Ja, Earl a dievča na zomretie

Přesně tohle od filmů vyžaduji. Me and Earl and the Dying girl je perfektním příkladem filmu, který má svůj vlastní xicht, tak trošku se vymaňuje ze škatulek, a i když je to více méně stále stejná písnička, tak Vás dokáže ihned bouchnout přes prsty, abyste vůbec nemohli přemýšlet o podobných hovadinách, jakože tohle jsme už dávno viděli. Prostě Vás vtáhne. Inovativní maličkosti umně dávkovány tak, aby nepřekážely. Klišé schována a zaobalena tak, aby nevypadala jako klišé. Příjemní herci a navíc ty drobnosti které prostě pokud chcete a nebudete líní, najdete a budete si je neskutečně užívat. K tomu všemu skvěle padnoucí hudba a tíživý závěr, který nenechá jedno oko suché. Přesně tohle já jednou za čas potřebuji, totálně se zbláznit do filmu a přehlédnout všechny jeho menší nedostatky. Tam kde daleko více protlačované Paper Towns končí, tenhle snímek teprve začíná a jde o pořádný kus dál. Prozatím indie komedie/drama roku a nejspíš tomu tak i zůstane. (26.09.2015)

Celkom vydarená teen záležitosť. Téma umierania/choroby je šikovne zakomponovaná do takmer klasického lúzrovského príbehu zo strednej. Film svojou bezprostrednosťou a humorom minimálne dorovnáva HVIEZDY NÁM NEPRIALI. Navyše sa mi páčilo ako sa tu narába s romantikou. Neškodné PAPIEROVÉ MESTÁ by sa tu mohli veľa naučiť. Občas to pripomenie kality JUNO... (21.09.2016)

Už tomu bude pár let, co si za štědrovečerní film vybírám z kategorie "nové nezávislé drama/komedie s trochou romantiky" a první tři filmy byly pro mě špička: 500 dní se Summer, 50/50 a Perks of Being a Wallflower. Pak se tedy dostavil kvalitativní krok dolů, ale stále spokojenost s Teď a tady a Lásky čas. Earl a umírající holka vhodně doplňuje druhou trojici, je to příjemný divácky zážitek s dobře namíchanými ingrediencemi sympatických postav, vtipných hlášek, romantického sbližování i dojemných momentů... jen mám dojem, že již nenabízí nic, co by mě vystřelilo do filmového vesmíru nebo jen prostě bylo nezapomenutelné. (27.12.2015)

„Nemôžem sa smiať, bolí ma to.“ Pôvodne som bol rozhodnutý dať minimálne 80%, lebo začiatok je fakt skvelý, osviežujúci a plný originálnych detailov (animované scény, Wolverine, plyšová megapanda). Potom ale film pokračoval a napriek veľmi sympatickému učiteľovi v podaní Jona Bernthala sa tempo vytratilo a začalo to stagnovať. A na konci to síce bol doják, ale jednak nie veľký (čo je asi zle?), jednak som čakal väčší priestor pre Bernthala a jednak to už skrátka nebolo ono. Z deja sa vytratilo plno predtým naznačených postáv, motívov a vedľajších dejových liniek a trvám si na tom, že množstvo vecí nie je dokončených. Opatrných 70%. Mix 50/50 a The Edge of Seventeen. (29.12.2017)

O umírání mezi puberťáky zase trochu jinak. A znovu bez parazitování na vážném tématu. Těmhle dvěma hvězdy sice moc nepřály, leč fanouškům nezávislých romantických dramat ano. Tedy do určité míry. Nebude to úplně o vytahování kapesníků, Earl a další si jdou svou vlastní, jinou cestou. A to je jenom dobře. Nepodbízí se, nehledají viníky. Tvůrci představují tak trochu neviditelné hrdiny, přičemž vše se začne točit okolo okaté holky, kterou zevnitř sžírá leukémie. Zase tu máme mladé hrdiny, které spojuje smysl pro kousavý humor i bystré poznámky. Chemie mezi ústředním duem není tak silná, navrch si troufám tvrdit, že pro Dakotu Fanning (Teď a tady), Josepha Gordon-Levitta (50/50) nebo Shailene Woodley (Hvězdy nám nepřály) tvůrci na podobné téma napsali zajímavější/silnější postavy. Něco mezi třemi a čtyřmi. (26.10.2015)