Úsměv Mony Lisy
Mona Lisa Smile
Mona Lisa Smile
Réžia:
Mike NewellKamera:
Anastas N. MichosHudba:
Rachel PortmanHrajú:
Julia Roberts, Kirsten Dunst, Julia Stiles, Maggie Gyllenhaal, Juliet Stevenson, Dominic West, Ginnifer Goodwin, Topher Grace, John Slattery (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Katherine Watson (Julia Roberts) v roce 1953 přijíždí na prestižní univerzitu Wellesley, kde získala místo profesorky historie umění. Očekává, že její studentky, které patří k nejlepším vysokoškolačkám v zemi, využijí všech možností, které jim současná poválečná doba nabízí. Krátce po svém příjezdu však Katherine zjistí, že prostředí na prestižní škole je velmi konzervativní. Její kolegyně, profesorka Nancy Abbey (Marcia Gay Harden), není zdaleka jediná, kdo si stále myslí, že zásnubní prsten je pro mladou ženu mnohem větší životní výhrou než kvalitní vzdělání. Když Katherine začne své studentky povzbuzovat k tomu, aby začaly přemýšlet nezávisle, dostane se do konfliktu s ostatními profesory, některými absolventy a dokonce i jednou ze svých studentek arogantní Betty Warren (Kirsten Dunst). Poté, co se Katherine podaří přesvědčit nejlepší kamarádku Betty Joan Brandwyn (Julia Stiles), aby si podala přihlášku na právnickou fakultu univerzity Yale i přesto, že očekává nabídku ke sňatku od svého přítele, stává se čerstvě vdaná Betty jejím zapřísáhlým nepřítelem. Pro chytrou a provokativní Giselle Levy (Maggie Gyllenhaal) je však Katherine vzorem a rádcem, kterého dlouho potřebovala. Její pedagogické působení má příznivý vliv také na nesmělou Connie Baker (Ginnifer Goodwin), které se konečně podaří získat tolik potřebnou kuráž a prolomit svou kriticky malou sebedůvěru. Katherine se snaží učit své studentky myslet samostatně a nezávisle ve světě, ve kterém jim všichni ostatní říkali, jakým způsobem mají žít. Jejich pokusy o nalezení vlastní cesty nakonec pomohou změnit životní kurs i jí samotné. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (220)
Všestranná herecká ikona Julia Roberts, obklopená talentovanou omladinou (u mě vede Maggie Gyllenhaal a její požitkářka Giselle) tu učí navzdory zavedeným tradicím mladé naivní dívky rozhodovat se samostatně, nebýt jen dokonalou manželkou, nýbrž sama sebou a smýšlet podle svého uvážení. Nejen jak praví knihy. Coby nová a nutno podotknout svobodomyslná profesorka dějin umění Katherine přichází na konzervativní univerzitu, kde se výkvět ženské inteligence učí přes růžové brýle tomu, jak to dneska nejen ve zmiňovaném manželství funguje. Jsme na počátku upjatých padesátých let a prosadit svou bude ještě hodně těžký oříšek. Nebo vlastně ne? Scénáristé totiž z látky, která neví, čím chce být, udělaly relativně jednoznačnou záležitost – tudíž dívky budou profesorku milovat, pánové kolem obletovat, vše se nakonec urovná atp. Dramatické momenty střídají ty rozverné, každopádně je nutné uznat, že se idylické výjevy scénáristům povedly. I režie není špatná. Nejednou proklepnutý Brit Mike Newell ví, kde je třeba přitlačit na pilu, jakou hudbou (ta je ostatně výborná) obalit solidně napsané dialogy. Prostě všechno jede v osvědčených kolejích, postavy jsou vymezené na jednorozměrné typy, leccos se jen naťukne nebo povrchně přejede a šup k něčemu veselejšímu. Ostatně i u stěžejního výtvarného umění se tu udělá jen takový naivní přelet a jede se dál.. proč ne, někomu to tak vyhovuje a i já si zpříjemnil necelé dvě hodinky. ()
Skvělá kamera + hudba + tehdejší doba (sice to by bylo mínus ale je to film)+ krásná Julia Roberts = Hezký film. 80 %. ()
..... a mě se to líbilo. ()
Ve filmu se mi hodně líbila postava Jůlinky Robertsové i její výkon a nezaměnitelný široký úsměv. Na druhou stranu mi, ale vadilo jak málo je jí věnováno prostoru, ačkoliv se jedná o hlavní postavu. Celkově je vlastně film dost "opatrný". Jako by se snažil, aby se líbil každému. To se mu moc nedaří a místy je to docela nuda. Pořád se sice jedná o průměrnou oddychovku, ale od takového režiséra jako je Mike Newell bych čekal víc. ()
Ďalšie utrpenie, do ktorého som sa pustil len kvôli tomu, že sa dej odohráva v päťdesiatych rokoch minulého storočia. Bola to určite zaujímavá téma, ktorá ale nebola vôbec dobre prevedená. Bola to nuda a žiadna postava nebola dobre napísaná. Nesklamala ma jedine Maggie Gyllenhaal, i keď jej postavu som si tiež veľmi neobľúbil. Skoro presne dve hodiny plné nudného klábosenia a nezáživných rozhovorov medzi mnohými ženami. Hudba tiež nič nezachránila a to sa na hudbu týchto rokov vždy teším. Sklamanie, i keď veľa som od tohto filmu tiež nečakal. ()
HUDBA: Rachel Portman; Doporucit mohu snad jen mladym feministkam, pro me znacne nudne a bez gradace. ()
Velice solidní tři hvězdy. Nic zvláštního, ale poctivý příběh o ženě jdoucí proti dobovým konvencím v adekvátním podání. Možná by jen neškodilo ubrat na prostoru pro některé méně sympatické studentky Julie Roberts. ()
TV/// Obsazení 7/10 Děj 5/10 Hudba 6/10 Efekty 3/10/// +obsazení a mírně překvapila i Julia Roberts, kupodivu chytlavá hudba a celkem poutavý děj -nesympatické chraktery postav, kulisy a prostředí 50tých let, téma, které se ve filmu řeší/// Nevím co jsem od tohodle filmu čekal. Možná jiný příběh, ale především jsem se tešil na herecké obsazení. Které bohužel pod tíhou padesátých let a jim svěřených rolích nevyzní tak jak bych si představoval. Přesto mě film něčím vtáhnul. Možná to byl výkon Julie Roberts a vlastně i dalších hereček, možná to byly dobře napsané dialogy./// Celkem 52%/// ()
Svobodomyslný učitel s nejasnou minulostí, záporným vztahem k autoritám a naopak kladným vztahem ke svému oboru, který svou životní i profesní filosofií naprosto zásadně ovlivní některé studenty. Mona Lise Smile je feministickou variací Weirovy Společnosti mrtvých básníků. Oba filmy mají společné i téma nalezení vlastní osobnosti a role v budoucím životě – zatímco u mladíků ze Společnosti mrtvých básníků jde o to co a jak budou po skončení univerzity dělat, studentky z Mona Lisa Smile řeší existenční problém možnosti postavit se před tuto volbu. Rigidní americkou poválečnou společností vštěpovaná role manželky a domácí puťky (monogamie a rodina nade vše) se jeví jako jediná možná „volba“. Univerzita je elitní plemenářský závod, který produkuje vzdělané ženušky – přesně takové které si vybírá úspěšně graduovaný student ze Společnosti mrtvých básníků. Výtvarné umění má být klíčem k nalezení sebe sama – skrz nekanonickou interpretaci klasických děl se hrdinky učí samostatnému myšlení, které nelze spoutat konvencemi. Zatímco ve Společnosti mrtvých básníků byla poezie opravdu živým a funkčním nástrojem sebenalezení, je v Mona Lisa Smile výtvarné umění pouze znouzectností – jedinou fungující scénou je odhalení obrazu Pollocka, který působí ve strnulém protředí filmu opravdu jako zjevení. ()
Film o búraní konvencií prerozprávaný konvenčnými filmovými prostriedkami je... akosi kontraproduktívny. Dievčatá a ženy sú viac menej iba typmi. Máme tu promiskuitku, rebelku, tradične rodinne založené dievča, ošklivku atď. Našťastie im známe herečky dávajú hlbší rozmer než samotný scenár. Ten sa odhodlal smerom k záveru vysloviť názor, že pani učiteľka sem prišla vlastne vnucovať vlastný, liberálny spôsob života a zamieňa si to so skutočnou voľbou jej študentiek, ale tento záchytný bod sa taktiež nachádza viac na povrchu, než by sa stal pevným základom filmu, respektíve je príliš explicitne vyjadrený. Záver vyznieva trocha do stratena, je unáhlený a o katarzii tu nemôže byť reč. Samozrejme nesmie chýbať fešný profák, ktorý spáva so študentkami. Inak ide ale o solídne dielko, ktoré má svoje momenty, malo ich mať ale podstatne viac. ()
Slečny z tzv. "dobrej spoločnosti", ktoré vedia čo chcú... a talentovaná učiteľka, ktorá "nespĺňa" kritéria danej doby. Kontroverzný snímok plný známych tvári nežného pohlavia továrne na sny... 6/10 ()
Přestože situováno do padesátých let, ve své podstatě v mnoha ohledech stále aktuální.. ()
Moralita s lehce předvídatelným dějem. Julia Roberts je milá, Kirsten Dunst je naprostá slepice, Julia Stiles neví, který z těchto dvou směrů následovat a Maggie Gyllenhaal to má všechno sympaticky na háku. Všechny hrají dobře, ale stejně je výsledek přinejlepším průměrný a nevím, za co bych mu mohl dát třetí hvězdičku. ()
Tak Monu Lízu považujem za prvú maľbu mužatky na svete a jej krivý úsmev mi vôbec neimponuje, ale zas stále lepšie ako úsmev Julie Roberts. Tá keď otvorí ústa, vždy sa bojím, že ma zje. A čo ešte keď si zívne! A že tu zívali poriadne všetky protagonistky, no z úst im unikal hlavne vzduch feminizmu. Unavili ma. Neviem, či to bolo cieľom. ()
Příběh o puritánství americké společnosti vybízí ke srovnání s filmem Společnost mrtvých básníků , ale ani pohled, úsměv a snaha Julie Roberts tento příjemně koukatelný snímek nepovýší do dramatické roviny. A komediálních prvků je taky poskrovnu. Nejvíc se asi naplňuje ten romantický náboj. Škoda, celkové vyznění je polovičaté. ()
Podle mého názoru jde o více než průměrný snímek. Julia Roberts tady předvádí velmi suverénní herecký výkon. Film je to zajímavý. Má co nabídnout, záleží už jen na tom, komu sedne Úsměv Mony Lisy víc. Já jsem spokojený a myslím, že to stojí se na to alespoň jednou kouknout. ()
V dnešní době, kdy si Julia Roberts může vybírat z hromad scénářů je dost překvapující, že ji do oka padl zrovna tento nevypracovaný a z diváckého pohledu hodně průhledný kousek. Julia působí hodně utlumeným dojmem a jen těžko lze říci zda je viníkem „černobílý“ scénář bez šťavnatých dialogů, nebo samotná Julia. Hereckým podáním mě daleko více dostala Kirsten Dunst, ta své postavě dala alespoň působivou prokreslenost a charakter. Úsměv Mony Lisy hodně balancuje mezi dvou a tří hvězdičkovém hodnocení, když ale uvážím klidnou a příjemnou kameru zachycující takřka dokonalou atmosféru padesátých let společně s neodbytou výpravou, tak si tři hvězdy určitě zaslouží. ()
Mnohokrát viděné a ohrané téma - Amerika země nesvobody, tentokrát ve feministické hábitu. ale v podání Julie roberts má i sebeohranější věc vždycky kouzlo a eleganci:) ()
Líbivé obrázky z konvencemi sešněrované dívčí školy. Bohužel tak nějak bez duše a myšlenky - Julia Roberts mi svou rolí učitelky nijak neučarovala, Kirsten Dunst je v roli dokonalé manželky, která až po svatbě zjistí, že má mozek, neskutečně protivná. Střihy jsou špatně načasované, ale to by klidně mohl být umělecký záměr: střihnout před tím nejlepším. Ve všem ostatním připomíná ženskou verzi Dead poets society. ()
Nemám potřebu se komukoli omlouvat za to, že jsem to v polovině vypnul a dal 2*. Zas tak strašně blbý, aby se na to nedalo vydržet dokoukat, to zase teda nebylo a 1* si to skutečně nezaslouží, ale prostě jednoduše mě to zkrátka vůbec nebavilo. Slušně řečeno to byla šílená nuda a je mi naprosto jasné, že druhá polovina se ponese v naprosto totožném duchu. Newell mi potvrdil, že je na světě spousta mnohem lepších režisérů a scénárista by se také měl podrbat na hlavě... Někdo může nnamítnout, že tento snímek akorát není můj styl a správně jsem se na něj nenaladil. To je možné, už jsem se dodíval do konce i na horší filmy. Ale nedá se nic dělat. Všichni mě tam otravovali (nebo spíš otravovaly) - dokonce i Kirsten Dunst. Už dlouho jsem s ní nic neviděl a tímto mě opravdu nepotěšila. To už je druhý film s ní, na který jsem se nedokoukal. Radši nepřiznám, co bylo tím prvním nebo mě bude chtít plno zdejších rozhořčených horlivců zabít. :-) Poslední informace, jen tak na okraj: no a český dabing tomu také příliš nepomáhal... ()