White Plastic Sky
Műanyag égbolt
White Plastic Sky
Obsahy(2)
Do roku 2123 vymizne úrodná pôda z povrchu Zeme. Flóra aj fauna vyhynú. Tesne pred úplnou katastrofou vedci vyvinú mimoriadne výživnú rastlinu, ktorá však dokáže rásť len v ľudskom tele. Obyvatelia Budapešti žijú odrezaní od zvyšku sveta, ktorý sa premenil na mŕtvu púšť. Obyvateľstvo je rozdelené na dve skupiny: tí čo jedia a tí z ktorých sa jedlo vypestuje. Každý obyvateľ mesta je implantovaný zárodkom stromu v deň keď dovŕši päťdesiate narodeniny. Stefan, dvadsaťosemročný psychológ verí, že takéto spoločenské zriadenie je jediná cesta, ako ľudstvo dokáže prežiť. Až do momentu, kedy sa jeho mladá žena Nora nechá dobrovoľne implantovať. Stefan má len pár dní na to, aby Noru zachránil skôr, ako rastlina ovládne jej telo. Jediné miesto, kde ju môžu operovať, je mýtické laboratórium Granum vo vzdialených Vysokých Tatrách, na konci nebezpečnej cesty cez púšť. (Film Expanded)
(viac)Recenzie (23)
Podstatou science fiction je předkládat svému publiku podněty k zamyšlení skrze vize, v nichž se odráží fenomény stávající společnosti a světa domyšlené do jejich možného budoucí podoby. Většina kinematografických příspěvků žánru onu popsanou rovinu spíše upozaďuje v zájmu prvoplánově stimulujících diváckých atrakcí v čele s akčními pasážemi, dramatickými zvraty, hereckými hvězdami či extravagantními speciálními efekty. Ač by tomu užití animace nahrávalo, nesází "White Plastic Sky" na pompézní výjevy, ale právě na myšlenkové podněty. Nicméně se coby zádumčivá a melancholická náladovka straní doslovných konstatování a soustředí se na rozmisťování co největšího množství oněch drobných podnětů, kterých se buďto divák chytne, nebo ne. Ostatně i zdejší pouť napříč futuristickým Maďarksem po globální enviromentální katastrofě je pojatá jako sled záminek k zastavení a předkládání dalších pohledů na ústřední témata definice lidství, lpění na životě a nelehkého přijímání jiné perspektivy než té existenčně sebestředné. ()
Krásně vypadající sci-fi romance zdatně mixuje prvky známé z mnoha jiných dystopií i road movie, přetváří je však ve svébytný a velmi pohlcující tvar. Příběh o dvojici snažící se obelstít represivní a dehumanizovaný systém končí výrazně jinak, než bývá zvykem, a správně naladěného diváka tak velmi podnětně zabaví. Více zde. ()
Depresivní postapo natáčené rotoskopickou animací. Co zpočátku vypadá jako "standartní" dystopie po vzoru Soylent Green a Logan's Run o společnosti která na mrtvém světě přežívá díky průmyslovému kanibalismu se postupně mění na docela psycho sci-fi... a samozřejmě s neskrývaným enviromentálním podtextem. Na to že tohle vzniklo spojenými silami Slováků a Maďarů, a debutantů k tomu, jde o solidní překvapení. A díky stylu animace postav i vypadá dost světově, byť některá z cgi pozadí vypadají docela hnusně, jak ze staré videohry. 7/10 ()
FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 17: MAĎARSKO: Tak jsem se těšil, že si svůj aktuální sci-fi maraton propojím s aktuálním Art Film Festem a navštívím v kině aktuálně oceňovanou maďarskou sci-fi. Bez váhání přiznám, že nejsem příznivec animovaných filmů, sleduji je jen zřídka, když mi někdo animovaný film doporučí nebo mě zaujme např. tematicky. Námět futuristické budoucnosti po brutálních přírodních změnách zasazen do prostředí Budapeště a zvláště Vysokých Tater mě lákal, ale přestože jsem film sledoval v naprostém klidu v kině, většinou jsem se absolutně nedokázal do děje hlouběji dostat. Jakoby ona umělá hmota byla i mezi mnou a plátnem. Film oplýval až příliš uspávajícím tempem a z animovaných postav jsem nevnímal žádné emoce, natož pozoruhodnější charaktery. Co zůstává na Umělohmotném nebi pozoruhodné a skutečně mě fascinovalo, to jsou vizuálně úchvatně zpracované scenérie z vysokých hor, jiné přírody či futuristické jízdní dráhy. Naštěstí se tyto scenérie ve velkých celcích objevují pravidelně a občas je v rámci kladů doplnila i některá celá působivější scéna – u mě určitě vede děsivá jízda lanovkou a nedlouho poté hodně sugestivní dialog se starým mužem o totálním vystřílení stromů... Díky tomuhle, žel obsahově slabě využitému potenciálu dám alespoň plné 2 hvězdy, bohužel to celé neúměrně ve vztahu k samotnému stylu (s důrazem především na formu) a jednoduchému ději trvalo příliš dlouho. Do kina si občas zajdu i z různých důvodů, ale rozhodně nikoliv proto, aby se mi chtělo u filmu uprostřed volného dne usínat. [50%] [Art Film Fest, Košice 2023] ()
Najprv pozitíva filmu - príbehová premisa a funkčne a originálne zobrazený fikčný svet. Vďaka rotoskopingu sa film môže pochváliť aj slušnou atmosférou, čo je jeho najväčšia devíza. A hoci atmosférický nie je stále, väčšinu času to tam funguje. Problémom filmu je ( mimo absolútne nevyužitého potenciálu) niekoľko vecí. Vzťahy medzi postavami sú chladné a nedostatočne zmotivované. Aj keby som dokázal pochopiť, že sa psychológ snaží zachrániť človeka, ktorý očividne trpel depresiou a preto sa rozhodol pre razantný krok, celkom nechápem princíp hľadania si cesty k sebe skrz chladné a neemočné dialógy. Každý jeden vzťah je tam preto, lebo by tam mal byť. Ale skúste si spomenúť na akékoľvek meno postavy aj o dva dni neskôr. Kauzálnosť tam síce je, ale je vykonštruovaná. Nepôsobí reálne a dialógy typu - Strašne to bolí. Počkaj utriem ti čelo -, pôsobia nevkusne. A do toho logické lapsusy. Lanovka je neporušená aj napriek tomu, že je vo filme scéna, kedy je vyslovene zmietaná živlami a už ju malo asi tisíc krát niečo zničiť. Alebo dokonale naladený klavír v zničenom meste. Finále nekorešponduje s príbehom a absolútne zabíja ústrednú zápletku. Čo je na ňom ale horšie je fakt, komunikácia s rastlinami je tak dobrý nápad, že zamrzí, že práve ten nebol hlavnou témou príbehu. A úplne nakoniec je to vizuálna nuda. V kine som počul niekoho chrápať. Čo pri sedem ročnej práci trochu zamrzí. Slovenskí tvorcovia sa stále boja emócií a je to vidieť. A tí maďarskí očividne tiež. ()
Remeselne to asi má nedostatky (Čudesné miešanie rotoskopie a 3D-čka, trochu gýčový záver) ale je to tak sebavedomá autorská vízia s tak hutným scenárom, že nemôžem nedať všetky palce hore. 3,5* ()
Formálně i obsahově velice ambiciózní filmový projekt, ve kterém si patrně potomci orbánovců sající evropské dotace za sto let vybudují neuvěřitelně hyperfuturistické hračičky uprostřed postkatastrofické pustiny. Až budou sociologové a historici za další stovky let - pakliže to lidstvo tedy přežije - zkoumat náš věk, musí ho podle mě nazvat druhým chiliasmem, který není toliko křesťanský, jako spíše environmentální. Z podobných kořenů čerpá i tento film. Pomiňme nesmysly, které se táhnou od samotné premisy přes děj, fyziku a svět, který je tu načrtnut, a hrajme klidně jeho hru. Tehdy nám film nabídne dechberoucí a pěknou animaci až avatarovských momentů, stejně jako něco, co je vždy třeba náležitě ocenit: náměty k přemýšlení. V leckterých momentech působivé, a to si to vypomohlo akčními scénami jen trošku. Rotoskopií a atmosférou může připomenout nějaké filmy od Linklatera, i když ten točí o ničem jiném. ()
Nádherné obrázky s nudným príbehom. A pritom ten námet ma silné základy aby fungoval ako osobná postapo dráma o nefunkčnom romantickom vzťahu a zároveň smutnom osude ľudstva. Do toho tu máme, hlavne ku koncu, načrtnuté zaujímavé myšlienky (komunikácia s rastlinami), audiovizuálne ide o nadštandardnú robotu (hlavne v tunajších pomeroch) a každý záber dýcha originalitou. Podobné artové filmy ale ťažia hlavne z postáv a vzťahov, tu pôsobia prázdne. Bez duše a dostatočného cítenia s nimi. Škoda, prvých 15 minút som bol nadšený, no hneď ako sa pomaly vydávame na cestu do neznámá, výrazne strácame tempo, absentujú zvraty, hrdinovia nečelia výrazným prekážkam (ani v osobnej rovine) a záver si ma nezískal vôbec. Ajked chápem prečo ukončili príbeh takto. V kine je to slasť pre oči, s taživou atmosférou (nie po celý čas), no bez ozajstných emócií, prekvapení a silného rozvoja charakterov. ()
Přesně jeden z těch filmů, co vidíte jednou za život. Hlavně protože ani nedostanete víc možností. Strašně rušivá dvojanimace. Příběh strašně abstraktní, což se dalo čekat, nicméně i na tyto atributy zbytečně zdlouhavý. Finále to trochu zachraňuje. Ze světa šlo vymáčknout mnohem více. Občas to zbytečně až sklouzávalo do dojmu přírodního hororu. ()
Mal som určité očakávania a film ich absolútne všetky sklamal. Zle vystavaný príbeh, neosobné postavy a fikčný svet budúcnosti úplne bez atmosféry. Je doslova nakreslený, nevysvetlený a nepochopiteľný. Niečo o agresívnych rastlinách, operáciách na ľuďoch a skoro nič som nepochopil a po pol hodine filmu som sa už ani nesnažil. Sklamanie a viac takýchto pokusov o sci-fi už nechcem vidieť. ()
Páčilo sa mi to, zaujímavý námet, no stačilo by tomu 90 minút. Napriek tomu odporúčam, ak máte radi sci-fi, romantiku a animované filmy. Aj záver k tomu sedel. ()
U mě dobrý. V sále celkem tři kusy náruživého diváka, takže je z toho oficiální blockbuster. Minimálně v Kině 99. Někdo tu zmiňuje laciné CGI, což uznávám - pár detailů působilo jako z dob prvního Tomb Ridera. Ale člověk to v tom zvláštním vizuálu skoro nevnímá a naopak se jím divák může nechat směle pohltit a unášet jako ve snu. Komplexní sen je asi to, jak na mě příběh a vizuální forma spolu s audio podkresem působily. Maďarštiny jsem se zprvu bál, ale i to po pár minutách přešlo. ()
Príbeh, odohrávajúci sa v dystopickom prostredí Budapešti (a v iných lokalitách), je vedený na solídnej úrovni a „zasadí“ do hlavy diváka myšlienky, ktoré tam niekoľko dní zostanú. Animácia, predovšetkým kreativita zobrazenia daného prostredia, sa dá určite vynachváliť. Podobne je na tom aj herecká hra. Najväčším problém je však to, že smerom k záveru animák nedokáže dostatočne šokovať a neprekračuje svoje bariéry. Škoda, pretože keby to spravil, tak by sa jednalo o ďalšiu nadpriemernú vec z Maďarska. Ale i tak odporúčam to vidieť. Osobné hodnotenie: 75% (***) ()
MFF KV 2023: Bavil mě námět, animace, celkový vizuál a děj tak zhruba do poloviny. Poté se film přehoupl do takového filozofování, že jsem se docela ztratila. ()
Príbeh o psychológovi, ktorý celý život zachraňuje ľudí, ale nevie zachrániť svoju vlastnú manželku na pozadí sveta, kde ľudstvo prežíva vďaka vyrábaniu ľudských stromov, ktoré následne konzumuje. Znie to bizarne ale je to nesmierne pohlcujúce, hlavne vďaka úžasnej melancholickej atmosfére a koncu, ktorý vás donúti o filme ešte dlho premýšľať. Nie som veľký fanúšik rotoskopie a niektoré animácie odhaľovali nízky rozpočet, napriek tomu to pokladám v našich končinách za unikátny projekt a jedno z najlepších scifi roku. ()
Celkom dobrá psychologická dráma, ktorá v kulisách originálneho dystopického scifi príbehu skrýva filozofickú úvahu o otázke zmyslu života. Produkcia je veľmi dobrá, ale filmu uberá na príťažlivosti slabý spád a hĺbavá atmosféra. Grafika je vynikajúca, ale postavy nesú neprehliadnuteľnú pečať rotoskopie, ktorá v kontraste s takmer realistickými kulisami pôsobí ako päsť na oko. V konečnom dôsledku mohol byť celý film hraný a natočený pred zeleným plátnom. 70% ()
Na papíře to muselo vypadat skvěle a pro mě to byl jeden z nejočekávanějších filmů na LFŠ. Výsledek je bohužel z mnoha důvodů dost rozpačitý. Pojďme si to však rozebrat hezky od začátku. Jak už jsem zmiňoval, námět je fantastický a troufnu si říct, že i scénář není vůbec špatný. Snad bych jen možná ocenil nějaké zajímavější finále. Co se mi ale zdá jako problém, je provedení. Neříká se mi to lehce, ale animace je prostě strašná. Kreslené postavy v kombinaci s 3d modely na pozadí není nic příjemného na pohled a dost mě to vytrhávalo z děje. Obecně jsem měl pocit že režijní duo to prostě nezvládlo. Film sice obsahuje několik světlých momentů, ale jako celek vůbec nefunguje. 65% ()
AČFK doporučovaný snímek letošního Future Gate festivalu. Mám rád maďarský styl a jejich animaci. Suprovej námět, velmi uvěřitelné chování hlavních postav, včetně dialogů a celkového poselství filmu. To, co tenhle kousek sráží do průměru, je na danou stopáž relativní prázdnota a úplně nefungující svět. Jde to malinko proti sobě - filosofie snímku versus důraz na uvěřitelný svět, ale Japonci to dokážou zvládnout technicky a například Fliegauf režisérsky. Prostě jsem od toho čekal víc, jakoby diváci zůstali za dveřma. Místo Sci-Fi se jedná spíš o osobní drama. ()
Maďarské Last of Us / Horizon Zero Dawn z Wishe. Ten námět je naprosto fantastický a kdyby se ho ujalo HBO a udělalo z toho šestidílnou minisérii za 300 míčů, byl by to instantní hit. Takhle vzniklo cosi, co se snaží kombinovat low-poly modely z Unity storu s kreslenou 12fps grafikou a výsledek bych se nebál nazvat odpudivým. V traileru ovšem tyhle sekvence, kterých je 80 % filmu, neuvidíte. Bizarní je také konec, který je zcela v rozporu s dosavadním děním a motivacemi postav. ()
Súvisiace novinky
10. ročník Future Gate sci-fi film festivalu
Největší středoevropský filmový festival sci-fi filmů a kultury Future Gate odstartuje svůj jubilejní desátý ročník 26. září v pražském kině Lucerna a následně se přesune do Brna. Kromě hlavní… (viac)
Budú to spoilery, tak bacha. SF príbehy z antiutopických prostredí v ktovieakej láske nemám, ale ak sú pekne spracované a hlavne majú čo povedať, majú poriadnu myšlienku a presah, vždy im dám šancu. Tento film nesklamal. Solídna jednorazová filmová SF novela, ktorá zámerne nestavia ani na akciu, ani na prípravnú pôdu pre nekonečné pokračovania, ale na vedu, filozofiu, charakterizáciu postáv, a množstvo mrazivých etických dilem. Poctivý kus biopunku, environmentálnych tém, človečiny a ľudskosti (pozitívnej aj odvrátenej), a existenčnej úzkosti či melanchólie, za akú by sa nehanbil ani P. K. Dick. Kupodivu, film mi spomedzi rôznych paralel s mnohými SF dielami najviac pripomenul príbeh a prostredie napohľad nesúvisiacej hry SOMA. Nie doslovne, nie obsahovo, ale tým, že pokrýva tému odhodlania, vytrvalosti, nádeje, aj v zdanlivo absolútne beznádejnom kontexte. Ako spomína jedna z postáv v SOMA: "Toto nebolo nikdy o nejakej jasnej istote. Je to o nádeji." Podobne je to aj s príbehom Štefana a Nory, najmä ich záverečné rozhodnutie. Tak ako postavy v SOMA, ktoré sa rozhodnú risknúť jednu potenciálnu možnosť na záchranu ľudstva (v istej forme), v Umelohmotnom nebi sa Štefan a Nora v závere rozhodnú risknúť experiment, ktorým možno, možno, zaručia aké-také oživenie života na zdevastovanej planéte. Nie je to o istote, ale aspoň o nádeji. V tom vidím aj jedno z hlavných posolstiev. Vážme si, čo máme, a správajme sa k tomu tak, aby sme za tým raz neplakali, a raz neľutovali, a len prežívali a živorili. Mnohí ľudia radi narcisovsky vyplakávajú, robia zo seba obete, ale nevážia si, aký vzácny a cenný je svet okolo nás. Svet, v ktorom sme napriek egám nás mnohých len jednou jeho súčasťou, a určite nie tou najpodstatnejšou. Príroda si poradí aj bez nás, ale nie my bez nej. Tí, ktorí si málo vážia, čo všetko nám poskytuje náš svet, a ktorí všetko berú ako samozrejmosť, občas potrebujú budíček. Ak takým budíčkom môžu byť aj takéto animované SF novely-jednorazovky, som rozhodne za. Veľavravným je aj to, že sa televízna premiéra filmu odohrala iba deň pred Dňom Zeme 2024. K ozvučeniu a hudbe výhrady nemám žiadne. Top kvalita. Rotoskopovanie bolo v pár záberoch trošičku kostrbatejšie, ale inak veľmi prirodzená a živá animácia, a hlavne ma potešilo veľmi dobre prelínanie jednotlivých animačných techník. Chválim. Ja už aspoň dvadsať rokov hovorievam, že ak chceme v našich stredoeurópskych krajinách točiť viac SF filmov, mali by sme si brať príklad z japonskej absencie predsudkov voči animovanej tvorbe a žáner rozvíjať najmä animovanými filmami a seriálmi. Takéto indie SF filmy, robené koprodukčne maďarskými a slovenskými tvorcami (ale aj akýmikoľvek inými kombináciami, poctivé medzinárodné koprodukcie majú vždy veľký potenciál), robené bez nejakých megarozpočtov, ale poctivo, sú niečo, za čo sa vždy budem ochotný prihovoriť. //// Post-scriptum: Keď hovorím o old-schoolovejšej SF senzibilite, ktorá vám servíruje veci na zamyslenie, ako v SOMA, narážam tým na dojmy, aké mal aj napr. 'Gopher', keď pred pár rokmi dohral spomínanú hru. Spoilery pre príbeh hry. Rozhodne však zaujímavá krátka videoesej o dojmoch z príbehu, jeho spracovania a jeho tém. //// Zaujímavé komentáre: () (menej) (viac)