Ironfood

Celý příběh v podstatě spočívá v tom, že Kopecký a Nárožný chtěli udělat švestkové knedlíky, ale Kopecký si při pokusu natrhat u souseda švestky zvrtl nohu, takže z toho sešlo. Tvůrci zjevně vycítili, že je to i na Bakaláře trochu málo, tak tam ze zoufalství vrazili zcela nesouvisející sázku o snědení otýpky sena, kterou Kopecký poněkud nesmyslně vyhrál, ačkoli nic nesnědl. Pobavilo pár Nárožného grimas.

Zatímco Deathstalkera a Královnu barbarů jsem před časem celkem odzíval, tenhle kousek byl přesně to, co od céčkového sword and sorcery filmu z osmdesátých let očekávám. Zábavná taškařice, která se nebere vážně a ukázkově  pracuje s konceptem "tak blbé, až je to vtipné". Vypíchl bych v tomto směru třeba dokonalý převlek hlavních hrdinek za muže, impozantní souboj nebešťanů, či poněkud znepokojivou scénu s naolejovaným sloupem a přiostřeným kůlem.

Filmy, které se člověka snaží přimět přemýšlet, mám rád. Křižáček mi k přemýšlení poskytl dostatek prostoru, bohužel se mu ale jaksi nepodařilo poskytnout mi téma, na které bych přemýšlel (teda krom toho, jestli by nevypadal líp v černobílém provedení:-). Ale je fakt, že chyba možná byla na mé straně, protože jsem se do sledování hloupě pustil celkem unavený. Takže mám v budoucnosti v plánu dát Křižáčkovi ještě jednu možnost a zatím mu dávám takové ty alibistické 3*.