Slovania

Konečně se našel někdo, kdo se odvážil filmově zpracovat téma z časně slovanského období a pokusil se konkurovat seriálům typu Vikingové nebo Barbaři. A přestože chápu, že nelze srovnávat s možnostmi těchto zahraničních produkcí, jsem přesvědčen, že i s omezeným rozpočtem to mohlo dopadnout mnohem líp. Kdyby si produkce, scenáristi a režiséři nemysleli, že všemu rozumí a nepotřebují odborné poradce. Navíc sami tvůrci označili seriál za historický resp. "fiktivní rekonstrukci historického období", s příběhem zasazeným do konkrétní doby 7. století a do konkrétního místa, Karpatské kotliny, tudíž na ně padá odpovědnost za všechny nesmysly, kterých je skutečně „neurekom“. Proto jsem přesvědčen, že i když netočili dokument či dokudrama, měli se řídit poznatky odborníků. Realistická výprava by snímku dodala další rozměr, což by přispělo k lepšímu přijetí seriálu u diváků. O životě časných Slovanů máme totiž dostatek informací, seriál se však s těmito poznatky naprosto míjí a sklouzává do fantasy klišé, jakých jsme viděli už mraky v jiných obdobných dílech anglosaského původu, tedy jiného kulturního okruhu. Přitom jde často o velmi zajímavé a téměř neznámé prvky např. slovanské mytologie, jejichž filmové zpracování a přiblížení současníkům by bylo velmi působivé. Bohůmžel, tato příležitost byla promarněna. Velkou chybou je označení dvou hlavních sídel, Furnau a Velký stůl, za hradiska (hradiště). To je pojem užívaný pro opevněné polohy (hradby, příkopy) na přirozeně chráněných místech tj. na výšinách, ostrožnách, poloostrovech. Nikoliv v údolí pod skalou nebo na nechráněné otevřené plošině, což je strategicky naprosto nevhodné. Navíc, v 7. století u západních Slovanů se hradiště téměř nevyskytovala, neboť se ještě nezformovaly natolik silné elity, aby se mohly vyčlenit z dosud převážně zemědělské rodové komunity výstavbou opevněných sídel. Období velkomoravských mohutných pevností bylo ještě příliš daleko.. Takže seriálu by spíše prospěl příběh odehrávající se ve dvou obyčejných vesnicích. Chybou je podoba krajiny v okolí "hradisek". Osídlené plochy bývaly celé včetně blízkého okolí dokonale vykáceny a dřevo použito na stavbu obydlí a životní potřeby, všude okolo se rozkládala pole a zahrady (která v seriálu vůbec nejsou). Na neoraných plochách se pásl dobytek (tedy v krajině se nevyskytovaly rozsáhlé nedotčené louky). Z toho vyplývá otázka, čím se vlastně obyvatelé v seriálu živí, neboť není vidět žádné hospodaření, přitom zemědělství bylo to hlavní, čím se každý zdravý jedinec včetně žen a dětí po celé dny zabýval. V blízkosti sídel se rozkládala pohřebiště a mrtví se rozhodně nespalovali přímo v osadě. Chybou je podoba domů a vůbec všech staveb. Předně tehdy nebyla používána pila, všechny dřevěné konstrukce byly opracovány hrubě jen sekerou, tzn. bez kolmých řezů. Typickým obydlím byla polozemnice, tj. do terénu zapuštěný objekt, krytý sedlovou střechou, ovšem minimálně sklonu 45°, spíše více. A to proto, že krytinou byl převážně slaměný či rákosový došek, který neprotéká pouze tehdy, když má střecha co nejstrmější sklon - voda a sníh z ní potom snadno sklouznou a nezatěžují krov. Seriálové nízké střechy by nevydržely první zimu, prolomily by se váhou sněhu a protekly při prvním dešti. Střecha z dřevěných tyčí pokrytých mechem je naprostý nefunkční fantasy nesmysl. Všechny domy bývaly velmi malé, max. do 20 m2. Bylo to proto, že tehdejší typy topenišť nedokázaly vyhřát větší prostor. V těch seriálových "halových domech" by osazenstvo v zimě zmrzlo na kost. Ani příbytek vůdce rodu, občiny, čili "stařešiny", se v tomto období ještě nelišil od obydlí ostatních. Kromě techniky roubení se stejnou měrou používaly drážkové a kůlové konstrukce, proutím vyplétané a hlínou omazané stěny, což zde zcela chybí. Nejsou tu ani chlebové pece, obvykle společné, stojící uprostřed návsi, a obilnice. Zařízení domů bylo velmi skromné, hlavní výbavou byla kamenná pec a nepostradatelným zařízením každé domácnosti byl žernov (kamenný mlýnek na obilí) - ostatně mletí mouky bylo jednou z hlavních činností žen. Pokud se něčím svítilo, když nestačil oheň v peci, tak loučí, rozhodně ne voskovými svíčkami, které byly tehdy zcela nedostupné. Chybou je podoba svatyní. Máme přitom dostatek archeologických dokladů a rekonstrukcí toho, jak takové kultovní okrsky vypadaly. Víme relativně dost o předkřesťanském kultu starých Slovanů, o jejich zvycích, svátcích, bozích. Nebylo z toho použito skoro nic. U kostýmů lze těžko pochopit tu značnou rozdílnost – zatímco ženské oblečení včetně doplňků téměř nemělo chybu, mužské jsou úplně z jiného, fantasy světa, včetně dokonale holých hlav a rádoby "barbarských" kožešin. Sytě červené a modré barvivo bylo těžko dostupné, naprostá většina oděvů měla nevýrazné odstíny přírodních barev. Neustále mě iritovala podoba Čarada, jak vypadnuvšího z Hvězdné brány. A celková otrhanost a špinavost, stejně jako tupost a odevzdanost obyvatel, což neodpovídá historické skutečnosti, že jsme jako Slované přežili do dnešních časů. Chybou jsou neodpovídající tělesné konstituce převážně mužů a věk osazenstva. Muži měli tehdy středně robustní až robustní postavy, s dobře vytvořeným svalstvem. V seriálu se spíše vyskytují pupkatí pantátové nebo rachitická mládež s vpadlými hrudníčky. Průměrný věk dožití byl u žen okolo 40 let, u mužů 40–60 let, stařecký věk nad 60 let byl ale zcela výjimečný. Starců se ovšem v seriálu vyskytuje neúměrné množství zejména v komparsu, oproti minimu dětí. Zbraněmi byly především nůž, oštěp, luk, prak, sekera. Meč, tehdy jedině franckého původu, ovládala pouze bojovnická elita, která měla kontakt se západem, právě např. díky obchodu, jehož se patrně účastnil i Sámo. Avaři používali zakřivenou šavli, která vyžadovala poměrně náročnou techniku boje, kterou nemohl ovládat kdekdo. Lamelová zbroj u Avarů byla kupodivu správně. A pochvalu zaslouží i zručně natočená závěrečná bitva, v níž dokonce občas vystříkla i krev, narozdíl od několika zabíjení a podřezávání v předchozích epizodách. Chyběla hospodářská zvířata (kromě několika ovcí), krávy a prasata, slepice, husy, kozy, psi, kočky. Podíl lovné zvěře v jídelníčku býval minimální, větší roli zastával lov ryb, tady chyběl. Téměř ve všem museli být tehdejší osadníci hospodářsky soběstační. Každý muž uměl postavit dům, zhotovit vybavení domácnosti, zastat zemědělské práce. Každá žena dovedla uvařit, upříst nit, utkat látku a ušít oděv, postarat se o domácí zvířectvo. Většinu potřebných řemeslných výrobků ze dřeva, proutí, lýka, kostí a parohů, kůže, kožešin a textilu si vyráběly rodiny podomácku samy. Stejně tak si uměly vypěstovat potřebné potraviny (nakupovat na trhu jako v seriálu ve stánku jablka je nesmysl). Ze specializovaných řemesel bylo v seriálu jen kovářství, chybělo mimo jiné hlavně hrnčířství. K obchodování docházelo občas směnou, za vypěstované produkty se získávalo potřebné kovové nářadí, sůl, žernovy, výjimečně přepychovější zboží, například ženské šperky. V seriálu chybí vozy (tehdy dvoukolové), ačkoliv jsou vidět v některých záběrech vyjeté koleje (zřejmě po autech či traktorech), a třeba dřevěné čluny, i když Velký stůl leží přímo u řeky. Takhle by se dalo ještě dlouho pokračovat, ale nerad bych již unavoval případné čtenáře, jimž děkuji za pochopení :) (14.05.2021) (menej) (viac)