Ucho

Ucho piš si: Vynikající film. Grandiózní Bohdalová. (14.12.2012)

Pokud někdy nechápu, jak se nějaký film mohl stát trezorovým, Ucho rozhodně není tento případ. Naopak se vlastně divím, že nebyl zcela sprovozen ze světa. Ucho je něco jako Kdo se bojí Virginie Woolfové na pozadí psychického teroru a odposlechů zvenčí. Musím říct, že hned po konci filmu jsem začal mít pocit, jestli mě náhodou taky nemůže někdo odposlouchávat. Silný a opravdu hodně sugestivní film. 8,5/10 (26.04.2013)

Despotický anonymní režim realizující se v neustálých nesmyslných oslavách, proslovech a gestech. Jeho zástupci, zdegenerovaní alkoholem a permanentním strachem. Nejistota každého ve své momentální pozici. Personalizovaná kamera snímající události večírku prodchaného tajnými fízly, kde nikdo neví jak se má s kým vlastně bavit a co se ve skutečnosti děje je moje oblíbené pojetí komunismu jako podpovrchově naprosto pomateného chaosu a generátoru duševních chorob. (12.09.2008)

První půlhodinka je fantastická. Pak už to začne být až moc klastrofobní a monotónní. 70% (05.01.2011)

For ME 92% (06.02.2008)

Herecký koncert pro dva plus jednoho Kachyňu s Procházkou. (07.05.2012)

Tenhle film si potřebuji probrat v hlavě. Kachyňa s Procházkou jsou géniové ČS filmu. Malé české 1984. Brzobohatý vynikající. Bohdalová mě příliš nepřesvědčila. Hodnocení provizorní. (04.01.2015)

Jestli se mě někdy někdo zeptá,jaký je podle mě nejlepší český film,myslím si,že Ucho bude ta správná odpověď. 90 % (07.05.2010)

Kachyňa je můj tajný filmový milenec. Ucho je můj tajný mazlavý robertek. Celé je to tak tajné...až jsem z toho celá zamilovaná. Jeden z nejlepších filmů vůbec.. (23.06.2011)

Vůbec se nedivím, že Ucho zakázali. Spíš se divím, že se ho vůbec někdo pokusil a odvážil natočit. Nejlepší obraz komunismu, jaký jsem zatím v českém filmu viděl. Z dobových filmů se to nikomu z celkem pochopitelných důvodů nepodařilo. A Schormův Každý den odvahu, Menzelovi Skřivánci na niti, Sirového Smuteční slavnost nebo Jasného Rodáci jsou sice pdoobně otevřené a kritické jako Uchem, ale zabývají se jinými problémy a působí tak méně tísnivě a sugestivně. A dnešní Pelíšky nebo Pupendo? Nesahají Uchu ani po kotníky. (06.09.2007)

Klaustrofobický a depresivní film odehrávající se během jedné chladné červnové noci. Výborná atmosféra, která je podpořena celkovou střihovou kompozicí, kdy jsou střídány záběry na potemnělý dům plný strachu a nejistoty manželské dvojice s detailními záběry tváří těch nejvyšších pohlavárů na stranickém večírku, vytváří pocit skoro neúnosné paranoie. Film svým rozpoložením postrádá jasně definovatelného hrdinu, a tak plně dostává prostor totalita jako všudypřítomný Velký bratr shlížející na své ovečky a udržující je v neustálých pochybách, strachu a napětí. Dvojice Bohdalová - Brzobohatý v rolích stranických prospěchářů s neschopností sebemenšího vzdoru je postupně psychicky drásána dlouhými drápy režimu až do rozbřesku, kdy přijde konečný ortel z těch nejvyšších míst. Ucho je v duchu těch největších antitotalitních opusů prostě výborný film. (21.02.2009)

hodně tíživá a depresivní podívaná, která se po bezchybném úvodu později trochu utápí v neustálých hádkách ústřední dvojice, ale jejíž dopad je nakonec daleko intenzivnější, než se zdá bezprostředně po zhlédnutí.. zásluhu na tom mají výborné herecké výkony Brzobohatého i Bohdalové a zejména skvělá atmosféra, která dokonale navozuje pocit paranoie.. slabší 4* (02.03.2013)

"Můžeš, co chceš !! Dokud proti tobě něco nepotřebujou !! Něco !!" (14.01.2014)

Páčilo sa mi to postupné rozkrývanie charakterových vlastností ústrednej dvojice. Vzájomne na seba pôsobili ako magnety. Len sa im v náladových vlnách menili póly. Trefné zachytenie praktík režimu a z toho vyplývajúcich obáv. Natočiť takúto sondu do VIP rodiny využívajúcej výhody/nevýhody režimu v roku 1970? Výsledok podľa očakávania, teda zatrezorovanie. Pre Bohdalovú určite najvýraznejšia filmová rola. Predsa len, keď sa zamyslíte a odmyslíte Rákosníčka + TV estrády, tak čo svetu dala? (11.05.2024)

Dusná herecká partitura pro dvě osoby. Krizi manželskou a politickou doplňuje tu a tam krize morální. Vše v ostrém rapidstřihu, který namísto oddělování nechává splynout dva různé chronotopy do jediného. Kachyňa sice není pilířem české nové vlny, ale její prostředky použil k vytvoření jednoho z nejlepších politických dramat české kinematografie. Precizní dílo. (25.08.2009)

Velmi povedená žánrovka, která mě však nechává poměrně chladným. Odečteme-li totiž její žánrovou ojedinělost v rámci československé kinematografie, diváky tolerantní a shovívavý pohled na tuzemskou filmovou tvorbu a především „trezorový“ osud snímku, dostává se nám více méně lehce nadprůměrného filmu s atraktivním námětem a dobrými hereckými výkony. V zásadě je zcela pochopitelné, že široké (československé) publikum vynáší Ucho do nebes, s určitým odstupem mám však pochybnosti, že je takovýto přístup na místě. (25.08.2015)

Mistrovské dílo pana Kachyni! Pocit, který tento film vyvolává se ani nedá popsat, je to asi taková směs obav, strachu, úzkosti a nevim čeho ještě. Vytknout se nedá absolutně nic. Snad je, že to mohlo trvat déle... Černobílé provedení mimořádně podtrhlo napjatou atmosféru. Herecké obsazení špičkové a výkony Jiřiny Bohdalové a Radka Brzobohatého jsou neopakovatelné, jednoduše jsem čuměl s otevřenou hubou! Hudba a scénář nepotřebují komentář. Samotná scéna v koupelně, kde Anna bojuje s Ludvou pod kohoutkem ledové vody je na Oscara. Krev tuhne v žilách, když začne zvonět zvonek a pro Ludvu si jdou domělí soudruzi. A závěr - famózní! Jedinečný zážitek - 100%! (23.08.2008)

Tohle mě nikdy nějak nebavilo. (15.07.2012)

Ucho bylo za minulého režimu odposlouchávací zařízení a skutečně se umisťovalo do bytů vysoko postavených osobností pro snažší kontrolu. Orwellovské 1984 jak vyšité, a to byla krutá realita. Nicméně snímek Ucho tuto atmosféru režimu perfektně vykresluje a staví celý příběh do jednoho bytu, navíc velmi dobře doplňovaný o scény z předcházejících událostí. Duo Brzobohatý a Bohdalová se rolí chopili s takovou vervou, že nervydrásající napětí dopadá v ubývajících minutách i na nás. Já osobně bych si ho představoval o něco větší a s mnohem silnějším závěrem, proto nejdu na plný počet, ale i tak se jedná o velmi povedené československé drama, které nám všem bude připomínat, jaké to tehdy bylo a v jakém permanentním psychickém teroru musel člověk žít. (06.05.2014)

Depresivní a klaustrofobické veledílo. A vůbec - jeden z nejlepších českých filmů! (21.12.2008)