Vejdi do prázdna
Enter the Void
Enter the Void
Enter the Void
Enter the Void
Réžia:
Gaspar NoéScenár:
Gaspar NoéKamera:
Benoît DebieHudba:
Thomas BangalterHrajú:
Nathaniel Brown, Paz de la Huerta, Marina Stone, Olly Alexander, Emily Alyn Lind, Gaspar Noé, Tošio HanaokaVOD (1)
Obsahy(1)
Po tragické smrti rodičů při autonehodě jsou sourozenci Oskar a Linda rozděleni. Znovu se setkávají až v Tokiu – v rušném, tajemném a pro dva mladé lidi nebezpečném městě. Oskar pracuje jako drogový dealer, Linda ve striptýzovém baru. Oba si slíbí, že už se za žádných okolností nikdy neopustí. Jedné noci je Oskar při policejní šťáře zastřelen. Ale slib, který si dali, mu nedovolí opustit tento svět. Jeho duch bloudí nočním Tokiem a realita ztrácí pevné obrysy. Přítomnost se začíná míchat s minulostí i budoucností ve vizuálně úchvatný a přitom děsivý koktejl. Podmanivý film z prostředí tokijských nočních klubů, který vypráví o životě, o smrti a o lásce. Režisér Gaspar Noé v tomto snímku posouvá hranice filmu a nabízí divákům nevšedně silný zážitek. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (394)
Úplnej psychoúlet do světa vysmaženýho ducha v Tokiu. Nevím jak to jinak popsat, ale bylo to hodně hustý :-) 80% ()
Tak dlouho hledal, až konečně našel... Tak nějak by se dal popsat děj filmu. Po zdrogované našplápnuté půlhodině se film obrací do minulosti a stává se filmem o putování. Úplně je zde ale cítit obrovská a občas i zbytečná snaha o kontroverznost. Čtvrtminutové záběry na bílé plátno, pohled zevnitř vagíny při souloži? Proč? (Na druhou stranu musím říct, že když nic, aspoň jsem viděl něco, co jsem ještě ve filmu neviděl.) Vizuálně dokonalé, hmatatelná atmosféra neonového Tokia, příběhově ale slabší. Tedy pokud to vůbec nějaký příběh má. Jak píše Renton, film baví, nudí a chvílemi i umořuje. Geniálně graficky řešené jsou titulky na začátku filmu, stejně tak jako (pozor spoiler :D) náhlý konec. ()
Konec byl evidentní, ale Noé se k němu přibližuje hlemýždím tempem dvě a půl hodiny!!! Za to a za někdy už vážně otravnou poletující kameru má ode mne dva kopance do zadku. ()
Tak tomu rikam masterpiece.. OF SHIT! Takovou hovadinu muze se zaujetim sledovat jen magor nebo clovek na fetu. Az nejaky kvalitni fet sezenu, mozna se na to podivam znovu. Mozna, protoze si nejsem zcela jist, zda-li si budu nastaly stav chtit kazit takovouto srackou, leda bych se podival jen na prvnich 11 minut, to bych dal mozna plny pocet. ()
...tento film si buď zamilujete, alebo ho znenávidíte...pre mňa je to dielo s pekným názvom, ale rozťahané a vlastne oničom...tri hodiny som pozeral na preletovanie stenami a svetlami...nič nové som sa v druhej polovici nedozvedel... ()
riskujem ze budem za divaka co nevie ocenit "kvalitny" film, ale - toto veru kvalitne nebolo :) skusim teda napisat preco si to myslim. pripustam ze moj problem bol asi v tom ze som nepochopil uputavku na tento film. na imdb sa pisalo cosi v zmysle "dvaja surodenci, tokio, chlapec nestasne umre, sestra je smutna, (velky) brat dava na nu pozor aj po smrti". ocakaval som nejake scifi/fantasy, mozno par superschopnosti, happy end, cele pekne v cyberpunkovom tokiu... chyba chyba chyba :) v skutocnosti je to o tom ze chlapec je fetak, ked umre je stale fetak; dievca je "tanecnicka" ked umre (ten chlapec) je kurva. je jasne (snad uz aj z tohto kratkeho popisu) ze cielom filmu bolo co najviac sokovat (citaj - v ramci umenia, sa autor snazi o cosi "nove"), ale namet reziserovi nestacil - rozhodol sa ze bude sokovat aj spracovanim. takze divna kamera, divne zvuky, divne strihy, vela svetiel, a - samozrejme teda aby to sokovalo, tak vela drog a vela sexu, a vela scen pri ktorych ide len o to aby divakovi bolo co najviac zle (kde uz som to len videl - aha, ireversible - a hla, aj toto natocil ten "francuz"? tak uz je to jasne...). pozornost divaka (lebo fakt - pozornost sa strati velmi lahko pri takomto nezmysle) sa snazi udrzat roznymi prestrihmi a ked viac nez parkrat prestrihol do sceny havarie auta, tak to nebolo ze som sa "zlakol" - poviem to rovno, vytocilo ma to :) a aby si divak tento klenot uzil co najviac, tak reziser sa rozhodol ze to spravi podobne ako Kubrick - nekonecne dlhe, plne "prazdnych" scen. Akurat Kubrick mal aspon co ukazat (narazam na vesmirnu oddyseu), tu su tie nekonecne sceny rozne blikania, svetla, a prelety mestom s rozostrenou kamerou... Proste ak to mam zhrnut, mal som z toho celeho pocit ze reziser sa snazi silou mocou o umelecky film. Za kazdu cenu. Vsetko slo bokom (pribeh, hudba - hudba,to je dalsia kategoria :) - herci...) najdolezitejsie bolo aby to 1. sokovalo 2. malo vela vizualnych efektov 3. ostalo nepochopene. U mna to splnilo vsetky tri body, a pripustam ze to vizualno bolo urcite zaujimave (a napriklad take uvodne titulky - nic lepsie som uz dlho nevidel!), no celkovo - "sick" je slovo co ma napadlo najcastejsie, a kedze strasne vela krat som sa pri filme pristihol ako neveriacky tocim hlavou - myslim ze hodnotenie "odpad" je na mieste. Napriek tomu vsak - odporucam :) Uz len preto aby ste videli ake divne filmy sa tocia... ()
Noemu se podařilo vytvořit absolutně věrnou simulaci nejprve života uvnitř těla a poté života mimo tělo. Jeden z nejsilnějších zážítků mého života. ()
Jestli jsem si chtěla někdy vyrvat oči, utrhnout uši a vymazat vzpomínky? Ano! Po zhlédnutí tohoto filmu. 3 hodiny koukání na kopulující Japonce, na řvoucí děti, rozmasakrovaný rodiče a hypnotizující neskutečně dlouhé obrazce, to je i na mě opravdu hodně. Mít nápad a udělat něco originálního je sice fajn, ale natočit něco naprosto nechutného a šíleného, je věc jiná. Děkuji, ale Gaspar Noé už nikdy!! ()
Takhle halucinogenní nášup tu nebyl od dob Requiemu. Třebaže oproti Aronofskyho majstrštyku má tento snímek více slabých míst (natahovaná stopáž a hlavně slabší soundtrack je znát), celkový dojem se poměrně razantním způsobem vymyká všemu co jsem za poslední (hodně dlouhou) dobu viděl. Je to spíš zaokrouhlených 4,5 hvězd a opravdu lituji, že jsem neměl šanci tohle vidět v kině. ()
Psychedelická jízda plná sexu, drog a těch nejtemnějších zákoutí Tokia. Exhibicionistická práce s kamerou jen zintenzivňuje už tak silný prožitek z celého snímku. Na jednu stranu těžce stravitelný experiment, na stranu druhou, ultimátní audiovizuální zážitek a jeden z nejoriginálnějších filmů vůbec. Je zcela pochopitelné, že pro někoho sledování může být jako vstup do prázdna, do prázdné formy bez tvaru a v té zněti šílených výjevů a zvukových eskapád se ztratí a chce ven. Sledování není příjemné, ale o tom to celé je. Dráždivý a temný film. ()
9/10 ()
Byl jsem v jiném světě.....Tohle by mělo být v desítce nejlepších filmů!Nemyslíte? ()
V bezeslovných chvílích nás Enter the Void, dalo by se říct, skutečně zalévá zlatem. V opačných nejde zrovna o stříbro. Zejména chtělo vyjmout úvod a začít rovnou opouštěcí scénou. Ubylo by tak dávek šustícího papíru podávaného nám lopatou. ()
Noe mě vždy nečím ve svých filmech překvapí a ukáe mi něco co nemůžu nikde jinde vidět a zaryje se mi to hluboko do hlavy, což není ani vyjímka tady, dvě sekvence si budu zajisté pamatovat ještě dlouhou dobu. Bohužel Enter the Void mě příjde, že to se stopáží neskutečně přepískly a to co bylo originální a bavio se po nějaké době člověku přejí a přeje si jen, aby to skončilo. Škoda kdyby se z toho vystřihlo 50 minut, moje hodnocení by bylo zajisté lepší. ()
Psychotický thriller o fete, ktorý ma však aboslútne neoslovil. Až príliš natiahnuté a stroboskujúce. Možno na to treba mať náladu, no ledva som to vôbec preklikal do konca. ()
Kdysi to byl velmi oblíbený film mého kamaráda. Měl rád tento film, protože měl rád Tibetskou knihu mrtvých, kalení bez zábran a filmy, které dali před čímkoli jiným, přednost rozpoznatelnosti a radikálnímu vybočení z mainstreamu. Za nejzdařilejší považuji úvodní část. Noe nahradil obrazovou montáž, kterou film je, reálným pohledem jednoho člověka. Nevím jestli je to jeho originální nápad, ale rozhodně je to daleko lepší a opodstatněnější práce se záběrem beze střihu než v Ruské arše (2002). Úplně to mění povahu filmu. Následující část (pracovní název: Celý život před očima) je taky skvělá. Člověk si u ní nemůže nevzpomenout na Malicka. Ke klenotům filmu patří ještě poslední scéna zachycující smrt rodičů, ve které malá Linda nepřestává křičet. Poslední cca hodina a půl filmu je nuda, běs a horor, který naprosto zabíjí zážitek z filmu. Jestli Noe nepozná, že tohle je nuda, tak jsem se mýlil, když jsem si na začátku filmu myslel, že ví, co dělá. Film o hodně horší než Climax a o hodně lepší než Lux Aeterna. Na konci jsem měl dojem, že přítomnost Tibetské knihy mrtvých, dělá film předvídatelným a povrchním. Kdyby nebylo ve filmu explicitně řečeno nic o "Cestě duše" mohl být zážitek o poznaní tajemnější. Ani tripy, ani zásvětí na mě nepůsobí spirituálním dojmem. Mám alespoň pocit, že ambicí filmu, mělo být jakési přemostění mezi drogami a spiritualitou. Jestli tu něco má spirituální náboj, tak jsou to právě vzpomínky na dětství. Jinak to působí jako spirituální názor člověka pro kterého je vrcholem spirituality Bad trip. Hodně lidí film chválí za jeho psychedelické kvality. Mě to zas tak neohromilo, možná na začátku filmu, na konci jsem měl spíš pocit, že jsem v nějaké děsně nudné videohře. Ve výsledku tak pro mě film nebyl bůh ví jak dobrý, přesto mám stále chuť ho respektovat. Je výsledkem silné autorské vize. A někdy se prostě stane, že vize je příliš silná na to, než aby mohla dávat nějaký koherentní význam. Málem bych zapomněl, ten remix na Bacha je absolutně boží, asi to nejlepší na celém filmu. ()
Filmařsky bravurní psychotický trip napříč lidskou existencí, drsné a surové co se ohledu k divákovi týče. Film který vás zavede až na dno duše a pak vás zatáhne ještě kousek dál, a potom ještě kousek dál... Jak již tu několikrát zaznělo, filmu by zřejmě prospělo přestříhání, které by zkrátilo jeho úmornou délku, na druhou stranu ve mně bude asi ještě dlouho rezonovat ten pocit, kdy jsem chtěl asi třikrát odejít před koncem, abych to nakonec neudělal a pln očekávání shlédl závěr, který mě rozesmál osvobozujím smíchem. Zvláštní způsob psychoterapie fenomenálního filmaře. THE VOID. ()
Mit to tak polovicni stopaz, mohl bych to oznacit za pomerne zajimavy a originalni snimek. Takhle to ale byla jen rozplizla a misty neskutecne nudna psychedelicka sracka. Ani nepamatuju, kdy jsem se u nejakeho filmu tak tesil na konec... ()
Velkolepý drogový trip v celovečerním filmu, ani nemusím brát drogy, abych věděl, jaké je to být v rauši. Ale ta kamera, ta je naprosto skvělá! Tímto opusem si Gaspar Noé upevnil přední pozici v mém osobním žebříčku režisérů-uchyláků. ()
Podle hodnocení ostatních jsem evidentně nechopochopil o čem že ten film vlastně je.Snad to jen není můj šálek kávy.Opravdu nevím.Považuji však za svou osobní výhru to,že jsem vydržel do konce.Díky,ale k podobnému filmu se snad vrátím za pár let.Možná budu pak schopen,dát aspoň o hvězdičku víc. ()