Smrtihlav

Alex Proyas, ano, ten Proyas, při jehož natáčení filmu Vrána zvláštní shodou okolností přišel o život herec Brandon Lee, se po nějaké odmlce vrátit s vizuálně vypiplanou scifi záležitostí s temným vyzněním, ale prázdným dějem. Když to tak vezmu, film mohl být klidně němý, a vyšlo by to nastejno. Vizuál na tu dobu opravdu radost pohledět, ale o to horší děj, který třeba milovník scifi ocení a bude se nad ním tetelit blahem, ale pro srozumitelnost ostatních, ne až tak scifi diváků, je nutné film opatřit nějakým manuálem. Ztratit se v ději je maličkost, ale horší je opětovně se v něm najít. Proyas jako vypravěč selhával vlastně od počátku své režijní kariéry. Filmů netočí kvanta, objeví se většinou po několika letech, ale vždy mají jeho filmy jeden společný faktor. A tím je dokonalá vizuální stránka. Děj jeho filmů nestrhne, snad jen "prokletá" comicsová "Vrána" ukázala sílu jeho režijních schopností. Ostatní jeho filmy mě míjí, včetně podivně nedotaženého Smrtihlava. 40% (13.06.2012)

[režisérská verze] Vizuální snové deprese na druhou. Alex Proyas se při temné Vráně naučil pracovat s bezslunečným vizuálem a tady ho dotáhl k dokonalosti, každá druhá scéna tu vypadá jako noir-matrixovská kresba říznutá cyberpunkovými motivy od nějakého polozapoenutého ilustrátora obálek sci-fi na houbičkách indiánského kmene Kvuila-Kvuila. Děj filmu je jednoduše skvělý a dobře napsaný, dokonce tak, že je mu odpuštěno zneužití jednoho z nejklišoidnějších začátků v historii audio vizuálních děj všehomíra, takže ano, je tu amnézie. Ovšem pak... Pak to bude jiné, jiné než většina ostatních filmů a to je dobře. góð kvikmynd. (17.07.2014)

U Dark City jsem měl dojem, že jsem to všechno už někde viděla:) Temné město, plné hříchu, kriminality a špinavých uliček a zákoutí. Že by Sin City a Gotham? Tajemné společenství, které ovládá chod celého města. Chlápci s bílým ksichtem jako Nosferatu, s černými plášti jako z Matrixu a pod vohozem nápadně připomínající Cenobity z Hellraisera. A samotný vzhled města se inspiroval i v kultovním Metropolisu. Snímek sám se inspiroval od jiných a zároveň se od něj nechalo inspirovat především jedno budoucí kultovní dílo. Smrtihlav je originální sci-fi s úžasným vizuálem a pointou, která se však nemusí zamlouvat všem. Mně sem nějak nezapadala. Myslím, že by se dokázaly najít i vhodnější konce:) (26.08.2016)

Fíha, tohle byla jízda. Smíchejte dohromady Metropolis, P. K. Dicka, Burtona, Gilliama, Coeny a třeba i Matrix, přidejte k tomu Proyasovu vyšperkovanou režii a Proyasův hodně, hodně bizarní scénář... A dostanete Dark City. Proč se u nás jmenuje Smrtihlav, těžko říct. Každopádně je to šťavnatá lahůdka pro milovníky žánru, kterou bych nejspíš doporučil Franzi Kafkovi, kdyby se mu náhodou jednou zachtělo vstát z hrobu mrknout na nějaký film. (23.07.2010)

Už od prvních tónů hudby mám dojem, že ne. Nefunguje to na mě. Ne. Takhle to nechodí. Takhle pomalu nemá hlavní hrdina utíkat před nádhernými bleďáky. V takovémhle záběrování nemá házet kufřík do řeky. Takovouhle písničku by při svém prvním představení femme fatale zpívat neměla. A tak dále. Hrdina objevuje věci, které divák na základě stanovených pravidel tak nějak tuší už dopředu, takže kýžený šok se nedostavuje. V dialogu se pořád dokola všechno opakuje, kdyby to náhodou někomu nebylo jasné. (06.03.2013)