Na pár krokov

Keď som si prečítal popis k filmu, tak som si len povzdychol, že to bude ďalšie teenage slzavé údolie prekryté ironickým feelingom á la "nič sa nedeje, veď len umierame". Napriek skeptickým očakávaniam, to bolo napokon celkom fajn a tá náklonnosť medzi Stellou a Willom tomu dodalo veľmi príjemnú atmosféru. Aj keď bolo úplne jasné, kam to celé speje, bolo pekné, že si boli takouto oporou. Záver bol absolútne zbytočným tlačením na pílu, a fakt nechápem ako je možné, že by dvaja smrteľne chorí pacienti len tak uprostred noci mohli ujsť von z nemocnice... Fakt absurdné. Ale chápem, bolo tam treba dodať dramatickosti, aj keď si myslím, že sa to dalo aj inak, ako týmto nezodpovedným útekom cystických zaľúbencov. Bol som rozhodnutý, že dám 4*, ale ten záver to zrazil na tri. (28.07.2021)

Vezměme v úvahu otázku, jak by se daly filmy měřit podle smutnosti. Nenapadá mě nikdo, kdo by byl vhodným kandidátem k předloze tohoto prapodivného hodnocení a já asi také ne. U tohoto filmu mi však trvalo docela dlouho, než jsem se rozbrečela, přestože jsem měla namále. Ale pak už jsem nemohla přestat. A nepamatuju si film, který mi ležel v hlavě tak dlouho, jako tenhle. Film byl úchvatný, nenucený a pořád se v něm něco dělo, jako bych zapomněla, že někdy skončí. Stále jsem očekávala smrt někoho z protagonistů, ale ne se strachem nýbrž s nadějí k ukončení nejen jejich trápení ale i toho mého. A přesto jsem doufala, že se to nestane a že všechno dobře dopadne a také doufala, že to dopadne špatně, protože jinak by pak film nemusel mít takovou váhu. A dopadlo to přesně tak, jak mělo. Film celý byl přesně takový, jaký měl být. -- Hlupáci, kteří zde píšou, že by v jejich věku nebyli schopni vymyslet a říct to, co oni si neuvědomují, že tito lidé jsou mnohem hlubší než my. Že když je někdo tak blízko smrti, přemýšlí úplně jinak, je dospělejší. To vezměte v úvahu a buďtě rádi, že to nemusíte být vy. (01.03.2021)

Takový druh marcipánového mučednictví s emocionální manipulací. Takovýhle podobných filmů a knih o hodných lidech jsou tisíce. Přes úsilí Haley Lu Richardson s jejím brilantním výkonem jde film postupně do kytek. Dialogy znějí jako instagramová pošta teenagera, ale aspoň film zná své cílové publikum. (04.02.2020)

1 dítě z přibližně 2500 až 3000 narozených dětí se narodí s Cystickou fibrózou, to je docela dost. O nemoci jsem už slyšela, ale nevěděla jsem, že má i tak přísná pravidla mezi pacienty. Tři kroky od sebe je ten typický film plný kliše, citových vydírání a nepřichází s ničím novým... Má ale jeden velký plus - sympatické postavy. Hlavní hrdinku si prostě musítě zamilovat. A Cole? Ten je pro mě objev roku. Tak se mi zalíbil, že jsem kvůli němu začala koukat na Riverdale a přítel se mi za to doma směje :D Tři kroky od sebe se stal mým oblíbeným filmem!!! (10.08.2021)

Príbeh: Stella a Will sa zoznámia na nemocničnom oddelení kde sa snažia vyhrať boj nad rovnakou chorobou - cystickou fibrózou. Nemôžu sa k sebe priblížiť na menej ako meter čo môže byť dosť veľký problém, hlavne ak sa do seba zamilujete. Herecké obsadenie: Pre mňa neznámi herci, ktorý zrejme chytili svoju šancu za pačesy lebo sa na ich umenie dalo naozaj dobre pozerať. Prevedenie: Veľmi dobré dialógy a vtiahnutie do teenegerskej lásky, ktorá už podľa zložitej diagnózy hlavných aktérov zrejme nebude mať dlhé trvanie. Na malom place sa toho deje naozaj veľa a divák je vtiahnutý do emočného víru. Pocity: Silné emócie smútku striedajú emócie šťastia, ktoré sú navzájom celkom dobre dávkované. Pridaná hodnota: Veľmi dobre natočená dráma z prostredia nemocnice o prežití teenegerskej lásky. 87% (07.02.2022)