Blonde
Blonde
Réžia:
Andrew DominikScenár:
Andrew DominikKamera:
Chayse IrvinHrajú:
Ana de Armas, Bobby Cannavale, Adrien Brody, Julianne Nicholson, Xavier Samuel, Lucy DeVito, Sara Paxton, Garret Dillahunt, Scoot McNairy, Toby Huss (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Norma Jeane Mortenson (Ana de Armas) patřila v šedesátých letech mezi nejkrásnější modelky a herečky amerického stříbrného plátna. Muži po ní doslova šíleli. Ačkoliv si žila pohádkovým životem, veřejnost nic nevěděla o jejích těžkých traumatech z dětství, která si stále nosila sebou a nevěděla nic ani o drsném filmovém světě, kde se nejen za role platilo sexem. Tento snímek nastavuje skrze životopisné drama Marilyn Monroe nekompromisní zrcadlo poválečnému americkému filmovému průmyslu. Průmyslu, který nejednu ze svých hvězd nakonec úplně zničil. (Big Bear)
(viac)Recenzie (360)
42 %. Na to je nějaký zákon, který ukládá povinnost dávat vysoké hodnocení, když je u filmu přívěsek art? Tvůrci zde, pod rouškou umění, zcela otevřeně a vědomě dehonestují sex symbol několika generací. Neříkám, že jsem fanoušek Marylin Monroe - viděl jsem snad jen "Někdo to rád horké" a obrázek s nadzvednutou sukní. V podání tvůrců to vypadá, že Marylin byla hloupá děvka, co nastavila každému na počkání. Že Kennedymu jen kouřila jeho prezidentské péro (korelace s Lewinskou a Billym Clintonem, kterého byl JFK velkým vzorem). A že měla takový ten komplex hledající celoživotně tátu a proto píchala se starýma chlapama a říkala jim tati. Tak to asi i Ivanka Gottová a další, ne? Anebo můžeme natočit film o Karlu Gottovi, kterak hledá celoživotně dceru a píchá s holkami, které by mohly být jeho vnučkami. Dáme tomu přídomek art a zdejší tlupa úchylů se bude tetelit blahem. Takže bych radši doporučil trochu úcty. Chápu, že v umění existuje svoboda a zcela ji podporuji. Na druhé straně ale také podporuji svobodu názoru, kdy mohu tvrdit, že některé počiny již přesahují oblasti dané morálkou. To, že si umělec může stvořit, co chce, považuji za zásadní. Co ale považuji za trochu alarmující, že i vysoce dehonestující a ne příliš zdařené dílo jsou lidé ochotni vyzdvihovat do nebes. A ještě byl režisér takový srab, že dal filmu název "Blonde" namísto aby jmenoval přesně. Takže si můžeme (nebo máme myslet), že jen blondýnky jsou úchylné na staré dědky a prezidenty? Film byl velice dobrý v úvodu - hořící dům, útěk, šílená matka, příjezd k sirotčinci. Konec. U životopisných filmů si cením informací. Chtěl jsem tedy vědět, jak se Marylin k herectví dostala - to především. Ale i další klíčové události z jejího života. Na co jsem čekal nejvic, byl vztah s JFK. Zjistil jsem, že to nebyla jeho milenka, nýbrž jeho kurva. Jasně. Proto vlastně umřela na nadužívání léků v kombinaci s alkoholem. V této souvislosti by hrdinný režisér mohl natočit i film o vraždě JFK. Snímek je často veden v noirovém stylu, ale obrázky s dětským plodem byly vyvedeny nejmodernější technikou. Proč nebyly jakoby taky dobové? O co tady tvůrcům šlo? Prostě film byl jeden velký mišmaš s cílem dehonestovat sexuální symbol trvající prakticky sedm dekád. PS: Co se povedlo, byla Ana de Armas, která byla Marylin hodně podobná. Na druhou stranu Marylin není zase tak těžké "okopírovat". ()
Uhrančivá, ale až okázalá, "artová" formální bohatost, doslova experimentálnost (orientaci ve zničujícím rozporu mezi inteligentní, milující Normou Jeane a povrchní, přetvařující se sexbombou Marilyn Monroe tak třeba napovídá střídání barevného a černobílého obrazu), se může projevit jako dvousečná zbraň – může upozadit samotný příběh, který tímto rozmělňuje a obírá o emoce, jež, paradoxně, tolik expresivně vyobrazuje. Pokud ji (tu formu) nedrží pevně v rukou schopný umělec s vizí (o čemž Andrew Dominik přesvědčuje napůl) a neopírá se o obětavé, špičkové herecké kreace (tady Ana De Armas zaslouží absolutorium). I přes všechny možné chyby se ve výsledku jedná o omamný, vtahující, (dlouhý!), fiktivně skutečný portrét poničené duše, jejíž okamžiky štěstí nikdy netrvaly dlouho a za svou slávu musela krutě (za)platit. ()
Už z úvodu jsem měl divný pocit a ten se mi následně potvrdil. Prostě to bylo moc umělecké,myšleno nudné a nezajímavé. Ani jsem neměl sílu to dokoukat, i když za to mohly možná moje střevní potíže, teď fakt nevím. ()
Blondýna je asi tak stejně náročný film, jako měla sama Marilyn Monroe život. V main streamu v poslední době asi nevzniklo o moc více skoro až experimentálních - psychologických filmů, které by vzbudili takovou pozornost. Andrew Dominik má viditelně tvůrčí uměleckou vizi, a i skrze výbornou prací kameramanů a skladatelů dokáže přenášet jednotlivé motivy. I tak ale nelze označit Blondýnku za vyloženě zdařilý film. Je otázkou, jestli takovéto výrazné vyjadřovací metody aplikovat zrovna do životopisně se tvářícího filmu. Tvůrci než samotný životopis jakoby se chtěli naladit do samotné duše Marilyn, a přenést její vnitřní pocity na svět přímo takovými pocity, jaké ona sama prožívala. Když jde ve filmu Marilyn na casting, a producenti si řeknou, že je to výkon jak z psychiatrie, tak přesně takový je i tento film. Shluk jednotlivých psychologicky a emotivně velmi znervozňujících a někdy až opravdu nepěkných scén, z kterých se vám bude dělat ouzko, a které vrcholí sexem s prezidentem JFK, což je určitě jedna z nejodpornějších sexuálních scén poslední doby. Ana de Armas vytahuje dost možná nejlepší výkon své filmové kariéry, a zaslouženě se zařazuje mezi hereckou elitu své generace. ()
Sledovat Blondýnku je otřesný zážitek. Je strašlivě brutální, aniž by musely téct potoky krve. Je tragická v každé jednotlivé scéně. Staví na světlo hmatatelné utrpení, z něhož tvůrci viní celou společnost, která je stále plná misogynních oblud a chybějících otců. Experimentující forma to divákovi vůbec neulehčuje. Když na ni ale přistoupíte, tak si to vážně prožijete. Kéž by byl tenhle film posledním zneužitím Marilyn Monroe. ()
Zase další z těch otravných životopisných filmů, kde je nejdůležitější transformace hlavní herečky ve slavnou Marilyn. Samozřejmě Aně se moc vytknout nedá a bude se zase mluvit o Oskarech, podobně jako u Judy nebo Mercurym, ale to je tak všechno. Víc než film je to spíš nesnesitelně dlouhý dokument, který se skládá z klipů určitých fází života Marilyn. A to je ten problém. Tvůrci strašně moc tlačí na pilu a proto jsou některé pasáže hrozně přehrávané a intenzivní, aby především tlačili na emoce diváků. Ano, Marilyn měla zajímavý život, ale film je spíš účelově natočený paskvil, než pocta jedné z největších hvězd Hollywoodu. ()
Depresivní bomba s mojí milovanou Aničkou! Prosím oskara pro Aničku! Ten soundtrack je nejvíc! ()
S životopisnými dramaty se to má tak, že jsou buďto nudně akademická, nebo artová (což z podstaty věcí taky velkou srandu neslibuje). Dávám přednost těm druhým. Zbytečně nezatěžují otravnýma faktama a zvyknou přihodit i nějakou tu fikci. Blonde z průměru táhne právě absence těžkopádné popisnosti, nápaditá režie a hudba Cavea a Elllise. Vlastně docela fajn film, na Netflix produkci pomalu zázrak. ()
Názov filmu je presný. Nebyť záberov s Marilyn a jej filmov, mohlo by to byť totiž o akejkoľvek herečke či modelke. Všetky majú v Hollywoode ťažký život. Pre mňa je to film na jedno pozretie, aby som bola v obraze. Oceňujem umelecké spracovanie, Anu de Armas a Adriena Brodyho. Na niektoré scény sa mi ťažko pozeralo a zdali sa mi samoúčelné. Film je zbytočne dlhý a tým pádom chvíľami aj nudný. ()
Dlouhé a monotóní "umělecké" proplouvání negativními zážitky ze života Marilyn Monroe, podle fiktivního knižního díla. Pokud doufáte že se z tohoto filmu dozvíte o životě Marilyn Monroe, tak vás musím zklamat. Ve filmu se totiž, krom toho že trpěla, o ní prakticky nic nedozvíte. Stejně tak ani o jiných postavách, se kterýma se Marilyn během života setkala. Všechny postavy se zde totiž objeví jen na pár obrazů, během nichž si neprojdou vůbec žádným vývojem a pak z filmu na věky zmizí. Film nemá žádnou strukturu, žádný nosný děj, zajímavé postavy a ani neposkytuje žádné zajímavé informace o životě Marilyn Monroe. Film prostě neobsahuje nic co by mohl divákovi nabídnout. Je to zkrátka pořád dokola jen snové proplouvání jedním negativním zážitkem za druhým bez jakéhokoliv vývoje či následků. O to hůř, že je to podle fikce a tak to tedy nemá ani řádnou výpovědní hodnotu. Hodnocení pouze za výborný herecký výkon Any de Armas. 1* 20% ()
Na rozdíl od předchozích portrétních filmů či senzacechtivých dokumentů nenabízí Dominikova Blonde žádnou katarzi. Je bezútěšnou, bezmála tříhodinovou přehlídkou útrap psychicky rozložené osobnosti, do jejíhož života postupně vstupují noví a noví dominantní vykořisťovatelé, fascinovaní její křehkostí, krásou, a především její neschopností odporovat jejich vlastním nenaplněným tužbám. Ať už jde o její milenecké lásky, dvě manželství nebo moc zneužívající elitu USA, Marilyn Monroe je soustavně zobrazována optikou toho, jak ji měli tito lidé tendenci vnímat – tudíž jako ztracená dívka objevující svou sexualitu, lehkovážná prostopášnice, mírumilovná panička v domácnosti i kus atraktivního masa. Jedinou funkční metodou k přežití ve světě plném nepochopení je (vyjma leitmotivu s toužebně očekávaným daddym) pro Normu Jeane schopnost vyvolat svůdnou Marilyn, která tlačí jejich sdílené tělo ke hvězdám. Oproti tomu přemýšlivá Norma, aniž by se jedinkrát vzepřela svému okolí, bezvládně tápe jako neadekvátně střižená květina nepadnoucí do příliš hluboké vázy očekávání. Škoda že míra zřetelnosti zobrazování osobního prožívání v Blonde ponechává zbytečně málo obrazotvornosti. Ne jednou film skřípe očividně přehnanou ambicí tvůrců brát se skrz naskrz vážně. Výkon Any de Armas je ale dechberoucí a je fascinující ho sledovat v každém momentu. ()
⚪Trailer nalákal, film sklamal. Neviem, nakoľko je Oatesovej predloha verná Marilynmu životu a nakoľko je príbeh len autorská licencia, no niektoré scény už boli naozaj nad rámec, narážam predovšetkým na sexuálne scény, explicitné scény švédskej trojky či orálneho sexu, v kontexte deju, ktorý sa potom bez sexuálnych scén obíde pôsobia samoúčelne a tendenčne, s úmyslom zaujať.⚪Rovnako je otázne, ako sa dá s postavou Marylin sympatizovať, keďže je ako postava svojím správaním neznesiteľná, neustále cítiaca sa ako obeť a, predovšetkým, extrémne mentálne nestabilná a psychicky chorá, vyslovene zralá na medikáciu od psychiatra (otázne, nakoľko sa tieto poruchy podedili po jej matke).⚪Dielu nepomáha ani očividné držanie sa knižnej predlohy, resp. formy, často sa tu vyskytujú rôzne introspekcie ako voiceovery, ktoré dovysvetľujú, čo sa deje na plátne a celkovo pôsobia veľmi ,,prozaicky."⚪Najlepšie prvky sú určite výborne zvládnuté prerábky rôznych scén z filmov, v ktorých MM hrala, v nich aj herečka celkom pôsobí ako MM (inak, vo väčšine filmu sa podobá naozaj pomálo), absolútnym klenotom je ale Brody ako Arthur Miller, je škoda, že nevznikal film o tejto osobnosti, v ktorom by dostal väčší priestor.⚪Výsledok je však priemerný a rozpačitý, celý film je orezaný do formátu 4:3, čo má zase asi evokovať nejaký art, niektoré kamerové postupy sú zaujímavé, no neutiahnu film sám o sebe, dve hodiny prepálenej stopáže, z ktorej sa dajú vyextrahovať dve hlavné myšlienky (že bola MM precitlivená, naivná, ale nie hlúpa a trpela na ,,,daddy issue," a že ju všetci muži v brandži chceli využiť) sú naozaj veľa.⚪S biografiami sa roztrhlo vrece, otázne ale zostáva, či sa divákovi viac neoplatí pustiť si dokument, ktorý síce štylisticky neprinesie veľa, ale informačne určite viac ako všetky podobné filmy dohromady.⚪ ()
Destruktivní pohled na svět v očích nadané blondýny, co si svou cestu ve filmovém šoubyznysu zadláždila s vyslečeným análem. Tohle chtěl Dominik sdělit světu, nebo je jen zasraný misogyn? Marilyn Manroe je v tomhle filmu jen hloupou submisivní kačenou, co udělá cokoliv, co si chlap usmyslí, a pro spokojenost tatínka (daddy issues), si začne svlékat kalhoty, což se opět přikláníme k tomu, že taková Monroe do své míry nebyla. Příšerně nekonzistentní “plakáč” s nepochopením střídajíc černobíle a barevné scény. Vrátil jsem se zpět, protože mě zasáhla informace, že film si udělá zájezd do zlatých malin, a jako fanoušek anticen, a celkové zesměšnění vážných uměleckých retardérů nemůžu jinak než jít ještě níže.. ()
Tohle umělecké podání mě hrozně bavilo. Těžký film, který 2x vidět nemusíte. Monroe byla blázen a díky tomuto filmu jsme do její hlavy byli zavedeni také a mohli šílet s ní. Byla cvok po matce a chlapi ji jen dorazili. Neukojená láska otce, muže, dítěte. Potřebovala být ochraňována. Muže si idealizovala jako otce. Chtěla být něžná a nevinná, přitom to byla běhna šedesátek stejně jako Pamela devadesátek. A je fuk, že to nemusel být záměr. Nevím, proč musí být vždy každá přebarvená bruneta glorifiovaná. Ale konspirace kolem ní žeru! ()
Již u nedávno uvedeného Elvise jsem měl docela zásadní výhrady ke zpracování životopisu tohoto krále rock´n´rollu, to jsem ovšem ještě netušil, jaký kalibr vytasí o nějaký čas později tvůrci u zpracování životopisu Marilyn Monroe. To se musí v těchto typech filmů tak experimentovat a hnát se za každou cenu po filmových cenách? Ne, tohle skutečně není film dělaný pro diváka, tohle je film toužící být uznáván jen filmovými akademiemi, erudovanými odborníky a sklízet vavříny jen na poli umění, ale rozhodně nebyl vytvořen proto, aby si ho užilo mainstreamové publikum, což mě tedy štve, ale dobře, respektuji to, co mě ovšem irituje mnohem víc je, že i když byl život Marilyn Monroe poměrně krátký, tak byl i přesto neuvěřitelně pestrý, bohatý, zajímavý a jako filmová látka více než výrazný, jenže na to se zde tvůrci zcela vybodli a kdo si myslel, třeba jako já, že se zde o této blonďaté bohyni dozví něco víc, tak na to může rovnou zapomenout, jelikož se tu tvůrci zaměřili na vše možné, jen ne na to, co by mohlo diváka eventuálně zajímat a bavit. Celé je to tedy spíš až halucinogenní a z velké části i fiktivní výlet do mysli ne zcela zdravě smýšlející hlavičky, kde nějaké souvislejší a smysluplnější vyprávění nedostalo naprosto žádný prostor a divák je tak pouze svědkem artových výstřelků, v podobě divokých střihů, měnění barvy filmu, střídání poměru obrazů a laviny expresionistických výjevů, prostě tvrdý ártový výplach, jenž o samotné Marilyn vypověděl ovšem jen velmi málo, tedy krom toho, že šlo o psychicky, jemně řečeno, velice nestabilní osůbku, která to v životě neměla vážně jednoduché a prostě se s tím nedokázala porvat. Každopádně těch životopisných údajů a významných událostí ze života této slavné blondýnky jsem očekával mnohem, mnohem víc, chtěl jsem pochopit její osobnost, chtěl jsem poznat její život, její tvůrčí vývoj, její vztah k filmování a k dalším mnoha známým osobnostem, co prošli jejím životem, nic z toho zde ale není prakticky vůbec nabídnuto, celé je to spíš pojato jako postupný nekompromisní rozklad lidské bytosti, což by v jiném filmu bylo možná fajn, zde jsem si to ovšem vážně ani trochu neužíval. Abych ale jen nekritizoval, tak určitě musím zmínit výkon Any de Armas, která zde podala opravdu dech beroucí a strhující výkon, jenž by si jistě mnoho filmových cen zasloužil a ocenit bych nejspíš měl i fungující emoce, jelikož se zde tvůrcům skutečně podařilo pod tíhou všech těch temnot, padajících na Marilynu hlavu, mi s ní upřímně soucítit a být mi jí fakt líto. Blondýnka je zkrátka na sledování opravdu těžký film, do klasicky pojaté filmařiny to má nesmírně daleko, a i když se na jednu stranu dá o této podívané hovořit jako o skutečně zajímavé a výrazně zpracované podívané, tak na stranu druhou si jí užije nejspíš jen hrstka lidí, což nepovažuji za správnou věc. ()
Film je natocenej zajimave a hlavni herecka je v teto nevdecne roli ok. Nicmene jsou to dlouhe temer tri hodiny trvajici muka plne krve, potratů a slzi. Pozitivni tam neni nic. Tenhle pristup me uplne neoslovil, prestoze si uvedomuju, ze showbiz ma i svoji temnou stranu... 3- ()
Ana de Armas je nádherná, skvělá a uhrančivá svým výkonem. Ale bohužel to nestačí… Nesedl mi vůbec styl vyprávění, bylo to nudné, divné a chaotické. Měla jsem problém film vůbec dokoukat… prostě “cringe” s krásnou Anou. ()
Je to zajímavý film, to určitě, ale mám rozporuplné pocity. Úvod s hořícím Hollywoodem je skvělý, závěrečná hodina s halucinačními sekvencemi též. Andrew Dominik je sice honibrk, ale má promyšlený každý záběr. Kamera, osvícení, kompozice, všechno. I proto je škoda, že velká část uprostřed filmu mě prostě nudila a nijak nezasáhla. Monroe redukuje na oběť, která sebou nechává naivně manipulovat kýmkoliv. Spousta scén je velmi podobných a Ana de Armas mi bohužel ve spoustě připomínala Audrey z Little Shop of Horrors. Přijde mi, že když už je film z velké části vymyšlený, tak mohli Marilyn ztvárnit lépe. To, že byla hodně četla, zbožňovala ruskou literaturu, je tu řečeno ve dvou scénách, ale ve většině nepůsobí nějak schopně. Ana de Armas funguje nelépe v poslední části, když už je Marilyn zmatená a v drogovém rauši. (Ve rekonstrukcích filmových projektů je taky silná.) Prostě většinu času mi to přišlo, že na to, že mělo skoro trojhodinovou délku, tvůrci ukazovali docela dvojrozměrný obraz Marilyn Monroe. Halucinogenní scény byly dobré až na mluvící embryo, které mi připomnělo šílené pro-life facebookové memy. Zvrat mě dostal a poslední záběr byl devastující. Jsem rád, že zase někdo ukázal (dobový) Hollywood jako místo prcálistů, prznitelů a producenských kokotů. Žádná oslavná slaďárna typu La La Land, krutá realita. Jo a Kennedy je taky zde ukázán jako nadržený čurák, což je skutečnost, která je ve skutečnosti dost zamlčená kvůli jeho atentátu. Stále nevím, co tomu dát, ale je to mezi 3* a 4* hvězdy. Překvapuje mě, že Dominik dostal na takovýto autorský, celkem divácky nepřístupný film s explicitními scénami tak obří rozpočet. Jestli Netflix bude dávat peníze do takovýchto projektů, tak budu jistě radši než když strká miliony do filmů jako Gray Man. ()
Sympatické na filmu bezesporu je, jak se z něj můžou všechny snowflakes posrat. Ale jinak vlastně ničím nevybočuje. Pár silných scén tam je, ale scénář je nedokáže vložit do souvislého a gradujícího příběhu. Film spíš jen tak náhodně vybírá fragmenty z Normina života a spoléhá, že příběh si divák poskládá na internetu. Na to, jak je film šíleně dlouhý, toho o Marylin Monroe vlastně zase tolik neřekne. ()
Súvisiace novinky
Blondýnka vede nominace na Zlaté maliny
Každý rok se v předvečer velkého finále oscarové sezóny sejdou v Los Angeles členové nadace Zlatá malina, aby „ocenili“ ty nejhorší filmy uplynulého roku. Hlasování o tyto ceny se účastní zhruba 700… (viac)
Film o Marilyn Monroe obdržel rating
Přesně jak režisér Andrew Dominik (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, Zabít tiše) v minulosti naznačoval, jeho biografický film Blonde o legendární herečce Marilyn Monroe obdržel… (viac)
Spin-off Johna Wicka našel hlavní hvězdu
Herečka Ana de Armas (Na nože, Není čas zemřít) pokračuje v parádním kariérním rozletu a po Bondovi, životopisu Marilyn Monroe Blonde a blockbusteru The Gray Man od režisérů Avengers: Endgame se… (viac)
Marilyn Monroe bude mládeži nepřístupná
Režisér Andrew Dominik (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, Zabít tiše) si s biografií o slavné Marilyn Monroe prošel peklem. Nejprve byla potíž najít tu správnou herečku, posléze se… (viac)
Natočit film o MM je oblíbená, lákavá a ohraná tématika. Ztvárnit podobu, postavu, výrazy, charakter, sex-appeal, roztomilost MM je jedna z nejtěžších hereckých výzev. Režisér a scénárista Andrew Dominik se rozhodl, že miliónům fanoušků božské blondýnky srazí nadšení z nejobdivovanější sexbomby stříbrného plátna a ukáže MM poněkud (ne)lidsky a že i ikona krásy může zvracet, močit a obsloužit JFK v rozkroku. Zkrátka pojal svůj film o Marilyn jako facku fanouškům a zároveň potřeboval víc, než jiní tvůrci zakřičet do světa: "Krásná blondýnka nebyla šťastná a trpěla ve světě zákulisí dekadentního showbyznysu". Pojal to však tak, jak si myslel, že by to mělo proto vizuálně vypadat, tedy depresivně, zdrogovaně, psychotropně a nesourodě. Divák se tak společně s MM potácí střídáním obrazových formátů (vetšina filmu je ve 4:3), filmu černobílého a sem tam barevného. Kamera, resp. objektivy jsou buď na nízké clony a nebo úplně rozostřené. Dramaturgie drží diváka ve střehu a nedává nic zadarmo. Kdo o MM ví prd, tak se nebude vůbec chytat. Film počítá s ideálně fundovanými znalci života herečky a jejich filmů, ale i tak jsem měl co dělat abych rozpoznal časová období a jisté situace. Možná proto, že se vůbec nestaly. Film není udělán příliš životopisně, ale tak, že okolo Marilyn se to mohlo dít a trošku to nějak poukázat na její traumata. Film je opravdu velmi depresivní a nepamatuji, kdy jsem byl po zhlédnutí filmu tak hodně vysátý a zničený. Možná proto, že ten film pro fanouška MM je prostě až moc zničující. ||| Najít herečku, co by měla hrát někoho tak profláklého jako byla Marilyn je oříšek. Buď jste ji podobná, ale neuhrajete tu ženskou duši a dětskou rozjívenost a nebo jste Kubánka, která to dokáže. Ana de Armas i přes tu všechnu snahu maskérů a parukářů (ne, blonďatá paruka a znamínko krásy umístěné na tváři dle zlatého řezu ještě božskou MM z nikoho neudělá) je spíš pohublou Blondýnkou na kokainu. V některých pasážích až zcela s hrubší pletí a pytli pod očima. Co se ale povedlo velmi, tak je hlas, zabarvení hlasu a mluva, zde Armas hodně nastudovala. Pochválit musím i mimiku a práci rtů (teď nemám namysli scénu s JFK) a řeč těla - pověstný zadek MM při chůzi a ... a ňadra. Nevím jestli pravděpodobně nebylo použito nějaké digitální úpravy nebo hrála prsa dodaná optimálními prsy dublérky, ale ano i zde je velká shoda s originálem. Ana de Armas si dle mého přicupitá pro nějakou filmovou cenu, ten výkon je prostě božský! Osobně mě potěšilo i to, že ve filmu jsou všechny fotografie, scény z filmů "zremastrovány" přímo Anou jako originál. Stejně tak veškeré šaty, co má Ana na sobě jsou přesné kopie co měla Marilyn kdy na sobě a jsou to ikonické oblečky známé ze slavných fotografií a i většina scén ve filmu jsou takové malé nenápadné pocty různým situacím, kde Marilyn byla zachycena fotoaparátem. Tou nejlepší scénou filmu je ale ultra legendární scéna z natáčení Slaměného vdovce a ikonické zvednutí sukně. V té scéně je úplně vše a je mistrovsky natočená, přestože "jen" přesně kopíruje jak to vypadalo při natáčení této scény. I sama Marilyn tuto scénu milovala. ||| Některé životopisy jsou natočeny oslavně a potlačují tu zhýralost života slavných a nebo to, že vlastně byli obětmi něčeho za co nemohli. A Marilyn Monroe nemohla za to, že byla až moc krásná a filmová studia na ní chtěla vydělávat, rozhodně to ale nebyla jen "blondýnka". Blonde je filmem divácky nepříjemným, smutným (i když víme vše dopředu), nevhodný pro fanoušky MM, ale i filmem k zamyšlení s freudovskou strukturou osobnosti a geniálním soundtrackem. Film na který se snažím zapomenout. () (menej) (viac)