Dědictví aneb Kurva se neříká
The Inheritance or You Shouldn't Say That
Réžia:
Robert SedláčekScenár:
Bolek PolívkaKamera:
Michal KrejčíHudba:
David RotterHrajú:
Bolek Polívka, Arnošt Goldflam, Karel Heřmánek, Ivana Chýlková, Jitka Čvančarová, Dagmar Havlová, Jiří Pecha, Milan Lasica, Miroslav Donutil, Karel Gott (viac)Obsahy(2)
Vlastička zomrela. Smútočná hostina sa koná v Bohušovom sídle. Sú tu všetci, ktorých poznáme z pôvodného filmu. Zisťujeme, že Bohuš si postavil ohromné sídlo vo farmárskom štýle obklopené zoologickou záhradou. Má rád svoju dcéru a visí na šesťročnom vnukovi, ktorého učí jazdiť na koni. Má vlastný chov koní a považuje sa za odborníka. Už sedem rokov nepije a na peniaze si zvykol. Bohuš je smutný, ale smútok v jeho podaní má veľmi výstrednú podobu. Vlastička dávala jeho životu poriadok, vnútila mu disciplínu. Teraz je Bohuš zase sám a smutný. Je načase vrátiť sa ku koreňom... ku fľaške. (TV Markíza)
(viac)Recenzie (819)
Kurva hoši, tak nudnou békovinu, aby pohledal !!! Guten Tag, ftipe vylez, nebo ťa vyměním ! ()
Není to žádný zázrak, ale rozhodně ani fiasko, jak naznačují některé zdejší komentáře a hodnocení. Na ploše vcelku nezajímavého příběhu - který ovšem není pro vyznění filmu až tolik důležitý - se střídají vtipy vynikající, slušné a bohužel také trapné. Polívkova snaha resuscitovat některé hlášky a vtipy z původního Dědictví jsou povětšinou nefunkční a jinak dobře gradovaný humor spíše srážejí. Pravdou je však to, že co se původně zdálo jako takřka nemožné, tedy důstojně navázat na Chytilové snímek, se zdařilo více než dobře. Ovšem je třeba současně uznat, že více než Polívkově fenoménu, je třeba tento úspěch přičítat výborné Sedláčkově režii. Některé scény jsou v rámci komediálního žánru komponovány s nepřehlédnutelným citem pro detail a nutí člověka i k zamyšlení. Co je však v první řadě důležité, že v Sedláčkově díle - na rozdíl od prvního dílu, ve kterém všechny ostatní intence zastínil neutuchající přísun hlášek a buranského humoru - je vyvážen důráz na tragický rozměr Polívkovy postavy. Premisu portrétu na jedné straně svérázného a vtipného bohéma a na straně druhé politováníhodného ubožáka, se daří naplnit bezezbytku. Některé situace, které připadají trapné divákovi, připadají trapné rovněž postavám, které se v přítomnosti Bohuše ocitají. Jeho svérázný humor často zcela záměrně nefunguje a uvrhá jej do nedůstojných situací. Zatímco v původním Dědictví je Bohuž nezlomný a žádná situace nedokáže otřást jeho unikátním temperamentem, zde sledujeme osud člověka napůl zlomeného. Klíčový je rovněž zcela rozdílný přístup v celkovém pojetí. Zatímco Chytilová kladla primární důraz na autenticitu buranského venkova, čehož dosahovala prostřednictvím specifické práce s herci (a neherci), Sedláček se zaměřuje především na psychickou rovinu hlavní postavy. Tam, kde Chytilová spoléhala na humor, Sedláček volí "únik" do osobního světa hrdiny. Značnou část filmu rozvíjí po vzoru posledních několika minut původního Dědictví (viz scéna s andělem). Vše pak korunuje výborný (i když místy zcela účelově přeexponovaný) výkon Bolka Polívky. ()
Nevtipné pokračovanie, ktoré sa drolí na sled jednotlivých epizód. Občas sa tu objaví nejaká postava, aby mohla hneď zmiznúť zo scény, samotné postavy z pôvodného dielu sa tu objavujú len tak aby sa nepovedalo a situačná komika poväčšinou nefunguje. Za úplné trapasy považujem napríklad scény kde sa Bohušovi zjavuje jeho zosnulá Vlastička či scénka, kde sa zčista jasna objaví božský Kája. Nehovoriac o tom, že film nemá prakticky žiadnu zápletku a už vôbec žiadnu pointu. Zápletka sa totiž obmedzila iba na to, že Doktorka Ulrichová z prvého dielu sa tu snaží Bohuša ošklbať o prachy a v totálne blbom závere v štýle deus ex machina sa tu objaví nečakaný zvrat z ktorého sa až rozum zastavuje. Pôvodné Dědictví z roku 1992 nebola obyčajná komédia, zobrazovala totiž svojím presahom terajšiu divokú dobu privatizácie a reštitúcií. V tomto pokračovaní však žiadne "zrkadlo dnešnej doby" nečakajte. Snad len akýsi chabý náznak keď sa určití kumpáni snažia Bohušovi predať rozpadnutý kaštiel, tak tam je možno vycítiť ako sa v dnešnej dobe robia podvody. Okrem toho tu na diváka čaká pestrá zmesica product placementu, ktorý až bije do očí a samozrejme veľké množstvo pokusov o vtipy. Tieto pokusy sú však maxikálne trapné. Humor síce občas zaobstaráva Bolek a jeho hlášky, ale na utiahnutie celého filmu je to zúfalo málo. Takže zasa ďalšie zbytočné pokračovanie komediálnej klasiky, ktoré neponúka nič iné než staré známe "už mi lásko není třicet let". ()
Byl jsem opravdu hodně zvědavý, jak asi dopadne pokračování legendárního dědictví z roku 1992. A výsledek mi připadá ještě o něco slabší, než jako u podobných pokračování po dvaceti letech, jako jsou třeba: Sněženky a machři, Nemocnice na kraji města a podobně. Snažil jsem se na film dívat ne, jako na pokračování původního dědictví ( bylo jasné, že původní film nemůže překonat ) ale jako na samostatnou komedii, abych nesrovnával oba snímky a novému dědictví dal nějakou šanci. Ale bohužel. Vtipných scén je velice málo a mnohé čerpají jen ze scén minulých, nebo jsou stavěné na neustálém Bohumilově kurvování. Zápletka je řídká jako ranní stolice po osmi točených a rozuzlení jednoduché, jako by už autoři nevěděli, co s tím vlastně dělat dál. Míjí se tu spousta postav a všechny vypadají jako klíčové, ale záhy zmizí a už o nich není ani zmínka, čímž film často působí, jako jakýsi sled skečů. A co je podstatné, to je to vykreslení doby, které dávalo prvnímu dědictví jakýsi šmrnc, ale tady to prostě chybí a to je škoda. Ale ať jen nekritizuju, určitě musím přiznat, že jsem se několikrát zasmál a některé scény byly v celku povedené. A záběry z mé rodné Kroměříže mi udělají radost vždycky. ()
Absolutně jsem nepochopil o co se pan režisér Sedláček snažil. Jestli mu šlo jenom o to jak udělat trapné a nudné pokračování předchozí výborné komedie, tak se mu to povedlo na výbornou..! Ať už se na tento film snažím podívat z jakékoliv stránky, nemůžu dát nic jiného než 1*. V současnosti opravdu začínám silně pochybovat o tom, zda češi zvládnou v dnešní době natočit něco smysluplného, nebo jejich éra úspěchu už nabrala smutného konce. ()
Bohužiaľ to čo som si myslel už dlho, že české komédie po roku "89" stoja za veľké hovno sa týmto filmom potvrdilo na celej čiare. Nechápem, veď to čo zdobilo českú komédiu desaťročia sa za pár rokov úplne vytratilo. Jemný, originálny humor, ktorý našim západným susedom závidelo mnoho krajín je nadobro fuč. Bolka mám rád,ale scenár písal predsa on! O čom to vlastne bolo? Kde bol príbeh? Na toto potrebovali toľko rokov? Najhoršie na všetkom bolo, že som sa cítil trápne keď som to sledoval a to je už čo povedať...fandil som,ale celé zle. Ani raz som sa nezasmial, proste nebolo na čom!! Taký komici ako boli Menšík, Sovák atď sa už nenarodia a Svěrák a spol. tu nebudú večne. ()
Bolek Polívka je stále skvělý herec, možná v rámci naší vlastí patří k těm nejlepším. Ale aktuálně mus daleko více sedí vážnější role, do kterých dostárl. Bohuš mu v pokračování slavné komedie nesednul. Film totiž nefunguje po všech stránkách. Režie je špatná, scénky jsou příliš epizodní - nedrží pospolu, herci sice hvězdní, ale nemají co hrát. Nejvíc je to vidět na Karlu Heřmánkovi či Jitce Čvančarové. Chybí načasování vtipů i příběh samotný. Ten je velmi chudý a kromě velké spousty postav nic nenabízí. Gott a Donutil jsou tam jen jako připomínka úspěšných časů prvního Dědictví. ()
Tak jsem očekával, že se tu bude hrozně tlačit na legraci kameňákovského typu a bude to plné trapných vtipů, ale problém je spíš v tom, že se film zbytečně často snaží o vážnou pózu. Pár vtipných momentů tam asi bylo, nicméně žádný mi v hlavě neutkvěl. S prvním dílem a jeho spoustou dnes již legendárních hlášek zcela nesrovnatelné. ()
Cekal jsem blabol (jinak to ani neslo), ale takovej trapas zase uplne ne. Od odpadu to zachranuje pouze par (relativne) povedenych scen z lecebny. I kdyz i ta nejlepsi z nich by v "jednicce" zapadla do podprumeru. Zoufalost, ktera nemela byt nikdy stvorena. Kvalita Sedlackovych filmu zacina nebezpecne klesat ... ()
Ač sů Valach a kurvahošigutentag je naša filmová hymna, kterů kurviť pokračováním je hřích, tak zas taká tragédija to nebyla. Chytilka to sice néni, Donutila Bohůš nakonec vyměníl za Heřmánka a Irénku hrála uplně jiná roba tak je to furt lepší než podrbané robovřesky od tého pražského teplůša. Jenom ať si Bolek vyďelá. ()
Zbytečné pokračování... Film sice nakonec nebyl taková sračka, jak popisovali ostatní, ale rozhodně nenadchnul...Vtipných situací pomálu, místy nuda...Pokud bych to srovnal s posledními pokusy legendárního Zdenečka, je to koukatelné... Ale rozhodně od toho nic moc nečekejte. ()
Normální troškiáda. ()
Když dávám jednu hvězdičku, nemyslím to tak zle. Když totiž opomenu fakt, že toto "dílo" opravdu vzniknout nemělo, lepší než tohle to asi být nemohlo. Logicky. Na Dědictví #1 bylo vtipné to, jak buran nejhrubšího zrna příjde k penězům. Co sakra čekáte, že bude po dvaceti letech? Že bude úplně stejný buran? Do jaké situace ho chcete dostat, aby komika fungovala stejně jako minule? Mě nenapadá sakra nic (a to mám fantazii celkem bujnou). Připravit ho ženu a rozum bylo opravdu jediné kam se šlo ubírat. A to že to nebude třeskutá zábava jako před 20ti lety bylo jasné hned. Co jsem ale nečekal, je ten nechutně televizní vzhled a celkový dojem. Vážně to působí jako TV inscenace z dílny ČT ve stylu Bakaláři. Vzhledově to prostě vypadá lacině a amatérsky. Ne jako film pro kino. To, že jsem některé zvraty a dějové vsuvky tak nějak nepochopil (Gott je najednou kámoš? Anna Polívková - 35let - hraje dvacítku?) je nepodstatné. Podstatné je, že jsem se během sledování filmu opravdu zasmál jen jednou. A to u scény "nikomu nevěř". Ta jako jediná vzdává hold hovadství Bohumila srovnatelnou měrou s Dědictvím #1. ()
Je škoda, že Dědictví aneb Kurva se neříká nelze považovat alespoň za ten obyčejný průměr. Skutečně jsem se při některých Bolkovo hláškách smál, ale to je samo o sobě šeredně málo. Jediná pozitiva přináší Bolek coby herec tak jak ho známe, ale zbytek je hrůza. Uvedení TV Nova v titulcích nebylo jen tak, ona "taneční show" je hloupou reklamou na některé okoukané tváře, které lidi znají z televize. Člověk měl místy pocit, že sleduje opravdu dementní tv pořad, který, ještě k tomu, je nešikovně a nesmyslně napsaný. Zbytek je vata, známé obličeje, špatný scénář a zase vata. ()
Tak jsem si bláhově myslel, že nic horšího než Bony a klid 2 v té naší zemičce už nemůže vzniknout, a ejhle, Bolek Polívka se vytasil s takovým klenotem, že jsem už jen mávnul rukou a nemám prostě slov. Každopádně, že je na tom pan Polívka špatně, se dalo z různých informací něco vytušit, ale že je na tom až takhle špatně, … já mu snad pošlu i nějakej ten drobáček. Já si musím nicméně položit jednu zásadní otázku. Proč se tato pokračování vůbec točí? Chci pochopit důvod jejich vzniku, smysl jejich existence. Samozřejmě, všichni jen chtějí ještě na stará kolena vytřískat prachy z věhlasu původních děl, ale vidí pak vůbec ve výsledku tito nenasytní tupouni, čeho dosáhli? Stojí jim to skutečně za to, zničit ony veleúspěšné klasiky vynuceným pokračováním, jejichž kvalita je vesměs naprosto odpadní?!?!?! Pokračování, která mají absolutně zoufalé scénáře, vycházející pouze z aktualit dané doby, jen aby byly divácky poplatné a přitažlivé, pokračování, ve kterých se všechny původní postavy jen totálně nesoudně ztrapňují a ukazují své zoufalé, křečovité, dobou pomačkané ksichty, se zoufalými výrazy, které na obecenstvo trpitelsky řvou, „já tu roli musel vážně vzít, musím přeci z čeho žít!“, pokračování, která vznikají jen proto, aby si jen další nějakej šulín z Prahy namastil kapsu, s tím rizikem, že maximálně tak akorát zabíjí další pomyslný hřebík do rakve české filmografie“? Jelikož ale vznikají, tak to asi za to stojí. Bohužel. Dědictví 2 je každopádně totální zoufalství, kde je z každého záběru cítit, o jak moc krkolomný, uplácaný a umělý výtvor jde, a to ve všech ohledech. Cokoliv konkrétního komentovat k samotnému filmu nemám jinak vůbec chuť, to je jednoduše jedna velká zrůdnost, bez sebemenšího slitování vůči publiku, jde jen čistě o poškození jména původního skvělého Dědictví a mě je z toho fakt smutno. ()
Totální sračka, jinak to ani říct nejde. Snaha recyklovat starou (dnes můžeme říct) klasiku, kterou prostě V. Chytilová uměla uchopit tak, aby sprostý slova a nářečí nemlátili do uší, tak to se tady naprosto nepovedlo. B. Polívka se snaží hláškovat co chvilku, ale jde to totálně do prázdna, je to celý umělý a opravdu blbý. No a když už si tvůrci nebyli nejspíš jistí celkovým dojmem, snažili se tam nacpat co nejvíc známých lidí (ani to nemusí být herci a ani nějaký celebrity). Je to příšerný, snad tam ani nebyl nějakej extra světlej moment, kterej bych vlastně mohl vypíchnout. A zase nastává ta otázky: "Proč dělat pokračování 20 a více let starých filmů?!" ()
Hneď na začiatku chcem pripomenúť zásadný a primárny fakt, že aj keď prítomný film je pokračovaním onej nesmrteľnej komédie, tak ho nemožno s ním merať a porovnávať. Aj keď som bol skorej zo začiatku k tomuto filmu pesimisticky skeptický, tak musím povedať, že po skončení filmu som z kina odchádzal spokojný. Bolo to úsmevné, prirodzene melancholické, ale zároveň aj Bohušovsky sprosté,hulvátske a sedliacke. Niektoré vtípky boli otrepanejšie, niektoré použité z ,,jednotky,, , či trochu násilnejšie a tlačiace na pílu. Inak, ale keby bolo viacej takýchto pokračovaní, nemal by som pri nich najmenších výhrad, bo ,,Kurva se neříká ,, si nesie na bedrách ťažké bremeno jeho staršieho brata. ()
Dalo se to čekat. Slaboučký příběh by byl ještě to nejmenší. Horší je celková uklidněnost filmu - chybí živelnost a absurdnost prvního dílu, chybí trošku zajímavé postavičky a ze všeho nejvíc chybí humor! Opravdu, jen se tam kecá a kecá. Sem tam nějaký vtípek proběhne, ale hned je pryč a zase jen nesmyslné scény odnikud nikam. ()
09. 09. 2014 (227.); Bohuš a Irenka, jměna, která mám s těmito filmy, spjaté ()
V době uvedení do kin jsem tomu nadělil odpad!. Pamatuju se, jak mnou tehdy cloumala zlost. Taková zvláštní zlost, pramenící z ohromného zklamání. Z Bohuše, který ztratil energii, lehkost, esprit, vtip... Po druhém zhlédnutí hodnotím mnohem smířlivěji. Tohle byla Bolkova velmi osobní zpověď a v jeho blízkosti se nenašel nikdo, kdo by měl sílu mu to obnažování rozmluvit. Bolek je v dobrém slova smyslu ohromná hvězda českého filmu, myslím, že nám ani nedochází, jak výsadní má postavení. A český film se mu za to odměnil tím, že se od něj nechal pro jednou trochu zprznit. Muselo to ven- to trápení s chlastem, s prachama a možná i se ženskejma. Uvědomil jsem si, že měl upřímnou snahu s tím chlastem zatočit, ale v jeho postavení je to prakticky nemožný- kdo by si s ním nechtěl dát aspoň jednoho panáka. Mně se to poštěstilo, je to výbornej kumpán, inspirativní člověk, ohromná mozkovna. Mám z toho zážitek do konce života, ale i já jsem tak přispěl k jeho likvidaci. Věřím, že mu toho chlast hodně vzal, určitě mu toho ale i hodně dal. Bez něj by to byl úplně jinej Bolek. A já jsem ho měl rád takovýho, jakej byl. Jenom mě zaráží, že o něm už dlouho smýšlím a píšu v minulém čase. Myslím, že to souvisí s tím, že víc ztvárňuje, než tvoří. A když už tvoří, dopadá to podobně rozpačitě. Bolku, ale díky i za tohle Dědictví. Díky za upřímnost. Ten film se úplně nepovedl, musím ale říct, že taky zraje a jednou se ho třeba naučím mít rád. ()