mirra66

Jak popsat dějiny světa? Těžko říci, protože pohled na dějiny není jednotný. Obecně se člověk dívá na dějiny pohledem z jeho strany, z naučených faktů, z jeho kultury, zkrátka díváme se na dějiny našima očima, většinou ne jako lidé, ale jako občané. Faktem je také to, že se téměř každá historická událost dá popsat jinak a přesto nemusí jít o lež. Tento dokument se na dějiny snažil podívat očima člověka, ne jen očima občana Velké Británie. Pohled na Winstona Churchilla se bude určitě lišit očima z Indie a očima z Anglie, pohled na Jana Husa je odlišný ve Vatikánu a u nás doma, pohled na Václava Havla je jiný v Praze a jiný v Ostravě, pohled na křesťanství je odlišný z Evropy a jiný např. z Asie nebo Afriky a naopak pohled na význam Islámu pro světové dějiny bude jiný v Polsku a zcela diferentní v Saúdské Arábii. Tento dokument nám však dějiny představil jinak, v jiných souvislostech a podle mého názoru i poutavým způsobem. Určitě by se dalo o této problematice hovořit dlouho, a to v širších souvislostech, které vytvářejí náš pohled a náš názor na historii i současné dění u nás i ve světě (politika, změny ve světovém uspořádání apod.). Hodnotím tedy celkem vysoko, 80%.

V luxusním obalu se skrývá jen načančaná bída. Film měl být patrně velkolepou podívanou, chvílemi měl šokovat, avšak výsledkem je dílko působící nevěrohodně a značně jalově (co se týče emocí i poselství). Nemohu si pomoci a musím srovnat s "vojínem R.", od kterého je chvílemi očividně opisováno. V rámci toho mělo být patrně na plátně vše větší, mohutnější, početnější, krvavější, detailnější, ale to se nepovedlo a výsledný efekt se nedostavil (alespoň v mých očích). Takže za mě jen 55%, což je opravdu výsledek jen velice slabý.

Přes skutečnost, že mne politika zajímá a námět byl velice zajímavý, tak musím konstatovat, že zpracování filmu na mě zapůsobilo uměle a takto zpracovanému příběhu nevěřím. Čekal jsem více, mnoho více. Místo hutného polotmavého ležáku jsem dostal slabší nevychlazenou desítku. 50%.

Před nedávnem jsem v některém komentáři napsal několik kritických slov o české a slovenské kinematografii. V tomto případě to ale určitě neplatí. Abych se přiznal, tak jsem takovou smršť, která se prohnala přes mé (po)city, nečekal. Film dle obsahu končí dobře, ale tady záleží asi na tom, kdo a z jaké pozice se na film dívá. Jako normální rodič bych si zcela určitě nepřál, aby má dcera skončila takto a pokud by takto skončila, tak bych to dozajista nepovažoval za dobrý konec. Avšak z pozice člověka na úplném dně (životním, sociálním, profesním apod.) to vypadá určitě jinak. Při pohledu na film je totiž zapotřebí zahodit pýchu a dosavadní životní zkušenosti, protože to, co se odehraje v nám známých reáliích, je skutečně hnusný prožitek. Neodpustím si jízlivou poznámku (ne k autorům), mrazivě na mne zpětně zapůsobil i ten slavný plakát na horním konci Václavského náměstí, který můj prožitek z filmu doopravdy podtrhl tlustou čarou, neboť hodnota lidského života jest v novodobé historii naší společnosti asi opravdu jen tržním pojmem a lidský život stojí jen "pár peněz". Ale zpět k filmu, opravdový mrazivý zážitek, až se mi na to nechtělo chvílemi dívat. Nemohu si pomoci, ale i vzhledem k tomu, že se jedná o produkt téměř domácí (SR), musím nasolit vysoké procento, proto dávám 87%.

Solidní, ale nic více. Že by mě to nějak oslnilo, tak to nemohu říci, zároveň ale diváka film nijak neurazí. Když jsem si některé události z filmu "vygouglil", tak jsem zjistil, že ne vše je pravda a že ve filmu byly využity i pouhé drby, které sám pan Owens po návratu z her, komentoval. Za mě tedy slušných 60%.

Hodně dobré a jako vždy platí, že námět je základ, takže 74%.

Obecně se k "nim" v tomto kontextu nechci vyjadřovat, neboť s "nimi" mám vlastně jen velmi, skutečně velmi negativní zkušenosti. Ale tento film není žádná propaganda, je to "opravdový příběh". V každé skupině se najde nějaký nešťastník, který je tzv. černou ovcí, zde to byl Adam (Adam - že by náhoda?). Pokud by se film zabýval příběhem tuctového člena tamní "osady havranů", tak by to bylo škoda, neboť v ZOO toho můžeme vidět více. Proto je hlavní hrdina vytvarován a uhněten do postavy Adama, vlastně takového nešťastníka, který z nějakého důvodu vyčnívá. Ale o čem ten film vlastně byl? Podle mého názoru byl o tom, že člověk, jedinec, který je součástí většího celku (lidského společenství) má jen malou šanci se z této většiny, z toho šedivého průměru, vymanit (pokud nemá sakra vůli a není sakra jiný). To platí nejen pro středověkou vesničku tvorů, co nás prý kulturně obohacují zpěvem a tancem, ale také pro sídliště kdesi v Praze v blízkosti stanice metra. Na mne zapůsobil film, kromě výše uvedeného, tak, že ten kdo je nemocný a má tzv. ochranářský komplex, tak půjde a rozdá se "jim" (možná před úřadem v době výplat sociálních dávek - tzv. "cikánská pouť", jak jsme mohli vidět), a ten kdo "je" nemá rád, abych tu nešířil nenávist, je nebude mít rád ještě více. V každém případě je film drsný a smutný. Závěrem jen tolik, Bůh prý při tvoření člověka udělal nějaké chybky. Když jej tvořil, tak použil hlínu. Prvního člověka z té hlíny uhnětl, dal do pece, ale vytáhl ho příliš pozdě, tím ho připálil a stvořil tak černocha. Podruhé ho vytáhl z pece zase moc brzo, nedopekl jej a tak vznikl běloch. Teprve až do třetice se vše podařilo a člověk byl upečený správně, tak akorát. Jak hádáte správně, byl to cikán. Takže já osobně děkuji pánubohu za to, že mne nedopekl a neskončil jsem někde ve slumu pod Tatrami. K hodnocení jen tolik, že dávám: 81%.

Nemohu si pomoci, ale nejde to jinak, než jít proti proudu zdejšího hodnocení (83%). Věřím v něco jiného než slavný Mel. Věřím například tomu, že při povinných školních výletech do kina na tento "válečný biják" (v jeho současné domovině) se najde spousta (patrně většina) mladých a uvědomělých Američanů, kteří po tomto zážitku, s očima plných slz a hrdostí naplněným srdcem, složí slib věrnosti vlajce USA, potom se zastaví v nejbližším "mekáči" nebo káefcéčku" a za pár let ti nejnemajetnější z nich půjdou bojovat za demokracii a lidská práva, jako jejich otcové, do Evropy, Asie, Střední a Jižní Ameriky, Afriky nebo Asie, aby se nebojovalo v ulicích Detroitu, nebo na jiném, Bohem stvořeném místě v USA. Dalo by se k tomuto filmu hovořit a psát určitě velice dlouho, avšak tento film za to opravdu nestojí. Zkrátka tento snímek je jen další z "melgibsonovin", mohli bychom používat pojem "melgibsonovismus" a želbohu jen vzpomínky zůstávají na mládí jednoho nadaného a zábavného herce, když nás opravdu bavil a dokázal zaujmout. Jak se říká, technické zpracování umění nedělá a jelikož se navíc k pravdivému příběhu hrdiny stavím zhruba jako k pravdivému příběhu pravomocně odsouzeného (ve všech stupních) vraha Kájinka, hodnotím střídmě, velmi slabými: 30%

Nakolik odpovídá děj skutečnosti to nejsem schopen zhodnotit, ale celkem nepřirozeně působilo její rodinné prostředí (bylo příliš citově sterilní, bylo to až "přehrané"). Intenzivněji (v pozitivním smyslu) působilo černobílé zpracování filmu a jeho zneklidňující poklidné tempo. Na závěr si dovolím malou poznámku, že ten kdo sleduje Ordinaci v růžové zahradě, zde musel jistě ocenit roli doktorky Bibi. Celkově: 65%.

K tomuto sci-fi z dílny Československého filmu se musím vyjádřit, ale jen krátce, neboť komentáře zde vystavené již vyřkly patrně vše. Klady - opravdové a vážné sci-fi; herecké výkony, jejichž kvalita již v dnešním českém (a asi i slovenském) filmu prakticky vyhynula. Zápory - na mne příliš zdlouhavý děj a poselství filmu trošičku naivnější. Celkem hodnotím velice kladně a musím se trochu brzdit, abych nepřestřelil s procenty, protože vzhledem k původu filmu (Československo) mám tendenci přidat body. Pokusím se být tedy nestranný a boduji bez "vlasteneckého" pohledu: 66%.