Réžia:
Sofia CoppolaScenár:
Sofia CoppolaKamera:
Lance AcordHrajú:
Bill Murray, Scarlett Johansson, Akiko Takešita, Anna Faris, Giovanni Ribisi, Takaši Fudžii, Nancy Steiner, Kei TakyoVOD (1)
Obsahy(2)
Bob Harris (Murray) a Charlotte (Johansson) sú dvaja Američania v Tokiu. Charlotte je mladá žena, ktorá cestuje po svete so svojim workoholickým manželom - fotografom (Ribisi), ktorého kvôli práci ani nevidí. Bob je starnúca filmová hviezda, ktorá má v meste nakrúcať nudnú reklamu na whiskey. Zo svojho života sú obaja frustrovaní a nemôžu spávať. Jednu noc sa náhodne zoznámia v hotelovom bare. Ich nečakané stretnutie rýchlo prerastie v priateľstvo. Túlajú sa podnikmi Tokia a zažívajú pritom neuveriteľné stretnutia s jeho obyvateľmi. Spoločne napokon objavujú novú vieru v samých seba a v možnosti života.
Film nakrútila režisérka Sofia Coppola, dcéra F.F.Coppolu, ktorá za scenár k tomuto filmu získala Oscara. Film bol nominovaný aj v kategórii najlepší herec v hlavnej úlohe (Murray), najlepšia réžia a najlepší film roka. Zlatý glóbus pre Billa Murraya za najlepší mužský herecký výkon, Sofiu Coppolu za najlepší film - muzikál/komédia a scenár. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1 218)
Bohužel mě to nějak extra nezaujalo. Je to precizní řemeslo, jenže docela nudné. Ale ta mladá Scarlett, kvůli ní se to dá vydržet do konce mmmm. ()
Poklidný film, ale až moc! Nejvíce mne bavily reálie z Japonska, člověk se podívá na jinou kulturu a způsob života. To je ale asi tak vše, co mi film dal, zbytek byla celkem nuda a proto: 50% ()
Všechno co nesnáším na západní produkci. V jádru nosný námět (pocit odcizení, základní lidská zkušenost, vždyť je to nejčastější téma umění) znehodnocený močopudným zpracováním. Každá estetická i stylistická komponenta tohodle kochání se vlastní melancholií mě nutí zvracet do dálky. Sebestřednost (se vole nediv že je ti na sebevraždu když jseš do sebe zahleděnej narcis kterýho maj vlastní děti rády jenom ze setrvačnosti), povýšenost, redukující současné Japonsko na zemi iritujících excesů a jeho historii na kýč, omalovánky, divné jídlo a bonsaje. Až mě šokoval režisérčin přístup, kdy netematizovala nic, co by se nabízelo a co by filmu dalo alespoň iluzi hloubky. Všechno je legračně konformní, neradikální (možný náznak subverze je možné číst ve scéně, kdy se při karaoke party zpívají Sex Pistols, ale to je jen miniatura vyčuhující z tónu filmu). (Navíc SJ ani neukáže prsa). ()
Výtečný snímek. Po dalším zhlédnutí musím ještě zvýšit hodnocení. Film pro mě fungoval jako ta nejlepší pozvánka zajet si do Japonska, přesněji řečeno Tokia. Jiný mimo japonský snímek neuvidíte, který by dělal právě takovou reklamu na zemi vycházejícího slunce než je Lost in Translation. Pozorujeme moderní architekturu, vyspělou a kosmopolitní civilizaci a na opačném pólu starobylou kulturu a tradice. Stejně tak milí, vstřícní a nekonfliktní lidé, kteří vám vyjdou vstříc, ačkoli třeba neumíte jejich řeč. Tak, jako to prožila skvělá dvojce Bill Murray a Scarlett Johansonn. Jisté kouzlo snímku netkví pouze v krásných záběrech a sceneriích velkoměsta, nočním divokém životě a hromadě lidí, kam se jen podíváte, ale také právě na první pohled nesourodém páru postav, které výborně představují zmínění herci. Na jedné straně herec Bob, který se ocitl v tomto cizím neznámem prostředí v postatě z donucení ze strany svého agenta, aby zde především natočil reklamu na whisky, na straně druhé mladá dívka Charlotte, jež zase dělá pouhý doprovod svému manželovi, fotografovi. Oba však trápí jejich samota, znuděnost, neznámé, cizí místo. Domov pro ně je velmi zdálen, ačkoli by se v něm, co nejdříve už viděli. Společným místem se stane hotelový bar, ve kterém se právě tyto dvě postavy potkají a zrodí se vztah, přátelství, jenž nás provede, jak celým městem, tak i jejich samotnými osudy. Bill Murray v tomto případě, předvádí velký kus svého hereckého umění, které je bud vážné nebo komické. Když vytváří humor tak v konfrontaci s domácími Japonci, v přítomnosti Scarlett Johansonn, jenž mu ve svých 19 letech zdatně herecky sekunduje a někdy si vystačí úplně sám, jako když je ve sprše nebo na posilovacím stroji. Snímek však nezapomíná ani na Japonsko jako takové. Je v něm hezky vidět některé typické kulturní prvky, jako např. herny, automaty, zábavní pořady, anime, nebo třeba karaoke. Je to jednoduše krásný film, který potěší svou přirozeností, citlivostí i jistým vtipem, kterým je okořeněn. ()
Komatózní unudění bezprostředně po zhlédnutí střídá po pár dnech nadšené a dojaté vzpomínání na lehkost, s jakou tento film prezentuje své poselství. Jak nenuceně a nekonvenčně odhaluje touhu člověka nebýt sám a nutnost spřízněné duše v odloučeném prostředí. Leckdo by režii nazval nevýraznou, ale ona jen diváka nechává se k závěru dobrat samotného. Lost in Translation je film, který roste a zraje jako víno a příjemně hladí po dušičce, což si jako nekonzumní divák užívám naplno. ()
Komorný, dojemný príbeh s prvkami sympatického humoru. Niekto iný ako Bill Murray by hlavnú rola hrať nemohol. Skutočne to bola rola pre neho. 7,6/10. ()
God save Bill Murray! ()
Hodně pocitový film o dvou duších, jež nemůžou nalézt kdo ve skutečnosti jsou a co od života chtějí. Moc pěkný. ()
Malý, komorní film o velkých životních otázkách. Některé z nich zazní, jiné zůstanou nevyřčené. Film o tom, jak jsou naše životy za vším tím pozlátkem a maskami vyprázdněné. (Druhé zhlédnutí, první 13. 6. 2012) ()
Teda, tohle je snad ten nejlepší film z rukou ženské režisérky, který jsem kdy viděl. Lost is Translation je nádherná studie úzkostné deprese a ničím nenuceného přátelství. Herecky velmi příjemná záležitost, ke které se nestyďme připojit i osobité vizuální zpracování a výborně sem padnoucí hudbu. Příběh je dost jednoduchý, avšak díky skvěle napsaným postavám, působí vážnějším a velmi melancholickým dojmem. V závěru se tedy jedná o velmi příjemnou záležitost, nemám problém doporučit. ()
O práve tejto snímke režisérky Sofie Coppoly z roku 2003 z času na čas stále počuť, aká je výnimočná. Príbeh o dvoch Američanoch - hercovi Bobovi Harrisovi (Bill Murray) a vyštudovanej filozofke Charlotte (Scarlett Johansson), ktorí sa náhodou stretnú v japonskom Tokiu, preto diváka prekvapí, keď zistí, že nijak zvlášť výnimočný nie je. Coppolovej film sa snaží byť netradičným romanticko-dramatickým počinom, čím na jednu stranu aj je, ale na druhú stranu nefunguje takým spôsobom, ako by bol možno divák očakával. Dokonca môže vyznievať pomerne zvláštne, keďže zobrazenie "vzťahu" medzi postavami Boba a Charlotte je iba akýmsi nezáväzným koketovaním, ktoré k ničomu nevedie. Ale áno, stále je potrebné brať do úvahy, že práve toto je Coppolovej zámerom, pričom dôraz je v prípade tohto filmu kladený na to, aby vynikla vnútorná prázdnota oboch hlavných postáv. Bob aj Charlotte sa ocitajú v Tokiu, v pre nich cudzom, neznámom svete, ktorému nerozumejú, hoc sa ho akokoľvek snažia pochopiť. Darí sa im to však len veľmi ťažko, pretože v podstate nerozumejú ani sebe samým. V istom smere môže dokonca ich vystupovanie a konanie pôsobiť až ignorantským spôsobom (smerom k Japonsku a tamojšej kultúre), čo filmu pozitívne body v diváckych očiach rozhodne nenahráva. Z hereckého hľadiska je snímka v poriadku. S postavami, ktoré herci stvárňujú, je to však všelijaké. Spôsob, akým je napísaný príbeh, totiž vedie k celkovej nevýraznosti. A to nielen v prípade postáv, ale prakticky všetkých hlavných aspektov filmu, ktoré sú akoby potlačené. Jedinú výnimku predstavuje tokijská výprava zo začiatku nového milénia. Lost in Translation je do veľkej miery sklamaním. Možno povedať, že chválospevy na toto Copppolovej dielo sú neopodstatnené. Ide totiž o priemerný film, zvláštne poňatú drámu bez drámy a romantiku bez romantiky. Autorský zámer sa cení, ale výsledok neohúri. ()
Fakt velmi pěkný. Jediné co chci vytknout: Moc se mi tam nehodil B. Murray. Je dobře že tam neobsadili hezouna, ale on je mi vyloženě nesympatický. ()
Skvělý film, který vyniká svou nenápadností, Bill Murray exceluje v roli Boba Harrise a nepokulhávají za ním ani ostatní hercy, zkrátka nemám tomuto filmu co vytknout, proto 5* ()
Nadherny film! Cloveku je na jednej strane tak trochu luto oboch hlavnych hrdinov, na druhej strane sa ale nevie ubranit usmevu. Ten vsak v mojom pripade prerastol vyslovene do hlasneho smiechu v scenach, kedy tlmocnicka krati "vylevy" rezisera reklamy na par slov a reziser tlaci Murraya napodobnovat v spote Franka Sinatru ci Rogera Moorea :-) ()
Můj vztah k tomuto filmu se vyvíjel poněkud komplikovaně. Po mnoha doporučeních jsem byl po prvním zhlédnutí velmi zklamán. Přišlo mi, že je ten film o ničem. S každým dalším zhlédnutím se mi líbil víc a víc a najednou koukám, že mu dávám pět hvězd, často se přistihuji, jak na jeho jedinečnou atmosféru, střídmý humor, krásnou kameru, hudbu (přivedl mě k Air, to pro mě hovoří za vše) i příběh vzpomínám a mile rád se k němu často vracím. Je zde TOLIK nevyřčeného, přesto to z filmu přímo čiší - jak tohle lze natočit, to mi zůstává záhadou. Prostě přesné a nádherné vyjádření toho, co měla režisérka na srdci, bez zbytečností. Kéž bych stejným způsobem dokázal napsat koment a neplácal se tady ve floskulích :-). ()
Tak tento film je fakt nuda, nuda a ešte raz nuda. ()
Zvláštní atmosféra Japonska, zvláštní vztah hlavních postav a zvláštní pomalé (nikoli nudné) tempo. To jsou základní prvky tohoto neobyčejného filmu. Navíc workoholický Giovanni Ribisi, potrhlá Anna Faris, vtipný Bill Murray a krásná Scarlett… Co víc si přát… A na konci jsem brečel… Děkuji, Sofia! ()
Toto je láska, po ktorej všetci túžime - čistá a oslobodzujúca. Tento film je koncert bez slabého miesta. ()
' For relaxing times, make it Suntory time.' ()
Pohodový snímek, jenž v poklidu plyne. Mě příjemně překvapil. Výborný výkon předvedli hlavní aktéři Bill Murray i Anna Faris ()