Je treba zabiť Sekala

Jeden z mála opravdu kvalitních porevolučních filmů jak příběhem, tak zpracováním. Několik zbabělých venkovských sedláků proti kolaborantskému hovadu, které je však několikrát převyšuje silou vůle. Opět potvrzení toho, že teprve v ohrožení a těžkých podmínkách si člověk strne masku a odhalí, co je zač. (30.11.2005)

Druhá světová válka je zde v podstatě jen kulisou k nadhozené tezi - lidi jsou svině. Chci tím říct, že kdyby okupace nebyla zmíněná a doba nebyla otitulkována letopočtem, tak to vlastně člověk ani nepozná (pokud tedy pomineme vyprávění o výletě do Španěl nebo jak strýc Sekal ke gruntům přišel). Slaboši jsou svině a hodní a zlí stojí na stejné straně - proti tomu slabému stádu. (26.03.2010)

Jestli množství vyhraných Českých lvů je přiměřené kvalitám filmu, raději nechám na posouzení jiných. Film mi připadá jako typický koprodukční konstrukt - historické, spíše kontroverzní téma, ke kterému byli přizváni slavní čeští, slovenští, a také polští herci. Je třeba zabít Sekala na jednu stranu působí vcelku bezútěšnou a deprimující atmosférou, na tu druhou ale jako by se II. světová válka "hrdinů" týkala až ve druhém sledu, tedy prostřednictvím dvou hlavních postav Sekala a Barana. Navíc prostředí obce Lakotice vypadá na první pohled mírumilovně, až klidně. Kde je slyšet pouze zpěv ptáků a kde mírný poryv větru zachvěje klasy pšenice. P.S. Je třeba zabít Sekala mi připadá jako méně znepokojující verze Hanekeho Bílé stuhy a méně skličující verzí Tarrova Prokletí a Satanského tanga. Náramně by mě zajímalo, jak by film vypadal pod Tarrovou taktovkou, náznaky podobnosti tam jsou - rozčlenění mizanscény do více plánů, dlouhé a promyšlené kamerové jízdy, záběry snímající postavy zezadu při chůzi, hospoda jako středobod celého fikčního světa atd. Narozdíl od výše uvedených černobílých děl, která umělecké hodnoty bez debat mají a není třeba o nich diskutovat, Je třeba zabít Sekala občas působí velmi uměle, jako by umělecké ambice film jen měl a dokázal je maximálně napodobit - především scéna, kdy jeden ze statkářů opakovaně vyslovuje "Je třeba zabít Sekala" nebo finální scéna celého filmu. (01.03.2011)

Z hlediska řemeslných kvalit je tenhle film ukázkou vysoce profesionální práce, jaká se v našich končinách hned tak nevidí. "Sekal" patří určitě mezi pět nejvýznamnějších snímků naší polistopadové historie. Ve srovnání s poloamatérským přístupem řady tvůrců je to ukázka vysoce profesionální práce celého štábu a především produkce. Ano, je možné diskutovat o "chladném kalkulu" a " vykonstruované zápletce ", ale po dramatické stránce " Sekal " funguje, na rozdíl od řady takzvaných autorských filmů natáčených pro režiséra a pár nejbližších přátel. Výborný je nápad oživit film účastí polských herců protože hrát si na malém písečku není rozumné a Lubaszenko i Linda patří k polské herecké špičce. Vedle zobrazení zatuchlé atmosféry konzervativního prostředí zapadlé moravské osady přináší snímek zásadní otázku: Do jaké míry nás vytváří naše okolí a kde je příčina a následek lidských činů aneb stal se Sekal lidskou sviní, protože se k němu okolí svinsky chovalo a mohlo to být jinak, kdyby...? Celkový dojem 90 %. (08.05.2007)

"V TĚŽKÝCH DOBÁCH MAJÍ SLUŠNÍ LIDÉ DRŽET PŘI SOBĚ." - "ALE VY NEJSTE SLUŠNÍ LIDÉ. JSTE STEJNÝ SVINĚ JAKO ON." Pro mě nejlepší porevoluční český film a jeden z nejlepších českých filmů vůbec. A jakási temná protiváha k Troškově sluncesenovské trilogii, s níž to pojí pohled za idylickou fasádu české vesnice obklopené zlatistými lány polí koupajícími se v horkém letním slunci. Z dálky to může připomínat western (hrdina proti záporákovi terorizujícímu vesnici), ale z blízka je to scenáristicky parádně vysoustružená (byť zbytečně doslovná) antická tragédie, která naopak postrádá westernovou černobílost (pokrytečtí vesničani, kteří si sami stvořili svého záporáka, jenž je jejich ztělesněným černým svědomím, a nejsou o nic lepší než on). Sekal je jedna z nejlíp napsaných záporných postav, co znám, a navrch Linda v té roli válí. (16.03.2016)

Trvalo mi docela dlouho, než jsem film dokázal plně docenit. Ale po třetím zhlédnutí zvyšuju hodnocení na 5*. Sedlák Sekal byl svině, Sekala se každý bál, Sekala každý nenáviděl, Sekal mohl všechno a nikdo se mu neopovážil vzepřít. Až jednou přišel do vesnice neznámý Jura Baran, který jako jediný odmítl před Sekalem sklonit hlavu, bohužel na to ale nakonec doplatil (paradoxem samozřejmě je, že nejen Sekalovým přičiněním). Obrovsky smutné drama, které ukazuje poměry české vesnice za dob Protektorátu (morální myšlenka filmu). Na konci snímku jsem však necítil ani tak smutek, jako hněv. (16.12.2007)

Lepkavě dusná atmosféra ve spojení s akademickou chladností způsobuje (ne)příjemnou pokojovou teplotu v easternu bodajícím do nesmrtelnosti českého pokrytectví. V našich porevolučních luzích a hájích působí tento film jako zjevení z jiného světa a je třeba velebit Michálka.. (11.05.2010)

Bravurním způsobem natočené drama o vině a trestu. Drama bez kladných hrdinů. Každý si nese svůj díl viny, každý musí zaplatit. Atmosféra dědiny, kde se žádná "jinakost" neodpouští, kde napětí, dusno a špína je až fyzicky cítit. To vše podtržené vynikajícími hereckými výkony Olafa Lubaszenka a Boguslawa Lindy. Právem označováno za jeden z nejlepších filmů 90. let. (08.05.2007)

SEKAL patří mezi nejvelebenější filmy minulého desetiletí. Není divu: tam, kde není téměř výběr, není nesnadné vyniknout. Námět, scénář, výprava i režie se snažily o maximální dokazatelnou věcnost; v tomto ohledu jim není co vytknout. Není pochyb o tom, že podobní lidé s podobnými vlastnostmi určitě existovali (osud generála Luži je v tomto ohledu jen jedním z mnoha dalších ilustrativních příkladů). Tím bohužel výčet kladů začíná a také končí. V tom ostatním zjišťujeme i druhé, "odvrácené" skutečnosti SEKALA: drhnoucí psychologii postav, čas od času se zadírající děj, nevěrohodný černobílý antikomunismus, na který v protektorátní atmosféře prostě nebyl čas ani prostor. Zoufalá snaha o rehabilitaci konzervativního pohledu na svět tak vyznívá rozporuplně a v některých ohledech i protiřečivě. O špičkovém díle rozhodně nemůže být řeč; o řemeslně dobře zvládnuté lásce, která podléhá apriorním ideologismům, už spíš. Film v mnohém svého diváka provádí, v jiných ohledech naopak zavádí. Rozporuplné je ten výraz, který se mi vybaví, začnu-li v paměti vyvolávat vzpomínku na jeho zhlédnutí. A rozporuplný bude zřejmě i jeho budoucí osud ve vnímání českého televizního i filmového diváka. (23.03.2008)

Tento vysoce oceňovaný film mě vůbec nezaujal. Očekávala jsem nějaké silné drama a dostala jen nevýrazný příběh o sousedských vztazích. Skupenství místních obyvatel sedí okolo stolu ve světnici, s pivkem před sebou a vedou konverzace, kterak vyřešit problém s nepohodlným a nenávistným občanem Sekalem. Rozlehlé pole, foukající větřík, ostré slunce, občasná rozmluva, rvačka a jinak nic. Námět je poutavý, ale v celkově průměrném zpracování se jaksi ztrácí. Děj mi přišel obsahově takový nijaký, nedotáhlý, bez emocí. Nějak mě to nechytlo. "Pánbůh za nás nic nezaplatí. My musíme platit jemu." (07.03.2011)

Film, který se pomalu rozjíždí, ale o to působivější je ve svém závěru. Tak trochu mi přišlo, že se jednalo částečně o takovou variaci na mafiánské filmy, kde se několik vysoce postavených chlapíků dohodlo, co je třeba udělat s jedním parchantem, který jim kazí kšefty. Může se zdát až paradoxní, že jsem čas od času právě s hlavním záporákem Sekalem sympatizovala víc než se všemi těmi vesničany sedícími u piva. Ale je to skutečně tolik paradoxní? Vždyť Je třeba zabít Sekala tak krásně odhaluje prohnilou českou povahu, že v něm až na kněze v podání charismatického Jiřího Bartošky vlastně žádná kladná postava není. Kovář Jura Baran se drží stranou a zachovává si ke všem chladný přístup, naše milé vesničany v konečném důsledku zajímá jen to, aby nikdo cizí nezískal jejich půdu, a samotný parchant Sekal? Ten hlavnímu hrdinovi bez obav řekne, že nesympatizuje ani s partyzány, ani s fašisty a že celou dobu hraje jen za sebe. Přiznat si něco podobného chce cojones, tedy koule, dámy a pánové. A je fajn, že je někdo v tomto filmu, podepřeném krom zajímavou kamerou, scénářem a hudbou hlavně výbornými hereckými výkony, ještě někdo má. (02.02.2009)

Film jak tesaný z mramoru. Po řemeslné stránce perfektní, ale do vesnického prostředí tahle chladná preciznost moc nezapadá. Z filmu dělá pouhý věšák na morální poselství. (19.04.2005)

Z obdobných filmů odehrávajících se za Protektorátu, počítáme-li například Wir müssen zusammenhalten: Musíme si pomáhat nebo Želary, vychází Je třeba zabít Sekala jako film, který se s onou historickou epochou učí teprve zacházet. Je to silné antické drama s prvky westernu, které je jakoby náhodně vsazené do stylizovaných Lakotic. Všichni nosí stejné šaty, obec je vyprázdněná, místní stařešinové rozhodují jako jeden muž a mimo dvou solitérů přichází ke slovu už jen ta církev. Mezinárodní obsazení nutí produkci k nevyrovnaným postsynchronům a zesiluje pocit cizáctví tím, že zlo i jeho soudce hrají Poláci. Celek je intenzivní, v jednotlivostech ale pokulhávající. Bartoška s Chramostovou dokázali překročit svůj stín a nejlepší roli na závěr kariéry dostal Gustav Nezval. Nicméně pověst, kterou si Michálek vydobyl v 90. letech, v dalších dvou dekádách nenaplnil a dnes už to není jméno, které by vyvolávalo automaticky zájem a očekávání. (17.04.2021)

Trvalo poměrně dlouho, než jsem se odhodlal shládnout tento skvost. Film, s vynikající atmosférou a chováním lidí tak skutečným, až z toho mrazí. Nechal by se opravdu nazývat "westernem", kdyby se změnila doba a místo děje (ale vlastně "Mstitel Trinity" je dokonce uveden jako western a přitom má méně westernových rysů než tento). Příběh z kruté doby, kdy pro kousek dobra bylo nutné použít zla, příběh tak silný a vnímavý, který mě opravdu dostal. Vladimír Michálek to bravurně zrežíroval s famózní kamerou Martina Štrby a skvělými hereckými výkony Olafa Lubaszenka, Boguslava Lindy a Jiřího Bartošky. Drsný i melancholický, takový je právě film "Je třeba zabít Sekala". Nejlepší porevoluční a jeden z nejlepších českých filmů vůbec. (07.01.2006)

Jak to tak bývá u tak moc oslavovaných snímků, mě to tolik nevzalo. Ale jinak je to hodně slušné drsné drama, skvěle zahrané hlavně Poláky a Bartoškou, a jehož hlavní myšlenkou je, že lidi jsou svině vždycky a pořád. Krásná hudba, krásné exteriéry, silné morální poselství, byť vlastně dost jednoduché. 75% (06.03.2011)

Hluboký, strhující, lidský, napínavý, emotivní...Nevím, jaká další synonyma bych měl Michálkovu dílu přiřknout - podle mě je to jen házení hrachu na zeď...Věc se má totiž takto - "Je třeba zabít Sekala" je pro mě osobně tím nejpůsobivějším českým filmem, který jsem doposavad viděl. (15.04.2005)

Kritiky oceněný, diváky velmi kladně přijatý český film? Je tohle vůbec možné? Je. Vladimír Michálek natočil opravdu parádní film o lidské povaze. Chtělo by se napsat o české povaze, ale ne, nemyslím si, že by tohle byla výhrada pouze Čechů. Bylo fajn po dlouhé době vidět ve filmu neznámé či ty méně obsazované tváře. Bylo fajn vidět český film, který má opravdu depresivní "poselství" (speciálně, když v dnešní době jsou v kurzu "opravdové dramata o opravdových lidech", z kterých většinou scénář šustí na kilometry daleko) a hlavně po dlouhé době jsem viděl český film, na jehož druhé zhlédnutí se fakt těším. Plný počet bez sebemenšího zaváhání. (13.01.2013)

Viděno po letech. Sice to na mě nedolehlo jako například Želary, kdy Eliška Aničky Geislerové rovněž hledá bezpečný úkryt před gestapem.. ale pořád je to velký dramatický kus. Stíhaný gestapem je v jeho případě Jura Baran, přemýšlivý valašský kovář, cizinec bez důvěry domácích, kteří na něj navíc ukážou prstem při potřebě zbavit se démona vesnice. Výsledkem je nadčasový střet, o který jde v mých očích až ve druhém plánu. Primárně je totiž zajímavé sledovat samotného všemocného Sekala, kterým kdysi každý opovrhoval, a nyní jen přihlížejí tomu, jak se karty obrátily. Bůh je tu jen za kus kříže, vládne strach o grunt, potemnělé duše zapomněly na základní lidské hodnoty. Možná škoda, že to celé Vladimír Michálek pojal až s příliš velkou pokorou a bez vlastních nápadů. Neříkám, že nejsou, ale prostě tak nějak bez překvapení směřujeme až do nevyhnutelného finále. A místy dost chladně a dost akademicky. Tak či onak potěší řemeslo (hudba, kamera, zvuk, výprava a další) a samozřejmě herci – nejen ti hlavní, ale i výtečně vybraní sedláci bojící se o své grunty. (07.09.2018)

Oceňujem vizuálnu stránku, ktorá snímku dodala takú tú správnu atmosféru. Taktiež musím povedať, že je herecké obsadenie nesmierne trefné, pričom všetci zúčastnení zvládli svoju rolu na výbornú. Lenže mňa nejak tá dejová linka minula, pričom mi bolo viac menej jedno, ako to celé dopadne. Keď si ma raz nezíska námet, ťažko si ma získa jeho obsah. Raz a dosť .. (30.11.2021)

Je třeba vidět Sekala. (15.01.2008)