Sofia

Po Heidi a Vilémovi Tellovi je Zwingli další velký švýcarský hrdina, na kterého jsou tady náležitě pyšní (ale pouze v reformovaných kantonech). Letos je to přesně 500 let, kdy jim přišel kázat do Curychu a celou protestantskou revoluci tak odstartoval a díky tomu je rok 2019 rok Zwingliho - všude jsou o něm výstavy, přednášky a samozřejmě si udělali i velkolepý historický film. Jenomže jak jsou Švýcaři suchopární, tak je suchopárný i tento film. Scény, které by se daly udělat skvěle (morová epidemie, Zwingliho krutá smrt) jsou tady jen povrchově zmíněny, zato diskusím v kostele to nebere konce. Maximilian Simonischek v hlavní roli se hodně snažil a působil věrohodně zapáleně, ale celkem je to zábavné asi jako příspěvek v němčině (a k tomu ještě ve švýcarské němčině) na Wikipedii.

Bizarní a dokonalé ztvárnění temných zákoutí lidské duše. Pro mě spadající do kategorie "brilantní film, na který se už ale podruhé nepodívám". Jestli Olivia Colman za svůj výkon po zlatém Glóbu nedostane i Oskara, tak to bude velká nespravedlivost. Nervy drásající soundtrack mě strašil i ve snech.

První půlka byla skvělá, ale jakmile si Lady Gaga obarvila vlasy a začala na pódiu poskakovat jako Britney Spears, ztratilo to grády. Nevyhnutelný a předvídatelný konec mě ani nedojal, a to prosím slzím i u Disney filmů.

Hodně černá komedie v kombinaci s hořkým dramatem, kde není nouze o útoky na slzné kanálky. V ideálním případě bych Kate Winslet asi přeobsadila, přece jenom byl patnáctiletý rozdíl mezi ní a jejími bývalými spolužáky hodně znatelný.

Tak tenhle Artuš alias princ Bajaja mě tedy silně zklamal. Moc testosteronu, moc magie, moc vynuceného humoru. V bojových scénách se řezali hlava nehlava a nakonec to stejně všechno oddřel meč. Typický Ritchieho režisérský rukopis u mě tentokrát nezabral. Viděno v 3D (povedeném!).

Nehorázná křesťanská propaganda. Není divu, že to na světě vypadá jak to vypadá, když Bůh jen celé dny vyvařuje nebo popíjí ledový čaj usazený v pohodlném křesílku na verandě. Takovou snůšku nesmyslů už jsem opravdu dlouho neviděla. Jedna hvězdička jen za krásnou přírodu a Sama Worthingtona.

Základní premise filmu - všichni tam byli hrozne cool, měli skvělý tetování, originální přezdívky typu Utah a Chowder, spoustu úžasných filosofických nápadů a neměli nic jiného na práci, než si hrát na Spidermany a Batmany. Neskutečně plytký scénář, který nezachránily ani dechberoucí akčně sportovní sekvence.

Konečně povedený film pro děti ze starého kontinentu, protipól ke kýčovitému Disneymu. Zajímavá výtvarná stránka a příběh pro všechny knihomoly a pro ty, kteří doufají, že své nadšení příběhy a knihami předají jednou i svým dětem.

Nádherná animace, ale na to, aby se z toho stal hit, tomu chybí vrstevnatější příběh, milostná romance a taky výraznější písničky. Zůstane mi to v paměti ale jako film, na kterém byla moje skoro čtyřletá dcera poprvé v kině.

První polovina mě moc nebavila, nějak jsem to Táně nemohla uvěřit a scény s Markovicsem (i když byl vybrán typově dobře) mě taky moc nenadchly (hlavně ta erotická s jeho chlupatými zády a chromou nohou, to bylo až perverzní). Po návratu do Prahy, kdy začala s celou rodinou za své činy trpět, to chytlo druhý dech a jako bych sledovala úplně jiný film. Jen ten konec jako z Titaniku si tedy mohl Renč odpustit.