Harry Potter a Fénixov rád

Impérium vrací úder Potterovské filmové série. David Yates zahodil kouzelnická cingrlátka a soustředil se na psychologii a emoce. Pod tlakem mačká z dospívajících herců maximum a nutí je dýchat na zátylky veteránů, kteří se navíc musejí vypořádat s radikálně omezeným prostorem před kamerou. Do 138 minut se přesto vešlo všechno důležité a Fénixův řád tak kromě ukázkové deprese přináší i velmi solidní tempo. Nečetl jsem předlohu, nemám prostěradlo s Harrym, ale po pětce a Radcliffově výkonu uznávám, že na ten kouzelník má něco do sebe. A těším se na šestku. (13.07.2007)

V podstatě zábavný film, který jakoby se celou dobu snažil dosáhnout dokonalosti, jenže mu to nejde. A díky té úporné snaze neustále téměř neviditelně klopítá. To vše je korunováno velice mdlým finálem. Bohužel tohle asi bude hlavně režisérova chyba. Jenže film má zřejmě kvalitní předlohu (nečetl jsem), podle níž vznikl dobrý scénář. Vtipné situace v kombinaci s všudypřítomnou temnotou, výbornými výkony mladých herců a skvělými triky dělají z pátého Pottra stále nadprůměrnou záležitost. Jako film na mě Fénixův řád působil podobně jako šestá kniha Kingovy ságy Temná věž s názvem Zpěv Susannah, která se dala plně docenit až ve spojení se sedmým dílem, protože člověk pochopil, že to bylo nutné ticho před bouří. Snad to bude platit i zde. (19.07.2007)

´Potterovský´ literární fenomén šel vždycky kolem mě (a pravděpodobně půjde i nadále) a jejich filmová zpracování beru jako takovou přehlídku pěkných obrázků a zdařilých triků, které jednou vidět, příjemně strávit a zapomenout. Ovšem to co se nepodařilo ani Mistru Cuarónovi, se povedlo až ´televizákovi´ Davidu Yatesovi - plně mě vtáhnout do děje a probudit zájem o osudy zúčastněných postav. Možná je to i díky předloze, která díl od dílu houstne směrem k lehce hororové atmosféře, což je jen a jen dobře. A Stephen King má pravdu, Dolores Umbridge se svým sladkým a zároveň zlověstným úsměvem je vskutku jednou z nejodpornějších záporaček, co se kdy ve filmu zjevila (sestra Ratched z Formanova ´Přeletu´ by skoro mohla závidět :o) ). PS: Děcka se fakt asi budou nudit, je tu málo stvořeníček a havěti všeho druhu a ani prdáckýho famfprálu se nedočkají. Dobře jim tak. :o) (31.07.2007)

Už pri štvrtom pokračovaní bolo cítiť, že režisér pojal spracovanie príbehu o Harry Potterovi netradičným svojským spôsobom, čím sa dosť líšilo od predchádzajúcich dielov. David Yates sa rozhodol ísť v šľapajach Mikea Newella a týmto rozhodnutím stráca snímka poslednú štipku kúzla, ktorým bezprostredne disponovali prvé tri diely. Síce boli pojaté tak trochu "detsky" a určené viac pre menšiu vekovú kategóriu, rozhodne nepostrádali autenticitu a čarovnosť príbehu, ktorá vyžarovala z predchádzajúcich dielov rovnako ako z pútavých knižiek J. K. Rowlingovej. Hoci z piateho Pottera sála perfektne udržované napätie a depresívna atmosféra, ústrední herci, ktorí dopomáhali predchádzajúcim dielom k plnohodnotnému zážitku, sa tentoraz v snímke paradoxne strácajú. Výhodou piateho Pottera je dôveryhodnejšie a temnejšie spracovanie (nad týmto tvrdením by sa dalo taktiež polemizovať, pretože tretí diel určite neprekoná), no rozhodne nemá tendencie k tomu, aby chabou réžiou nahradil Cuarónovho Väzňa z Azkabanu. 4* za unikátnu poslednú polhodinku a Dolores Umbridgeovú. :-) (23.12.2007)

„Nejde o to, čo máte spoločné, ale o to, v čom ste odlišní.“ Ako fanúšik filmových potteroviek sa na každú ďalšiu teším, pretože neznamená len viac trikov a temnej atmosféry, ale predovšetkým toho, čo potterovkám mnohí vyčítajú: seriálovosť. Ak si niekto pozrie Kameň mudrcov a potom až Fénixov rád, ťažko môže čakať, že pochopí vzťahy, zvraty atď. Ale to je údel mnohých pokračovaní a vulgárne poviem, že piaty diel bez znalosti tretieho si pozrie len blbec. Ja sa v Harryho filmovom svete orientujem a jeho seriálovosť mi naopak absolútne vyhovuje. Fénixov rád nie je dokonalý. Je zbytočne dlhý. Miestami je až úsmevné, ako sa scenárista snažil do deja aspoň do dvoch scénok zakomponovať cameo postavy z predchádzajúcich filmov, hoci sa sem nehodila. Na strane druhej, aj to je vec, ktorá mi skôr vyhovuje, než aby ma znechucovala. Vidieť v jednej izbe pokope autority ako Brendan Gleeson, Gary Oldman a David Thewlis, bol pre mňa pohľad na nezaplatenie. Slabý je tentokrát nový prírastok do učiteľského zboru, ktorý sa na Branagha, Thewlisa a Gleesona z minulých ročníkov nechytá. Ale aj tak super potterovka. Gleeson je skvelý aj tu, ale faktom je, že Moodyho hrá de facto prvý raz v podstate až tu (bez spoilerov sa o tom nedá baviť). (20.01.2008)