Zíza

Ticíce nocí proběhly, tisíce tváří měsíce mohla vidět, ale ona stále žila jen v té jedné noci pod tím jedním měsícem. Nechápu, proč se z toho stále nemůžu vzpamatovat. První film, po kterém se mi klepou ruce. Opravdu nechápu, jak mohlo něco takového vzniknout. Opravdu nechápu, jak k tomu někdo mohl přidělat tak perfektně sedící hudbu. Vím, že to nechápu opravdu mnoho, ale jedno - takový film se pro mě rodí snad jen jednou. Dostanu někdy silnější filmový zážitek? 14. 11. 2010 viděno znovu a stále doufám - možná ještě více než po prvním zhlédnutí - v "icuka kitto". ^^

I'd like to sing in the rain... ^_-

Moc milý film. Jemný. A postavy v něm se nechovají jako vždy, nýbrž se stávají lidmi, skutečnými lidmi. Nechala jsem se vtáhnout mezi ně. Nechtěla jsem být ten, kdo to sleduje. Chtěla jsem se procházet po Tokiu. Po městě, které toužím navštívit. Za to všechno jsem nucena dát plný počet. Prostě to tak chci a basta. Neboť ten film je předvším "lidský". Jediné, co mohu udělat, je doporučit ho ke zhlédnutí.

Film stvořený jako pro mě: správná porce romantiky, přátelství, podlosti, dojetí i akce. I když to vypadá jako ze hry z minulého desetiletí, já si to u tak užila a to hodně. Dokoukala jsem a byla jsem naprosto spokojená. Je mi jasné, že to není pro každého, obzvlášť ne pro ty, kteří nevědí nic o tom, jak funguje fórum a nemají rádi lacině vypadající animaci. Není to film století, ale mně dal všechno, co od filmu chci.