Winchester '73

Skvelý western, ktorého hlavnou hrdinkou je puška. Chvalabohu nie je to žiadna poviedková záležitosť o putujúcej puške, ale po nejakom čase sa príbeh zarámcuje do jedného celku. James Stewart je riadny frajírek a chvalabohu nie je to štúdiový western, takže na nádherne nasvietenej čierobielej kamere krásne vyniká pustatina amerického stredozápadu. (10.11.2020)

Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Výtečný, trochu odlišný western v režii Anthonyho Manna se špičkovou atmosférou a spoustou akčních scén. A s Jamesem Stewartem v roli ostrostřelce, který vyhrává winchestrovku vrcholné kvality ve střelecké soutěži. Tato puška je mu následně odcizena, ale svým novým majitelům nepřináší štěstí. Navíc zoufalý pomstou hnaný Stewart pátrá nejen po pušce, ale především po jejím majiteli, se kterým má nevyřízené účty. V paměti zůstane dokonale natočená obranná bitva proti přesile indiánů, nebo závěrečná přestřelka ve skalách. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=vCu1RKphgos (19.03.2012)

Ano, kolem jediné zbraně - zato tedy pořádné - je možné natočit kvalitní western s dějem, který vás strhne a budete čekat, ke komu se ještě zbraň přesune a co to vlastně způsobí. James Stewart ukazuje, jak je vhodný pro každou roli, která je mu zadána. I když je pravda, mám s ním raději westerny, kde je ještě o něco starší. (20.10.2014)

James Stewart v slabšom westerne, kde kľúčovú rolu hrá puška Winchester, ktorá prešla viacerými rukami, tak väčšie sústredenie na môjho obľúbenca Jima Stewarta neprichádza a už ani nedôjde ! Zaujímavé obsadenie, ale mal som problémy si obľúbiť aspoň, čo by len jednu jedinú postavu, a tak ani v tomto bode nie je dostatočné zadosťučinenie ! Nie je to vôbec zlý film, len sa tu rieši viac vecí naraz, keď následkom toho sa nemôžem venovať poriadne jednej veci, dá sa pochopiť, že to prakticky všetko do seba zapadá, brat proti bratovi, pomsta za otca a ďalšie postavy, ktoré vstúpia do deja, či krvilační indiáni, ktorí trpia komplexami. Alebo postavy si obľúbili pitie kávy, de - facto káva povzbudí, tak aj ja mám rád kávu, a keď by som ju ešte k tomu popíjal pri tomto vskutku sympatickom westerne, tak je väčšia šanca na spokojnosť. (29.08.2015)

Winchester '73 je filmem otisků, které na pažbě stejnojmenné pušky zanechají lidé, a která ona oplátkou zanechá na jejich duších. Winchestrovka propůjčuje svým nositelům prestiž (je zajímavé sledovat, jak se na ni nabalují významy spojené s aurou jedinečnosti) a prchavou moc; chvilkový, nicméně intenzivní pocit jistoty, bezpečí a nadřazenosti, který však vykupuje bolestí a smrtí. Chtějí se jí dotknout děti i dospělí, každý chce být jejím pánem, nehledě na cenu, kterou za toto nejisté vlastnictví požaduje. Pouhá její přítomnost ve scéně se stává hnací silou lidské závisti, kradmých pohledů a (silně iracionálních) temných tužeb. Hlavnímu hrdinovi vstupuje do cesty zrovna ve chvíli, kdy se konečně střetává s mužem, kterého pronásleduje, aby na něm vykonal pomstu. Oba mají něco společného, existuje mezi nimi jisté spojení z minulosti: pouto související se smrtí, kterou způsobila jiná střelná zbraň. Pravá Linova motivace je nám však (rafinovaně) ozřejměna až v rámci vzrušujícího finále, ústícího do tiché přestřelky muže proti muži, kde jsou vítr prohánějící se uschlými křovinami a rozpálená skaliska jedinými důvěryhodnými svědky. Úmyslné zamlčení faktů vytváří onu potřebnou špetku tajemství (abramsovskou „magickou skříňku“), která ze vztahu mezi hrdinou a jeho Nemesis přeskakuje i na titulní winchesterovku. Na plaketě s věnováním nemá vyryté konkrétní jméno – hlavní antagonista ji stačil ukrást dříve, než tak mohlo být učiněno - a přezdívá se jí "Jedna z tisíce", což jí propůjčuje obecný, symbolický charakter. V tomto smyslu je mementem americké posedlosti zbraněmi i důležitosti, jakou zbraně hrály (a stále hrají) v americké historii, kultuře a společnosti. Snad i proto jsou často zmiňovány „krvavé“ historické souvislosti (Little Big Horn, Bull Run...). Jediný způsob jakým může Wyatt Earp zjednat pořádek v Dodge City, je zakázat nošení zbraní uvnitř jeho hranic. Děsivě groteskní záběry z místnosti, ve které jsou zbraně občanů i projíždějících schraňovány, mluví za vše - zbraně určují dynamiku vyprávění. Putovní puška je zásadní nejen v rovině spletité sítě motivací, ale i ve způsobu, jakým se vyprávění posouvá dopředu, jak je strukturováno. Tím jak přechází od jednoho majitele k druhému, vytváří dojem jakési narativní štafety. Zároveň zvyšuje nejistotu, která je s jejím držením spojena. S každou další mrtvolou, kterou za sebou zanechá, je osud současného majitele vrtkavější a "předvídatelnější". Poslední záběr na pažbu pušky podkopává již tak velmi hořký (a mnohými bolestmi lemovaný) happy end á la Pyrrhovo vítězství, neboť tuto nejistotu a sklíčenost připomene ve velkém detailu. Kruh násilí a smrti se tak uzavírá, aby začal nanovo - podobným detailem (v renoirovském stylu) totiž příběh začíná. (22.05.2011)