Deti moje

Od kedy sa Clooney pustil do malých nenápadných filmov (SOLARIS, MICHAEL CLAYTON, AMERIČAN, LIETAM V TOM), mám ho celkom rád. Lenže Deti moje je možno až príliš nekonfliktným filmom. Kolísanie medzi úsmevným rodinným filmom a drámou je fajn, ale napríklad poodbne ladené VŠETCI SÚ V POHODE malo priamejší ťah na bránku. Je úžasné ako si Shailene Woodley dokáže ukradnúť film pre seba, ale pevne verím, že to dokáže aj v silnejšom príbehu... (27.02.2015)

Dobré rodinné drama, o tom není pochyb, ale taaaaak strašně zdlouhavééé. Příběh by se dal nacpat ve své podstatě do jedné hodiny, všechno ostatní jsou jen takové povrchní záběry, emoce proběhnou jen v první polovině filmu. No jsem docela zklamaný. Od filmu s tolika nominacemi na Oskara jsem čekal víc. Jediné, co má Oskarové parametry je herecký výkon Sheilene Woodley. 60% (13.02.2012)

Tento film byl natočen snad jen proto, aby svět zvěděl, jak George Clooney sešel, překvapením je jeho nenadálá proměna v Gregory Pecka v časech, kdy ho v Karlsbadu chytil slepák. Snímek samotný je plytký až běda, přestože námětově by měl skýtat rozsáhlou emoční stupnici a řadu témat k zamyšlení, dovede však nabídnout pouze další z mnoha vzorků nevychovaných spratků, kterým v těžkých časech musí otec lézt do zadku víc, než jindy, přestože matka, čekající v komatu na odpojení, chybí víc přátelům, než nejbližším, což svědčí o úpadku rodiny a jejím opomíjeném významu dneška, rozhodně však není pointou, kterou jsem očekávala, už pro název českého distributora. SPOJLER! Takže, když v rychlosti shrnu celou rodinnou patálii (příběhem bych to nenazývala), právník George, který se doposud staral o byznys, teď musí spolu s chodem domácnosti obstarat i své dvě dcery, neboť žena se mu přizabila při nebezpečném sportu. Aniž by ho to rozrušilo víc, než dal znát, dozvídá se o nevratnosti jejího stavu a odpojení od přístrojů. Chladně to oznámí přátelům, přičemž se provalí její nevěra, tu však George promptně vyřeší v rámci rodinného výletu (vlastně ne tak docela rodinného, bůhví proč se vetřel ještě přítel starší dcery, který však svým příšerným chováním vlastně ani nenarušoval smutek, jelikož ten se nepřipouštěl), pak už jen šup s popelem do moře a zalézt pod deku mlsat zmrzku u tv. A aby toho nebylo málo, celým filmem zaznívají otřesné havajské popěvky. Tak, a po přečtení mojí zkrácené verze si klidně můžete pustit nějaký jiný a mnohem lepší film :-). NEJTRAPNĚJŠÍ SCÉNA: Proslov manželky nevěrníka nad lůžkem umírající. (04.03.2012)

Matt King ( George Clooney ) nie je ideálny otec a sám si to uvedomil až po manželkinej nehode. Musí sa starať o dospievajúce dcéry a to nie je med lízať. Ak sa k tomu pridá informácia o manželkinej nevere, ktorá ho trápila azda viacej ako manželkina tragédia, Mattov svet je celý hore nohami... Film je dramatickou sondou do života neusporiadanej rodiny ( Mattovo konštatovanie, že rodina je ako súostrovie, kde je každý ostrov samostatný, je v tomto prípade nanajvýš pravdivé ), ale vkusne ho odľahčuje jemný humor a tým príbeh získava na sile. (19.01.2012)

Príbeh zo života rodiny, ktorý je natoľko reálne zobrazený a stvárnený, až máte pocit, že ste tej rodiny súčasťou. Jedinou nedokonalosťou na tomto diele sú podľa mňa havajské ľudovky. P.S.: Oficiálny text distribútora sucks! Larelay, ďakujem za super titulky! (03.03.2012)

Takovou zničující, bezpříběhovou nudu jsem naposledy zažívala ve čtvrtek odpoledne na hodinách občanské nauky. Za druhou půlkou snímku už mi to připadalo vysloveně směšné. Hlavní viníci tohoto stavu jsou tři: chladná, nenápaditá, místy až skoro dokumentární režie (ale to by tolik nevadilo, kdyby byly v pořádku další dvě složky filmu, totiž:) scénář a herecké výkony. _________ Scénář předkládá situaci, která nahrává vyhrocení rodinných vztahů, místo toho plytce plyne jakési záhadné hledání ženina milence, jehož cílem je patrně sblížit se s dcerami. Cesta je ve skutečnosti zbytečná, protože s tou jednou se otec sblíží už na začátku a s druhou vůbec nikdy. Zdá se jakoby s nimi neměl vůbec žádný vztah, jakoby je adoptoval krátce před začátkem filmu._______________________________________________________ Herecké výkony dospělých představitelů jsou prostě příšerné. Zejména Clooney není coby zničený otec ani trochu uvěřitelný. Tudíž veškeré situace, které měly vyznít bolestně nebo citlivě, jsou místo toho směšné. Což je patrně jediné, o čem by se dalo říct, že je v tomhle filmu komedie. Jinak tak totiž nepůsobí nic. Mělo snad být vtipné Clooneyho neustálé holčičí pobíhání? Nebo drzost jeho malých fracků? Podivně retardovaný přítel jeho dcery? To je záhada, na kterou není odpověď.___________ Stejně jako je záhadou, proč má film tak neoprávněně vysoké hodnocení tady i v některých recenzích. Patrně je to šokem z toho, že mainstreamový film měl odvahu odklonit se od obvyklých hollywoodských klišé a nekončí vyloženě šťastně. Ale i to jen zdánlivě. Jak to dopadne s dcerami a s prodejem půdy bylo jasné už 5 minut po úvodních titulcích. Tohle jednoduše nestačí a není to dostatečná satisfakce za dvě hodiny koncentrované nudy. /29. 1. 12./ (29.01.2012)

Režisér a scenárista Alexander Payne před nějakým tím rokem zabodoval s Bokovkou. Nyní se vrací s dalším filmem na téma rodinných vztahů - tentokrát na Havaji. Ale popravdě, na Bokovku Děti moje nemají. FILM Bokovka zaznamenala úspěch díky několika faktorům. Bez příkras zobrazuje krizi středního věku a problémy čtyřicátníků, to vše však na pozadí vinařských oblastí Kalifornie, které dodávají patřičnou atmosféru. V Děti moje - původní název zní spíše potomci ve smyslu následovníci něčeho, zde nejen tradic - se však pokusil Payne skloubit sice atraktivní prostředí Havaje (jež od začátku shazuje) s několika nesouvisejícími liniemi. Už samotný vnitřní monolog hlavního hrdiny je otravný. Film má vyjadřovat obrazem - a pokud mi z toho režisér dělá rozhlasovou říkánku, podceňuje mne jako diváka. Já pochopím, aniž by se mi to explicitně vysvětlilo, že hlavní postava při jednání o prodeji pozemků myslí spíše na manželku v nemocnici. To je jedna z linií - maminka je po těžkém úrazu v nemocnici a každý se s tím musí vyrovnat po svém a složit účty. Další linii tvoří vztah otce k dcerám, jedné dospívající, druhé už dospělé, a jeho ne vždy schopnost se správně orientovat. Pak je zde linie s prodejem pozemku, kde na rozhodnutí čeká snad celá Havaj. A do všeho mají co říct mnozí bratranci a sestřenice. Přestože jde o sociální témata, nedaří se udržet věrohodný vzhled. Někteří herci jen statují, jiní jsou dobří, ale třeba George Clooney je šlápnutím vedle. Tam, kde Paul Giamatti v Bokovce dokáze jedním pohledem odhalit rozervané nitro své duše, tam Clooney zkouší hrát vnějším výrazem a vnějšími atributy (umělé slzy) - a nejde mu to. Například při rozhodující scéně rozhovoru s doktorem nepůsobí ani jeden z herců přesvědčivě. Sice víme, co nám chce autor říci, je nám jasné, jak chce, abychom situaci chápali, ale málo platné, nejde se ponořit do problému, protože celá scéna působí chladně a odtažitě a herecky nezvládnutě. Podobně je tomu s dalšími potenciálními psychologickými zvraty a jejich přijetím - celé je to odosobněné, chybí tomu osobní zaujetí režiséra, jaké měl právě u Bokovky. Možná je znát, že točí látku, která mu není až tak blízká. Dokonce ani Havaj - až na pár havajských košil a trochu moře - není natolik využita, jak bychom čekali, a drama se mohlo odehrát kdekoliv - chvílemi mi ulice dokonce připomínaly spíše San Francisco než Havaj. Přitom celý námět není až tak marný - ale zkrátka jej chtělo podat trošičku jinak, uvěřitelněji, civilněji, rovnoměrněji. Není to špatné - ale pokud Bokovku přirovnám třeba k jihošpanělskému 14% Tempranillu, tak Děti moje jsou s bídou 11,5% André z Templářských sklepů. http://www.dvdextra.cz/dvd-recenze/deti-moje.html (04.06.2012)

Film jsem si vybrala cíleně, pochopitelně kvůli Clooneymu, jenž se dostal do okruhu mých oblíbenců definitivně podobně laděným počinem Lítám v tom. Tady v tom lítal ještě víc, naložil si toho chuděra na záda tolik, že by se normálně dávno prohnul, aniž by se ještě kdy narovnal. Stejně civilní vztahová dráma mě opět vtáhla celým mým já a ukázala mi svět, jaký opravdu je. Těm pokrytcům, co se snaží sobě i jiným namluvit, že tomu tak není a myslí si, že smrt je něco nehmatatelného, něco mimo realitu a podle toho se musíme strojeně chovat a tiše přešlapovat kolem dokola, film otevřeně servíruje skutečný pohled na věc. Stejně jako život je i smrt naší přirozenou součástí a zaslouží si naprosto stejný přístup. Chce to jen kapánek nadhledu. Závěr tento zkrácený výklad plně potvrdil. Z mé strany spokojenost nadmíru. (06.04.2015)

Alexander Payne. Tohle jméno mi vůbec nic neříkám, ale když se podívám do jeho filmografie, jméno filmu O Schmidtovi je mi více než známé. Tenhle film jsem totiž sežral i s navijákem a Jackem Nicholsonem. A Descendants jsou mu v mnohém velmi podobné. Řeší se existencionální problémy, tentokrát umírající žena a nevěra. Problém je v tom, že si ke Clooneyho ženě nevytvoříme ze začátku žádné pouto, protože nám není nijak představena... když nepočítám těch pár vteřin na lodi, které nám neřeknou totálně nic, krom nadcházející nehody. Dalším problémem pro mě byla předvídatelnost. V momentě, kdy je nám odhaleno, že Clooney vlastní velké pozemky a má je šanci prodat, mi bylo jasné, že k tomu nikdy nedojde a on to odmítne. Tady se žádné překvapení nekonalo. Děj filmu je občas trochu protáhlý a emočně nezvládnutý. Kamarád Woodley jménem Sid je ve filmu naprosto zbytečný, nepřidává do něj nic. Clooney se snaží hrát, ale měl jsem pocit, že mu chybělo právě ona blízkost ke své ženě. Užil jsem si alespoň Shailene Woodley, a to nejen po vizuální stránce. Z té holky mám pocit, že nehraje, ale je takovou i ve skutečnosti. (15.10.2014)

Neoriginální, nestydatě hrající na city a nudné. Clooney odehrál svůj standard, příjemně překvapila jen Shailene Woodley jako starší dcera, té jsem to i věřila. Škoda, že tvůrci nepřiblížili postavu matky alespoň nějakými flashbacky, takhle jsem si k té postavě na nemocniční posteli nemohla utvořit vůbec žádný vztah a tudíž mi byl její osud i osud jejích blízkých prakticky lhostejný. (24.07.2012)

Děti moje jsem si poprvé pustil před dvěma lety a už se k nim až do dneška nevrátil. Tehdy mě příběh nechytl, dnes to říci nemohu. Připadá mi, že je to film, který se divákovi buď do nálady trefí nebo ne. A jelikož já jsem velký příznivec hořkosladkých filmů a la život sám o sobě, tak jsem spokojený. Clooney hraje výborně a pro Shailene Woodley mám slabost v čemkoli a jakkoli. Hezký snímek. (11.10.2017)

Film jsem poprvé viděl před lety, nezklamal mě sice, ale ani nezanechal nějaký výrazný dojem, proto jsem ho ohodnotil třemi hvězdičkami. Po dnešní repríze jsem přihodil jeden kousek navíc, protože mi došlo, jak civilně celá záležitost působí. Jasně, na tomto snímku jsem nenašel nic výjimečného, nic tak výrazného, aby mě to naplnilo bezbřehým nadšením, ale zato jsem nabyl pocitu, že šlo o skutečný příběh ze života. Tedy... V reálu samozřejmě nepotkávám běžně lidi, kterým by patřil kus Havaje, ale když si tento pozemkový apendix z děje vyoperuji, zůstane mi obyčejný příběh obyčejných lidí, který tvůrci podali takovým způsobem, že mi přišel uvěřitelný, a přesto jsem se po celou téměř dvouhodinovou stopáž nenudil. George Clooney v roli Matta Kinga odvedl to své, mnohem více mě ale zaujal výkon Shailene Woodley v roli jeho dcery Alexandry. / Poučení: Ani Havaj není vždycky havaj. (19.03.2022)

Do kina jsem šla s očekáváním něčeho podobného jako je Lítám v tom, ale ačkoliv se pár vtipných scén dostavilo, tolik jich zase nebylo. Nakonec je to přeci o kóma a to není nic vtipného... (13.08.2012)

Malá a milá filmová procházka po krásách Havaje,při které se řeší věci,které se už řešily v desítkách filmů,jen tady je všechno tak nějak...hezčí.Descendants je feel good přemostěním mezi ambicióznějším nízkorozpočťákem a mainstreamovou dramedií,na který se díky výtečnému Clooneymu a přesně naměřeným poměrem humoru a dojetí člověk nemůže zlobit.Kvalit Lítám v tom nedosahuje ani omylem,na to je celé tohle dostaveníčko příliš předvídatelné,hřejivé a bůhví co ještě.Payne ovšem za tu dlouhou režijní pauzu nezapomněl,jak tyhle komorní konverzačky točit.Nevidím v tomhle filmu největší oscarové želízko letošní sezóny,na které upozorňovala všechna ta ocenění,ale stejně to bylo fajn.Nic přelomového,ale fajn. 80 % (25.01.2012)

Když jsem se měl zasmát, pousmál jsem se a když jsem měl slzet, povzdechl jsem si a to i s ohledem na příliš vypočítané emoce. Přidaná hodnota veskrze žádná. A přitom scénář byl z mého úhlu pohledu hodně dobrý a stejně tak i obsazení slibovalo slušnou porci zábavy. Bohužel Clooney byl jednoznačným zklamáním a jeho rádoby vyčítající promluva k paralyzované manželce byla vrcholem jeho trapného výkonu. Naopak potěšil Matthew Lillard v drobné, ale zásadní roli a pak především Shailene Woodley jako Clooneyho dcera. Celkově to vidím na průměr a, jako už mnohokrát, nechápu nadšenou kritiku. 50% (19.08.2012)

První polovina filmu se mi opravdu líbila, vypadalo to na zajímavé drama a i těch pár komediálních situací fungovalo, jenže jak film plynul dál, docházel mu dech a začínalo to být čím dál více nudné. Ovšem celková atmosféra filmu byla příjemná a herci hráli pěkně - a to nejenom George Clooney, ale především Shailene Woodley, na kterou se opravdu těším v jiných (zajímavějších) filmech. Tady jsem prostě čekal asi více emotivní příběh a film ve mně nic extra nezanechal. (21.08.2013)

Nenadchne a neurazí, ale čakala som trochu viac. Slabší priemer zachránilo pár vtipných momentov a jeden veľmi trápny. (05.02.2017)

Banálna melodráma na hranici gýča. Čo tak dostáva kritikov za hranicami by mohlo byť záhadou...(ale vlastne ani nie je). Clooney je posledných pár rokov istota, ale Oscara tento rok ? Nie, nie ! Celú stopáž divák sleduje len film, príbeh sa ani na chvíľu nedostane pod kožu, navyše je neoriginálny, predvídateľný a funguje maximálne ako reklama na Havaj. Sklamanie, pán Payne, veľké. (15.01.2012)

Ďalší filmový počin Alexandera Paynea, ktorý rovnako ako jeho predošlé filmy stavia na medziľudských vzťahoch, prirodzenosti a krásnom pocite, ktorý vás obklopí po dopozeraní. Film ťažko nazvať komédiou. Humorných situácií je pramálo. Skôr je film miestami úsmevný. Viacej ako o komédiu sa jedná o drámu, ktorá funguje dokonalo. Všetky vedľajšie línie(predaj pozemku, budovanie vzťahu medzi otcom a dcérami) sa prelínajú s hlavnými ( rozlúčiť sa s umierajúcou ženou a nájsť jej milenca) a tvoria fungujúci celok, ktorý je vystavaný na krásnom prvku a tým je, skrývanie významov, ktoré aj tak všetci poznáme, alebo ktoré sú nám počas sledovania jasné. Napríklad vieme spolu s hlavným hrdinom od začiatku, že jeho žena umrie. Počas celej jeho cesty, stretáva známych, rodinu, ktorý mu hovoria, že všetko bude dobré a že sa vylieči - hrdina(fantastický Clooney) a my vieme že to tak nie je. Práve v týchto scénach je film najsilnejší, lebo spolu s hlavným hrdinom prežívame zmätenosť, snahu zistiť prečo sa tak stalo a pri tom byť správnym rodičom a človekom. Filmu nechýba veľa k dokonalosti. Postupom času budem mať tento film radšej a radšej a bude mi dávať stále viac a viac. Lebo je to dospelý film o obyčajných, skutočných problémoch, podaní strašne citlivo a zaujímavo. Glóbus za film a herca je tým pádom zaslúžený. (21.01.2012)

Celkom príjemný film, ktorý nenudil a poskytol kvalitne zahrané postavy. (01.02.2012)