Šepoty a výkřiky
Viskningar och rop
Cries and Whispers
Réžia:
Ingmar BergmanScenár:
Ingmar BergmanKamera:
Sven NykvistHrajú:
Harriet Andersson, Kari Sylwan, Ingrid Thulin, Liv Ullmann, Anders Ek, Inga Gill, Erland Josephson, Henning Moritzen, Georg Årlin, Ingmar Bergman (rozprávač) (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Karin a Maria sa po rokoch vracajú do rodného domu za smrteľne chorou sestrou Agnes. Rodinné spomienky a prichádzajúca smrť vyplavujú z hlbín minulosti dlho premlčané hriechy a na povrchu obnažujú vzťahy, zbavené súcitu, plné pretvárky, kalkulu, lží a ľahostajnosti. Vzájomne odcudzené sestry nedokážu ani pri smrteľnej posteli nájsť k sebe cestu odpustenia a odhaľujú iba neláskavý rub citov. Táto komorná dráma o rozpade základných ľudských hodnôt čerpá zo severskej dramatickej tradície a je vrcholným súhrnom autorských tém a režijných postupov Ingmara Bergmana. Vizuálne riešenie filmu, za ktorý Bergmanov dvorný kameraman Sven Nykvist získal Oscara, vychádza z citácií klasických diel výtvarného umenia a zo sugestívnosti pôsobenia farieb, ktoré evokujú základné pocity a vzťahy príbehu. (RTVS)
(viac)Recenzie (165)
Rozhodně nejlepší Bergmanův film z jeho "barevného" období; hluboký psychologický pohled do nitra čtyř žen, z nichž jedna - Agnes - umírá; na druhých leží tíha péče o Agnes a každá je svou povahou jiná. Sestra Marie je citovější, z letmého pohledu do minulosti však vidíme, že manželství je cituprázdné a Marie si stále musí připomínat starý románek s lékařem. Druhá sestra, Karin, je naopak díky svému obstarožnímu manželovi citově vyprahlá a stává se snad i cynickou, pohled do minulosti jejího manželství nám ukazuje, co dokáže udělat pro to, aby se jí manžel nedotýkal - a nakonec se to změní ve fóbii vůči doteku jakékoliv jiné osoby. A pak je tu služka Anna, která má k nemocné mnohem vřelejší vztah, ač i ona v minulosti prožila trauma po smrti své dcerky, ale její víra jí pomáhá se přese všechno přenést. Skutečný virtuozní koncert tohoto ženského kvarteta a výtečná režie. ()
60 % --- [TV] --- Asi nejsem typ člověka, co ho Bergmanovi filmy osloví a uchvátí. Šepoty a výkřiky pro mě jsou naturalistickým vyjádřením umírání se zajímavým vizuálním zpracováním. To ostatní zaniká v naprosté prázdnotě obsahu, odcizenosti postav a - co si budeme říkat - zbytečné zdlouhavosti některých pasážích. Šepoty a výkřiky jsou filmem, na jehož konci by jste měli něco cítit; cokoliv – zhnusení, depresi, možná nesouhlas s Bergmanovými postoji. To všechno jsem pociťoval, ale jaksi slabě. Víceméně jsem zůstával emocionálně prázdný, což by se nejspíš stát nemělo . Neříkám, že je to špatný film; říkám jen, že já ho nedovedu ocenit. ()
Psychologická sonda o vztahu 3 sester a jedné služebné. Vynikající kamera - barevné přechody, snímání tváří, výborné herecké výkony. Některé scény mě zvedly ze židle, přesto jsem u filmu chvílemi usínal. ()
...musím navázat na komentář ke "Scénám..." když už se vyhneme přehnaným představám o ideálním souznění duší mezi mužem a ženou (ti co zrovna "souznívají " nechť prominou) je nejvyšší čas začít se seznamovat se ctihodnými sestrami...samotou..citovou prázdnotou a smrtí...a kam se proboha poděly naše emoce?...P.S...a nechci ani pomyslet jak bych to viděla kdybych sama zrovna "nesouznívala"... ()
Po výtvarné stránce zajímavé a netradiční. Psychologie postav propracovaná. Akorát celkový emocionální účinek byl poněkud mdlý. *** Ve zkratce: V té chvíli jsme si byly velmi blízké. Sen? ()
Bergman je genius v kazdom ohlade. Navonok jednoduche temy a mizivou zapletkou spracuje takym sposobom, ze mam zimomriavky este niekolko hodin po zhliadnuti filmu. Necakane az sokujuce momenty, sofistikovane scenare, ziadna hudba...vsetko je perfektne nacasovane a funguje na sto percent. ()
No jo, Bergman... Ta scéna se střepem v pochvě byla dosti silná. Celkově mě z toho filmu místy běhal mráz po zádech. ()
Tenhle film nejde snad k ničemu přirovnat. Možná jsem toho ale zatim viděl málo. Každopádně jestli si někdo myslí, že to pochopil nebo pochopí, tak pěkně kecá. ()
Efektívne a pôsobivo natočené zábery (tu aj tá najmenej významná má svoju presne určenú úlohu) o rôznych ľudských povahách. Cez „pod príbehy“ nám režisér podá presný popis charakterov. Scéna boj o život/odchod z tohto sveta je tak dokonale zahratá a sfilmovaná, že som mal pocit, že aj ja stojím pred Agnesovou posteľou. Herecky bezchybne zahraný film. PS. Môj prvý film od režisérskej legendy I. Bergman. Osobné hodnotenie: 83% (****) ()
Too much Bergman will kill you. Po tom všetkom čo som od neho videl už to na mňa nejak prestáva pôsobiť. Myslím, že ak by som predtým nevidel žiaden jeho film, tak by som bol unesený ale teraz už mám pocit, že pán režisér vykráda sám seba. ()
Bergman je svojský rejža a jeho filmy sú materiál na celý život. Tento kúsok ma až tak nezaujal, plynul veľmi pomaly a bol hodne depresívny. Avšak zaujala ma forma v podobe zinscenovania červených interiérov a zväčša bielych šiat hlavných protagonistiek. Taktiež minimalisticky výborná kamera Nykvista. Túžba po náklonnosti, cite blízkych osôb je osobitým štýlom prezentovaná, akurát mne až tak nechutnala, možno časom... ()
Moje první setkání s Ingmarem Bermanem. Láska na první pohled. Shlédla jsem jej se zatajeným dechem. Komorní příběh popisující (ne)obyčejný život tří sester. Nedokázala jsem se zkrátka odtrhnout. ()
Bergman ,ako je u neho zvykom vystihol každý detail v dejovej línií, všetko podrobne popísal a divák sa mohol len mlčanlivo prizerať na veľkolepé divadlo plné emócií. Kamera celý dej a príbeh znásobila a posunula ho zasa o čosi vyššie. Farebné ladenie do červenej farby a celkovo až maliarska kompozícia záberov je naozaj majstrovská práca vo filmovej histórií. S kombináciou dejovej línie, rozdelenej do samostatných častí, zachytenie detailov, majstrovských hereckých výkonov herečiek, ich emócií, psychologická podstata deju a dokonalým kamerovým spracovaním sa tento film môže považovať za jeden z najlepších filmov vôbec. Film ,ktorý v človeku zanechá stopu, nielen po finálnych titulkoch ,ako to vo väčšine dnešných filmov je, ale na dlhší čas. A to by malo byť podstatou vizuálneho umenia, niečo povedať a zanechať v ľuďoch. Vtedy to má ten pravý zmysel. ()
Šepoty a výkřiky mě emocionálně zcela odrovnaly. Z uměleckého hlediska určitě 100%, ale já už ten film prostě nemůžu vidět znova. A právě proto mu odebírám jednu hvězdu, jelikož se na oblíbené snímky ráda dívám i podruhé, abych objevila to, co mi posledně uniklo. ()
Pět hvězdiček za název, (úchvatný) pět hvězdiček za krásné a skvělé obsazení, pět hvězdiček za nápad, pět za režii, pět za zpracování, pět za červené stmívačky, pět za zajímavě používanou a zejména nepoužívanou hudbu. Pět hvězdiček za Švédsko, pět za skvělé dialogy, pět za nepřekonatelně opravdovou atmosféru. Ale jedna hvězdička mínus za nahé scény. Zbytečné, a kazily dojem. ()
Šťastie pre režisérove príležitosti, keď ho kritici vynášajú do nebies, nešťastie pre jeho tvorbu, ak tomu naozaj uverí. Bergman je majster silných príbehov, problém je s ich pozerateľnosťou. Šialená nuda. ()
9/10 ()
Další z Bergmanových naprosto dokonalých děl. Perfektní kamera, dokonalé herecké výkony. Bergman obsadil skutečně nejlepší herečky, které mohl. Pro film příznačná červená barva je všude, prolíná se celým filmem. Detailní záběry obličejů zúčastněných žen v kombinaci s onou červenou barvou jsou skutečně působivé až podmanivé. Bergmanovy postavy nejsou nikdy černobílé, vždy v nich probíhá boj dobra, zla a vlastní zraněnosti, která omezuje možnost svobodně se rozhodnout pro dobro. Výborná sonda do ženského srdce zraněného jak dětstvím, tak pozdějším životem, zvláště pak manžely obou sester. Zkrátka - tento film je skutečně dokonalost sama. Něco takového si může dovolit jenom Bergman. ()
Velmi depresivní psychologický snímek o samotě, odcizenosti, prázdnotě, smrti. Červená barva kontrastující s pochmurnou šedou atmosférou, motiv hodin znázorňující nemilosrdně odbíjející čas. Bergman dokáže uvést na plátno i zdánlivě nepopsatelné, zde ohromnou propast mezi lidmi, kterou neprolomí ani smrt. ()