Blonde
Blonde
Réžia:
Andrew DominikScenár:
Andrew DominikKamera:
Chayse IrvinHrajú:
Ana de Armas, Bobby Cannavale, Adrien Brody, Julianne Nicholson, Xavier Samuel, Lucy DeVito, Sara Paxton, Garret Dillahunt, Scoot McNairy, Toby Huss (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Norma Jeane Mortenson (Ana de Armas) patřila v šedesátých letech mezi nejkrásnější modelky a herečky amerického stříbrného plátna. Muži po ní doslova šíleli. Ačkoliv si žila pohádkovým životem, veřejnost nic nevěděla o jejích těžkých traumatech z dětství, která si stále nosila sebou a nevěděla nic ani o drsném filmovém světě, kde se nejen za role platilo sexem. Tento snímek nastavuje skrze životopisné drama Marilyn Monroe nekompromisní zrcadlo poválečnému americkému filmovému průmyslu. Průmyslu, který nejednu ze svých hvězd nakonec úplně zničil. (Big Bear)
(viac)Recenzie (360)
Temná retro-depka se sveřepým uměleckým rukopisem, specifickou formální estetikou a strhující hereckou kreací Any de Armas, která hraje dosud nejambicióznější a nejnáročnější roli. Výrazovými prostředky se Andrew Dominik občas chce podobat Terrencovi Malickovi, především svojí snahou o dlouhé procítěné expozice a voice-overy, ale daří se mu to tak napůl. Malick to má v malíku lépe a vybíra si pro svůj styl vhodnější příběhy, kde si to může dovolit dělat. Lépe se totiž dívá na dlouhé záběry "zvuků přírody", než-li sledovat 3 minuty v jednom záběru ubrečenou ztrápenou holku, jakkoliv famózně zahranou. Občas formální fajnšmekřina, místy ale čiré divácké utrpení. ()
Chápu velkou míru kritiky a mnohé scény jsou jistě až moc vzdálené od reality. Mně to vlastně nevadilo. Ani mi nevadil přechod mezi různými filmovými formáty, barevností i nebarevností, ba dokonce ani možná už přemrštěná délka filmu. Ana de Armas je výborná Blondýnka, asi bych si nedovedl představit nikoho lepšího, ač možná podobnějšího ano, ale za posledních dvacet biografií, co jsem se koukal kdo je hrál, je to rozhodně nejlepší volba. Maliny chtěj zas jednou vzbudit pozornost, tady se půjde po Oscarech. ()
Na potlesk vestoje to za mě určitě není, nicméně stále zajímavější Ana de Armas a krutý pohled na jednu z největších ikon 20. století stojí za podívání. Celé je to zneklidňující, mrazivé, velmi dlouhé. Tvůrce netradičního westernu Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem a netradiční gangsterky pro hodně trpělivého diváka Zabít tiše natočil (do třetice) netradiční pohled na ztrápenou oběť hollywoodského systému. Je to taková nekončící noční můra, kdy se vyrovnává s psychicky labilní matkou, hledá nepřítomnou otcovskou figuru, furt je někam vláčená, držená v situacích, ve kterých jí není dobře. Přežívá ve světě, ve kterém ji všichni milují, ale kde si jí nikdo neváží. Nevím proč, ale režisér Andrew Dominik neřeší, že musela „umět“, že na sobě dřela, že musela být cílevědomá, on vesměs tlačí jen depresivní sklíčenost a maří téměř cokoliv dobré. Dominik vypráví chaoticky, bez jasnější vize, diváka v mnohém odhání. A právě ten (myslím) chtěl vidět i něco pozitivního. Tím je alespoň obětavý výkon Any de Armas, tady vážně klobouk dolů. Ale jinak…? Sice střídáme černobílé sekvence s barvami, ale emoční paleta zůstává pořád hodně podobná: zlomená žena, naivně důvěřivá, neustále zkoušená. ()
Marilyn měla těžké dětství, ach jo :( Ještě že nežila v Evropě, kde si děti v jejím věku užily poválečný stav po 1. Světové válce a hned nato přišla Světová válka č. 2. Marilyn byla pěkná, líbila se chlapům, mohla mít na co si vzpomněla, život v luxusu a klidně i s vysněným mužem (nevím kde bylo vůbec vysvětleno konec vztahu s Adrianem Brodym). Zkrátka život jí dal do rukou velmi špatné karty, ale postupně jí padly do rukou karty velmi slušné, ale hrát s nima stejně nedokázala. Myslím že se tam částečně projevily nějaké geny po bláznivé matce. Každopádně Blonde se nedá považovat za film, chybí zde dramaturgie, nějaký dějový oblouk. Sledujeme často postavy, ve scénkách, které jsou působivě natočené, ale poté přichází na řadu další a ještě další a úplně jiné. Vlastně to celé připomíná MTV a pásmo videoklipů, které někdo za sebe naházel. Není se čeho chytit, Marilyn se propadá stále hlouběji a hlouběji a i ten JFK je zde vykreslen jako naprosté hovado. Blonde je hodně zajímavý experiment, který se kvůli neúměrné délce a prázdnotě mění v exkrement. Pochopím lidi, kterým se tohle bude líbit, ale při vzpomínce že jsem před týdnem viděl nového Avatara, by mě bylo setsakra úzko, pokud by se filmový průmysl měl vydat po stopách Blondýny než následovat velkého Jima. 30% ()
Desive, popularita je tak tiziva a fatalni... slaby jedinec to neunese.. sice byla prvni sexbombou, ale jak rychle rozsvitila oblohu Hollywoodu, tak rychle zhasla. ()
zajímavej biopic Marilyn Manson. ()
Ana de Armas skvělá, výprava též, obrazově a atmosférou velmi dobré, ale jinak dost špatně vypraveno... bohužel ()
Andrew Dominik jeden z nejlepších filmů všech dob nenatočil, na to je jeho Blondýnka v jistých momentech vypravěčsky až příliš nepřehledná a především dohromady dvakrát nefunguje jako celek a potřebovala i zásadnější zápis. Audiovizuálně vyšperkovaná podívaná se skvělým hlavním hereckým výkonem to ovšem je a minimálně za neobvykle pojatý biopic se Dominikovi klobouček sklonit musí. Koho bude Blondýnka urážet kvůli tomu, že Monroe potencionálně dehumanizuje, ten jen jaksi pořád nepochopil význam slov „historická fikce“ a význam „inspirováno životem“, Blondýnka přitom především zůstává filmem, ve kterém se dá hezky nimrat v jeho detailech. Nevybízí sice k opětovnému zhlédnutí, minimálně ovšem v paměti zůstane ještě hodně dlouho.... ()
Takový ten film, z něhož bych měl být jako člověk živící se psaním o filmu unešen. A skutečně oceňuji formální záměry, které příběh o zářivé ikoně stříbrného plátna překrucují v nelineární, audiovizuálně nestálou mozaiku z trudomyslného života všemi vykořisťované a mužskou oporu zoufale hledající ženy. Jenže Blondýnka se mě za 166 minut ani jednou nedotkla a její styl mi kromě připomínky padesátkového feelingu, říznutého s dezorientační haluzí, vůbec neimponoval. Je hezké, že to působí jako pravý opak teatrálnosti, že Armas hraje fantasticky a Dominik si režíruje vysněný vzdor čisté a uctivé ikonografii, ale co z toho, když z toho mám akorát dlouhou chvíli. Čekal jsem, že mi ten film dá spoustu podnětů hlavně na té formální, stylisticko-narativní úrovni, ale on mne prostě nezajímá… 65 % ()
Dost experimentalne natocene(zmeny pomeru stran, ciernobiele aj farebne.. ale vsetko ma svoj zmysel), total depka, dejovo pre masu nezaujimave a hlavne tazke na pozeranie. Viac nez o obsah ide o formu a cele to aj tak stoji na Ane de Armas, ktora je dokonala. Iny film nez nejaka klasicka hollywoodska vec o zivote jednej hviezdy. 6/10 ()
Podobně jako jsem se před lety vyjádřil na adresu filmu Můj týden s Marilyn, že je to "směšný devótní trpaslík tančící svůj oslavný taneček na hrobu MM s cílem vytřískat z osudu té nešťastné duše další prachy", v podstatě stejně kriticky vnímám i tento nový film od Netflixu. A když jsem přemýšlel na zdrojem neutuchající fascinace kultem MM - její obličej se stále hojně objevuje na oblečení, plakátech, obálkách knih a bůhvíkde ještě (herečká má dokonce svůj ověřený účet na Instagramu s 1,8m followerů, což mi u dávno mrtvé osoby přijde jaksi bizarní) - ačkoli většina lidí s ní viděla jen film Někdo to rád horké, který (v čase Vánoc) do omrzení reprízují v telce, a zbytek jejích filmů zná v podstatě jen hrstka lidí a ti vědí, že není zase tak o co stát, takže jedno se zdá být jisté - ten kult je mnohem spíše živen kombinací věcí, jako je Warhol + Kennedy + předčasná tragická smrt (ta je samozřejmě nejlepší marketing ever), než tím, že by to byla tak dobrá herečka, po které by zůstaly nějaké kvalitní nadčasové filmy, které stojí za vidění i dnes. A tento rozpor mě asi irituje a je mi protivná každá další snaha se na osudu té nešťastné ženy přiživit - a v případě tohoto konkrétního filmu mi navíc vadilo, že to má skoro 3 hodiny, že se tam pro mě nepochopitelně (a tedy samoúčelně) střídá barevný obraz s černobílým, a konečně největší výtku mám k samotné představitelce hlavní role, protože tvrdit, že Ana de Armas je nějak podobná MM, je spíš jen něčí zbožné přání, a přišlo mi to jako špatný vtip. Celkově tím filmem opovrhuju a můj názor je, že pokud někoho skutečně upřímně zajímá MM, ať si podívá na nějaké její filmy a udělá si názor sám. Tyhle přežvejkaný rádoby životopisný produkce naroubovaný na dnešní dobu vypovídají mnohem víc o současnosti, než o tom, koho zobrazují, a mně osobně přijdou vrcholně zbytečný. ()
Nevím kde začít. Sám bych do filmu nikdy nešel to vím 100% jelikož o život Marilyn Monroe jsem se nějak detailně nikdy víc nezajímal. A přiznávám, že jsem s MM neviděl ani žádný film. Takže nemůžu soudit jak moc věrohodně tenhle "životopis" zachytil skutečnej život téhle bloncky s pihou. Zároveň ale vím, že je to natočený podle knižní předlohy Joyce Carol Oates. A sama autorka prý řekl, že jde o fikci. Takže jsem k tomu taky tak přistupoval. Bral jsem to, že jde z větší části o fikci proto bych tenhle film označil spíš jako fiktivní životopis. Teď bych se měl asi zase vrátit na začátek jak jsem se k filmu vlastně dostal a proč jsem si ho nakonec pustil i přestože MM pro mě nebyla zrovna lákavým tématem. Je to jednoduchý. Jde o "divnofilm". A já divný filmy rád. Tuze rád. A ví to i uživatelka Ratchetka, kterou mi byl tenhle film doporučen. Přestože ona sama tomu dala odpad. To chce odvahu. Tleskám. I já o ní vím, že má ráda divnofilmy(už mi jich pár doporučila) a většinou vždy se u takových filmů shodneme v hodnocení. V tomhle směru jsem ale asi ještě větší "extrémista", protože mně se líbil(3 hvězdy) i všemi(většinou) odsuzovaný film White Noise(2022). Jeden z mála film u kterýho jsme za poslední dobu měli s Ratchetkou o trochu víc rozdílný hodnocení. A právě proto mi byl doporučen tenhle film. V naději, že by mi to mohlo možná sednout i přestože jí ne. Tolik asi stručnej úvod komentáře. A teď už k filmu. MM sice pro mě nebylo zrovna lákavý téma ale daleko víc mě od filmu odrazovala strašlivě vypadající 167minutová stopáž. Takhle dlouhý stopáže mě od filmu většinou spíš odrazují. Málo kterej film dokáže utáhnout tak dlouhou stopáž bez hlušších a nudnějších míst. Snímek začíná tak, že sledujeme MM jako malou holčičku. Po pár minutách už je ale MM dospělá. Takovej rychlej skok v čase(ve věku) jsem rozhodně nečekal. Takže zhruba od 17 minuty už sledujeme trampoty dospělé MM. Stále jsem ale čekal kdy se objeví jeden z mých oblíbených herců Adrien Brody. A čekání bylo celkem dlouhý. Stalo se tak až po hodině a půl. Už jsem s ním dlouho neviděl žádnej film a tak jsem rád, že jsem ho po delší době zase viděl. Sice moc prostoru nedostal ale i tak mi dokázal, že neztratil nic ze svých hereckých kvalit a o5 předvedl svůj hereckej nadstandard. Když už jsme u herců tak bych měl napsat i pár slov k představitelce MM. Any De Armas si to střihla celkem dobře a myslím si, že zahrála co měla ale rozhodně to pro mě nebyl takovej strhující a dechberoucí výkon jako třeba u Rebecci Hall ve filmu Resurrection(2022) nebo jako Mia Goth ve filmu Pearl(2022). Co se týče reálné podobnosti se skutečnou MM ani tady to za mě nebylo 100% jako třeba u role E. A. Poe kterou si ve filmu The Pale Blue Eye(2022) střihl Harry Melling. Kde tohle pro mě byl prvotřídně vybranej herec pro svou postavu. Ale to jsem trošku odbočil. Co se týče samotnýho dění ve filmu. Psal jsem, že to beru jako fiktivní životopis. Ale on to není životopis v pravým slova smyslu. Jde o jakousi roztříštěnou mozaiku ze života MM. Někdy jsou tyhle střípky mozaiky zajímavý, někdy nudící a někdy vyloženě WTF ? Ale našel jsem tu i pár psycho scén, který mě vyloženě nadchly. Jsem typ člověka, kterej nesnáší koukání na film, kterej už běží aniž bych viděl začátek. Samozřejmě pokud ten film neznám, pokud ho znám tak je mi to jedno. Ale v tomhle případě by mi to bylo asi taky jedno, protože tady žádnej souvislej děj neexistuje. Co jsem moc nepochopil tak bylo neustálý střídání mezi barevným a černobílým obrazem stejně tak jako neustálý měnění formátu obrazu. Většího smyslu jsem v tom fakt nenašel. Nevím jaký mělo být celkový vyznění filmu ale pro mě jako diváka neznalýho život MM to na mě působilo, že jde o psychicky narušenou osobu a roztažnožku. Knižní předlohu jsem nečetl a ani se na to nechystám ale soudě dle filmu to musí být vzrušující(myšleno ironicky) počteníčko. Ostatně by mě zajímal i názor autorky knižní předlohy na samotnej film. Ať už je to co jsem v těch 167 minutách viděl pravda, polopravda nebo čistá lež myslím si, že s tímhle filmovým počinem by MM spokojená nebyla. Ta se teď chuděra musí otáčet v hrobě. No a to by bylo ve zkratce asi tak všechno k filmu. Teď už hodnocení. Pro diváka to je těžko uchopitelnej a těžko hodnotitelnej kousek, protože jak ohodnotit něco co jako celek nepůsobí vůbec kompaktně ? Dlouho jsem přemýšlel a zvažoval klady a zápory. A v tomhle případě převažují negativa. Určitě by to bylo pro diváka víc stravitelnější kdyby to nemělo takovou hrozivou stopáž. Sice nemůžu říct, že bych se u filmu vyloženě nudil ale nemůžu ani říct, že bych se celou stopáž dokázal na film plně soustředit. V pár momentech jsem se přistihl, že moje myšlenky odběhly někam pryč od filmu. Za sebe to vidím na lepší 2 hvězdy a jsem docela zvědavej jak si tenhle snímek povede na Zlatejch malinách a jestli si tuhle né moc chtěnou a žádanou cenu odnese. Šance má velký je nominován v 8 kategoriích. Tak uvidíme. () (menej) (viac)
Téměř tříhodinové „misery porn“ televizního vzezření, které svou náladovou a vizuální monotónností ubíjí už po prvních 45 minutách. Ana de Armas podává odevzdaný a vtahující výkon, ale přál bych si ho vidět v jinak pojatém snímku. Pár scén (zvlášť těch s embryem) vysloveně překračovalo hranici citově vyděračského kýče. ()
Asi sme chceli skôr fapovačku, ako ďalší Spencer. Mám pocit, ako by sa kult MM a to, čo predstavovala, preniesol aj do hodnotení, nielen v premárnené očakávania. Niektorí spomínajú televíznosť, je to ale tým príbehom. A úplne chápem, prečo sa Ana de Armas pozastavovala nad ľuďmi, čo nad scénami z Blonde budú onanovať. Je to ako onanovať nad simulovaným znásilnením. Pohŕdam nimi. A pohŕdam aj bojovníkmi za rasovú korektnosť, ktorí v USA protestovali, že Marilyn hraje hispánka (mimochodom pri jednej scéne som uveril, že sledujem archívne zábery, tak bola tá podoba vypilovaná). A pohŕdam aj ironickými boomerskými súdmi, že “zív, príbeh à la ďalšia znudená celebrita”. Sú to väčšinou všetko odporní ľudia, ktorí nenávidia ženy. ()
Popravdě jsem neznala celý životní příběh Marilyn, nicméně si myslím, že to šlo zpracovat mnohem lépe a rozhodně s kratší stopáží. ()
V poslednom období som videl niekoľko nepodarených životopisných filmov, vďaka ktorým mám chuť sa ďalším vyhýbať. Spravidla ich páchajú menej známi tvorcovia, ktorý sa tancom na hroboch slávnych snažia zachytiť odlesk slávy ich obetí, ktoré sa už nemôžu brániť. Je to aj prípad tohto chaotického filmu, u ktorého mám pocit, že nikto zo štábu nevedel, ako by mal výsledný produkt vyzerať. Keď sú postavy príbehu mŕtve autorská licencia je bezhraničná a ambície tvorcu smerujú iba k šokovaniu diváka. Tak ako pri romantických filmov nehodnotím okolitú prírodu, ani u životopisných filmov nepreceňujem podobu herca so stvárňovanou postavou. Ale ak scenár pripomína pozliepané výstrižky z bulvárnych časopisov, tak to ma zaujíma a preto si myslím, že aj moje dve hviezdičky sú v podstate láskavosťou. ()
Ubulená nuda. Sorry, ale buď to měla Monroe nudný život, nebo je tohle prostě nudně natočený. 2 a půl hodiny je dost a mě to nebavilo už od samého začátku. ()
Umučení Marilyn. Tohle není biopic, ale horor. Artsy exploitation at its finest. *French Chef’s kiss* ()
Z tohto nekonečného filmu som si zo života Marilyn Monroe a z jej hereckej kariéry nezobral vôbec nič. V podstate len to, že šukala v trojke a fajčila vtáky (úplne zbytočné scény), že ako dieťa si odžila svoje a potom sa to preniesol do dospelosti a bola šialená, stále smutná, furt plačúca, na práškoch a hysterická. Uznávam, že de Armas ponúkla vynikajúci herecký výkon a tiež holé cecule, ale dokopy nič z toho nemám, keď jedna herecká osobnosť je stále ukazovaná len ako narušený a nešťastný človek, ktorý sa samozrejme predávkoval, čo tiež nie je až tak isté. O jej manželstvách, herectve a prezidentovi skoro nič. Akurát tak o idiotskom otcovi a Pianistovi, čo si zahral jej muža. Inak maximálna depresia. ()
Súvisiace novinky
Blondýnka vede nominace na Zlaté maliny
Každý rok se v předvečer velkého finále oscarové sezóny sejdou v Los Angeles členové nadace Zlatá malina, aby „ocenili“ ty nejhorší filmy uplynulého roku. Hlasování o tyto ceny se účastní zhruba 700… (viac)
Film o Marilyn Monroe obdržel rating
Přesně jak režisér Andrew Dominik (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, Zabít tiše) v minulosti naznačoval, jeho biografický film Blonde o legendární herečce Marilyn Monroe obdržel… (viac)
Spin-off Johna Wicka našel hlavní hvězdu
Herečka Ana de Armas (Na nože, Není čas zemřít) pokračuje v parádním kariérním rozletu a po Bondovi, životopisu Marilyn Monroe Blonde a blockbusteru The Gray Man od režisérů Avengers: Endgame se… (viac)
Marilyn Monroe bude mládeži nepřístupná
Režisér Andrew Dominik (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, Zabít tiše) si s biografií o slavné Marilyn Monroe prošel peklem. Nejprve byla potíž najít tu správnou herečku, posléze se… (viac)
Začnu poněkud netradičně a to citací Jirky Macháčka v parodickém skeči na kritický pořad Katovna (který před lety běžel na ČT), kde banda Sklepáků recenzuje Bibli. A Macháček říká: ,,Jestli tato kniha něco je, tak je především dlouhá. A to tak dlouhá, že i kdyby byla jen o polovičku kratší, tak bude stále dlouhá. '' --- No a to bych řekl platí i o tomto filmu. Těch 167 minut je vražedných. Nikoliv však proto, že je film ,,opravdu drsný'' a půlka diváků jej nedokouká jak psali recenzenti. Skoro mám dojem, že to je nová metoda lákání diváctva ke sledování. Natočeno podle skutečné události už prostě netáhne, navíc nejen Netflix to má v úvodu už skoro u každého druhého filmu. Já o Marilyn něco věděl, mám samozřejmě její písničky a viděl jsem s ní i pár filmů. Rozhodně jsem netušil jak drsné měla dětství a jak jí to těžce psychicky poznamenalo. Další újmu na její mladé ženské duši jí jistě způsobil nejeden producent či ředitel nějakého toho studia při soukromém konkurzu. Je jasné, že ti nechtěli ani tak předvést procítěné ukázky čtených scénářů, ale krásnou mladou a blonďatou Marilyn samotnou. Koho tedy šokuje, že pak končila v předklonu s vyhrnutou sukýnkou a s kalhotkami staženými ke kotníkům, musel si poválečnou Ameriku v tomto ohledu dost idealizovat. V té době vyjma těch co měly hluboko dokapsy a musely se točit ve dne v noci většina žen byla zavřená doma a starala se o domácnost a děti. Byly plně podřízené mužům. Muž tehdy vládl a tam právě proto začínají počátky ženské emancipace. Hollywood té doby byl drsné místo, talent byl sice třeba, ale pak to byly i lokty, peníze či roztažené nohy co krásným herečkám zajišťovalo role na stříbrném plátně. A ony to akceptovaly, bylo to takový svět. Co to dělalo s jejich vlastním já samozřejmě víme i od jiných hvězd, které na konci života o těch časech promluvily. Já měl u filmu chvilku pocit, že koukám na nedávno viděného Elvise. Ta podobnost, ten mechanismus postupného se vypracování z lokální hvězdičky až k obrovskému generátoru peněz, který svého nositele zničí byla naprosto identická. Ana de Armas je opravdu krásná žena, bohužel a opět je v tom podobnost s Elvisem, na rozdíl od jiných já v ní Marilyn zahlédl ve filmu dohromady jen dvakrát. Jinak si podobná nebyla a to ještě tomu dost napomáhaly v paměti uložené notoricky známé fotografie, či filmové sekvence. Chápu, sehnat kopii někoho není jednoduché. Ale když točím o nějaké skutečné osobnosti, neměla by jí být podobná jen díky outfitu a účesu. Čemu musím vyseknout poklonu je snaha o maximální zpracování té doby ať už jde o interiéry i exteriéry, módu, auta... Hodně tomu retro dojmu napomáhaly černo-bílé filtry chvilkově prokládané do děje. Kamera byla někdy zajímavá, někdy mi však nesedla ta snaha o Malickovu artovost, kdy byl obraz brán nablízko, různě deformován a rozmazáván např. u milostných scén. Co mi nesedlo bylo jakoby až divadelním způsobem předávané vyprávění a některé narurální scény. Já nejsem žádná padavka, naprosto chápu, že i Monroe měla své lidské potřeby. Ale proč jí musel Dominik předvádět dnešnímu divákovi na záchodě při vykonávání potřeby... To moc nechápu. Stejně tak ta scéna kdy provádí orální sex telefonujícímu JFK. Jasně, určitě spolu (obzvláště oni dva!) nevedli v posteli jen rozhovory o aktuálních hrozbách ze strany Rusů a rozmístění raket na Kubě... Ale proč to tam cpou? kněžna Ludmila určitě také schodila vykonávat potřebu na toaletu, ale děsím se doby, kdy nějaký ártový režisr bude mít potřebu vsadit do jejího životopisného filmu scénku o tom jak měla po kyselu opakovaný průjem... Prostě na některé ikony by se (mi :-)) nemělo takto sahat. My víme, že to byli lidé jako my se stejnými potřebami. Je to můj názor. Bohužel točit filmy v Hollywoodu, být sexy symbolem Ameriky a zároveň si chtít žít klidně svůj vlastní normální život, bylo tehdy a myslím, že je tomu tak i dnes neslučitelné s realitou. Dokáže to jen málokdo a snad proto i dnes tak mnoho těch skutečných hvězd umírá mládo, často vyčerpaných, mnohdy kvůli alkoholu nebo drogám. Tedy látkám, které jim alespoň na chviličku umožňovaly vypadanout ven z té džungle a blázince do toho jejich chtěného klidu. Dávám za čtyři diamanty - protože diamonds are the best girl friend . * * * * () (menej) (viac)