Nerd4Dreaming

Nevim přesně proč, ale ten film jsem si zamiloval. Kdysi jsem ho videl jako malej kluk, a to spis jenom úryvky, nikdy v kuse. A teď me fakt dostal. Skvělá hudba, herecký výkony, skvele šermovací scény, skvělá atmosféra Kalifornie v prvni polovině 19. století. Za me další důkaz, ze 90. léta byly zlatá doba filmu

První díl je fakt skvělej, nebál bych se říct kultovní film, takže tohle nejde hodnotit jinak než zklamání a sprznění legendárního Zorra. Příběh je kravina, Zorro se chová jak cvok, za celou dobu skoro nikdo nepřijde o život, a měl jsem spíš pocit jak kdybych se díval na parodii prvního dílu. Nebyla to vyloženě nuda, ale podruhý už se na to nepodívám.

Klasika, ale hodně to zestárlo. Ke konci jsem si připadal jako když sleduju Muž z Acapulca 2.

Svým způsobem hodně unikátní film, který vznikl v době, kdy lidé už pochopili možnosti počítačů, ale počítačová grafika byla stále v plenkách. Tohle kombo dalo vzniknout velice unikátnímu vizualu, který už je neopakovatelny.

Věřím, že pro Američany za pět. Pro Evropany každopádně za čtyři. Hodně zmatečné politické reálie.

Petschkové byly opravdu fenoménem své doby, rod na který už se u nás zapomnělo. Vzhledem k době vzniku jsem byl skepticky, ale ukázalo se, ze jde k skvělý dokument, bez jakýchkoliv propagandistickych náznaků (Pražské jaro mělo opravdu svoji speciální dynamiku). Dokument lze shlédnout na stránkách ČT.

Hrozná nuda, jeden z mála filmů, co jsem nedokoukal

GTA v ulicích Paříže léta páně 1960? A proč vlastně ne.

Jsem rád, že se tvůrci snaží napravit křivdy minulosti, ale práce je to bohužel polovičatá. První problém je, že se nemohli rozhodnout, kdo je hlavní postavou. A tak zatímco v šedesátých letech sledujeme postavu Ratha, v době rakouské sledujeme postavu Hanče. O tom, že mezi Vrbatou a Hančem je ve filmu nulová chemie, a jeho údajně nejlepší kamarád se tam spíš jenom mihne radši pomlčím. Úplně nejhorší je bohužel šablonovité vykreslení česko-německých nálad v tehdejším království. Němci jsou tak v první scéně vykreslení jako zlí namachrovanci, a film dělá jenom málo proto, aby vedl k nějakému usmíření nebo snad nedejbože osvětlení situace. Přitom by stačilo pár vět (třeba z úst Ratha) k vyřčení faktu, že v Krkonoších žili češi i němci odjakživa pospolu, a minimálně do poloviny 18. století v relativní harmonii, kterou přerušili až fanatiční vlastenci na obou stranách. Rath v podání Adamczyka nepůsobí jako němec, a jeho postava dělá jen málo proto, aby přivedla české (a případně německé) diváky k nějakému objektivnímu usmíření s minulostí.

Všechna čest Shirley Stoler, za to jak ztvárnila naprosto odpornou tlustou vražedkyni. Film se celkem vleče, ale taky se s ničím nemaže, samotné scény vražd jsou perfektně odosobněné.