Mandalorián

Zatímco Epizodu 9 jsem rok od premiéry neměl chuť vidět znovu (a je to tak jedinej Star Wars film, co jsem víckrát nedal), finále aktuální série Mandaloriana si chci den na to okamžitě pustit zas. Druhá řada byla zkrátka jedna velká radost a zažíval jsem u ní nadšení a emoce, který jsem čekal, ale nedostal od sequelový trilogie (s čestnou výjimkou Posledního z Jediů, což je navzdory nedostatkům jedinej opravdu kvalitní a zajímavej film z Disneyho trojice). Každá kapitola obsahuje absolutně badass momenty, u kterých jsem hlasitě hýkal, jásal nebo tleskal, což se mi obvykle opravdu nestává. Prostě jsem se zase cejtil jako malý dítě, teda až na to, že malý dítě asi opakovaně nevykřikuje typyčo. Zároveň ale netrpěl dospělej mozek, naopak se pásl na všemožných detailech a oceňoval rozvíjení fikčního světa, jeho pravidel, historie a živočichopisu (ať žije žabí dáma a její pulci nebo rozvíjení kultury tuskenů)... Jasně, pořád to není úplně hyperoriginální a hutně se odkazuje na předchozí tvorbu. Nicméně s mnohem větším citem, vkusem a umem, než co předváděl JJ v sedmičce a devítce. Je dost znát, že Mandaloriana dělali lidi, který Star Wars milujou, mají je poctivě nastudovaný a chápou je na hlubší úrovni. Velice zdařilé. Po jarnim prakticky dokonalym finále Klonových válek (který ale mají kořeny ještě v době před prodejem Disneymu), tak můžu definitivně prohlásit Star Wars za aspoň prozatím zachráněný. Jestli bude i jen část z těch nově ohlášených seriálů na rámcově podobný úrovni jako Mando, čekají nás zlatý časy. (20.12.2020)

Nejdřív jsem myslel, že budu naštvanej, že už zase letíme na Tatooine. Kapitola z předchozí série, co se tam odehrávala, byla celkem jalová, plus mě zvlášť po Epizodě VII a Epizodě IX sere povrchní recyklování a hraní na nostalgickou strunu. Ale nakonec to zahráli dobře, se světem a lore Star Wars pracujou celkem hezky a citlivě, na rozdíl od J.J. Abramse mi přijde, že tomu Favreau a Filoni rozumí na hlubší úrovni. Taky umí SW ambienci nebo jak to nazvat. Vizuální atmosféra? Třeba taková blbost jako ta ulice s graffiti a ty siluety věží v pozadí... nevím, jak to říct, prostě mi to přišlo vizuálně a pocitově velmi v pořádku a měl jsem z toho radost. I když to samozřejmě místama recyklát byl. Bavil jsem se ale velice dobře. Plusový body za rozvíjení kultury Tuskenů a hudbu, která je snad ještě lepší než minule. (31.10.2020)

Lol, Dr. Kusadlo a žabí dáma jsou moji noví Star Wars hrdinové. Tahle epizoda naděluje. Výborný. Ty živočichopisný a světotvorný momenty jsou skvělý. (06.11.2020)

Milf Ahsoka s vráskama na lekku! Jak z ní šel zezačátku úplně strach! Super ztvárnění v dialozích, TICHU i akci, to byly snad nejvíc badass scény se světelnýma mečema v hraných SW vůbec (asi přehánim, uvidim, až vychladnu). Navíc nevim, jak to bude pokračovat dál, a to se mi líbí. (30.11.2020)

Jako je to zvlášť po Andorovi takový trochu simplicistní (a ostatně i vedle některých epizod Vadný várky, která je teď čím dál tím víc fascinující) a Peli Motto mi pije krev... Ale cokoliv okolo Mandalore je pro mě fascinující, Bo-Katan for president a podrážděný až nasraný výrazy Grogua jsou perfektní. A monstrum týdne, ačkoliv se vyloupne nečekaně odnikud, je opravdu skvělý. Už jsem si chvíli říkal, že mi nějaká taková polorobotizovaná nebohá forma života ve Star Wars chybí. Což mi připomíná, že takhle nějak jsem si přál, aby zpracovali Leiu po smrti Carrie. Že by utrpěla vážný zranění a v poslednim filmu z ní zbyly jen mozek,  srdce, oči a třeba i plíce a zbytek by byl drodí exoskelet. Sice by to byl dost bizar, ale právě proto! Jinak Andor způsobil, že mi občas přijde, že je v jiných Star Wars až moc akčních scén. Mě by fakt nevadilo, kdyby si všichni víc povídali! Už je to trochu ohraný, že co nová planeta, to povinně nová kreatura, se kterou je třeba se utkat. Ke Star Wars to patří, ale nemusí se to přehánět. Tentokrát bych se třeba obešel bez Alamitů. Ale není to vyloženě výtka, jen takový zamyšlení, ve skutečnosti se mi tenhle béčkovej/brakovej styl u Mandaloriana vlastně líbí. (09.03.2023)

Aspoň pro mně zatím jedna z nejbohatších epizod seriálu. Nic proti rozmáchlý mytologii Mandalorianů a spol., ale přízemnější budování postimperiálního světa, tvořící jádro 19. kapitoly, má taky hodně něco do sebe. A dá v pozitivnim smyslu vzpomenout na přístup a kvality Andora. Výborný intermezzo z Coruscantu, kde se konečně pořádně projedeme metrem, skoro se dotkneme nejvyšší hory planety, nahlídneme do institucí a poměrů překrásný Nový republiky, to vše z pohledu zajímavý nejednoznačný vedlejší postavy. Dostane se nám přitom náznaků širšího kontextu příběhu i celkovýho stavu Galaxie – o což nás bohužel sequely do značný míry ochudily a období po pádu Impéria tím pádem zoufale potřebuje (na knihy i komiksy nemám čas). Potěší i hovory o klonování, jeho etičnosti nebo legálnim statutu. Z high fantasy jsme prostě na chvíli čistě v oblasti sci-fi. Kolem a kolem, i něco takovýho jsme měl na mysli v recenzi předchozího dílu, když jsem psal, že by mi vůbec nevadilo, kdyby si všichni víc povídali. Doktor Pershing ja navíc zábavnej protiklad nadživotních drsňáků Mandalorianů. Ale ani o jejich heorický a střemhlavý činy nepřijdeme, protože celý týhle slastný andorovský diverzi předchází neméně slastná, dost našlapaná a skvěle provedená letecká bitva nad Kalevalou. Starbuck, what do you hear? A na závěr se dočkáme i nějakých osudových momentů doprovázených významnými pohledy (nebo teda osudových asi jak pro koho, vívilsí). Různým divákům se asi bude líbit jiná část epizody, já žeru obojí. (16.03.2023)

Na rozdíl od předchozí epizody naopak pravej opak Andora. Má to svý momenty, ale zároveň ty mustry už člověk někde několikrát viděl. A tři akční scény na ani ne třicet minut, to je možná už moc, za mě by mohli ubrat, stačily by mi třeba jen dvě. Když tři, ať to má padesát minut a zbytek si povídaj. Starwarsovatější než Star Wars. Ale hlavně logika řetězení akčních scén jako motoru děje je tu taková naivní, legrační a až fakt pitomá. Domnívám se, že výrazně pitomnější než v Obi-Wanovi, u kterýho se míra vnímaných nesmyslností hrozně přeháněla, ale spíš šlo o nedořečenosti, výpustě atd. Tahle epizoda obsahuje řadu fakt úplných hovadin a oslích můstků, že i moje obvyklá benevolence ke Star Wars dostává zabrat. Po Andorovi se laťka zvýšila a snad neni zas takovej problém psát zápletky, který se při nejmenšim zamyšlení logicky sami od sebe nezhroutí. Třetí řada je teda zatím dost nevyvážená a divně rozháraná. Kde je sebejistota, cílevědomost, elegance a síla třeba těch dvou epizod z Boby Fetta? Asi si rozhodnutim takhle dva seriály "propojit" trochu rozbili momentum a proto třetí řada působí tak podivně? Trochu mi tahle epizoda stylem připomněla takový ty zkratkovitější a akcí přeplácaný díly Klonových válek, u kterých jsem si přál, aby byly delší a míň se střílelo a víc dýchalo. No a teď koukám, že scénář psal Dave Filoni. Možná má na svědomí jen tu část s flashbackem... Ale to byla nakonec taky jenom další natahovaná akční scéna bez výraznějšího dramatu. Každopádně má Dave prsty jak ve vrcholných momentech Star Wars, tak i těch slabších, což je aktuální případ. Hlavně ať takhle ledabyle neni napsaná Ahsoka, z toho bych měl větší ujímání. Váhám mezi 2 a 3 hvězdama, ale benevolence nakonec asi vítězí, furt mě to baví a hezky se na to kouká, byť se u toho občas škrábu nejistě na hlavě a rozhazuju rukama. (22.03.2023)

Takhle to má vypadat! Nástup Goriana Sharda famózní, letecká bitva taktéž. Střípky o ne/fungování Nový republiky vítám a hltám. I Mandaloriani už nepůsobí jako takoví mamlasové jako v předchozí kapitole. Tahle epizoda má zkrátka všechny subsystémy aktivní. Díkybohům taky ospravedlňuje i předchozí díly, byť jsme se k ní dostali místama kostrbatou cestou (mračim se směrem k 1. a o něco víc ke 4. epizodě). Pořád to samozřejmě neni žádnej Shakespear (Gilroy, Willimon), ale když je to takhle zábavný a dobrý, nemám problém bejt shovívavější. P. S.: Nevarro je fakt až legračně prťavý. (29.03.2023)

Chápu, že tuhle epizodu může někdo považovat za kontroverzní, Lizzo neumí moc hrát a Jack Black zase přehrává, ale mě hrozně bavila od začátku do konce. Už ta úvodní mini lovestory byla sladká. Pak sice přišla další vedlejší mise, ale nemůžu si stěžovat, zvlášť když miluju worldbuilding a Star Wars politiku. A detektivka je žánr, na němž by klidně mohli postavit celej samostatnej seriál. Hrabě Dooku byl vizionář! Plus nakonec elegantní vyřešení otázky meče. (10.04.2023)