Annette

Z balady polibků, do kolébky plod. A pak lodí temnoty plout, zavřou se vody pod. Vystoupí na stupínek popularity. Sama Zpěvanka, když... O otcově hrubé hrobové parketě. Motýlím hláskem spustí proud. Do pout a soud. Za hroty žaláře. Zase jeden requiem za trigou s talentem, na modré planetě. Mrtvý, lidský tón. (28.08.2023)

Chtěl jsem něco málo napsat, ale zakopnul jsem tady o recenzi xxmartinxx a nemám moc co dodat. "Upřímně řečeno jsem z toho nerozhodný. Ten muzikál je neskutečně banální na hraně snesitelnosti, kdy musíme slyšet přezpívány ty největší absurdity a urputnost a doslovnost "zhudebnění života" mi připomíná už pověstné rozhodnutí Bethesdy začít Fallout 3 narozením postavy, což vede k nutnosti strávit prvních 40 minut hry nepřeskočitelným tutorialem bez jakéhokoliv dopadu na zbytek hry, kdy se musí odehrát nutné naskriptované scény. Stejně nesnesitelné mi občas přišlo sledovat protagonisty Annette, jak si při sexu zpívají, že mají sex, při porodu dítěte, že se jim rodí sítě, a při konfliktu, že mají konflikt. Občas to ale ve svojí absurditě jakoby obletělo zeměkouli a dostalo se to do kýženého místa z druhé strany - a já se místy bavil. A samozřejmně jsem si užil některá stylistická řešení. Caraxova rezignace na organické odvyprávění příběhu je pravděpodobně záměrná, ale já celkově nevím, jaká potěcha nebo zajímavost z toho má plynout. Když se toporný a statický film natočí schválně, je to pak v pořádku?" (23.12.2021)

(63/2021) / Umelecko-muzikálny hybrid La La Landu a Marriage Story pre náročnejších. Vo forme úchvatné, v obsahu nie vždy dostačujúce. Áno, témy ktoré Annette prináša sú silné, v jadre je ale príbeh a scenár len povrchná, nie príliš psychologicky prepracovaná smutná love story. Adam Driver je vo svojej najlepšej forme a pre mňa bol jednoznačne to najlepšie čo film priniesol. Hudobne iste originalitu treba oceniť, niektoré čísla ale boli dosť monotónne. Každopádne oceňujem každý jeden film, ktorý sa snaží priniesť niečo nové, nielen kalkul na istotu. (8/10) (03.08.2021)

Na jednu stranu fascinující film, který mě okouzlil proměnlivým vizuálním zpracováním a skvěle napsanou i zahranou hlavní postavou. Na straně druhé jsem nedokázala přijít na chuť hudební složce a až otravně doslovným textům, které komentují dění v obraze. Necítila jsem ten souzvuk, kdy se hudba a obraz navzájem doplňují a vytvářejí tak komplexní zážitek. Spíše jsem si chvílema připadala jak blbka, které musí každé téma x-krát zopakovat. A to mě rušilo. (10.09.2022)

Leos Carax natočil zajímavý a podnětný film, o tom žádná. Bohužel ten film není, tak úplně pro mě. Přistupoval jsem k filmu velmi otevřeně a první půlka filmu mi přijde skvělá. Carax má nápadů na rozdávání, herci hrají skvěle a kamera předvádí úchvatné záběry. Samozřejmě nesmím zapomenout na parádní hudbu a některé konkrétní písně. Nicméně v půlce filmu přijde jistý zvrat a od té doby to u mě klesalo. Neříkám, že to bylo špatné, jelikož to pořád mělo několik fakt dobrých scén, ale už mě to tolik nebavilo a bylo to místy dlouhé a táhlo se to. Driver, Cottilard a Simon"Howard Wolowitz" Helberg podávají skvělé výkony a je radost koukat jak zpívají a hrají. Annette je netradiční muzikál, který nesedne všem, ale to nic nemění na tom, že je velmi kvalitně natočený. (29.12.2021)

Trochu jsem tušila, do čeho jdu, ale výsledek je ještě o pořádný kus "artovější". Což ale v tomto případě není apriori špatně. Adam Driver potvrzuje svoji hereckou extratřídu, hudební složka výborná a roli dítěte hraje dřevěná loutka. Bizarní, divné, meta...a já se ani chvilku nenudila. 80% (09.01.2022)

Muzikál je sám o sobě žánr, který rozděluje diváky, a myslím, že tento film bude rozdělovat právě i své příznivce na dva tábory: buďto vás tato rocková opera nadchne anebo z ní budete perplex. Osobně patřím do té druhé kategorie. Annette je poetický příběh o lásce, profesní žárlivosti, o odvrácené straně popularity a také o otcovství a odpuštění. Již v první minutě filmu jsem nabila dojmu, že bude velmi zvláštní. Hudba bratří Maelů neboli The Sparks byla chytlavá a v tomto směru nemám jedinou výhradu, ale občas se mi zdály texty písní trochu repetitivní, takže ještě pár dní po filmu mi znělo v hlavě „We love each other so much“. Rozhodně oceňuji to, že příběh jako takový je sice celkem jednoduchý, ale je podán velmi nepředvídatelným způsobem. Většinu času jsem netušila, kam se film bude ubírat, a tím pádem mě čekalo mnoho překvapení. Například narozené loutkové dítě, které evidentně zdědilo uši Adama Drivera. Toto rozhodnutí chápu z tvůrčího hlediska, protože Anette se metaforicky skutečně stane loutkou rodičů, kteří ji využívají pro své vlastní záměry, ale byl to pro mě velmi rušivý až komický element. Možná ale právě díky tomu ta finálová scéna s „Pinocchiovou proměnou“ byla o to působivější a emotivnější. Marillon Cottilard tu tentokrát vedle svých hereckých kolegů působila poněkud nevýrazně. Adam Driver totiž opět podává strhující výkon, a jeho přítel dirigent Helberg mě svým výkonem přímo očaroval. Přála bych si pro něj více prostoru, protože dramatické role mu sedí. Proto doufám, že ho v nich uvidíme častěji. Z čeho tedy pramení ten perplex pocit z tohoto filmu? Zpěv Marillon a Adama zrovna nelahodil mým uším a jejich dcerunka Annette mi spíše připomínala panenku Chucky. Nakonec i to, že tento film je takový snový mix žánrů plný překvapení, který působí trochu přeplácaně, ale zároveň paradoxně velmi obyčejně, což může být ve finále právě trochu matoucí. (10.03.2023)

Annette je naprosto nekompromisní hard core artové peklo, které pro běžného diváka představuje totálně nesoudnou podívanou, nesnesitelný filmový zážitek a ty dvě hodiny strávené ve společnosti tohoto snímku bych přirovnal snad jen ke dvěma hodinám stráveným v tom nejděsivějším snu, co si kdo jen dokáže představit. Tím vším chci zkrátka říct, že Annette patří k tomu jednoznačně nejodpornějšímu, s čím jsem se kdy v rámci filmové tvorby setkal a nevěřím ani naprosto nikomu, kdo tohle hodnotí kladně, nevěřím, že by to myslel upřímně, tohle nemůže zaujmout totiž opravdu vážně nikoho, ani toho nejerudovanější filmového intelekta a kritika, za tak strašně nestravitelné to totiž považuji. Já jsem Annette chtěl vidět každopádně jen kvůli Adamu Driverovi v ústřední roli, kterého jinak považuji za jednoho z nejvýraznějších herců současnosti, ovšem ani jeho účast nic nezměnila na mém odpudivém vztahu k tomu hnusu, co se tam odehrával, což byla prostoduchá zápletka s otravným vývojem, ono ale vůbec rozebírat zápletku nemá cenu, každopádně hlavní důvod, proč jsem z toho filmu tak znechucený, je jeho zpracování, a to jednak co se týče zpívaných dialogů, kdy si herci ve většině písní vystačili s dvěma, max třemi slovy, které pořád dokola omílali a hovno z toho, nehledě na to, že navíc za celý film není ani jedna jediná z nich jakkoliv chytlavější, či poslouchatelnější, a jednak zpracování co se týče vizuální podoby, jelikož tam se tvůrci utopili v lavině svých rádoby nápaditých obrazových orgií, které ovšem minimálně na mě osobně působily ohyzdně a nepřesvědčivě. Vrcholem všeho pak byla postavička samotné Annette v podobě odpudivé loutky, což mi též nedávalo vůbec smysl, ostatně ale asi jako dalších xy věcí, které se tu odehrávali. Annette je zkrátka Odpad všech Odpadů, který si od nikoho nezaslouží ani vteřinu zájmu, či pozornosti. (13.09.2023)

V Caraxově nakládání s filmem je něco prvotního. Pracuje s ním svobodně jako dítě, bez zatížení a předsudků. Annette je v něčem nesnesitelná, ale zároveň je to důsledné autorské gesto. Film vás uvrhne do vlastního světa a vy musíte přijmout jeho zákonitosti, jinak budete dvě a půl hodiny trpět. Film je zcela umělý, stylizovaný, nepsychologický, ostatně proto je to muzikál. Vše je vně, ale nějak se mu nakonec daří vyhmátnout i to uvnitř.  Caraxův film to je zborcený cirkus, podívaná, která si v sobě nese ještě něco z naivity počátků kinematografie, ale všechno už je kontaminované dnešním spektáklem. Také si myslím, že od smrti Golubevy Carax na jakékoli nitro rezignoval, a filmy pojímá jako happening. Někdy to bylo nesnesitelné i pro mne, viz. Holy Motors, jindy to funguje – jako v Annette. Co říct o Sparks? Jsou v celém filmu rozpuštěni, jejich poťouchlost i genialita jsou v něm cítit na sto honů. Poznámka na okraj: odpor k psychologii byl u Caraxe vždycky. Jeho filmy jsou stíny a patetická gesta. Němé filmy převedené do současného jazyka. Kupodivu jsem si u Annette vzpomněl na Wernera Schroetera. (07.07.2021)

Po dlhoooooom čase opäť v kine a hneď takáto celá paleta emócii. Najprv ma zaujala tá hravosť, potom som sa bavil na absurdných piesňach, neskôr ma začala nudiť absencia deja, náhle pritvrdenie ma prekvapilo, potom som na pár minút reálne zaspal, no posledné desiatky minút som si z čírej zvedavosti podoprel viečka zápalkami, reku či bude aj nejaká pointa, alebo to bude iba prvoplánová blbosť. A bola. (16.07.2021)

Na dílko jsem se těšila kvůli Cotillard.Od samého začátku jsem si říkala :urva,co to je??? Podivný vztah,podivná láska,podivné dítě (to fakt bylo něco).Poprvé jsem viděla  Cotillard v tak otevřené milostné scéně.To fakt bylo nutné?Nejsem puritán,ale ty scény s hlavou mezi nohama  mohli vynechat.Nebo to bylo důležité k tomu ,abychom viděli že z tohohle "oplodnění"  vzešla ta loutka?A scéna, kdy zdravotníci zpívají nad roztaženýma nohama Marion...to fakt byl masakr! (28.08.2023)

Sračka všech sraček, musel jsem v půlce vypadnout z kina. (06.08.2021)

To není film pro mě, nudný, dlouhý a o ničem - zároveň si hraje na umělecký (ale je to fail roku). Aspoň, že ty písničky nebyly úplně příšerné - ale film jo...10% (16.10.2021)

Včera mě vykradli, ukradli mi všechny fóry. (12.10.2021)

Po Holy Motors jsem od Caraxe čekal asi něco trochu divnějšího. Ten příběh byl překvapivě přímočarý, divnost vyplynula spíše ze stylistických rozhodnutí, i ta hudební složka mi přišla docela krotká, texty jsou častokrát přímo banální a jen doslovně popisují, co se děje nebo co postavy cítí - We love each other so much atd... Overall ale stejně docela pozoruhodný kousek, Adam Driver je tradičně úchvatný, vizuálně je film konstantně zajímavý, a i přes ne zrovna skromnou stopáž jsem se vůbec nenudil. Ten Babysitting joke mě asi pobavil víc, než by měl. 8/10 (14.10.2021)

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2020. (31.08.2023)

Přílišná doslovnost a (cílená?) odpornost hlavní "představitelky" dělá z celého počinu cosi, co není určeno nikomu. Pro hloupé amíky to bude moc divné, pro intelektuály příliš doslovné a nabubřelé. Osobně jsem se nesetkal snad v žádném jiném snímku s takovou mírou doslovnosti. To, že hlavní pár, zpívá "Tak moc, moc se milujeme" mne nepřinutí uvěřit, že se opravdu miluje, a to, že dav zpívá protagonistovi "tak moc tě nenávidíme", mne nepřinutí uvěřit, a VYCÍTIT skutečné emoce na plátně. Skutečnost, že hrdinka žvýká po styku jablko jako symbolický prostředek oplodnění mne jako filmového diváka uráží svou extrémní mírou doslovnosti a neskutečnou povrchní symboličností. Film, jakožto emoční výrazový prostředek, který mě má donutit nejen myslet, ale hlavně CÍTIT, u mne v této rovině naprosto selhává. Nebál bych se přirovnat jistou emoční odtažitost od hrdinů, a jistý "chlad" děje k Nolanovým počinům, jehož snímky na mne působí stylem: "Já si představuji, že lidé takto cítí, já si představuji, že lidé takto emoce prožívají," ale rád bych panu Nolanovi a nejnověji panu Leosi Caraxovi sdělil, že já takto emoce neprožívám a troufám si říct, že mnoho a mnoho lidských bytostí v mém okolí také ne. Výrazným pozitivem je samozřejmě Marion Cotillard, která ve svých 45 letech vypadá stále neskutečně, a zpívá ještě lépe. Milou zajímavostí k filmu pro mne bylo, že Marion i Adam skutečně nazpívali 95% svých partů, (samozřejmě je otázka do jaké míry zde sehrál roli autotune a dodatečná postprodukce.) (11.08.2021)

Muzikál je můj nejméně oblíbený žánr a ani Leos Carax na tom nic nezměnil. Na celkovém zážitku se určitě pozitivně podepsala i možnost být po roce v kině (btw. velkej sál Světozoru skoro vyprodanej). Trochu jsem doufal, že se víc odváže a bude to víc divný, když si odmyslím úchvatnej vizuál, tak je to vlastně dost starosvětskej a nudnej/sešněrovanej film. Navíc Sparks taky nepředvedli nějaký gejzíry nápadů, nevím jestli to byl nějakej skrytej záměr diváka uspat/zhypnotizovat tím, že většina zpívaných výstupů jede v několika stále stejných basic nápěvech/melodiích. Hlavně ale to je snad nejortodoxnější muzikál, co jsem viděl, protože se tam zpívá POŘÁD! :-)...za celej film zazní jen pár nezpívaných vět. Díky čemuž se ten děj dost táhne, ta druhá půlka o dost víc, kdy to navíc chytne až takovej operní tragickej nádech. Ale Adam Driver si asi jde pro Oscara a na festivalech nad tím budou všichni vzdychat, jak velký umění to je a jak krásná pocta žánru. Za vidění to každopádně stojí, jestli máte rádi muzikály, tak si připočtěte k hodnocení 30 - 50 procent navíc. (09.07.2021)

Sice vcelku nemám nač nadávat, ale zrovna tak necítím potřebu Annette vynášet do nebes. Vizuál chytlavý, scény vyvedené a co do hereckých výkonů asi málo co vytknout. Dějová linka rovněž relativně dobře čitelná, ale přesto se obávám, že “jen tohle” a Driverovo neustále exhibovaná muskulatura většinu náhodných strávníků u plátna/obrazovek dlouho neudrží (ale pokud máte Drivera rádi tak jako já, tak už jen kvůli tomu to za “povinný” pokus stojí). Muzikálovou formu snáším jen za naprosto ideální konstelace a vesměs se jí výhýbám buď úplně, nebo předem lituji, že ten či onen snímek nemohl vzniknout v klasickém pojetí a tiše doufám, že to snad v mých buranských očích/uších snímku toliko neuškodí (ostatně i všemi opěvovanou vodku s džusem mám nejradši bez vodky). Po Hol Motors byla Annette mou druhou schůzkou s Caraxem a delší dobu odkládám Tokyo!, čímž by se můj rozporuplný postoj k jeho tvorbě mohl konečně někde ustálit… (18.07.2021)

Arťáci se dozajista blahem roztečou, ale já ne. Caraxovi nemohu upřít naprostou originalitu vymykající se všemu, co jsem doposud viděl a také to není sranec jako jeho předchozí hovna. Ale! Muzikálová forma - divná. Chemie mezi postavami - divná. Interiéry, exteriéry a vše okolo - divné. Caraxe na můj režisérský black list nedám, ale s největší pravděpodobností už od něj nechci nikdy nic vidět. Jeho "umění" není moje krevní skupina. (29.01.2022)