La sociedad de la nieve
La sociedad de la nieve
Society of the Snow
Society of the Snow
Society of the Snow
Society of the Snow
Society of the Snow
Réžia:
J.A. BayonaKamera:
Pedro LuqueHudba:
Michael GiacchinoHrajú:
Enzo Vogrincic, Matías Recalt, Agustín Pardella, Rafael Federman, Esteban Bigliardi, Alfonsina Carrocio, Paula Baldini, Rogelio Gracia, Pablo Vierci (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Po havárii letadla v odlehlém srdci jihoamerických And musí pasažéři, kteří se štěstím přežili, spojit síly a spolehnout se jeden na druhého, aby se dostali zase domů. (Netflix)
Recenzie (272)
Těch 140 minut oteče jak voda. J.A. Bayona ovládá řemeslo a žánrová pravidla, a má v ruce silný skutečný příběh. Nezdržuje se v prologu ani v letícím letadle a své postavy háže do sněhového pekla co nejdříve. Až tam je poznáváme. Vzájemné zpovědi pocitů v zoufalé situaci fungují a rostoucí počet průběžně umírajících přidává na dramatičnosti. Kanibalismus je podaný decentně a šokuje především tím, jak dlouho na něm hrdinové příběhu museli fungovat. A jak si na něj zvykli. Dobří herci a působivé uzavření filmu s myšlenkami mezi řádky. Výtku mám pouze k práci s orientací při střihu některých záběrů zkoumání horské oblasti kolem letadla. ()
„Pablo byl dobrý chlap. Diego je naprosto nechutný. Pedro je fešák xežrání.“ Tyto věty mohou v kontextu této předělávky filmu Přežít o světově asi nejproslulejší partičce lidožroutů opět nabývat zcela nových a neotřelých významů. Z technického hlediska je to samozřejmě předělávka modernější, exekučně hezčí, jazykově autentičtější, a i kulinářsky mnohem pestřejší a odvážnější. V roce 1993 si američtí kluci po dvouhodinové etické filipice jen ke konci decentně ukrojili podměrečný stejk z trenéra. To tahle skupinka Hispánců jako poleno je mnohem víc při chuti, všichni žerou, až se jim dělají boule za ušima, ohlodávaj kosti, základní kodexová hamletovská otázka tu místo „Žrát či nežrat?“ zní spíše jestli „Se zelím či se šípkovou omáčkou?“ a kluci dozajista značně gastronomicky odlehčili čilým čilským záchranářům v tahání těžkých pytlů s obětmi havárie. Nasraně druhé bych ale Bajóně napálil tak minimálně třicet minut až do konce zápasu za zdržování! Je nade vši pochybnost prokázáno, že taková kohorta andských ztroskotanců může maximálně tak mrznout, plahočit se po horách, sem tam se odkopávat z laviny nebo si dělat tatarák z lidské svíčkové. Na což vyčerpávajícím způsobem audiovizuálně bohatě stačí řekněme takových sto, maximálně ještě jakž takž prdelfrendly sto dvacet minut i s kecama. Je rovněž zřejmé, že takový průměrný traumatizovaný uruguayský ragbista sedmdesátých let minulého století, byť s kompulzivním pocitem, že má co říct, rozhodně nebyl žádný Emanuel Cunt. Čili navatit to na dvě a půl hodiny doslova úmorným pičoidním blábolením, je dost krutým prohřeškem jak proti divácké trpělivosti, tak proti sysluplné rétorice, a dalo se to dramaticky i obsahově zvládnout mnohem rychleji a chytřeji. A v neposlední řadě velmi rozhořčeně vytýkám Bolševizi, že půlka letadla nebyla teplá, ta druhá ebenově černá a pilot se nejmenoval Milada. Holt si pokrytečtí zmrdi účelovým kurvením reality i historie vyskakují jen na již kulantně vypláchlé anglosráčské a eurodementní stádečko, protože pěkných pár stovek miliónů konzervativních latinských Američanů rušících předplatné by jim udělalo solidní čáru přes rozpočet na to tolik korektní budování komunismu. ()
Bayona na podobný námět byl nejlepší možná volba. Pak je úplně jedno, že tu na podobný námět existuje už jiný film, a že vlastně nenabízí nic moc nového. Sněžné bratrstvo je ale pecka. Režisér po Nic nás nerozdělí dokázal, že masové živelné katastrofické scény prostě umí. Mazec! ()
Bayona je mistr katastrofického efektu. Přežít bylo nechávalo některé věci lehce abstraktní, tady nechybí fyzické detaily. Vede to nutně k hlubšímu zážitku? Ne, ale nepůsobí to nemístně a nevkusně jako některé vyděračské momenty Stůj při mně. Obešel bych se bez kouzlení s (nespolehlivým) vypravěčem, ale nemá cenu zastírat, že i přes lehkou distanci, která tahle kultivovaná filmařina budí, má ten film výtečný spád a reálná událost nabízí dost... no, masa asi není vhodná analogie. Každopádně Sněžné bratrstvo umí smířit pietu s adrenalinem. Pro mě nicméně Přežít zůstane výš (i proto, že ho mám spojený s dětským kinozážitkem) a větší emoční a psychologickou hloubku přinesl znamenitý dokument Stranded. ()
Kanibalismus je takové to lákadlo, díky kterému si film získá pozornost. Ale za mě prim hrály krásné a nemilosrdné hory, šílená zima a vůle to prostě nevzdat. Původní film jsem neviděl, ale tohle ostudu určitě nedělá. ()
"CO SE STANE, KDYŽ VÁS OPUSTÍ CELÝ SVĚT?... "Na úvod - PŘEŽÍT (z roku 1993) si už vůbec nepamatuju. A co se asi kurva dá napsat o filmu, kterej je de facto rekonstrukcí jedný šílený události? Předně – že ho nikdo ničím nezprznil. Je to dramatický, autentický – byť realita musela bejt příšerná! Za mě tady mohlo bejt míň filozofování, ale není to nic, co by se nedalo vydržet. Navíc to zřejmě k filmům, který maj sloužit jako pocta a vzpomínka patří… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je natočen podle stejnojmenné knihy, kterou napsal v roce 2009 Pablo Vierci. 2.) Kniha je zase založená na dokumentárním filmu „Naufragés des Andes“ z roku 2007. 3.) Jde o první film, používající skutečná jména všech mrtvých. Natáčelo se taktéž na skutečným místě havárie. 4.) Thx za titule “ Kateřina Gabrielová“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Na tento film jsem čekal asi půl roku a představoval jsem si, že po shlédnutí řeknu "WOW". Nestalo se tak. Nic nového, nic závratného.... a pokud s pamatujete film "Přežít", tak se nudíte k smrti. A v polovině jsem samozřejmě zaspal. 2,5 hodiny ztraceného času. ()
Netflix a J.A.Bayona doručil rekonstrukci známého příběhu o pádu letadla s rugby týmem v roce 1972 a ikdyž Originál Alive je povedený, tak tenhle modernější kabát tomu sluší ještě více. Kdo originál neviděl užije si film ještě více, ale kdo si ho podobně nepamatuje jako já, tak takovéhle oživení není na škodu. Bayona je na katastrofy expert, což dokázal už v Nic nás Nerozdělí a takový pád letadla je tu natočen skvostně. Nepříjemné, realistické a brutální ( to lámání kostí mazec!! scéna, kterou jsem si musel pustit 3x), potěší že i postavy jsou sympatické a divák jim fandí, jelikož ten mráz, pocit hladu a beznaděj se nekompromisně valí i na diváka, což je důležitý element. Trochu jsem doufal, že kanibalismus bude více rozvinut ( doufal, jsem že ukážou nějakou porcovačku ať má Evil radost, ale to už by jsme přecházeli do jiného žánru). Potěší ještě scéna s lavinou a i přes delší stopáž mi film rychle utekl, ikdyž se zde nic výrazného a zábavného neděje. Netflix hned ze startu doručil slušný katastrofický mrazivý Survival, který fanoušky žánru potěší. Ten příběh je tak silný i po letech. 75% ()
Udalosti, podľa ktorých snímka vznikla, sú ešte i po desaťročiach drsné, šokujúce a nejeden divák si zrejme položí otázku, ako by sa zachoval na ich mieste. Mám pred tým rešpekt. Bolo to šialené. Nečudujem sa, že filmárov téma láka, ale mám pocit, že voči daným udalostiam cítia takú veľkú pokoru, že im to až bráni v natočení fest strhujúcej drámy. Takže verzia 2023 je v mojich očiach rovnako nie zlá, ale ani dobrá, ako napr. verzia z deväťdesiatok s Ethanom Hawkeom (existuje ešte mexická verzia z r. 1976, na ktorú sa zabúda). Paradoxne, alebo možno aj neparadoxne, ma viac, než samotný snežný survival, bavil úvod a záver. ()
// Už jsem chtěl jít napsat, že tady někdo poctivě vykradl soundtrack ke Ztraceným, ale když se mistr opakuje sám, tak mu to vlastně ani nemůžu mít moc za zlé. Letadlo jako letadlo, žejo. Jinak 140 minut je přepal, v klidu by se to vešlo pod dvě hodiny a stejně tak musím říct, že Nic nás nerozdělí (který jsem okamžitě dostal chuť si pustit) byl daleko intenzivnější a sžíravější zážitek, nicméně Bayonovi ty survivaly jdou, a po velmi explicitní scéně samotné havárie servíruje další silnou podívanou, která testuje divákovy nervy, žaludek a bohužel místy i trpělivost. Mocné finále i parádní kamera to každopádně zpečetily na 7/10 a Netflix si tak zkraje roku připisuje vzácně povedený filmový zářez. ()
„Ragby mě vůbec nezajímá.“ - „O ragby přece vůbec nejde. Santiago de Chile za 45 dolarů! Viděl jsi někdy levnější letenky?“ - „Nikdy.“ Způsob, jakým režisér Bayona před časem pojal katastrofický žánr ve filmu Nic nás nerozdělí, zde dokázal vypilovat téměř k dokonalosti. Ne úplně, výtky v podobě přestřelené stopáže (natahovaný konec) a faktu, že ani po víc než 2 hodinách jsem si nebyl schopný zapamatovat víc než pár jmen přeživších, mi brání v hodnocení nejvyšším, přesto silné 4* si film jistě zaslouží. I navzdory délce umí diváka výborně vtáhnout do děje a přímo na místo dopadu, jako by tam byl spolu s nimi. Už pasáž pádu je skvěle řemeslně natočená, podobně jako bouře či laviny. A z hlediska psychologie zas zaujme to kolektivní napjaté čekání (mix váhání, strachu, hanby, znechucení), kdo najde tu vůli udělat první „krok“. Stejně jako otázka víry. A nejen v Boha, ale vůbec v to, že mohou přežít. „Marcelo uvízl pod sněhem. Konečně necítil ten chlad, necítil nic. A necítit nic je úleva. Na takovou chvíli čekáme už 17 dní. Na chvilku klidu, oddechu.“ ()
Bayona je po Jurském zklamání znovu ve formě. Nepříjemně fyzický film, který je v pár momentech tak působivý, že vidět ho v kině, tak mě to snad vyhodí ze sedačky. ()
Původní film Přežít z 1993 neznám, ale hned teď můžu říct, že vždy upřednostním film s autentickými herci než film o uruguyaském fotbalovém týmu, kde hraje Ethan Hawke. Tahle verze je velmi syrová a dle všeho celkem věrná. Líbilo se mi, jak věcně bylo naloženo s tématem kanibalismu a líbilo se mi finále v nemocnici, ale panebože - dvě a půl hodiny??? Mít to hodinu a půl, tak super, to by byla pecka. Ale dvě a půl hodiny se to zírání na bandu chudáků ve vraku letadla fakt celkem omrzí a ztratí tah na branku. Další menší neduh je, že většina herců krom vypravěče vypadá po pár dnech v letadle úplně stejně zarostle a člověk se dost ztrácí v tom, kdo je kdo. Jinak ale spokojenost, v rámci survival podle skutečné události nadprůměr, ale ta délka... Ta je prostě vážně moc. ()
Z úvodu jsem se vzhledem k vydatné stopáži (známý netflixovský neduh) obával, abychom nedostali předlouhou představovací vatu, to se naštěstí nepotvrdilo a do deseti minut jsme uprostřed jihoamerických And a snahy probudit se i následující ráno. Osud uruguayského ragbyového týmu dobře známe z četně reprízovaného a třicet let starého kousku Přežít, nicméně spolehlivý Španěl J. A. Bayona už před časem nechal Naomi Watts plácat se v bahnité vodě a bolestivě ji vláčet pod vodou, podobně intenzivní je i tady. Neveselý divácký zážitek odstartuje už samotná havárie, kdy sunoucí se sedačky lámou kosti, zoufalství umocní ničivá lavina, která svou sílu ukáže po čase znovu. Takže zatímco samotný pád přežila („pořád slušná“) téměř třicítka mladíků, jejich počty přesto začaly kvůli zraněním, mrazu a dalším zásahům kruté přírody klesat. A postupné psychické dno je dostává až k ochutnání masa některého z mrtvých kámošů. Má to atmosféru (s tou se Bayona vytáhl už v Sirotčinci), má to výbornou kameru i precizní práci se zvuky. Jen mezi těmi mladíky jsem se místy krapet ztrácel. ()
Sněžné bratrstvo nemám s čím porovnat, protože původní film Přežít jsem neviděla. Což hodlám v nejbližších dnech napravit. Tvůrci z Uruguaye a Španělska spojili síly aby znovu oživili jednu velkou tragédii. Film má drsnou atmosféru a tváře přeživších jsou realisticky strádající, jen v jednotlivých postavách jsem měla trochu zmatek, jelikož si chlapci byli dost podobní. A až na pár výjimek nikdo nevyčníval z davu. ()
strhujúci survival podľa mrazivého skutočného príbehu. Nespolieha sa iba na silu zobrazovaných udalostí, ale vie im dať aj patričný (veľko)filmový tvar. Vie byť akurát psychologicky ako filozofický. Komorný aj výpravný. Napínavý aj emotívny. Preto je škoda, že nie je úplne dokonalý. V budúcnosti sa určite dočkáme ďalšej verzie, ktorá snáď tieto neduhy bude eliminovať. Dovtedy sa budeme musieť uspokojiť s týmto silno napriemerným kúskom. ()
Je dobře že Přežít dostalo novou verze. Spousta lidí se na různé remaky kouká skrz prsty, ale za mě je úplně v pořádku, že se vezme nějaký příběh a tvůrci z něj něco vyřadí, něco přidají, něco dají do popředí nebo upozadí. Bayonu mám moc rád. V jeho podání byl Druhý Jurský svět zábavnou hororovou podívanou. Jeho cit pro hororovou scénu jsem zaregistroval minimálně jednou i ve Sněžném bratrstvu. Příběh o skupince přeživších, kteří se v rámci přežití musejí uchýlit k něčemu co běžný člověk nemá šanci pobrat. Přestože jsem věděl jak to celé dopadne, užíval jsem si rozhodně více než ve snímku z roku 93. Navíc hispánský casting a španělština je zcela určitě vhodnější. PS: Na druhý den jsem si dal výšlap na jednu rozhodnu a během výstupu poměrně dosti fokalo. Nahoře to byl učiněný uragán. Čepice musela okamžitě jít na uši ... nebudu vás napínat. Nebyl to vůbec příjemný zážitek a přitom trval pouhých 10 minut. Neumím si představit co museli prožívat pasážeři uvěznění v troskách letadla 72 dní noc co noc. 80% ()
Solidní doku survival drama s motivem kanibalismu, jakých v novodobých dějinách tolik není. Protože příběh je notoricky známý, alespoň pro mě, sledoval jsem hlavně to, jak je natočen. Po formální stránce není co vytknout, konflikty mezi postavami obstojné. Délka filmu je ovšem ubíjející a nebýt poetických prostřihů na hory, přišel by mi ještě delší. Mezi nejlepší scény patří havárie a lavina. Přeživším nakonec odpustili příbuzní obětí i sám papež. Chvílemi jsem měl neodolatelnou chuť na pořádný krvavý steak... 3,5* ()
My pamětníci, kteří jsme vyrůstali na VHS si matně pamatujeme film Přežít. Toto je remake a velice zdařilý. Rozhodně to lepší co Netflix vyprodukoval. Mrazivé, autentické a podmanivé. ()
Súvisiace novinky
38. Premios Goya – výsledky
V sobotu 10. února 2024 byly předány výroční španělské filmové ceny Goya. Slavnostní ceremoniál proběhl ve městě Valladolid, předávání cen tak vůbec poprvé probíhalo ve španělském regionu Kastilie a… (viac)
Lednové tipy z VOD služeb
Zima nám stále ještě nekončí, a tak pokud hledáte nápady, jak si zpříjemnit chladné večery strávené u televizních obrazovek v pohodlí a teple domova, máme pro vás opět pár zajímavých i netradičních… (viac)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (viac)
Byly vyhlášeny nominace pro 81. Zlaté glóby
V pondělí 11. prosince byly vyhlášeny nominace pro nadcházející 81. ročník slavnostního předávání Zlatých glóbů, které dosud každoročně pořádala Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu (Hollywood… (viac)
Není horor jako horor, ten má totiž sám o sobě mnoho podob. J. A. Bayona v roce 2007 v rodném Španělsku realizoval horor Sirotčinec, který mu víceméně otevřel dveře do Hollywoodu. Tam také v roce 2012 realizoval katastrofické Nic nás nerozdělí o o tsunami v Thajsku v roce 2004, kdy rekonstrukcí Zemětřesení v Indickém oceánu zvládl Bayona diváky dost možná vyděsit výrazněji než u svého předchozího hororu. Jeho další film Volání netvora: Příběh života snadno evokovalo tvorbu Guillerma del Tora, do miliardového Jurského světa: Zánik říše poté zvládl Bayona vložit hororové prvky i přes fakt, že toto pokračování nepatří mezi nejchválenější. A u svého zatím posledního filmu se Bayona vrátil do domovského Španělska. Tam již dekádu (tedy kratší dobu po realizaci Nic nás nerozdělí) chystal další film založený na skutečných událostech, konkrétně o ztroskotání jednoho letadla v roce 1972 a snaze o přežití jednoho rugbyového týmu. Již nyní Sněžné bratrstvo zastupuje Španělsko na Oscarech v kategorii Mezinárodní film a není vůbec vyloučené, že se nominace skutečně dočká. Nebylo by tomu vlastně vůbec těžké se tomu divit. Sněžné bratrstvo není bez vad na kráse. 144 minut je i díky vražedně nepříznivému tempu přepálené, výsledný film navíc nezvládá dolovat tak silné emoce jako zmíněné Nic nás nerozdělí. Přesně to zvládá Sněžné bratrstvo evokovat už v moment, kdy se rekonstruuje stěžejní havárie a po vzoru Nic nás nerozdělí si Bayona neodpustí jasnou ukázku něčeho, co snadno může slabšího diváka dovézt k zhroucení i ublinknutí. I když poté díky zmíněné přepálené délce není film ten nejvděčnější, Bayona dokáže, že umí pracovat se survival materiálem a intenzivní film zvládá být i díky perfektní kameře. Bayona holt dokáže servírovat hrůzu i když zrovna netočí vyložený horor. Ztroskotání letu Uruguayan Air Force 571 patří mezi známé tragédie, kdy se jejich rekonstrukce už dotkl nejeden dokument a zpracován byl také ve filmu Přežít od Franka Marshalla. Bayona ve svém filmu, ke kterému též s Nicolásem Casariegou a Jaimem Marquesem napsal scénář, zobrazuje události, které tragédii předcházely, samotnou snahu o přežití, následně také návrat do civilizace a snahu o návrat do společnosti. Postavy zvládá film nějakým způsobem vykreslit, film se díky tomu stává dále a dále intenzivní. Jakmile poté dojde na nutné činy k přežití, především i mezi členy přeživších kontroverzní kanibalismus, film probouzí ještě silnější emoce, protože Bayona v tomto ohledu nemá žádné zábrany a servíruje chvílemi až vyloženě nepříjemný film. Nedá se ani moc divit tomu, že se Sněžné bratrstvo nachází v užším výběru nominací na Oscara za nejlepší vizuální efekty. Snadným důkazem může být scéna zmíněného ztroskotání letadla, která zvládá být intenzivní, zároveň poutavá, aniž by si někdo pustil video, které o realizaci digitálních efektů vypustil samotný Netflix. Celé to zvládá působit jako poctivá práce, nejen při pohledu na prostetické mrtvoly a různá poranění. Bayona prostě servíruje katastrofický film, který se vyrovná holywoodské produkci, školou mu pochopitelně byla právě účast na hollywoodských produkcí. Hudba Michaela Giacchina možná chvílemi připomene seriál Ztraceni, ale.... jeho hudba připomene seriál Ztraceni! Jeho hudba dopomáhá k tomu, aby mnoho scén střídalo pocity děsu a hrůzy s pocity úlevy i hřejivého pocitu. Nejenom, že zvládnou být strhující akční pasáže, ale film také servíruje poselství o síle víry a vůli k životu. Bayona přitom ani nepůsobí dojmem, že by si chtěl nutně honit triko a po filmařské stránce hrozně frajeřit. Naopak servíruje mrazivě realistickou podívanou, která se snadno stává jedním z nejpůsobivějších survival thrillerů posledních let. Nejen díky faktu, že má Bayona na spousty věcí silný žaludek a nebojí se autenticky naservírovat divákovi. Pro slabé povahy výsledek není, pocit, že divákovi spadla brada, ovšem za ten risk přeci jen možná stojí. Nejlepší Bayonův film? Rozhodně zatím dost možná ten nejpůsobivější spolu s Nic nás nerozdělí. Ten byl dost možná kvůli intimnímu příběhu jedné rodiny a schopnějšímu dávkování emocí ještě lepší, Bayona ovšem u svého nového filmu neusnul na vavřínech a dekádu chystaná rekonstrukce ztroskotání letu Uruguayan Air Force 571 bude po právu filmem, o kterém se bude již nyní zkraje roku hlasitě mluvit. I proto, že Španělsko má letos s tím Oscarem skutečně velkou šanci.... () (menej) (viac)