Velký blondýn s černou botou
Le Grand Blond avec une chaussure noire
The Tall Blond Man with One Black Shoe
Réžia:
Yves RobertScenár:
Francis VeberKamera:
René MathelinHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Pierre Richard, Bernard Blier, Jean Rochefort, Mireille Darc, Colette Castel, Jean Carmet, Yves Robert, Robert Dalban, Paul Le Person, Michel Duchaussoy (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Vo francúzskych tajných službách zúri boj o moc a v rámci neho vznikne diabolský plán na skompromitovanie protivníka - na letisku bude vybraný náhodný cestujúci, ktorého budú vydávať za agenta z USA. Keď sa na druhý deň na schodisku objaví muž, ktorý má jednu topánku čiernu a nesie puzdro na husle, ani jedna so znepriatelených strán netuší, že bude pre nich nebezpečnejší ako James Bond... (STV)
(viac)Recenzie (173)
Král nešiků a nemotorů Pierre Richard tentokrát zapleten ve špionáži a zločinnosti. A hádejte jak to může dopadnout. Spojení decentní akce a jedinečného Francouzského humoru je zárukou zábavy i po tolika letech. To platí skoro pro všechny Francouzské komedie 60. až 80. let. ()
Ak sa mi vybavi meno Pierra Richarda, ako prve si spomeniem hned na tuto komediu. Aj po niekolkych rokoch sa mi to velmi pacilo a z nostalgie musim dat 5 hviezdiciek. Nestastnik Pierre Richard sa dostal pod lupu tajnych agentov len preto, ze sa zastupca Bernard Milan hlavneho sefa tajnej sluzby pokusa za kazdu cenu dostat na sefove miesto a to sefa poriadne nastvalo a tak pre zastupcu Milana pripravil pascu v podobe sledovania nahodneho nevinneho cloveka, ktory ma priletiet na letisko a koho si vybrali je jasne. Huslistu velkeho blondyna s ciernou topankou, ktory bol podozrivy len preto, ze mal jednu ciernu a jednu hnedu topanku. A napokon mohol mat v huslovom kufriku schovatu zbran a proste bol podozrivy za kazdu malicku hlupost. Pierre Richard sa postaral o mnozstvo humornych situacii vdaka ktorym si tuto komediu v klude pozriem kedykolvek este raz. ___________ Pierre Richard - (François Perrin) +++ Bernard Blier - (Bernard Milan) +++ Jean Rochefort - (Toulouse) +++ Mireille Darc - (Christine) +++ Colette Castel - (Paulette) +++ Paul Le Person - (Perrache) +++ Jean Carmet - (Maurice) +++ ()
Fajn zápletka, která tak nějak zajistí, že se k téhle špionážní komedii dá vrátit klidně i v dnešní době. Nesmělí, nepraktičtí, roztržití. Takoví byli hrdinové, které ve svých filmech ztvárnil Pierre Richard. A vždy samozřejmě blázniví. S Richardem u nás vyrůstaly celé generace a jeho filmy byly symbolem jakési svobody. Svižné, nápadité, roztomilé. ()
"Prudce splachuje? A proč prudce splachuje? No jistě, má k tomu důvod, ale proč splachuje prudce?" Při scéně s dudami stále umírám smíchy a vůbec je tahle kriminálkomedie pořád tak milá jako kdysi. Třeba prohledávání a montování odposlechů do bytu hlavního hrdiny nemá chybu - obzvlášť pak onen trpělivý agent rozebírající matrjošku je přímo geniální. Pierre Richard hraje (na jeho poměry) velmi umírněně, což je k dobru věci. A ta skvělá Cosmova hudba! ()
Pierre Richard ako vždy roztržitý, ale na vysokej úrovni ! ()
I po letech stále zábavné a aktuální. ()
Pierre Richard zrovna nepatří mezi mé oblíbené herce a hodnocení filmu vypovídá za vše, srandovních scén u kterých se zasmějete tu moc není. Spíš mi nesedl tento humor. ( Hodnocení: 4/10 ) ()
Richard to po solidním rozjezdu (Roztržitý a Život plný malérů) poprvé naplno rozbalil. Velice chytrá parodie na špionážní filmy sebou přinesla skvělé postavy, jako například šéfa Toulouse a jeho náměstka plukovníka Milana. Divák se baví, kterak dokáže Francis Veber chytře rozložit figurky na šachovnici a pak jen sledovat jednotlivé tahy. Bravo! 75% ()
Ja jsem P.Richarda vzdy zboznoval a tohle je jeho dozajista nejlepsi dilko. ()
No báječné.....lepší komedií je málokterá francouzská..... Vrchol Richarda před kamerou. ()
Snímek je asi jako... jeho hlavní hrdina. Neškodný, k dokonalosti má daleko, a přece je v něm cosi, co vás k němu přitahuje. 60% ()
Komedie s Pierre Richardem semi většinou zdají natolik rezignující na nějaký projev intelektu, že se jim spíše vyhýbám. Velký blondýn je ale jedna z výjimek. Veliký podíl na tom zřejmě má už dobře napsaný scénář. ()
UPDATE 2019: Zas taká švanda to není. -----Velký blondýn ukazuje že skvělá francouzská komedie nemusí být nutně jen bláznivá akce. Humor ve Velkém blondýnovy je celkem dost úsporný. To ale není na škodu. Někdy jsou lepší narážky a ironické vtípky než gejzíry grimas. Býborný je i smolařský bubeník. ()
Film, který netřeba blíže představovat, je už sice hodně starý, ale i po těch letech dokáže bavit. Je to hlavně zásluhou živelné komiky Pierra Richarda. Ovšem, následný remake s Tomem Hanksem, byl otřesný. ()
Kedysi dávno bola toto jedna z mojich najobľúbenejších komédií. Neskôr som videl americkú verziu a bol sklamaný. No a teraz som videl znova francúzsku a bol sklamaný tiež. Vychádza mi z toho, že toto je humor určený viac pre deti a jediné potešenie vyplýva z nostalgických spomienok. ()
Skvělá francouzská komedie. Pierre Richard jako blondýn opravdu exceluje. Prostě sranda. ()
Pierre Richard odo mňa nikdy nedostane viac ako dve hviezdičky, pretože dve hviezdičky v mojom ponímaní znamenajú, že ten film nemal byť nakrútený. A nepovažujem za potrebné ani napísať prečo. ()
Dnes už klasika Velký blondýn je skvělou parodií špionážních filmů, exceluje zejména Jean Carmet jako přítel Maurice, komika Pierra Richarda je sice trochu v pozadí, ale přesto i po letech tento fil dokáže pobavit ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! PRO IGNORANTA KRORIHO! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! : Američané jsou ti, kteří, nejen v tomto případě, kopírovali. Nejdřív se chlapče podívej na datumy vzniku obou filmů a pak něco piš, tvůj názor na kvalitu snímku respektuji, ovšem nesdílím, prostoduchost a vykradenost americké kopie, byť v podání Toma Hankse je typickou ukázkou amerického nepochopení evropského, v tomto případě francouzského, humoru a jejich pokus o přepracování v americkém hurástylu je sámzasebemluvící důkaz amerického smyslu pro demagogii a hulvátský patriotismus.... ()
Nejdříve se mi to nelíbilo vůbec. Po čase trochu. Po dalším čase hodně. Pak ale zase ne. A nyní už vůbec ne. To jsem si myslel, ale pak jsem to znovu přehodnotil a zjistil, že prostě některé gagy jsou podle mého soudu prvotřídní a především - ve filmu je často nepřehlédnutelné nedorozumění mezi lidmi, díky němuž s vzájemně považují za někoho jiného, situace se skrz t stávají dramatičtějšími, než by byli, pokud by se držely postavy Buddhova - Nedorozumění je jen následek neznalosti! A vražme si to kam chceme, a často je to trefná pravda. ()
Tohle není pro mě úplně klasický film Yvese Roberta, jehož více kousků ze 60. let v čele se Šťastným Alexandrem mě ovanulo krásnou poezií a dobrosrdečným humorem. Tohle je Robert zkoušející štěstí v jiných subžánrech, s kriminálním či špionážním podtextem, výrazně parodickým nadhledem, navíc podle cizího scénáře začínajícího autora... a ačkoliv právě tohle je TEN film, za který získal pan režisér své asi největší ocenění, na jedném z nejprestižnejších evropských festivalů, nemohu si pomoct, u mě i po opakovaném zhlédnutí patří Velký blondýn s černou botou stále k tomu nejméně oblíbenému z Robertovy tvorby. Určitě můžu však říct, že s odstupem 3 let mi tato komedie sedla mnohem víc, než dříve, dokonce dvě třetiny jsem pomýšlel nad 4 hvězdičkami. Pierre Richard nikdy nebyl úplně mým šálkem kávy, jeho postava mi tu po většinu scén přijde (přes zajímavý charakter ničemu považovaného za nebezpečného agenta) poněkud nezáživná, ale spočátku jsem to bral jako funkční záměr a proto oceňoval, že dlouhou dobu dostává spíše jen okrajový prostor vedle mnohem zábavnější party špionážní sítě u odposlechů. Bohužel od momentu, kdy se Richard dostává do domu Darcové a film se stává především Richardův, mě humor kolem hlavní postavy a občas i celý film přestával bavit, také nejedna scéna v rámci vyústění (přestřelky) později na mě už působila jako velká fraška. Přesto musím ocenit ze strany tvůrců dost zdařile vystavěnou „špionážní kriminálku naruby“, která je protkána nejednou vtipnou scénou (nejvíc mě rozesmály ty scény kolem ranního sportu ve dvou s neustálým pumpováním kol) a které nechybí i pěkná výtvarní stránka. Přestože mi už poslední třetina moc nesedla a celkový dojem mírně pokazila, nemůžu zdaleka přehlídnout všechny ty klady. Hezky zaranžovaný koncert smyčcového orchestru pod taktovkou samotného Roberta... Vtipné scény s odposlechem v květinové dodávce... Skvělého Bliera a Carmeta... Stylový doprovod Vladimira Cosmy, v zajímavé hudební kombinaci se sólem legendárního Gheorghe Zamfira na Panovu flétnu... Je toho dost, proč jsem si tento film i přes místy rozporuplnější dojmy celkem užil... „Proč šel k jezýrku?!“ [65%] ()