zapit Uphamem?

Co dodat k Rentonově příspěvku.Myslím, že to vzal od lesa a pluh nasadil hodně hluboko.Pospojoval toho dost.Ovšem s akcí kolem vlaku p.Wintona mi to nesedí.Myslím, že děti, tehdejší děti, dnešní kmeti jen stěží poznaly, čemu utekly.Mám na mysli existenciální peklo jímž procházely miliony Židů.Pro ně jistě bylo nejvíce traumatizující opustit vlastní rodiče nebo blízké, kteří se o ně starali.Obráceným směrem je to jasné také.Tady vidím jediný stačný bod s bratry Ryanovými. Matka prožívá jistě peklo když přijde o děti.Připomínám film Pět Sulivanů...Je to mnohem silnější než nějaký Spielbergův opus, a přitom jde o téměř komorní film s parádním vykreslením dětství a dopívání pěti bratrů, kteří přišli o život najednou a matka o pět dětí.Co je tedy silnější? Pět najednou nebo dva či tři postupně.Asi mírně nablblá otázka, není-liž pravda?Jak se postupně vzdalujeme od II.války nebo holokaustu v čase, vymírají lidé, kteří o tom mohou zodpovědně vypovídat.Někdo může namítnout, a kolik daších, byť menších válek, se od té II.již odehrálo?Žádná z nich však nepřinesla utrpení tak obrovskému množství lidí.Hrůzy těch dalších však nebyly, to připouštím, o nic menší než ty, které se odehrály během světové války.Já bych nespojoval železniční akci s dalšímï uvedenými.

Když Tom Hanks chce odpálit na konci most tak zakříčí na Sizemorea ať se stáhnou a pak je záběr ze zhora jak se stahujou a v pravym dolním rohu sou dva kameramani v bílejch tričkách!

Omezená platnost :-/

Co natočit film Válka matky Ryanové?
Očima Milana Vodičky redaktora MF DNES
K 70. výročí druhé světové války jsem si přečetl scénář Tarantinových Hanebných panchartů a pak jsem vyrazil Wintonovým vlakem a se skutečnými „Wintonovými dětmi“ do Londýna. Nesourodá kombinace? Mně se doplňuje docela dobře. Zkusím vysvětlit proč. Tarantinův scénář je výborný. Ale nějak se mi z něj pořád dělala kopřivka. Válka se v něm stala zábavou. Ne pro nácky a jejich lovce ze skupiny amerického poručíka Alda Raineho, který se scénu od scény lepší v umění vyřezat náckům haknkrajc na čelo. Ta kopřivka je z toho, že válka je zábava pro nás. Nic víc už z toho pomalu nezůstalo. Po sedmdesáti letech je to už jen showbyznys. Cynik by řekl, že je vlastně dobře, že byla válka, protože není třeba ji vymýšlet, aby bylo co točit. Díky tomu, že ta válka byla opravdu šílená, krutá a krvavá, je pořád námětů (i zájmu, a tudíž i diváků) dost. A jelikož už jsme toho viděli a přečetli tolik, máme pocit, že už o ní všechno víme. Nic nás nepřekvapí. To je iluze, protože válka se omezila jen na příběh. Okousali jsme ji na kost, ale kupodivu moc nevíme, jaké to maso bylo. Válka se nám scvrkla jen na boj, v němž hrdinové bojují proti padouchům, spousta jich zahyne, ale těch na druhé straně naštěstí zahyne ještě daleko víc. Hodně se umírá. Jako v každé jiné válce, jen u Tarantina se navíc ještě skalpuje. Je to plochý pohled. Na jiný rozměr války mi stačilo pár hodin veWintonově vlaku. Jen klid: nechci teď unavovat řečmi o dobru a zlu, které sice mají v souvislosti s touhle válkou své pevné místo, ale opakováním se z nich bohužel stávají duté fráze. Druhá světová válka jsou obyčejné životy lidí, o nichž nikdo filmy nenatočí. Abyste mi rozuměli, jak si to představuju, vezmu si na pomoc film Zachraňte vojína Ryana. Není starý, všichni ho známe. Padlo několik bratrů Ryanových, a tak skupina vojáků dostane úkol, aby odvedli z fronty posledního žijícího ze sourozenců. Aspoň někdo by měl přežít. Výborný nápad... Ale mám lepší. Ten film by se jmenoval Válka matky Ryanové. Vůbec by v něm nebylo vidět bojiště, jen strach rodičů o děti. Ten je tak těžký, jako kdyby vám do hrudi nalili olovo. Pak by tam byl bol a zoufalství, to jak by přicházely zprávy o padlých synech. Anebo by mohl být taky film o matkách, jejichž synové padli, aby přežil poslední Ryan. Co tomu asi říkaly? Vážení, to byste teprve viděli pravou válku... Byla plná malých bolestí. Za každého se někdo bál, za každého zabitého někdo plakal. Teď sedím ve vlaku mezi těmi, kdo měli taky zemřít, ale vyklouzli osudu. Jejich rodiče, kteří to zařídili, se většinou rozplynuli nad komíny lágrů. Natočí někdo někdy film i o nich? Druhá světová válka se nám scvrkla na bitvy a přestřelky. Dokola si přehráváme miliony těch, kdo padli nebo byli zabiti. Měli bychom si přehrávat i bolest těch, kteří se o ně báli. Třeba by to byla účinnější brzda. Tvář umírajícího vojáka působí hrozně. Ale pohled na tvář matky, když jí to oznámí, by možná měla větší sílu.

Taky z jiného soudku - Válka matky Ryanové
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=206&r=nazorya&c=1251021

flanker.27: Ano, přímo ono to není, přesto určitá podobnost se najde. A o Sullivanech by určitě zajímavý film byl, a nemusel by být vyloženě ani válečný (zčásti). Resp. i o jejich životě, a samozřejmě tragický konec. Třeba se to někdy chytne.

Ligter: Docela zajímavý. I když nejde o záchannou operaci v tom smyslu, jak je ztvárněná v Ryanovi. BTW docela bych uvítal novej film o Sullivanech (starej film natočenej ještě za války s nima nemá moc společnýho).

Kdysi jsem tu povídal o odkazu, který obsahoval i určitou pravdu o tom, že se kdysi hledal nějaký voják kvůli smrti jeho ('třech') bratrů. Zde je, i se zdroji. Přece jen se příběh ZVR na něčem reálném zakládá.
http://worldatwar.eu/articleprint.php?articleid=324&lang=5
http://en.wikipedia.org/wiki/Niland_brothers

sniper18: To je samozřejmě tvoje plné právo, u mě je prostě problém v tom, že když mě film nepřesvědčí (z důvodů viz dřív), těžko ve mě může přesvědčivě vyvolávat emoce. BTW nejsem obhájce Ryana, sice jsem mu dal 4*, ale to čistě za technickou stránku a za to, že když jsem to viděl poprvý, úvodní scéna na mě dost zapůsobila. Jinak výhrad mám k tomu filmu tolik, že vidět to znovu, možná by to kleslo někam pod dvě.

flanker.27-jasné, že nečakám všetky detaily, ale vymeniť také veľké množstvo vojakov za dvoch mi pripadá už dosť veľká chyba. A k tým Putám vojny, samozrejme s tebou súhlasím, že tam je mnoho nereálností, ale dôležité je, či mi na tom záleží. Mne teda určite nie. Pre mňa je to vynikajúci film s množstvom perfektnej a rozmanitej akcie, ale zároveň sa mi aj veľmi páči príbeh, réžia a aj herci. A tiež je to podľa mňa dosť emocionálne silný film. V Ryanovi sa mi páčila akcia, ale film ma nechal úplne chladným, zatiaľ čo Putá vojny mali viacero silných scén.

Šandík: To, že u masovejch scén neodpovídaj jednotlivý záběry (množství a pozice lidí apod.) je BTW celkem obvyklá chyba většiny výpravnějších filmů (hodně je to vidět třeba v Gladiátorovi v úvodní bitvě), ne že by to byla omluva ale nebylo by fér vytýkat to jen Ryanovi. Právě tohle měli dobře ošetřený ve starších sovětskejch filmech (Osvobození, Vojna a Mír, Waterloo), díky tomu, že se na natáčení podílel OPRAVDU velkej kompars, takže se záběry nemusely šidit.

flanker.27: Well, dobře řečeno. A co říkáš na tu výtku ohledně Ryana a té plné/prázdné pláže. Docela by mě zajímal názor někoho povolanějšího, než jsem já. Taky si tu scénu tak nějak vybavuju (jo, je fakt, že už je to několik let) a je fakt, že to je trochu divné.

Pouta války jsou IMHO jedna z největších pitomostí válečného žánru, naturalismus ještě dobrý válečný film nedělá. Patosu je v něm na deset Ryanů, je to plné nereálných scén, kdy si uprostřed hvízdajících kulek bráškové říkají to svoje, původně neduživý studentík se srdeční (nebo dýchací, už nevím) vadou změní v terminátora atd. Nehledě na to, že jihokorejská armáda byla v boji naprosto neefektivní a bez podpory OSN by byla smetená z poloostrova během pár týdnů (což filmu samozřejmě vůbec není vidět). Naprosto nereálné, přitažené za vlasy, nedůvěryhodné. I když z hodnocení většiny mívám vždycky pocit, že jsem viděl něco jiného než většina ostatních. Vkus je zkrátka individuální.

Podľa mńa to vylodenie v Normandii vyzerá veľmi dobre, ale neviem, či som tomu zle pochopil alebo to bola chyba, ale počas tej scény niekoľkokrát najprv zaberú pláž, kde sú stovky vojakov, potom ukážu pohľad od nemeckého guľometníka v bunkri, ktorý má rozhľad na veľkú časť pláže a vidí tam jedného možno dvoch vojakov a zase je pohľad od vojakov a zase sú ich tam stovky. Tak toto mi pripadá veľmi zvláštne, tak neviem kde sa stala chyba. A ked´ sa tu už tak porovnávajú vojnové filmy, čo tak Putá vojny? Tie podľa mńa valcujú Ryana po všetkých stránkach a je to to najlepšie, čo som kedy v rámci žánru videl.