mirra66

Plný počet, bez debat. Osoby, prostředí, život, vše nutí diváka přemýšlet - život není černobílý. V některých momentech bušilo srdce i v mé hrudi. Konec série byl zajímavý a pokud jsem jej správně pochopil, tak i hodně překvapivý (určitě se někdy podívám na celou sérii ještě jednou, abych si udělal jasno, ale mám obavu, zda odhalení skutečnosti vůbec bude možné. Nechci napovídat, ale jsem přesvědčen, že špionážní zápletka rozhodně není tak plytká, jak by bylo možno dovodit ze zdejších komentářů). V závěru jen malé doporučení, ten kdo má rád "špionážní" pohádky na způsob agenta 007 musí jít jinam, ale ten, kdo chce nahlédnout do reálného světa skutečné špionáže a kontrašpionáže, podívat se na to, jak asi vypadají příslušníci tajných služeb, tak je u této série na pravém místě. 93%

Nečekal jsem nic, ale byl jsem překvapen a velice spokojen. 79%

Zde zatím podhodnoceno. Citlivý příběh o cestě na Mars a životních cestách jednotlivých postav, příběh i o nás, o tom proč jsme tím, kým jsme. Nebojím se dát plný počet hvězd, takže 81%.

Čeho je moc, toho je příliš (v tomto případě fantazie). 40%

Příběh se postupně otevírá, vysvětluje a nakonec dává i smysl. Nebýt tam tak "převolováno", dal bych možná i plný počet. Některé scény byly na dnešní český film zahrány brilantně, např. sjetý Jan Cína u bitky v šatně, to byla pecka. K filosofii snímku lze určitě napsat mnoho, ale rozhodně to není jen "lehká" podívaná. Označení Vandama "lúzrem" je také silně a nepřesně zjednodušující, a proto si zde vypůjčím citát od Audislave "To be yourself is all that you can do", který, jak se domnívám, vystihuje podstatu snímku. 75%

Jednoznačně plné hodnocení. Rychle ubíhající příběh, inteligentní mix rozdílných postav příběhu, napětí, ruská krajina, místy až podmanivý hudební doprovod a hlavně skutečný mráz a sníh (kosa, jak v ruském filmu). Milovníkům žánru určitě doporučuji.

Totální autenticita, hard core cestopis. Možnost vidět život takový, jaký je.

Film (oba díly) je zpracován "jakože" dokumentárním způsobem a s tím souvisí i jeho největší slabina, která spočívá v jeho jednobarevnosti (je příliš rudý a jeho obsahu odpovídá spíše pojem propagandistický než dokumentární).

Cogito ergo sum, tento předpoklad samotného bytí, tato kotva pro pochybovačného člověka se patrně již navždy bortí, neboť se utápíme v informačním oceánu, který nám nabízí iluzi, že vše víme, vše známe a vše je jasné. S prudkým rozvojem technologií nám v orientaci životem již nepostačují ani výbavové prvky, kterými nás obdařila příroda. Svým vrozeným reflexům nevěříme, strach z cizího, strach z nepoznaného považujeme za špatnost a chceme se dotýkat ohně, přičemž jsme přesvědčeni, že nás nespálí. Jack žijící v oblacích však jistotu ztratil a zjistil, že odpověď na otázku, zda skutečně jsme, zda existuje naše vědomí, zda existujeme jen my, jen on, jen ty a jen já, je odpovědí složitou. Osobně se na Nevědomí vždy rád podívám a někde hluboko uvnitř mi občas problikne otazník nejistoty při zamyšlení, jestli my všichni nežijeme v Matrixu. Jsme si skutečně jistí tím, že myslíme a tedy jsme?

Když se příliš tlačí na pilu, tak se mohou zlomit zuby. Když se něco příliš přehání, tak se z toho může stát pohádka. Tady se na příběh tlačilo silně tak, až byl uhněten naivní pohádkový příběh, a to je škoda.