Powaqqatsi
Powaqqatsi
VOD (2)
Obsahy(1)
Americký film Powaqqatsi vznikl jako druhy díl plánované trilogie osobitých dokumentů režiséra Godfreye Reggia na hudbu skladatele Philipa Glasse, odkazujících svými názvy k jazyku indiánského kmene Hopiu ("Powaqqatsi" znamená něco jako "život na úkor někoho jiného). V roce 1983 mel ve světě premiéru film Koyaanisqatsi, pokus o komplexní pohled na současnou podobu industrializované Ameriky. Autoři filmu usilují ve svém druhem projektu na plose celovečerního filmu bez použiti komentáře podat obraz života, lidi a krajiny Třetího světa. Pozorují ničení kulturních a historických kořenů zásahem civilizace, jež způsobuje uniformitu a podléhání bezduché práci a odcizujícímu se systému. Svým obrazovým materiálem odkazuje Powaqqatsi sice k dokumentu s etnografickým a antropologickým cílem, jeho uspořádáni (trikové záběry a střihová rytmizace, podřízená hudbě) z něj však činí film experimentální. V souladu s Glassovou minimalistickou hudbou je film členěn na jednoduché věty, mající svůj logický a emotivní smysl; mimořádná, fascinující bohatost obrazu vsak jde jakoby "proti" hudbě a činí z filmu podmanivou podívanou. Hlavni kameramani filmu pracovali (vedle Berlína a Paříže) v Peru, Brazílii, Egyptě, Nepálu, Izraeli, Keni Hongkongu, Indii. Glass se nebrání vlivům africké, brazilské a peruánské hudby a využívá bohaté škály domorodých nástrojů, lidských hlasu i civilizačních ruchů, z jejichž střetů, podobně jako z obrazové složky, vystupuje podoba světa s jeho přirozenými a nepřirozenými vztahy, vlivy a kontrasty. Výjimečný film vznikl na popud Instituce pro oblastní výchovu, na jeho uvedení se podílel Francis Coppola a George Lucas. Lze jej doporučit jako zcela mimořádný zážitek všem náročným divákům.
(Qatsi je slovo indiánského původu, označující život, zatímco powaqa odkazuje na ty, kdož se přiživují na jiných film konfrontuje blahobyt v metropolích nejbohatších společností s bídou a ožebračeností obyvatel třetího světa, zejména Indie, Afriky, Střední a Jižní Ameriky.) Nesmírně náročný Reggiův projekt, navazující na dřívější film Koyannisqatsi, je nejen strhujícím dokumentem o křiklavých rozporech na naší planetě, o hrozbě jaderné a ekologické katastrofy, ale především velkolepou symfonií o proměnách života, o těsném sepětí člověka s přírodou a kulturou. Film se zcela obešel beze slov, rovnocennou náhradou komentáři je takřka kouzelnická režisérova práce s množstvím speciálně natočeného dokumentárního materiálu a rovněž přímo pro film zkomponovaná symfonická hudba Philipa Glasse. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (67)
Silný dokument. Stejně nádherný a bezhraniční jako jeho starší kolega Koyaanisqatsi. Opět naprosto úžasné obrázky, naprosto dokonalá hudba. Miluju tenhle styl. Nic neřešit, neposlouchat zbytečná slova. Svět je tak nádherný a rozmanitý, že ho i ten nejbohaší jazyk nepopíše tak krásně, jako samotný pohled na něj. Chci vidět všechna místa z tohoto filmu, chci cestovat a poznávat nové světy. Tenhle dokument je život sám se vším co je na něm krásné. ()
Kontrastní. První půlka ukazuje civilizace třetího světa ve velmi zidealizované podobě, takže Reggio spíše nechává vyplout na povrch to dobré, co jsme v našem kulturním prostoru pohřbili a začali připisovat "těm třetím". Druhá polovina mi při prvním zhlédnutí přišla nepříliš kompaktní - pokud chtěl Reggio poukázat na negativní aspekty globalizace a vyobrazit, jak sever v podstatě ždímá jih, mohl být nesmlouvavější. Glassova hudba opět excelentní a ústřední téma tentokrát nevyznívá depresivně, jako je tomu v prvním a třetím díle Qatsi trilogie, ale naopak optimisticky. Tak trochu hojivá náplast vzhledem k tematickému zaměření filmu. Je poměrně smutné sledovat, kolik zajímavých kultur a civilizací bylo nuceno podřídit se našim vzorcům, popřípadě úplně vymizelo. (631., 16. IV. 2011, 18. II. 2014) ()
Na jednu stranu je to zbytečné pokračování filmu, který řekl vše, co mohl a tohle je jen rozvedení jedné z jeho menších myšlenek, ale na druhou stranu jsem to rozvedení rád viděl, protože i přes občasnou repetitivnost záběrů je skutečně propracované a geniálně sestříhané. Ta neezoterická propojenost všech, napříč národy a různými podmínky života skrze každodenní činnosti typické pro každého člověka, je tu místy až monumentální. Na Koyaanisqatsi to sice vůbec nemá, ale pořád je to lepší, silnější, chytřejší a poutavější, než drtivá většina filmů z této trilogie vycházející (čest výjimce - Paulovi Clipsonovi). A to navzdory tomu, že to oproti Koyaanisqatsi nemá děj. Jen si říkám, o čem tak může být Naqoyqatsi, když už tady se to začíná krapet vykrádat... Slabé 4* ()
Uz podstatne slabsie nez jednicka Koyaanisqatsi. 50 % ()
Nevidet prvni dil teto trilogie, urcite dam vyssi hodnoceni. Tak jsem ale malinko zklaman, Powaqqatsi uz neni tolik dynamicky. Hlavne si ale myslim, ze zeme tretiho sveta maji daleko vetsi potencial nez jaky byl vyobrazen v tomto dile. Duha polovina byla vyrazne lepsi nez ta prvni. Opet vyborna kamera a hudba. ()
Já mám prostě tyhle typy filmů rád. Ukazují pestrost civilizací, jde z toho energie. Nejlépe si to pustit, když ztrácíte naději, máte pocit, že to tady na Zemi jde všecko do hajzlu. Při sledování filmu se vám zase vrátí chuť do života a víte, že se prostě nemůže nic stát. Lidi přežijou úplně za každých podmínek....85% ()
Oproti zjevení jménem Koyaanisqatsi za mě druhý díl Qatsi trilogie vnějškově atraktivnější, obsahově plytší a autorsky rutinérštější (týká se obrázků, hudby i jejich vzájemnosti). ()
Obešel bych se klidně i bez obrazového podkresu. Dvě hvězdičky za úžasného Glasse. 55 % ()
IMHO nejpůsobivější část Reggiovy trilogie. Mé osobní výhrady však zůstávají stejné. Ale na tom nesejde:-). Ždímačka emocí. Veliká. A trochu unfair. ()
Trochu slabšie oproti prvému dielu, kde hrala prím príroda. Tu sú to ľudia tretieho sveta a ich život od úplne prirodzeného prostredia až po civilizovaný tretí svet s mrakodrapmi a všetkou technikou vrátane televízie, na ktorú je daný zvláštny dôraz. Ani to všetko na rozvojových krajinách nezmení ich podstatu, ich štýl života a absolútnu biedu na väčšine územia. Na dôvody odpovedá názov dokumentu v indiánskom jazyku. Film tentokrát nemá bombastické trikové alebo časozberné zábery, ale najväčšie zamyslenie ponúka dievčatko zdržiavajúce sa pred veľkým nasprejovaným nápisom oslavujúcim vojnu. Druhou nezabudnuteľnou scénou je ranná hygiena vonku, asi v Indii, ten človek, čo sa naozaj dôkladne namydlil ani netuší, ako sa zvečnil. –––– po-waq-qatsi (z jazyka kmeňa Hopi powaq čarodejník + qatsi život) podst.m. bytie, spôsob života, ktorý odčerpáva životné sily iným bytostiam, aby ich využil pre vlastný život ()
Strašná nuda. Celkový nápad vytvoriť film týmto štýlom je vynikajúci a ocenil som ho v prvom snímku, Koyaanisqatsi. Druhý diel trilógie ma však nenadchol, dokonca mi zobral chuť vrhnúť sa na diel tretí. Nechať diváka ohromiť krásnymi, či dojemnými scénami, vynechať naráciu (aby si divák vytvoril vlastný názor) a všetky dojmy znásobiť hudbou, to je koncept, ktorého sa režisér drží. Celá tá menšinová a "treťosvetová" tematika ma žiaľ nezaujala, a tak mi neostávalo nič iné ako si užívať génia Glassa. ()
Kamera: Graham Berry, Leonidas Zourdoumis......Krásná mozaika, ale poté, co jsem se namlsal Koyaanisqatsi a Anima Munde, tak mi to prijde slabsi... treba se na to podivam jeste jednou. ()
poprvé jsem powaqqatsi nedokoukal ve filmovém klubu na čt2, což jsem vždycky přičítal své tehdejší unavenosti. nedávno jsem si ten film ale pustil na dvd a s velkou nelibostí zjistil, že se tu předjímá reggiův pozdější pád na filmařské dno s naqoyqatsi. letecké záběry na horské vesničky kdesi v jižní americe se s ubíjející pravidelností střídají s obrázky rolníků "v potu tváře vydělávajících na své živobytí", to vše podbarveno vlezlým a (sorry, philipe) neinvenčním soundtrackem, který tomu ke koyaanis nesahá ani po notové předznamenání.. ach jo! ()
Je to pěkný, což o to.. ale spánek je možná silnější.. i v rámci požitku a zkušenosti.. ()
Druhá časť Reggiovej trilógie sa celkovým spracovaním vyrovnalo Koyaanisqatsi . Aj keď prvý diel mal tajomnejšiu hudbu , vážnejší tón a poetikou to bol akoby nejaký ,,Requiem za svet,, , páčil sa mi o malinko viac. Powaqqatsi má zasa o stupienok lepšiu hudbu a obrázky spolu s muzikou Glassa. Ak máte radi určitú originalitu je práve tento dokument vhodným receptom na relax. ()
Druhá filmová báseň, filozofické dílo, experiment… od Gogfreyho Reggia s názvem Powaqqatsi navazuje na svého předchůdce po šesti letech a Ameriku mění za jiná místa. Převážně se podíváme do Indie (a jižní Ameriky), která se může brát jako symbol přelidnění naší planety. No a o tom vlastně celý snímek je. Definice slova Powaqqatsi je život na úkor svého okolí a ostatních. Film je pak sled jednotlivých záběrů na lidi, masy lidí a ještě větší masy lidí. Záběr hromadného prohrabávání obrovské haldy odpadků je silný sám o sobě. Vyznění opět není moc optimistické. Vcelku to ale na mě mělo menší účinek než Koyaanisqatsi a ani ty vizuální obrazy nebyly tak strhující. Tři hvězdy za netradiční zážitek nechám a poslední díl trilogie Naqoyqatsi si rád pustím, nicméně první část na mě působila silněji. ()
Najslabšie zo série. Najmenej dynamické. Najslabšia hudba. Ale tá originalita sa nezaprie. ()
Cestopisně-hudební mozaika naší planety,nebo lépe řečeno různých etnik,k tomu minimalistická hudba Philipa Glasse a skvělá "klipová " pasáž se sestřihem reklam.Velmi slušné,poučné a taky k zamyšlení. ()
Skvělá kamera a střih, to je ale vše. Ve srovnání s prvním dílem trilogie nebo fenomenální Barakou je Powaqqatsi pouze dobrým uspávadlem, a to zejména první část snímku. ()
Powaqqatsi: Čarodějův život. Život, který pohlcuje síly jiných životů. Prý. Reggiův filmový doprovod k netradičnímu etno-Glassovi. Převaha Philipa nad Godfreyem přetrvává, přestože Reggio Glassovy kompozice obohacuje, tentokrát nikoliv zrychleným, nýbrž zpomaleným kontrapunktem divokého etna v zacyklené repetici. Citát, který by mohl navozovat představu o filmu, zobrazující člověka jako pijavici, stojí ale v dojmu z druhého dílu série v jisté kvadratuře. Powaqqatsi, ač uvádí do Babylonu plného kouzelníků a pinožení napříč všemi odvětvími lidské činnosti, nebudí tak mrazivé pocity jako neosobnější, méně figurální Koyaanisqatsi. ()
Súvisiace novinky
41. MFF Ekofilm 3. - 5. 12. 2015
41. ročník Mezinárodního festivalu filmů o životním prostředí se poprvé koná v Brně a nabídne i novou ambiciózní dramaturgii. Kromě významných zahraničních a domácích hostů představí i velmi kvalitní… (viac)