Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Stand-up komik Henry (Adam Driver) sa zamiluje do Ann (Marion Cotillard), svetoznámej opernej speváčky. Ich život sa obráti naruby, keď sa im narodí tajomné dievčatko Annette s výnimočným darom. Dlho očakávaný muzikál vizionárskeho režiséra Leosa Caraxa s hudbou kapely Sparks začne tohtoročný ročník festivalu v Cannes. Divákov vezme na nevšednú cestu plnú lásky, vášne a slávy. (ASFK)

(viac)

Recenzie (55)

Tom Hardy 

všetky recenzie užívateľa

Přesně takové to "umění", kvůli kterému člověk začne nesnášet umělecké filmy (aniž by si to zasloužily). Leos Carax je někdo, s jehož tvorbou se celoživotně míjím, ale pověst je samozřejmě nepřehlédnutelná, takže jsem byl na Annette zvědavý. Už proto, že by teoreticky pro nováčka mohla být tématem i herci vstřícnější. A neříkám, že tu není nic dobrého. "Divadelní" úvod a závěr pěkně rámují celou jevištní estetiku, Driver i Helberg mají minimálně jednu herecky fantastickou scénu (Driver a jeho 'meltdown' na jevišti, Helbergovou první sólo s poletující kamerou), oceňuji scény bez střihu a ohromila mě dobře vybraná holčička na konci (i zpěvem). Ale jinak... obsahově je to hrozně vyprázdněné. Že se tam vlastně nic nestane by bylo ještě hodně štědré označení. A pointa s loutkou byla vyloženě banální. Za největší zklamání každopádně považuji muzikálovou část. Možná je jednoduchost a repetitivnost textů nějakým sofistikovaným záměrem, jemuž nerozumím. Coby 'běžného' diváka mě každopádně nebaví písně postavené na dvou/třech větách, které se x minut opakují dokola. A je to škoda, protože některé hudební motivy jsou vážně skvělé. Ale když je místo celé písně vlastně jen refrén (a to platí pro většinu textů), působí to na mě spíš jako parodie muzikálu (Což... byl možná záměr?). Abyste mě nechápali špatně - koncept Annette se mi líbí. Přijde mi lákává představa přiznaného divadelního představení, které využívá pro posuny scén a postav filmové prostředky. Herci do toho dávají, co mohou. Ale celek za mě nefunguje. Jestli si takhle artoví umělci (a diváci) představují kvalitní muzikálové drama, budiž jim přáno. Já osobně budu raději "komerčnější děvkou" a dám si znovu Moulin Rouge, kde je sice taky základ neoriginální, ale dílo mi dovoluje jít s postavami a prožívat jejich radost i smutek. Tady jsem necítil nic, kromě potřeby si neustále kontrolovat hodinky, kolik že ještě musí utéct času, než konečně přijde to očekávané finále. 30 % ()

Enšpígl 

všetky recenzie užívateľa

Docela jsem se bál jak nějakého artového bizáru, ale byl jsem mile překvapen, jak svěží příběh zabalený v muzikálovým obalu jsem se dostal. Songy jsou součástí děje a nějak nenarušujou příběhový kontext. Vizuální stránka filmu je absolutně úchvátná a Adam Driver hraje v oscarové formě. ()

Marigold 

všetky recenzie užívateľa

Film, co se člověka snaží zabít, aby ho zachránil. Nikdo neumí člověku vyrvat oči z hlavy a obrátit je naruby jako Carax. Zíráte do propasti a ona do vás. Pro mě překvapivě niterný film o bolesti, sebeklamu a otcovství, o iluzích, ve kterých se ztrácíme a taky o tom, že film jako ultimátní iluze občas dokáže strhnout všechny masky. Racionalita se přeceňuje, imaginace zachrání svět. Nebo mu aspoň výstrojí důstojný funus. ()

Rimsy 

všetky recenzie užívateľa

Leos Carax je suverén, jehož filmy vystihují i přetvářejí samotnou podstatu filmu jako umění či média. A přesně to se mu daří i s muzikálovou novinkou Annette, jež funguje nejen jako výpověď o prknech, jež znamenají svět, ale i komentář k současnosti zábavního průmyslu a žánru muzikálu obecně. A navíc je i velmi zábavný a přístupný. Více zde. ()

JFL 

všetky recenzie užívateľa

"Annette" můžeme označit za Caraxovy "Southland Tales" - také vzbuzuje velká očekávání, kterým se vzpouzí, také představuje osobitou a sveřepě konceptuální vizi, kterou je snadné smést i naplňující vykládat, a také jde umanutě proti proudům, tváří se zarytě vážně a současně přináší niterně atypický a podvratný spektákl, který ale stejnou měrou obnažuje i adoruje všechny spektákly. Když  už k "Annette" hledáme paralely a zanoříme se hlouběji do Caraxovy cinefilie, můžeme dojít třeba také k Jacquesovi Demymu a jeho utltra kýčovitým a současně nenápadně sebereflexivním a totálně sebejistým muzikálům, které vedle dobové nové vlny vypadaly nesoudně a při tom byly právě svou umanutou formálností a umělostí esenciálně novovlnné. Podobně i Caraxovo zpracování scénáře od Sparks vypráví v jádru banální příběh, v tomto případě o bulvarizované romanci ze světa šoubyznysu plný velkých emocí. Přičemž nám ho předkládá ohlodaný nejen na dřeň, ale také na jeho esenciální teatrálnost, sebestřednou pompéznost a performativnost. Jestliže v "Holy Motors" ukázal film jako médium klamu a iluzí, byť současně na ně pěl ódy a povyšoval samotného nahého krále na okouzlujícího fénixe, v "Annette" nám neustále zpřítomňuje umělost, nereálnost a neživost své opery ze světa alt-popových videoklipů. Filmy, které nám nedají to, po čem toužíme, jsou vlastně v něčem nejupřímnější i nečekaně fascinující. ()

xxmartinxx 

všetky recenzie užívateľa

Upřímně řečeno jsem z toho nerozhodný. Ten muzikál je neskutečně banální na hraně snesitelnosti, kdy musíme slyšet přezpívány ty největší absurdity a urputnost a doslovnost "zhudebnění života" mi připomíná už pověstné rozhodnutí Bethesdy začít Fallout 3 narozením postavy, což vede k nutnosti strávit prvních 40 minut hry nepřeskočitelným tutorialem bez jakéhokoliv dopadu na zbytek hry, kdy se musí odehrát nutné naskriptované scény. Stejně nesnesitelné mi občas přišlo sledovat protagonisty Annette, jak si při sexu zpívají, že mají sex, při porodu dítěte, že se jim rodí sítě, a při konfliktu, že mají konflikt. Občas to ale ve svojí absurditě jakoby obletělo zeměkouli a dostalo se to do kýženého místa z druhé strany - a já se místy bavil. A samozřejmně jsem si užil některá stylistická řešení. Caraxova rezignace na organické odvyprávění příběhu je pravděpodobně záměrná, ale já celkově nevím, jaká potěcha nebo zajímavost z toho má plynout. Když se toporný a statický film natočí schválně, je to pak v pořádku? ()

johnn333 

všetky recenzie užívateľa

Moc jsem se nebavil, ale nevím, zda je ok dát po roce na streamech tři hvězdy něčemu, co konečně nepůsobí, že to bylo vydotazníkováno, vygenerováno či ubito kompromisy. Díky. ()

JitkaCardova 

všetky recenzie užívateľa

Leos Carax evidentně rád baví i sám sebe, což dokládá např. nesčetně hudebních aluzí, a řada filmových (už jen výběr herců a jejich minulých rolí), ale k látce přitom přistupuje s maximálním důrazem na ryzost a vtahujícnost a osobně tu nejvíc oceňuju onu hold vzdávající návaznost na tradici a klasiku v tom, v čem funguje - sázku na shakespearovský koncept vztahu divadla a světa a na prostotu a iterativitu operních libret. Aneb nač už tak složitou látku lidského propadání strachu a zlu a z něj vyvěrajícího pokryteckého, manipulativního a utilitárního vztahování se k sobě navzájem ještě problematizovat nějakou inovativní zápletkou? Všechno už tu bylo, pojďme to - nanejvýš tvořivě, důvtipně a na mnoha rovinách zároveň, ale přitom naprosto efektivně a střídmě - obnažit na samu dřeň. Filmový muzikál je pro to vynikající forma. *** A samozřejmě, je to Leos Carax, tudíž nejde divákovi na ruku, ale očekává od něj maximální míru koncepční spolupráce a lidské otevřenosti a odvahy, má-li mu dopřát maximální prožitek, který tím pádem čeká jen nemnohé, byť je v díle objektivně přístupný. *~ ()

RUSSELL 

všetky recenzie užívateľa

První půlka naprosto úchvatná a strhující, pak tomu trochu spadne řetěz, ale finální pasáž už je opět skvostná. Takto svérázný muzikál tu dlouho nebyl – navíc s naprosto božsky vypiplaným vizuálem a strhujícím Adamem Driverem. Pro mnohé to bude až příliš nekonvenční a úmorné, ale zas tak drsný art to není. Byl to pro mě tak trochu zajíc v pytli, ale nakonec jsem moc rád, že právě Annette jsem zvolil jako svůj návratový film po takřka 10 měsíců dlouhé kino absenci. ()

Slarque 

všetky recenzie užívateľa

Leos Carax je solitér, a jen stěží se od něj dal čekat běžný muzikál. Ale scénář mají na svědomí bratři Maelové, kteří dosud nenapsali nic delšího než scénáře videoklipů jejich kapely Sparks, které většinou nepřesahují čtyři minuty. Sice mi hned na začátku zakázali všechny hlasité projevy včetně dýchání, ale tuhle originalitu dlouho neudrželi. Hudebně se pak drželi někde mezi svým značkovým art popem a operou (odsud možná pochází i jednoduchost děje). U Caraxe mě pak nerozhodilo ani to, že titulní hrdinku představuje po většinu filmu loutka, což vlastně vzhledem k jejímu místu ve vyprávění dává smysl. Je tu celá řada parádních scén, ale moji základní výtku stejně shrnu do dvou slov: moc dlouhé. ()

Anderton 

všetky recenzie užívateľa

Nepamätám si na lepší muzikál za dlhé roky. Snáď len už takmer 20 rokov staré Chicago. Leos Carax je po desaťročiach kariéry na svojom vrchole, čo sa nedeje u každého režiséra. Na jednej strane je jasne rozoznateľný, na tej druhej prináša do svojho autorského štýlu nové prvky. Zase bude lepšie si vopred nič nezisťovať o obsahu, film v polovici pomerne drasticky mení žáner (nie však atmosféru) a príbeh sa začne vyvíjať novým smerom. Aby som to zhrnul, Carax prekvapuje v takmer každom obraze a keď už som si myslel, že nemôže prísť s ničím lepším, tak ma znova prekvapil... a potom znova a znova... vrátane úžasného komorného finále. ()

bart_ 

všetky recenzie užívateľa

Viděl jsem mýho kamaráda se málem oběsit na špagátu, viděl jsem bezďáka masturbovat na Národní třídě, viděl jsem týpka konzumovat alkohol vzhůru nohama, viděl jsem jak moje kamarádka jednou spolkla kondom nosem, viděl jsem hadího muže který se nasoukal do bedny o velikosti jeden krát jeden metr, viděl jsem psa jak kojí koťata, viděl jsem svoji spolužačku hrát v pornu, viděl jsem film který měl stopáž sedm hodin.... ale Adama Drivera a Marion Cotillard jak spolu při souloži zpívaj – no to jsem neviděl. Leosi Caraxovi je hodně. ()

filmfanouch 

všetky recenzie užívateľa

´´ Muzikálová fantazie s humorem, láskou, sexem, monstrem, dítětem a pár mrtvolami ´´. Přesně takto svou novinku popsal režisér Leos Corax. Pro francouzského režiséra je Annette nejen prvním muzikálem, ale především prvním filmem, který natočil v anglickém jazyce. Hudební doprovod poté Corax nenechal náhodě, protože film doprovází hudba bratrů Rona a Russella Maela, tedy skupiny Sparks. Tito bratři ovšem též stojí za scénářem a jednou se jim musí nechat. Oni a Corax za sebou zanechají velmi výrazný muzikál, který nejspíše vynikne i díky výrazně rozpolceným reakcím veřejnosti.   Začne to celé vlastně velmi idylicky. Milá romance, hezké barvičky, poklidný hudební doprovod od Sparks a esence takového klasického feel-good muzikálu, kde zatím nic nezavání něčím temným. Jenže doba idyly po zhruba první třetině zcela vymizí a nastoupí pravá tvář Annette. Corax nenatočil muzikál, který by kráčel ve stopách například Zpívání v dešti, naopak natočil něco, co nemůže být Zpívání v dešti a podobným muzikálům více vzdálené. Není to film pro každého, přesto půjde o film, který velmi pravděpodobně každému divákovi něco zanechá. Ať bude mít divák na film kladný či záporný pohled.   Už úvodní sekvence, kdy ihned nastoupí hudba od Sparks velmi pravděpodobně rozhodne o pohledu diváka na celý film a to i přesto, že na ono pověstné krájení chleba se bude muset ještě chvíli poznat. Sparks to i na stará kolena mají v sobě a právě i jejich hudební doprovod sehrává v Annette důležitou roli. Fanoušci Sparks budou mít určitě radost, pro odpůrce jejich muziky půjde nejspíš už na samotném počátku o prohraný souboj. A to se film ještě velmi zahřívá.   Annette je především vizuálně strhující. Působí neskutečně kreativně, práce s osvětlením či různými barvami jednoduše nemohla dopadnout líp. Annette působí jako poctivá filmařina, kdy si je tvůrce naprosto přesně jistý tím, co přesně dělá a působí to film s jasnou autorskou vizí. Annette funguje jako muzikál s velmi povedenou i když nenápadnou choreografií a v první polovině skutečně vzniká pohodový muzikál, kdy si hlavní dvojice navzájem prozpěvuje svojí lásku a říkáte si, že větší idyla prostě u Henryho a Ann být nemůže. A pak dojde na odhalení pravé temné tváře Annetty.   Annette po zhruba první třetině otočí o 180%. Z Annetty se nevyklube muzikálová feel-good romance, ale o poznání temnější film. Po úvodní sekvenci a zamilované písní se vlastně skutečné barvy dají prohlédnout opravdu těžko. A dojde na věci, které skutečně působí jako ta nejstupidnější tvůrčí volba. Ať už se bavíme o vzhledu oné výjimečné Annette (děsivější miminko byste našli snad už jen v Ostrově Dr. Moreau) či dalších rozhodnutí, které můžou skutečně působit jako z jiného světa a velmi snadno může dojít k posměchu nad Caraxovým rozhodnutím.   Jenomže v průběhu vše do sebe vlastně krásně začne zapadat a Caraxova symbolika je poté snadno rozlousknutelná. Začne probíhat další část příběhu o holčičce, která se kvůli svému talentu stává loutkou a přitom to vše nadále pokračuje v muzikálovém duchu. Jenže po té první třetině a odhalení karet nic není takové jako předtím. A to se přitom na pořádnou gradaci a vyvrcholení ještě musí chvilku počkat.   Vizuální styl Coraxe a hudba bratrů Maelových postupně pokračuje a vše funguje v bravurní symbióze. Adam Driver přitom dokáže vystřídat hned několik zajímavých poloh a opět dokáže, že jedním z nejlepších herců své generace. Marion Cotillard dokáže veškeré své emoce prodat už jen díky mimikám v obličeji a je další skvělou castingovou trefou. A vynikající je také Simon Helberg, který si na malém prostoru klade většinu svých momentů pro sebe a ve finále jen zamrzí, že toho prostoru nedostal o poznání více. Především jednu scénu si naprosto krade pro sebe a ukazuje se, že Helberg má i po konci seriálu Teorie velkého třesku nadále co nabídnout.   Spousta vzrušujících muzikálových momentů, povedená výprava a produkce. Prospělo by tomu zkrátit, protože těch 140 minut je tak trochu moc i vzhledem k tomu, že se na onu změnu přístupu čeká tak trochu příliš dlouho a na menším pozadí by Corax bez problému dokázal v první třetině vše vysvětlit na první ploše. I v jistých bodech scénáře se dost možná dalo na něčem zapracovat a především jedné postavě skutečně dát o poznání větší a smysluplnější prostor. Přesto je obdivuhodné, že scénář skutečně zvládne přijít s nečekaným přerodem jedné postavy, zajímavým způsobem přijít se zvratem o tragické lásce a pak i s emotivně působícím finále. Ona cesta k tomu finále je možná tak trochu zkratkovitá a celé to na cestě k epilogu působí tak trošku bez lepšího nápadu, přesto právě finále rozlouskne smysluplnost jedné symboliky a dodá emocionální tečku za tímhle skutečně těžce uchopitelným muzikálem.   Osobně mě občas mrzí, když se tvůrce rozhodne pro tak trochu nesmyslná a vyloženě směšná rozhodnutí. Jenže zrovna u Annette to celé působí tím dojmem, že si za tím Carax přesně stojí a ví přesně, že to chce takhle. A i kvůli tomu jsem mu to u Annette odpustil a byl jsem jen rád, že si Carax za svými lehce zvláštními rozhodnutí stojí. Skutečně to totiž působí jako film s jasnou vizí, který navíc využívá kreativní filmařské postupy a jednoduše skutečně dodává něco speciálního. Annette není film pro každého a velmi snadno mnoho lidí dovede ke kroucení hlavou. Jenže zároveň spousty lidí velmi snadno nadchne. Z Annette nebude muzikálová klasika, výrazná a těžce zaměnitelná podívaná ovšem určitě ano...... ()

Conner.s 

všetky recenzie užívateľa

Ve správných momentech mě to dokázalo strhnout, rozesmát, dojímat se. Motivace popustit uzdu imaginaci a potlačit racionalitu, živit v sobě lásku namísto nenávisti je silná. Krásně se to poslouchá, je to výrazně zábavné, pro mě osobně však výtvarně lehce klopotné, byť chápu reference s operou. Caraxovi všechna čest, udržet tu divokou směsici nápadů v jednotném celku je obdivuhodné. Cením to, uchopil jsem to srdcem, nikoli rozumem, ale nelze se povznést nad fakt, že muzikál tomu mému zkrátka není tak blízký jako niterný příběh uvnitř tohoto filmu. 60% PS: Doposud snad vůbec nelepší herecký výkon Adama Drivera. ()

marhoul 

všetky recenzie užívateľa

Nejsem si jistá, jestli byl dobrý tah obsadit do hlavních rolí, sice dobré herce, kteří ale neumí zpívat. V kombinaci s prapodivnou hudbou, to byla zábava, asi jak u nás doma ve sprše. Dvě věty, které zazpívalo děcko v závěru a ono bylo opravdu jediné, které má hlas i sluch, muzikálovou složku nevytrhly. Jinak řemeslně propracovené, Adam je výborný herec, být to klasické drama, bylo by to TOP, Máňu zprasili, jak nikdy. Ty bláho, ta měla mordu na hlavě od A-Z, nejvíc ji seknul účes když se vydrápala z vody, takovému záměru jsem neporozuměla, celkově si pan režisér udělal filmík sám pro sebe a buď mu na to divák skočí nebo ne. Vcelku nekonečné, ačkoli v určitých momentech vynikající a originální ( tvůrcům avantgaední pojetí nezazlívám, je to o vkusu), jako celek nic moc. Bohužel jsem se utvrdila, že zabírám spíš na Whiplash nebo ryze komerční a líbivý La La Land. ()

Hwaelos 

všetky recenzie užívateľa

Jsem trochu rozpolcený. Na jedné straně vnímá Annette vlastně trochu jako ironický výsměch muzikálům - v některých ohledech nepodobný Janičce z Arku. Zatímco ale Dummont svoji podvratnou vizi podložil důslednou bezdějovostí a inspirací v rapu a metalu, Carax staví spíš na opeře a namísto rozvleklých, zčásti nerýmovaných písní používá naopak nekonečné repetice téhož verše. Na straně druhé jde ale Annette klasickým muzikálům naproti poměrně přímočarým (a nutno dodat: relativně silným) příběhem o lásce a smrti. Očekával jsem větší artovou divočinu. Jediným opravdu ostře vybočujícím prvkem je nahrazení dítěte dřevěnou loutkou (což na konci filmu získá opodstatnění). Za "vizionářské" nebo "zásadní" dílo bych to neoznačil, ale celé ústřední trio (Driver, Cotillard, Hellberg) hraje jako o život a jistá nekompromisnost filmu nechybí. Už jen ve srovnání s několik let starým midcultem La La Land musí člověk nějakou tu hvězdu přidat. ()

Dionysos 

všetky recenzie užívateľa

Neobaroko ztratilo své neo, zůstalo pouze baroko, jehož tíže pozlátkem nasáklého balastu možná měla být dalším korálkem v růženci žánrově ironických počinů cinéma du look, leč opakování modlitební mantry se tu vyjevuje jako dvojitě dvojsečná zbraň, o kterou se Carax tentokrát pořezal: opakováním formy došlo k rozředění její pravé síly, jíž byla síla negace právě skrze s konvencí nekompatibilní formu, do té míry, že negace negace (=formy) vyvolala jednoduchou matematiku – znásobením dvou mínus dostaneme plus, jímž není nic jiného než valorizace samotného obsahu. A v obsahu jsem neviděl nic než konvenci, které se dal jen jiný narativní vektor a místy komediální tón, přičemž ani jedno ani druhé nemůže stačit na vymanění se z ní. Symptomaticky, podrývání a hra s žánrovými formami (muzikál, melodrama, pohádka atd.) zde není nic víc než něco, co jsme už viděli v jiných komerčnějších dílech, neboť takováto "postmoderna" byla již dávno Hollywoodem zprivatizována. Hollywood tak Caraxe konečně dostihl a pohltil jako hlubina, do níž se vskutku neradno dívat, neboť v tomto pohledu se cinéma du look může zvrátit v cinéma du don’t look. Neobaroko vždy začínalo ve zdánlivé kýčovité sladkosti, aby zhořklo, ale tento přechod byl (v nejlepších dílech) zapříčiněn právě především inverzí konvencí daných forem, zatímco když chceme tento neobarokní dramatický oblouk opakovat pouze na rovině obsahu, tak vždy musíme dostat pouze konvenci, která se nám vloudí zadními vrátky. Snad měla být interpretační indicií přeměna loutky v živou bytost autorskou mise en abyme, kterou chtěl Carax na poslední chvíli přesvědčit diváka, že jeho film není jen bezkrevným Otesánkem, polykajícím rozpočet, ale dílem obsahujícím život, avšak i v tomto posledním pokusu (který není ničím jiným než replikací hollywoodských tužeb) selhal. ()

maddy 

všetky recenzie užívateľa

Óda na operu a hlavne divadelné dosky, čiastočná paródia na komerčné muzikály a komentár k vyprázdnenosti, repetitívnosti a povrchnosti zábavného priemyslu. Natočené a ozvučené priam vynikajúco, s do bodky presnými hereckými výkonmi (Adam Driver prekvapuje rok čo rok!), s fajn myšlienkou bábky/vlastného dieťaťa využívaného iba k osobnému prospechu. Ale aj keď to je natočené nádherne, tak v konečnom dôsledku dosť prázdne. Samotného príbehu a všetkých metafor (prakticky je tu jedna - s bábkou - tá ktorou sa film zaoberá celú druhú polovicu) je tu na 140 minútový film žalostne málo, a aj samotné emócie sa dostavia doslovne až v záverečných 5 minútach filmu. Dovtedy to je priveľmi do seba zahladená artovka, ktorá nemá toho toľko čo povedať ako sa na začiatku zdá. Tešil som sa, ale opäť raz presvedčil, že tvorba Leosa Caraxa ide mimo mňa. Aj keď Annette je z tých troch filmov, ktoré som od režiséra videl zatiaľ najlepším počinom, čo však neznamená, že s hodnotením dokážem ísť vyššie než na CELKOVO: 6/10 ()

erased 

všetky recenzie užívateľa

Několik dnů i nocí se bezradně snažím vtisknout Annette jakýkoliv smysl. Vždyť je to přece dílo nějakého evropského arthousu, které se dost zjevně nepodvoluje muzikálovým konvencím! Ten úvod přece nemohl být jen prázdným videoklipovým štěknutím. Jasně, že nic na první pohled tak banálního až prostého dnes už nikdo nemůže natočit. Nebo ano? Odpovědí nakonec budiž krajně nesrozumitelný ale dokonale výstižný komentář Dionýsa. Za sebe můžu dodat jen to, že pokud jsem nestrávil muzikál ani v této de- a re-konstruované podobě, nezbývá mi než nad žánrem definitivně zlomit hůl. ()

thommas 

všetky recenzie užívateľa

Nějak se to nesešlo. Songy bratrů Maelových a Caraxova vize jako by nešly stejným směrem; některá čísla těžknou dlouhé minuty, jiná jen tak vesele odplují a nezapadnou nikam. Kreativita enormní, občasně to funguje i muzikálově, repetice v hudbě je navíc moje krevní skupina — ale nevím co si z toho odnést. Jádrem Annette je neobjevná tragická romance, navíc velmi naivně a hloupě odvyprávěná. Velká část symbolů je tak doslovná, až je to úsměvné, a Henry nemá ani přes ten všechen úporný herecký výpud Adama Drivera jako postava žádnou hloubku mimo "zírání do propasti". Díval jsem se do propasti dlouho, propast se dívala na mě, díval jsem se taky na břišáky Adama Drivera (což zabralo asi 20 % filmu), ale to bylo tak všechno. ()

Reklama

Reklama