Zrozen k vítězství

Komorní "feťácké" drama z prostředí New Yorku 70. let. Na filmu je nejzajímavější, že se jedná o americký debut původem českého režiséra Ivana Passera a v malé roli policisty se tu mihne ještě úplně neznámý Robert de Niro. Snímek je postavený hlavně na hereckých výkonech a depresivní atmosféře, oboje myslím funguje tak jak má. Kdyby se tvůrce nebál ještě trochu víc přitvrdit, mohl být výsledek ještě lepší. (18.11.2010)

Při sledování prvního amerického filmu Ivana Passera jsem žasl nad tím, jakou má tento režisér vzácnou schopnost vycítit trapnost lidského konání i její tragiku – a znázornit je. Že to dokázal v českém prostředí, jsem věděl dobře, ale kdo by ji někdy nepostřehl v tomto odcizením prosáklém národě, plném nepřátelství, závisti a nepřejícnosti, v němž mu je dáno žít? Passer si neprojektuje české malosti – malomyslnost, malověrnost, maloměšťáctví… – do amerických kulis a figur, sleduje je bedlivě, promítá je v sebe, mění se v ně, porozumí jim a ztvární je tak, že k nim se sympatiemi, ba s láskou, pohlédne i divák, přitom se z jeho pohledu nevytrácí kritika, odstup, odpor, vzdor. Je úžasné, jak si dokázal osvojit tu celkovou řeč nevlastního místa a natočit film zahnízděný v jeho nejhlubších a nejděsivějších patrech. Nepodivoval jsem se dřív a už vůbec ne nyní jeho kritice tarantinovské podbízivé násilnické imaginace: nejednou jsem si na něj při Passerově snímku vzpomněl. Tarantino zachází s věcmi a ději tohoto světa jako s muzejními exponáty a osvěcuje je ve velkorysých aranžmá: nic z toho se ale nespojí se životem. Vše odkazuje k dyzajnu, který ponižuje styl na zboží. Passer se ale obrací ke stylu jako k životnímu utváření (se) a nic z filmu ten křehký a trpký život nepřečnívá. Hudba nepromění film ve klip, oděv jej nezvrátí v módní přehlídku, akce jej nepřičlení k nějakému žánru a intertextualita, vypravěčské schválnosti zde nemusejí maskovat vyprázdněnost, protože zde není pro život místy ani příležitost nadechnout se – a divák miluje a dusí se. (26.04.2018)

Ivan Passer se po své emigraci dost dlouho nemohl prosadit, konec konců kinematografie, ve které profesně vyrůstal, nemohla být americkému studiovému systému vzdálenější. Zrozen k vítězství je malý film, který by se dal přirovnat k současné americké nezávislé tvorbě a jeho středoevropské kořeny a především česká nová vlna se v něm určitě nezapřou. Jakkoliv je feťácká problematika v americkém filmu důkladně zmapovaná, tenhle kousek představuje zajímavý a svými tragikomickými rysy netradiční úhel pohledu. Hlavní hrdina je příkladný slaboch a ve všech ohledech looser, který si ale bídu svého postavení úspěšně zakrývá každodenní dávkou lží a sebeklamu. Narozdíl od typicky americké tvorby, která dílem moralizuje, dílem směřuje k dramatické katarzi, tady režisér na řadě drobných komických a tragických příhod všedního dne feťáka ukazuje jeho těkání odnikud nikam. Přesto scéna ve výtahu, kde dveře stále znovu a znovu automaticky narážejí do bezvládného lidského těla, je jedna z nejmrazivějších, jaká v daném žánru vznikla. Dobré herecké obsazení, Robert De Niro v té době ještě nebyl za hvězdu a tady má jen vedlejšák v podobě jednoho z detektivů. Celkový dojem: 75 %. (09.08.2010)

Film plný naprosto surrealných gagů a téměř slapstickových korespondencí (Džej Džej utíká z bytu gangsterů v kombiné a v ruce drží doutník a na chodbě potkává tlustého pána, který taky drží doutník a něvřícně na Džej džeje pohlíží). Zároveň je to film, který nesoudí, ale neprosto rozumí tomu menatalitě člověka beroucího drogy. Nechápu, jak tady někdo může psát, že to je "obyčejný", ba i "nudný" film. Právě naopak. Film je neskutečně zábavný, je to přímo horská jízda režijních nápadů a přesně odpozorovaných detailů jindy rozplizlé skutečnosti. Film-báseň. Segal a Karen Black jsou navíc mimořádně sladění. (08.02.2016)

Mám pocit, že pan Passer trochu přecenil své schopnosti. Jako by si myslel, že jeho umění je dostačující na to, aby film, ve kterém se nic neděje, byl po všech stránkách kvalitní. V mém případě tomu tak není, neboť je tu úplná absence čehokoliv co by mi utkvělo v paměti. Dialogy mi přišly triviální, herci průměrní, režie dost suchá, zkrátka film, jehož potenciál se vytratil do neznáma. P.S: Pokud byste se rozhodli si taktéž DVD zakoupit v levných knihách (cena:9,-Kč), nenechte se zlákat velkým titulním nápisem ‘‘Robert De Niro‘‘. Ve filmu se objeví cca na 5 minut!40% (06.03.2012)