Harry Potter a Dary smrti - 2.

Bradavice otevřeny naposledy(?) Nejepičtější díl ságy se od první minuty nezadržitelně řítí do svého grandiózního finále, po němž následuje podivná pachuť na patře. Opatrný rozjezd je vystřídán dechberoucí akcí - vrací se skoro všechny postavy a dostáváme se zpět na místa, která jsme měli možnost během 8 dílné cesty navštívit. Díky tomu má Yates nepřebernou škálu možností, jak z diváka vytřískat kýžené emoce a nutno podotknout, že se mu to na ploše 130 minut daří téměř pořád. Akorát v konečném součtu je Harry Potter postava, kterou si vždycky vychutnám na papíře víc, než ve filmovém světě, z kterého dám přednost jen vybraným dílům. Avšak závěrečná řež, která předvedla novou škálu hrdinů mezi ně určitě patří. Jedna velká kapitola se uzavřela, co jí teď asi nahradí? (11.07.2011)

"Jedného dňa to pochopí." Napriek mnohým zakopnutiam (miestami je ich viac, než by bolo milé) ako-tak a s prižmúreným okom (dvoma?) dôstojné ukončenie legendárnej ságy, ktorá ovplyvnila minimálne jednu generáciu. Paradoxne, hoci má snímka viac ako dve hodiny, nestačí to. Vlastne je to strašne málo. Najmä v porovnaní s Darmi smrti 1, ktoré mali o štvrťhodinu viac a pritom sa v nich dialo o polovicu menej. Dojemná rozlúčka s postavami, ktoré sme si behom pokračovaní (a rokov) zamilovali, je to, čo mi v Daroch smrti 2 chýbalo najviac. Hagrid bol v predchádzajúcich dieloch líčený ako postava, ktorá je Harrymu pomaly ešte bližšie, ako Dumbledore. A to už je vážne čo povedať. A tu? Tu má len miniatúrny, navyše nie veľmi šťastne zvolený priestor. Vôbec, tvorcovia v poslednej časti zjavne (bohužiaľ) uprednostnili akciu pred dôstojným zakončením príbehov postáv, ktoré v predchádzajúcich dieloch hrali v Harryho živote kľúčovú rolu, no v Daroch smrti 2 je s nimi narábané ako keby nič neznamenali (McGonagall). Čo tvorcom asi nikdy neodpustím, je spôsob, akým ako v Daroch smrti 1, tak tu, použili v súvislosti s likvidáciou hneď niekoľkých dôležitých postáv mimo záber. Zrazu ich telá ležia na zemi. Toto som snáď ešte nezažil a to pozerám filmy od konca 80. rokov. Zarazila ma (opäť) nezrozumiteľnosť sveta. Niekedy nie je problém mávnutím paličky opraviť zničený dom a inokedy treba školníka s metlou. Lúpež v banke pôsobí ako naťahovanie času. Možno ak by sa vystrihla, bol by čas na menej akčnejšie, ale v skutočnosti pre univerzum stokrát zásadnejšie záležitosti (lepšie spracovať Dumbledoreove pohnútky, čo sa však nestalo a vinou toho riaditeľ pôsobí ako záporná kreatúra zneužívajúca malé dieťa pre svoje vlastné prekombinované účely). Napriek tomu všetkému sú Dary smrti 2 (relatívne) kvalitným ukončením epickej fantasy série. Vtipným, temným, relatívne drsným a určite dojemným (scéna s Dumbledoreom, stretnutie s mŕtvymi v nočnom lese, zrejme jedna z najsilnejších scén série alias skutočná pravda o Snapeovi). Som rád, že sem dali poslednú scénu; viem, že mnohým nesadla, ale podľa mňa ak by tu nebola, bol by to podraz. (18.01.2017)

Lepší než předchozí díl, ale pokud je výsledkem předlouhého čekání na něco jen tahle tempem utahaná a konverzačně směšná koncovka, neberu to. Poslední Potter je temný hlavně proto, že ve 3D není chvílemi lautr nic vidět. Jsem nečtenář ságy, takže na mě nějaká levná nostalgie neplatí a s klidem si vychutnávám neoriginalitu, nevynalézavost a sice pohledné, ale rutinní provedení. Potterovská sága pro mě i po "grandiózním finále" zůstává jen předraženou audiovizuální ilustrací knižní série, která po odchodu Cuaróna ztratila jakýkoli trvalý přesah do mé srdeční krajiny. (11.07.2011)

Na Davida Yatese se zlobit nelze. Zakončit osmifilmovou ságu, tak aby předčil vše, co již bylo napsáno a natočeno, tak na tom by si i lepší borci vylámali zuby. Takhle je celé finále "jen" docela uspokojivé. A z Daniela Radcliffa nakonec vyrostl opravdový akční bijec, jen kdyby se mu do cesty nepletly ty pubertální "lásenky", s kterým si vlastně nedovedl poradit ani David Yates. U mě dobré. (18.07.2011)

Nikoli dokonalé, ale má to k tomu velmi blízko. Harry dospěl a ve svém finále naservíroval druhý nejlepší díl série. Tentokrát už žádná pohádka, ale plnohodnotná válečná vřava. Extra body za to, že tvůrci konečně dali prostor fenomenálnímu Alanu Rickmanovi. Téměř absolutní spokojenost, kterou mírně čeřil jen dabing, debilní 3D (většinu času se film odehrává za tmy/šera a tudíž se člověk musí hodně snažit, aby něco viděl) a otravné odrovnávání důležitých postav mimo obraz. (11.07.2011)