Playing with the Devil
Réžia:
Josef MachKamera:
Jan StallichHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Josef Bek, Eva Klepáčová, Alena Vránová, František Smolík, Jaroslav Vojta, Bohuš Záhorský, Stanislav Neumann, František Filipovský, Josef Vinklář (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Pohádková komedie natočená podle stejnojmenné divadelní hry patří dodnes k nezapomenutelným diváckým bonbónkům. Příběh vysloužilého vojáka Martina Kabáta, který se nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů, patří totiž k těm, které nadšeně přijímá každá nová generace diváků. Všechno začíná okamžikem, kdy se dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (442)
Pohádka prologu Pražského jara s celou řadou viditelných, velmi průhledných alegorií (otec Školastykus) měla štěstí jak na literární předlohu, tak na scénář. Vedle PRINCEZEN patří určitě k nejzdařilejším výtvorům tohoto prvního období klasické české filmové pohádky. Socialistický nekomunistický patos, to, co vadí některým menšinovým spolukomentátorům na tomto filmu, navazuje plynule na pobělohorské plebejství novočeské identity. A propůjčuje všem postavám bez rozdílu hned jeden rozměr navíc. Ladovské kulisy jsou výtvarným artefaktem světového dosahu daného nedoceňovanou osobností jejich tvůrce. Plebejské lišáctví a ironie, které se "velmi nenápadně" vkrádají do architektury lidové církevní hry, do níž je film situován a kterou s úspěchem prolamují, jsou zřejmě základem neopakovatelnosti HRÁTEK i superlativů, jimiž jsou právem častovány. Vedle často zmiňovaných protagonistů (Bek, Smolík, Vojta, Alena Vránová, Pešek, Filipovský, Neumann) bych rád upozornil na další. Skvělá úlisnost snaživého ďáblíka na počátku kariéry ztělesněného tehdy velmi mladým Josefem Vinklářem je vyvažována Káčou Evy Klepáčové, která tu zřejmě našla svou životní úlohu. A samozřejmě je nutné upozornit na dnes prakticky neznámého pohádkáře Jana Drdu; mírou a kvalitou reflexe, jež vložil do této části své tvorby, je srovnatelný s klasiky typu Němcové, Erbena nebo bratří Čapků. Rozverná vyprávěnka pro dospělé s humanistickým podtextem destalinizačního "tání" zůstává oprávněně součástí zlatého dědictví naší národní kinematografie. Nejen pro naše, ale i pro budoucí generace. ()
Jak já nesnášel kulisy! Skoro u každé pohádky s papundeklovými zajíčky jsem už od mala vysloveně trpěl a tyhle Ladovské omalovánky byly pro mě vrcholem veškeré nefilmovosti. Jestli se pohádka něčím u mě vykoupila, pak jsou to herecké výkony, které ji ještě více posouvají k divadelní stylizovanosti. ()
Krásný pohádkový příběh, krásné Ladovy kulisy, půvabné pohádkové triky padesátých let. Půvabná (ne)dokonalost triků je u pohádek mnohem lepší, než moderní počítačové triky. Co se týče hereckých výkonů, jsou brilantní. Zvláště Josef Bek jako Martin Kabát, ze kterého opravdu dýchá charisma, neodolatelně prostořeká Káča v podání Evy Klepáčové a vynikající loupežník Sarkafarka alias Jaroslav Vojta. Jedna z nejlepších a mnou nejoblíbenějších pohádek. ()
Tuhle pohádku nesnáším. Kulisový nemusím už tak nějak ze zásady, k tomu heroickej projev Beka, dvě otravný baby, poustevník co furt dělá problémy... Celý to 2* skóre je za patřičně démonickýho Rážova Lucifera a hlavně za Sarkafarku. ()
Nejoblíbenější pohádka mojí maminky. Ladu jsem měla od dětství ráda, oživlé Ladovy obrázky tvoří součást příběhu a bez toho by to nemělo takové kouzlo, jaké to má. V dětství mě nejvíc fascinovala kouzelníkova pokušení. Oživlý obrázek v knížce jsem měla za opravdové kouzlo. Lucius je pokušitel, kterému je těžko odolat a Lucifer dokáže posadit na zadek ještě několik dalších generací. ()
Josef Bek, jako vysloužilý dragoun Martin Kabát, jenž strachu nikdy nepoznal, musí do pekla zachránit duše dvou vdavekchtivých slečen. Skvělý je i napravený loupežník Sarka Farka v podání Jaroslava Vojty, výřečný čert Lucius Josefa Vinkláře a především pak pekelník Solfernus kterého stvárnil šarmantní Vladimír Ráž. Mariáš ve mlýně neměl chybu, stejně jako samotné finále v pekle. Pohádková klasika v kouzelných kulisách Josefa Lady, která nesmí v televizi chybět žádný sváteční den. ()
Vladimír Ráž je po Karlu Heřmánkovi druhý nejcharizmatičtější pekelník české kinematografie. ()
Tento postarší snímok je pre mňa zaujímavý predovšetkým spôsobom netradičného výtvarného spracovania. Je pojatý v štýle ilustrácií známeho českého maliara Jozefa Ladu (17.12.1887-14.12.1957). To mu dodáva úžastnú, originálnu kulisu. Inak by to bola len obyčajná, klasická rozprávka o dobrosrdečnom, statočnom vojnovom veteránovi Martinovi Kabátovi, ktorý dokáže aj s čertmi v Pekle porobiť poriadky, keď ide o dobrú vec a duše dvoch krásnych, nevinných, mladých dievčat. *** ()
Nevím, jestli se to týká jen mě, nebo se podobná věc může vztáhnout i na jiné. Díky tomu, že jsem své čivy škádlil hrátkami s ďasem od dětství a ještě k tomu opakovaně, stal se pro mě Bekovka archetypálním nositelem selského rozumu, fotr scholastik typickým kněžourem a ten jurodivý puclík v roli anděla se mi slévá s ideálem hravého pederasta. Jo a Káča! Nadrbaný feministický babochlap, jdoucí své oběti po koulích i přes mrtvoly. Byť ,,uvědomělost" let padesátých cáká z filmu na všechny strany, jedná se o zaručenou zábavičku. ()
Bylo tu pár zmínek o tom mariáši. Já mám dojem, že M. Kabát při ukazování zvolené barvy a oznámení stosedmy v červených má v ruce sedmu kulovou a nikoli červenou. Všiml si toho takké někdo jiný? Možná jsem se spletl. Jinak samozřejmě vynikající film. ()
Tohle byla pořádně pekelná partička mariáše. ()
Trošku nadhodnocená pohádka. Chvílemi jsem se nudil. Jednoznačně nej jsou čerti Filipovský, Smolík, Ráž a upovídaný Vinklář. ()
Jak se to stalo, že jsem se s touto přes půl století starou pohádkou potkala teprve nedávno? Snad mě odpuzovaly ladovsky vymalované papírové kulisy, snad žoviální Josef Bek... těžko říct, prostě jsem se "Hrátkám s čertem" dlouho úspěšně vyhýbala. Dlužno dodat, že k vlastní škodě, pohádka je totiž prošpikována krásným českým humorem, místy až překvapivě košilatým:-). Budovatelská éra je sice na příběhu silně znát, ale s trochou úsilí se nad to moralizování dá povznést. A pořád přemýšlím, kde se v závěru vytratil vous poustevníka Školastika, to jsem zachrápala, že nevím, proč jej měl na konci ustřižený?:-) 75% ()
Zejména spojeno s dětstvím. Vtip, napětí, erotické pokušení, výborní herci. Já vím, že mnohým připadá budovatelská, ale to je většina starších pohádek. Současně mám pocit, že peklo se svými vyzvědači a moderní smrtící mašinou je až příliš podobné praktikám komunistů....V.Ráž v jedné z mála demónických rolí! ()
Vydařená pohádka se spoustou pikantních scén a dialogů. Bohužel mě většinou nedokázala zabavit po celou dobu. 60% ()
Jedna z těch nejlepších starých pohádek. Josef Bek je tu nepřekonatelný, sype ze sebe hlášky, Vladimír Ráž jako doktor Solfernus je ďábelsky skvělý, nemluvě o dvou čertech Fr. Filipovském a St. Neumannovi. I samotný arcikníže pekel Belzebub v podání Ladislava Peška je nezapomenutelný. "Ááá, to je moje slast....Co tu chce ta umrlčina?" :) Josef Vinklář je tu ještě tak mladý a hubený, ale jako vždy výborný. Když už vypočítávám herce, tak rozhodně Jaroslava Vojtu coby arcimordýře Sarka Farku nesmím opomenout. Nechápu, jak někdo může o této pohádce říct, že je budovatelská. Vyskytuje se tu anděl a mluví se o bohu, nezpívá se o práci, nepropaguje se společné vlastnictví,... ()
Klasická drdovská pohádka se zde výtečným, jinak ovšem nesnesitelným idolem mé babičky Pepou Bekem:-)) ()
Na čerty si člověk musí dávát pozor. Kostými dávají této pohádce velké plus. Museli se s tím hodně nadřít. Jediné, co mi vadí je horší kvalita zvuku. ()
Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek. Skvělí herci v netradičně pojatém příběhu, který nikdy nezklame. ()
Ne a ne a ne.Tuhle pohádku prostě nesnáším. Možná je to tím, že na ní táta vždycky chce koukat, ale ty kulisy jsou strašné, ti herci jsou strašní, ta princezna má strašnou kreaci na hlavě a ten anděl vypadá jak prasátko s čupřinou na hlavě v bílé noční košili.Ne a ne a ne. ()