České století

Byť se nejedná o historicky přesný výklad historie a spousta rozhovorů se nikdy nemohla odehrát, tak je zde spousta dobře zpracovaných myšlenek ústy skvěle napsaných dialogových scén. Snaha o kritickou reflexi a pozadí událostí je zde vykreslená výborně. Obsazení je někdy výborné (Figner jako Beneš, Huba jako Masaryk) a někdy horší. Celkově se jedná o skvělou historickou minisérii. (12.06.2022)

Po dvou dílech 3 hvězdy, ale pochybuji, že ostatní díly zvednou toto hodnocení. Je to dost nudný a drama zde tvoří nikoliv události (jak by to mělo být), ale dialogy postav, resp. dialogy postav jsou dramatické, a to je podle mě bohužel málo. Z herců se mi líbil neherec Landa, který ztvárnil Emanuela Moravce (někde jsem na netu četl, že byl mezi prvními obsazenými v tomto seriálu). Třetí díl ve stejném duchu jako předchozí dva. Čtvrtý díl mě naopak překvapil, byl zdařile natočen a nenudil jako předchozí díly. Pátý díl: Trošku zhoršení, ale drama to bylo pořádné. 6.díl: Konečně pořádné vysvětlení událostí v roce 1968 a jednání za zavřenými dveřmi v Moskvě. Zatím nejlepší díl. 7.díl: Unylý, ale nikoliv nudný díl. Pro mě vcelku zajímavé, bo základní vzdělání v této problematice chybí (nějak jsme to nestihli probrat). 8.díl: Havel a rok 1989. Proč, když tehdejší premiér Adamec mluví o jednání se všemi, tak nám tvůrci nabídli jen pohled na jednání s členy Občanského fóra? Jinak je to dost o Havlovi a upozadili vše ostatní. Ale celkově to patří mezi lepší díly. 9.díl: Na závěr si tvůrci vybrali odchod Slováků ze společného státu, to že ani neudělali referendum je jasná "politika" jak v dílu několikrát zazní. Maskérnu chválím za podobnost herců a postav, které hrají, kromě obsazení Dejdara, který vůbec Macka nepřipomíná (jediný přešlap z těch hlavních postav, i když tam moc nevystupuje). Jen by mě zajímalo, jestli Klaus těm kecům, že "ekonomika zvládne vše", věřil. Jinak není co dál spát, je to pohled na české(slovenské) dějiny podle Pavla Kosatíka a Roberta Sedláčka. (06.11.2013)

Politika-nic pro mě. (16.11.2013)

První díl hroznej, další špičkový. A teď podrobněji: 1. díl o Masarykovi působí hrozně amatérsky, nedodělaně a vůbec nezapadá do kontextu ostatních dílů. Samotná tématika by byla skvělá, pokud by se jednalo o minisérii pouze o Masarykovi, dejme tomu na osm dílů, s tímto herce a těmito kostými. Ale jinak prostě hrůza, všichni mluví Česky, včetně budoucího britského premiéra!!!??. takže se úplně vytrácí pocit mezinárodní důležitosti probírané tématiky, děj skáče jako o život, z neuzavřeného dějství zase dál. Prostě celé to působí jako sestřih nějakého většího celku. To, co tam Masaryk řeší, je sice zajímavé ale postrádá to právě tu tíhu velkých rozhodnutí a tlaku, který je vyvíjen na aktéry budoucích dílů. To je zároveň největší devízou dílů dalších, které dohromady i zvlášť působí kompaktně, profesionálně natočené (jazyk už si pohlídali) a člověk cítí tíhu oněch velkých dilemat na vlastní kůži, navíc je cítit strach z toho co se blíží, z totality, které prostě nejde zabránit... jen tak dál! (18.11.2013)

Já jsem se seriálem (veřejnoprávním, sic!) spokojen. Jistě, někdy až příliš podléhá divadelním postupům, ale v zásadě vždy mě každý díl fascinoval a donutil se nad věcí zamyslet. Není to série pro každého (jisté elementární penzum znalostí o dané problematice vyžaduje, ale krom toho je podle mého názoru potřeba i trochu "otevřené mysli" a absence rigidnosti v myšlení).. (29.11.2013)

Tuhle sérii sráží od plného hodnocení pouze to, že to není víc akčnější, na což jak vidno naráží i zdejší hodnocení několika uživatelů. Kdo čeká, že třeba uvidí atentát na Heydricha, či životní osudy občanů těch dob asi bude zklamán. Série se totiž odehrává výhradně na úrovni nejvyšších politických kruhů - rozhovory, dialogy, mítinky politických představitelů. S tím je samozřejmě spojena jednodušší forma natočení série. Ve "Velikém bourání" mohly být zobrazeny davy oslavující vznik československého státu, v "Dni po Mnichovu" mnichovská konference i s Hitlerem a následné obsazování sudet vojsky wehrmachtu, v "Kulce pro Heydricha" již spomínaný atentát a následné represe na obyvatelstvu, ve "Všechnu moc lidu Stalinovi" násilně potlačený studentský pochod na podporu Beneše či projev Gottwalda (právě jsem se vrátil z hradu..) na zaplněném Václaváku - to vše by jěště lépe dokreslovalo naše dějiny. Ale to by nesměl být nízkorozpočtový televizní projekt, k čemuž je třeba jistě přihlížet. Já jsem však rád, že takový pěkný průřez našimi dějinami, byť se točící pouze kolem dialogů, vůbec vznikl. (23.10.2014)

Subjektivně lze okomentovat České století jen tak, že z toho vždy vyjde lépe prvních 5 dílů, protože ostatní již nebyly tak výživné. Nevím, jak pro televizního diváka může být atraktivní servilní podání dialogů lidí sedících v kroužku a při tom kouří jednu cigaretu za druhou, ale budiž. Na jednu stranu lze ocenit určitou vyrovnanost podání hereckých výkonů, ale celkový vzhled scén mnohdy působí, až moc vyumělkovaně a jakoby odtrženě od reality, kterou se snaží tvůrci vyobrazit. S odstupem času hodnotím jako promarněnou šanci k tomu, aby dějiny Československa ve 20. století byly vyobrazeny hravější a atraktivnější formou i za předpokladu věrohodnosti. (23.12.2014)

České století je zajímavým, historickým seriálem popisujícím pravděpodobně nejvýznamnější události v naší zemi v minulém století. Trošku zamrzí nevyvážená úroveň jednotlivých dílů, ale jinak se jedná o poměrně povedený počin, kterému nechybí ani jistá míra nadhledu. Hodnocení jednotlivých dílů: 1. Veliké bourání (1918) - 95%, 2. Den po Mnichovu (1938) - 75%, 3. Kulka pro Heydricha (1941) - 80%, 4. Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) - 75%, 5. Zabíjení soudruha (1951) - 85%, 6. Musíme se dohodnout (1968) - 80%, 7. Je to jen rock'n'roll (1976) - 65%, 8. Poslední hurá (1989) - 65%, 9. Ať si jdou (1992) - 85%. (12.10.2015)

Nuda ?! (01.08.2016)

I kdyby jen za druhy dil, ktery aspiruje i na 5 hvezdicek. Souhlas s Radek99. Uz jsem ztracel nadeji, ze v nasi zemi muze vzniknout take nejaka smysluplna televizni tvorba. (03.11.2013)

1.díl - 60%, 2. díl - 75%, 3. díl - 70%, 4. díl - 80%, 5. díl - 85%, 6. díl - 80%, 7. díl - 75%, 8. díl - 80% (04.11.2013)

Asi bude nejvhodnější hodnotit postupně jednotlivé díly zvlášť a celkové hodnocení zprůměrovat: — 1. Veliké bourání (1918) *** Martin Huba zvládl svou roli dokonale, stejně jako Miroslav Donutil, který jinak nepatří mezi mou nejoblíbenější hereckou elitu. Rovněž (poněkud upozaděná) role Daniely Kolářové se mi velice líbila. Bohužel, děj tohoto dílu působí poněkud zpřetrhaným dojmem. Člověk stále čeká, kdy příjde vylíčení těch osudových okamžiků října 1918, jenže děj nás najednou co by lusknutím prstů přenese někdy z poloviny války do Masarykova příjezdu do Prahy v prosinci 1918. Stejně tak dialogy působí škrobeným dojmem a tvůrci se dle mého názoru spíš ukájeli nad formou dialogů než nad jejich obsahem. Ač jsou mi jako historikovi dějiny vzniku ČSR bližší než např. dny Mnichova, onen druhý díl se mi snad paradoxně líbil více. Asi jsem ve spojení s Landou neměl tak velká očekávání. — 2. Den po Mnichovu (1938) *** V případě druhého dílu jsem se nejvíc obával Daniela Landy, jelikož tohoto člověka vůbec nemusím. Ve výsledku musím říct, že mi nakonec v roli E. Moravce vůbec nevadil, ba naopak, zhostil se své role poměrně přirozeně (Role mu byla zjevně velice blízká a zřejmě nevypovídá mnoho o kvalitách herce: tak jako Bolek Polívka v roli Bohuše v Dědictví nemusel hrát alkholika, neboť jím je i v reálném životě, podobně i Daniel Landa nemusel hrát fašistického zeleného mozka, neboť zeleným mozkem je). Poměrně hezky v ději také vystupuje rozdílnost a složitost charakteru Edvarda Beneše, muže, jehož činy jsou stále v debatách historiků rozdílně hodnoceny a analyzovány. Stejně jako u prvního dílu, i zde mi vadí velký chronologický skok v závěru, kdy najednou vidíme hajlujícího novoženicha Moravce v roce 1942. Myslím, že právě období mezi rokem 1938 a 1942 si zasloužilo své místo v ději, neboť v něm došlo v přeměnu prvorepublikového Moravce, který dokonce vydával články kritizující německý nacismus, v Moravce-kolaboranta... (08.11.2013)

Pozitiva seriálu: Coby divák se dozvím pár nových informací z našich dějin. Herci jsou skvělí a výborně vybraní. Negativa: Je to ohromně nudné a bez výpravy. Drtivá většina scén je konverzace v interiérech. O událostech se pouze mluví, divák nevidí nic z toho co se odehrává (1. a 2. světová válka, atentát na Heydricha, ....). Např. natočit bombardování Londýna tak, že 3 lidi v interiéru, představujícím protiletecký kryt, vystrašeně koukají, je slyšet motory bombardérů a okolní výbuchy a ze stropu se začne drolit suť, to je hodně laciné. Může to fungovat výjimečně, jako filmová zkratka, ale pokud jsou obdobně odvyprávěny všechny důležité události, tak jako divák jsem hrozně zklamanej. Jako celek mi dílo víc připomíná divadelní hru, než moderní (aspoň trošku výpravný) televizní seriál. 1. díl **, 2. díl ****, 3 díl **. (11.11.2013)

Po shlédnutí zatím jediného dílu Zabíjení soudruha jsem měla chvíli depresi...díl naditý napjatými dialogy, podbarvený dramatickou hudbou a člověku se svíral žaludek. I soudruzi už se báli jeden druhého a nejvíce se třásli před ztělesněním oné hrůzy - Stalinem. Za prosté dialogy bych dala jen tři hvězdičky, ale za tu výborně zachycenou atmosféru strachu a zla, kterou kolem sebe komunistický režim šířil, dávám o hvězdičku navíc. A určitě si pustím všechny díly. (26.11.2013)

Hrozná škoda, že podobný seriál vznikl až v roce 2013. (06.12.2013)

Když jsem se poprvé dozvěděl o tomto projektu, byl jsem poměrně nadšený. Natočit kvalitní hraný dokument o důležitých událostech z české historie, je bez pochyby výborný nápad. Nicméně celkové zhodnocení si (na rozdíl od mnohých hodnotících) nechám až do odvysílání posledního dílu série pro sebe... Díl 1. - 4* - První díl pro mě byl, jak milým překvapením, tak zklamáním... Milé překvapení bylo krásné provedení, herecké výkony a perfektně obsazený představitel TGM. Zklamáním pak, mnohokrát zdejšími komentujícími zmíněný, povrchně zpracovaný děj, který se tématiky vzniku Československé republiky a role TGM v něm, spíše jen dotkl a mnohé přeskočil, než že by podával nějaký ucelenější výklad. Ono je to všechno sice pochopitelné, protože vyložit roli především tedy Masaryka při vzniku republiky, by si nepochybně vyžádalo mnohem více času, než nějakou tu hodinu a kousek... A některé úseky, ač naprosto klíčové nejen pro vznik, ale pro další vývoj státu, byly přeskočeny také celkem pochopitelně... pro většinu diváků by to nejspíš byla nuda. S prvním dílem jsem tedy spokojený, ač úplně nenaplnil mé představy. Díl 2. - 2* - Co se týče Dnu po Mnichovu, slyšel jsem na něj různé negativní komentáře, zejména pak ve vztahu k Landovi, coby představiteli Emanuela Moravce. Musím říct, že herecké výkony celkově (nejen Landy) nebyly nijak podařené a některé osoby, snad jako by chtěly ukázat, "já jsem neherec".. Ostatní komentáře se týkaly roztahanosti a plytkosti celkového děje, a nezvládnuté emotivnosti některých scén, které pak vyznívaly spíše nudně, či snad komicky... těmto komentářům bohužel musím dát za pravdu. Celkem vzato na mě tento díl působil hůře, než díl první. Nicméně stále je to něco, co se v českých televizních stanicích jen tak nevidí. (14.12.2013)

Veliké bourání - vynikající Huba jako T. G. Masaryk, celkově 70 % Den po Mnichovu - skvěle vybraní herci pro role armádních špiček, Landa velmi přesvědčivý jako Emanuel Moravec, celkově 85 % Kulka pro Heydricha - Ivan Trojan zahrál Františka Moravce přesvědčivě, ale epizodu sráží hloupá klišé o našem "bezmocném" domácím odboji (zejména replika o dvou telegrafistech, když špionáž zahrnovala rozsáhlé sítě osob), celkově 65 % Všechnu moc lidu Stalinovi - dobrý průměr v rámci seriálu, Jiří Vyorálek roli Gottwalda zvládl, pan Novotný se mi v roli Beneše líbí více než Martin Finger, celkově 75 % Zabíjení soudruha - druhý vrchol seriálu, postava Gottwalda zde vyznívá jinak než v předchozím dílu, zaujme i zařazení popravy Milady Horákové, celkově 85 % Musíme se dohodnout - třetí nejlepší epizoda, výborně zahraná postava Josefa Smrkovského, zaujaly mě řeči o padesátých letech, celkově 80 % Je to jen rock n roll - celkem zbytečný díl, pokud chtěli, aby měl seriál devět epizod, měli místo toho zařadit epizodu z roku 1945 (Košická vláda či pozadí Pražského povstání), celkově 60 % Poslední hurá - Marek Daniel hraje Václava Havla opravdu dobře, ale co naplat, když je tato epizoda stejně jako předchozí jen velmi průměrná, největší klad - Oldřich Kaiser hrající v podstatě neznámého Oskara Krejčího, celkově 55 % Ať si jdou - od tohoto dílu jsem v podstatě nic nečekal, ale nakonec jsem byl mile překvapen, Klaus i Mečiar jsou zde podání výrazně záporně, zaujala mě postava Františka Vlasáka (O. Vlach), celkově 80 % (04.12.2014)

Takový typ seriálu mě velmi baví, zajímavý pohled na dějiny našeho malého státu, který za to jedno století toho zažil opravdu dost. Vyzdvihl bych Marka Daniela a Jaroslava Plesla, jak dokázali ztvárnit své role, hlavně tedy Pleslův Klaus byl opravdu ukázkový. Nejlepší díl bych asi viděl "Zabíjení soudruha". A určitě bych se nezlobil, kdyby se ještě nějaké díly natočily :) (08.12.2014)

Po zhlédnutí prvních tří části dávám čistý odpad.Zprasený zvuk,vrchol je,když Beneš má "jet" v autě s Františkem Moravcem a ani se jim nehnou hlavy,protože auto stojí a kožený kabát,co má na sobě Trojan nepříjemě vrže o koženou sedačku v autě. Jen nesmyslné plkání,obrovské skoky v čase,zvláště ve veledíle Kulka pro Heydricha,kdy už jsem se těšil,že se začne něco dít a najednou to skočí do roku 1945...... Beneš by měl být dehonestován za zločiny na vlastním národu a tady vyšel jako vítěz....chce se mi zvracet!Překroucená historie jako za komunistů. (09.12.2014)

Český devítidílný historický seriál mapující československou historii v jejích klíčových momentech. Nejvíce impozantní na tomto díle spatřuji snahu, aby se herci, reprezentující významné politické osobnosti 20. století, těmto slavným osobám co nejvíce fyzicky podobali, dle toho byli vybíráni a to se z mého pohledu splnilo nad očekávání. Seriál nemá snahu ukazovat dopad událostí na obyvatelstvo, zabývá se pouze politikou. Další příjemně překvapivý prvek spočívá v zobrazování nikoli obecně známých skutečností, nýbrž konkrétních důležitých politických diskuzí, při nichž se měnily dějiny, a o nichž až tolik známo není. Otazník visí nad mírou autenticity jednotlivých dialogů, nicméně skutečností však zůstávají skvělé herecké výkony všech zúčastněných. Nedá mi to, abych nevyzdvihl aspoň ty nejvíce výrazné (I. Trojan/F. Moravec, J. Budař/V. Kopecký, P. Marcin/V. Bilak, D. Landa/E. Moravec a mnozí další). Největší české osobnosti byly z mého pohledu zobrazeny poněkud rozpačitým způsobem : Masaryk v podání M. Huby působil nevýrazně, dr. E. Beneš M. Fingera zhruba odpovídal skutečnosti a výborný M. Daniel roli V. Havla ztvárnil jemně ponižujícím způsobem. Pro milovníka nejen hereckého umění, ale i historie byly všechny díly velmi zajímavé a přitažlivé, zejména kvůli spoustě historických postav v každém dílu, nejvíce však zaujaly epizody o politickém procesu na R. Slánského (D. Novotný) a srpnové okupaci a jednáním nad jejími důsledky v Moskvě mezi Brežněvem (O. Ignatusha) a A. Dubčekem (J. Gallovič), resp. G. Husákem (J. Greššo). Domnívám se, že se jedná o mimořádně kvalitní český seriál s mnoha a mnoha hereckými osobnostmi, už dlouho mě něco tak nezaujalo a vskutku musím uznat, že takový skvost jsem od režiséra R. Sedláčka po jeho známém extempore nečekal. (29.01.2015)