Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Krimi
  • Komédia
  • Akčný
  • Sci-Fi

Recenzie (200)

plagát

Indiana Jones a Chrám skazy (1984) 

Využití již úspěšného konceptu, pořád pěkná podívaná, ale již to nemá ten punc svěží originality. 72%

plagát

Kung Fury (2015) 

Totální úlet, zcela mimo možnost reálného hodnocení. Je to taková stupidní hovadina, že nevím, zda tomu dát "odpad" nebo 5*. Doporučuji každému se s tím seznámit a udělat si obrázek.

plagát

Čata (1986) 

Člověk a filozofická otázka, zda existuje dobro a zlo samo o sobě a stojí tak v protikladu, nebo je zlo jen prostor, který v danou chvíli není vyplněn dobrem. Tato otázka přímo čiší ze Stoneova filmu, a to zejména z postavy Chrise Taylora, idealisty, dobrovolníka, vzdělaného mladíka, který vstoupil do prostředí, kde jsou lidé jiní, jsou to mnohdy lidé s nimž by doma kontakt nikdy nenavázal (jak sám říká, sůl země). Charlie Sheen zde hraje člověka, který má své slabiny i silné stránky, který se bojí a je zároveň hrdinou, člověka, který chce chránit slabší a zároveň je vrahem. Postavy protikladů představených v rolích seržanta Barnese a Eliase jsou také nosnými díly příběhu, je to klasický boj, nebo přetahovaná, zla s dobrem, usilující o lidskou duši. Zajímavé jsou ale samozřejmě i další postavy, mladý psychopat Bunny, seržant O'Neill - drsně se tvářící slaboch, nezkušený poručík Wolfe, jež se nedokáže přes svoji hodnost dostat nad Barnese, který je opravdovým dravcem a mnoho dalších postav. Osobně se mi tento film velice líbí, je vhledem do války mezi lidmi i do války, která se odehrává uvnitř v každém z nás (největší boje se odehrávají právě v nejvypjatějších situacích). Některé momenty filmu jsou nezapomenutelné a některé jsou přímo fascinujícím obrazem situace na místě. Obraz vesnické vraždy a totální "psycho" situace nebo chvíle, kdy přijíždí nějaká zabezpečovací rota likvidovat po bitvě mrtvá těla, na jejich transportéru vlaje vlajka s hákovým křížem a vojáci si berou od mrtvých suvenýry, jako např. uši, je mrazící. Podle mého názoru se již v tomto filmu Oliver Stone projevil jako progresivní režisér, který kriticky ukázal na část americké historie, a to část jež není právě nejsvětlejší. Takový kritický pohled na společnost potvrzuje i jeho pozdější tvorba, zejména dokumentární. Když se člověk na tento film dívá, má pocit, že to Američané ve Vietnamu opravdu nemohli vyhrát (jak v závěru říká Taylor při odletu, bojovali hlavně sami se sebou). Silný zážitek a silně i hodnotím, 86%.

plagát

Nekonečný príbeh (1984) 

Příběh zpracovaný tak, že mne vždy baví. Pohádka bez hranic, propojení světa fantazie s realitou, zkrátka originalita vykukující ze všech koutů filmu. Za to všechno 82%.

plagát

Taxikár (1976) 

Ukázka života mimo turistická centra města, které nikdy nespí. Pohled na místa, která jsou dále od naleštěných ploch výkladních skříní plných luxusního zboží a nebe se dotýkajících mrakodrapů. Prostředí života těch méně úspěšných a neúspěšných občanů nejbohatší země světa té doby. Opravdu otřesný pohled na odvrácenou stranu tzv. svobody v říši světového dobra, na dobu, kdy u nás, v táboře zla, byla v plném proudu tzv. normalizace, dobu, kdy zdejší zločinný režim naháněl občany do tzv. králikáren a kdy se rodilo nejvíce dětí v celé historii našeho státu. Ale zpět k příběhu. Měl jsem pocit, že samotný příběh byl vyprávěn až moc zdlouhavě a chvílemi člověk čeká, až se to konečně posune. Naopak závěr působil až moc zbrkle a byl takový, no, doslova neuvěřitelný, což mi vadilo, protože to neodpovídalo předchozímu ztvárnění příběhu. Takže směle k hodnocení. Za atmosféru špíny, hnusu, temných ulic plných lidské špíny, bídy, lhostejnosti, přetvářky a v závěru naděje, dávám palec nahoru. Za rozvláčnost a neuvěřitelný konec dávám palec dolů. Celkově hodnotím 60%.

plagát

Počiatok (2010) 

Miluji sci-fi, tím bych začal, mám rád nové nápady, něco, co je jiné - nové, ale zde je to překombinovaná kombinace, a to na druhou. Pro mě absolutně nesrozumitelné a chaotické tak, že se v tom ztrácím (pokaždé). Je to film, kde člověk musí kombinačně uvažovat (usilovně) a pak si nestačí užít děj. Něco podobného zažívám při čtení, když děj v každé kapitole přeskakuje nejen v čase, ale i mezi osobami. Když je pak těch osob a časových linek mnoho, to si pak pomalu musím při čtení dělat poznámky. Podobně to mám s tímto filmem, ale možná je to dáno mojí omezenou mozkovou kapacitou. Nicméně za nápad a triky uděluji 35%.

plagát

Dobyvatelia stratenej archy (1981) 

Dnes již klasika žánru, možná jeden ze zakladatelů a vždy se u toho znovu pobavím (kam se hrabou napodobeniny různých mumií apod.). Když k tomu připočtu nadšení ještě z hlubokých dětských let, když jsem to viděl poprvé v totálně narvaném kině, kde se sedělo i na schodech a na donesených židlích, lístek asi za 12 Kčs do zadní řady, tak nemohu ohodnotit jinak než vysokými 85%.