DogMan
DogMan
DogMan
Réžia:
Luc BessonScenár:
Luc BessonKamera:
Colin WandersmanHudba:
Eric SerraHrajú:
Caleb Landry Jones, Marisa Berenson, Jojo T. Gibbs, Christopher Denham, Grace Palma, Clemens Schick, Avant Strangel, John Charles Aguilar, Michael Garza (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Vizionár Luc besson sa po troch rokoch vracia k režírovaniu. Prichádza s antihrdinom na jeho ceste za odplatou a vykúpením. Ako chlapca ho zatvárali do koterca ku psom. Teraz ako dospelý má zvláštny dar. Ženie ho túžba po pomste a potrestaní bezprávia. Nemá žiadne zábrany. Jeho zbraňou je oddanosť jeho psov. (Magic Box)
Recenzie (93)
Mrazivé, úchvatné, výborné. Luc Besson je za svou kariéru už natolik zkušený režisér, že tohle se prostě muselo povést, a i přestože jeho filmy jsou povětšinou okolo průměru, tady se jeho zkušenost výrazně projevila. DogMan je stoprocentně vtahující podívaná o člověku na okraji společnosti, která až nápadně připomíná Jokera a celý tenhle ponurý a dekadentní vibe z filmu číší už od samotného začátku, kdy si mě od úvodních scén stačil naplno získat. Hlavní postava je transvestita vozíčkář s těžkou minulostí a nehezkým dětstvím protloukající se životem jen se svými psy a to je víceméně dostatečně zajímavá látka na zfilmování sama o sobě. Když k tomu pak přidam velmi dusný a nepříjemný pocit, který nám zde tvůrci dodávají, plus výborně „hrající“ psy, dostatek napětí a dostatek vyvolaných sympatií s hlavní postavou, je vystaráno. Až se stydím, že jsem film tak dlouho odkládal, jelikož tohle byla skvělá filmařina na úrovni, kde funguje vše přesně tak, jak má. Jediné, co mě odrazuje od pětky je fakt, že ačkoliv si tady Besson hraje s neokoukanými motivy (psi, jejich „učení“ a celkově svět transvestity) velmi dobře, stále jakoby mi po skončení chybělo něco hlubšího, co by se více zarylo pod kůži a co by ve mně vyvolalo větší emoce, nicméně kromě tohoto nemám moc co vytknout a tleskám. ()
Takhle přesně to dopadne, když má jeden ambice prüdce filosofovat, psychologovat, sociologovat a kynologovat nad své yntelechtuální možnosti, milý Luku! Navíc bez pořádného nápadu i dramaturga, ovšem s nezkrotnou touhou děsně vypadat vychlazeně a v. Výsledkem je pak vcelku otravné bulvární travestišou pro mentálně atrofované pejskaře, kterou sice ta ústřední slizká brzobohatá princezna usilovně tahá z žumpy, avšak nemá moc na čem šlapat hovna. Udělal bys rozhodně mnohem lépe, kdyby ses držel svého kopyta a bylo to výhradně o válce latinského gangu se smečkou cigánských svačinek. Takhle je to místy ještě více xmíchu, než když jsi tenkrát předávkoval kdákavou Skarletku IQ stimulanty. Prostě takový další McBread od Dienstbiera. ()
Douglas si v životě sáhl až na úplně dno a ne jednou. Není tedy divu, že zanevřel na lidi a začal se přátelit se psy. A ti pro něj udělají úplně všechno. Když mu tedy chce okolí opět ublížit, je jasné, že to nedopadne hezky. Luc Besson natočil vizuálně stylovou a vcelku zábavnou variaci na Jokera, která ovšem jen klouže po povrchu, nedovede vytěžit zajímavé motivy a vypadá spíš jako film snaživého debutanta než dílo zkušeného šedesátiletého režiséra. Od Bessona člověk i po těch slabších letech pořád čeká víc. ()
Celkově cajk, haf. Čekal jsem sice trochu jiný vývoj a děj, ale do zvoleného konceptu na konci filmu znící - v českém znění: Ondřej Gregor Brzobohatý - pobavilo nejvíc. ()
Lákavě sestříhaný trailer připomněl, že Luc Besson má navzdory tápání posledních dvou dekád řemeslo stále v malíku. A to potvrzuje i výsledný film, který navzdory trochu natahované, bezmála dvouhodinové stopáže dokáže udržet pozornost a divácká očekávání. Jednotlivé scény dokáže Besson vystavět stylově, občas i vyloženě nápaditě, výsledek se však rozpadá pod tíhou zjevně příliš velikášských ambicí. Tahle jokerovská variace se totiž nevyhýbá náboženským a crossdressing motivům, aluzím na Kmotra či Sám doma, cituje Shakespeara a přihazuje odsouzení nefunkčního sociálního systému. Nakusuje toho až příliš, nápady ale ledabyle opouští a nedotahuje do konce. Využívá k tomu spousty patosu i stereotypních postav (v čele s dvojicí tak učebnicových rednecků, že by se od nich celý americký středozápad mohl učit). Caleb Landry Jones je jako krysař, tedy pejskař, nepřekvapivě uhrančivý, ale Bessonova tvůrčí nabubřelost zjevně zase jednou převládla nad ochotou odvyprávět sevřený a smysluplný příběh. Navzdory výše napsanému jde o docela příjemnou žánrovou podívanou, ale Bessonovy velikášské ambice bohužel vyloženě bijí do očí. ()
Pozoruhodný film. Balancuje medzi rôznymi žánrami – psychologický, thriller, melodráma, akcia, všetko tam bolo. Dokonca aj nejaká romantika, hoci nepodstatná. V centre stojí invalidný transvestita so svojimi štvornohými miláčikmi, ktorí preňho urobia nemožné. A my vlastne sledujeme všetky jeho podstatné životné udalosti. Film sa niesol v pokojnom duchu a po väčšinu času mi pripadal viac zaujímavý ako vyložene dobrý, ale záverečná vybíjaná medzi psami a ozbrojenými zabijakmi bola neskutočná a dvíha úroveň filmu o latku vyššie. Že mali psy vyššie IQ ako všetci zabijaci dokopy je už druhá vec, ale nevadí, nie je to predsa podľa skutočnej udalosti. Problémom filmu sú vedľajšie dejové zápletky, ktoré film nikam neposúvali, takže keby to trvalo o 20 minút kratšie, vôbec by to nevadilo. Kino odporúčam. ()
Jako mnoho hloubavě založených lidí se i Besson užíral určující existenciální otázkou našeho věku: Co kdyby Joker, ale gud? ()
Psi maji pouze jedinou chybu- Důvěrují lidem !! Milé překvapení ke konci roku od šikuly Luca Bessona! Luc Besson má sice éru svých nejlepších filmů za sebou ( v 90. letech byl na koni), ale i tak až na Valeriana, mě zatím žádný jeho film neurazil a vždy jde o zábavné akční popcornovky. Dogman však není jeho typickým rukopisem, nejde o akční řežbu, je to spíše psychologický Thriller řízlý Drama evokující Jokera, ale je to sakra výborná věc, která vtáhne diváka od úvodu a vyplivne až v závěru. Hlavní hvězdou je né úplně známý Caleb Landry Jones, už jsem ho viděl párkrát, ale nikdy pořádně v paměti neutkvěl, věřte, že po tomhle filmu se Vám z hlavy už nevykouří. Předvádí tu životní herecký výkon hodný oscara ( za mě to nejlepší na herecké scéně, co jsem letos viděl), od mimiky, emocí, samotného projevu a dialogů, to byla velká hitparáda. Hlavní hrdina je osamělý chlap žijící s hromadou psů, se kterými je dokonale spřízněn- ( to jejich spojení, kde psi reágují na hrdinovy myšlenky bylo impozantní), svět i společnost se k němu obrátili zády. ( Flasbacky z dětství jsou jak z těch nejšílenějších exploitationů!! Jeho otec je čirá zrůda poháněná nenávistí,násilím a zlem. Tady může být slabším povahám nepříjemně, je to syrové až na dřeň! Hlavní hrdina se snaží žít poklidně, ovšem ho občas vyruší nezvaní hosté, kteří neskončí úplně nejlépe. Zajímavé je, že je také Transgender, ovšem má to svůd důvod k opodstatnění příběhu ( není to nacpané nasílu na splnění kvót, ale je to opravdu zajímavý prvek, který vytváří hrdinovou osobnost i charakter). Krom tedy skvělého hereckého výkonu, příjemného vizuálu a parádní atmosféry, musím vychválit i skvěle napsané dialogy, opravdu co dialog, to úvaha k zamyšlení nad životem, to co tu hlavní hrdina říká je fakt mazec ( příště beru papír A4 a píšu všechno!) a potěší i akční finále- potyčka s mexickým kartelem vs inteligentní hafani a je to zábavná a hravě natočená vybíjená ( gore moc nečekat). Chválím, že k úhoně nepříjde žádný pes, což vzhledem k námětu je až s podivem. Velmi dobrý film, který nemá daleko k 5 hvězde, ale při další projekci možná přehodnotím. 85% ()
Spoilery. Neubehlo ani 10 minút a bol som roztečený ako maslo na miernom ohni. A potom uhranutý. Šokovaný. Strhnutý. (Opäť) dojatý. Pobavený. Zabavený. Caleb Landry Jones (Tri billboardy za Ebbingom) je nepredstaviteľný. Bol by čistý blázon, ak by takúto rolu nevzal. Musím ale uznať, že ma viaceré scény znepokojili v zmysle, že som sa pýtal, či sa dá fandiť preženiem to masovému vrahovi. „Asi“ určite nie, ale Bessonom je to natočené tak divne, že si to možno uvedomíte až na druhý deň. Čudne pôsobí i to, že Besson sa očividne orientuje na dospelého diváka, ale krvavé strety paradoxne nevidíme. Tento kontrast pôsobí zvláštne, ale nemôžem povedať, že by mi to nejak enormne vadilo. Vlastne to takto asi bolo lepšie, lebo inak by hrozilo, že by sa nám psy sprotivili a to by bol pri filme o psoch „zrejme“ menší problém. Scenár je neuveriteľný. To, čo by pod taktovkou nejakého nímanda bolo WTF filmovým zážitkom roka na hranici pozerateľnosti, sa pod taktovkou muža, ktorý ma v deväťdesiatkach odpálil Magickou hlbočinou, Piatym elementom a Leonom, stalo jedným z najlepších filmov roka. Posledná polhodina sa uberá smerom, ktorý som čiastočne čakal (stopy po „vojne“ ostatne vidíme už na začiatku), ale aj tak ma zarazilo, akým smerom sa dej ubral. Nie zlým. Možno ani nie vynikajúcim. Proste iným. Je to plus? Je to mínus? Ťažko povedať. Aj samotný koniec bol iný, než som si predstavoval. Ale taký je život, nie? Príde niečo, čo nečakáte a to, čo čakáte, sa nedostaví. Osobne by som bol na Bessonovom mieste viac za chrumkavého, viac za patetického. Ale akceptujem, že sa rozhodol inak. Trocha mi prekážalo, že niektoré veci sú tak nejak divne neukončené. Čo sa stalo so psami? A čo kabaret? Do prázdna šumí aj manžel alkoholik. Ako sa vlastne pes dostal na strechu, čo mi ušlo? Chýbalo mi i rozvedenie skvelého nápadu, že Dogman je vo svojej štvrti istým spôsobom urban legend, ku ktorej jednotlivé obyvatelia hodia po radu a pomoc. Vlastne, ako tak nad tým teraz premýšľam, bol by z toho skvelý horor. Samozrejme, niektoré scény so psami sú čisté sci-fi, ale mne to nevadilo. A to naozaj bol na policajnej stanici JEDEN policajt? ()
Slušný herecký výkon Caleba Landry Jonese a pár originálních a kvalitních audiovizuálních nápadů. Ale celkově to všechno nedrží moc dobře pohromadě a je to spíš přehlídka náhodných cool okamžiků než soudržné dílo. ()
Nečekal bych, že mě Luc Besson ještě po těch letech dokáže takhle překvapit. Samozřejmě že je koncept trošku abstraktně nerealistický, ale ten způsob převedení do filmu si mě získával každou minutou a ačkoliv jsem slyšel, že pod slupkou může být něco více, nečekal bych, že mě DogMan nakonec tolik pohltí a šáhnu k pětikvaltu. Caleb Landry Jones se do podobně jokerovsky pitoreskní role perfektně hodí, nikdy však nepatřil k mým oblíbencům; nyní jej však budu vyhledávat častěji. A už vůbec bych nečekal, že si takhle užiju jeho Drag queen show, jež jsem si dokonce pouštěl několikrát. Za mě velké doporučení s výstrahou, že se jedná o velmi specifický styl a rozhodně nesedne každému. ()
Patlal se v tom Luc Besson roky opravdu slušně. Režisérsky si nás za poslední dvě dekády sotva získal, svůj talent rozmělnil scénáristicky a producentsky a potěšil nás alespoň akčními sériemi Taxi, Kurýr či 96 hodin. A pořád platil tak nějak za nevypočitatelného chlápka, protože zatímco pár úletů tam rozhodně bylo, přišly v daném žánru i opravdu výjimečné kousky jako Polibek draka nebo Utržený ze řetězu. A teď znovu dokázal, že pořád umí i režijně předložit osobitý snímek, jež odkazuje k jeho devadesátkovým počinům. Jedná se o temné drama o muži, se kterým se život nemazlil. Tradičně (a zcela zásadně) to začalo rodinou, respektive agresivním otcem, který četné bití vyměnil za zavření synka do psího kotce (zatímco slabošská matka raději pláchla). Po dalším otcově emočním kolapsu skončil částečně upoutaný na invalidním vozíku, lepší časy pak zažil ve výchovném ústavu, kde si zamiloval divadlo i učitelku posedlou Shakespearem. Jenže pořád ho čeká ještě ten život tam venku a odmítání ze strany potenciálních zaměstnavatelů bude zanedbatelným problémem. Jedinou jistotou zůstává armáda čtyřnohých chlupáčů. Caleb Landry Jones (nedávno jsem s ním viděl komorní a alarmující drama Nitram) je coby oběť dysfunkčního rodinného zázemí skvělý. Toho času „podivín“ v ženských šatech sice není úplně tím hrdinou, kterému bezmezně fandíme, ale Besson rozvíjí pár zajímavých motivů. Škoda, že dotáhne jen některé. Do srovnávání s Jokerem se pouštět nechci, žánrově bych to ale víc tlačil jinam než do lehce thrillerových vod. Vyznít to mohlo (mělo) jinak. Celkový dojem pak mohl být (řekněme) uspořádanější. Přesto spokojenost. ()
Predstava "inakosti" v plnej "kráse", alebo ako z "iného" spraviť hrdinu (aspoň) na plátne. Neliberálny divák bude ťažko prekúsať. Nuž ale keď môže Netflix do životopisných seriálov, DOKUMENTOV (!!) či filmov o skutočných postavách dejín jebať ľudí tmavej pleti a potom sa tváriť, že nerozumie kritike, tak už je možné naozaj všetko. Film ako taký, vyslovene špatným, sociálnym pokusom nie je, no tá "travesty show", do ktorej to celé pán režisér obalil, rozhodne každému nesadne. Ak z toho chceli spraviť "Jokera", tak to teda príliš nevyšlo. Ak to mala byť reklama pre liberálnu dobu, respektíve akési poludčenie "nezaradených", ktorí majú taktiež city či môžu mať aj zdravý pohľad na svet, tak to za mňa osobne až tak nevyšlo. Potešili puňťovia, o filmársku tragédiu sa nejedná, už tomu dať len Oscara. Za živší záver tretia. ()
... Psi mají krásu bez marnivosti, sílu bez krutosti a odvahu bez dravosti. Teda všechny lidské ctnosti bez jakýchkoliv neřestí. Podle mě mají jen jednu chybu. Jakou ? Věří lidem... Nebudu zastírat mírný zklamání. Na trailer jsem sice nekoukal ale podle zdejšího hodnocení kdy se film zatím pohybuje v červených číslech a na IMDb má 6,7/10 jsem čekal asi víc. Nevím. Možná trošku svižnější tempo. Nebo větší využití hafanů. Na vážkách s hodnocením to zachraňuje až poslední cca půlhodinka která rozhodla, že se nakonec přikloním ke čtvrté hvězdě. Taktéž rozhodl i fakt, že věřím, že každý natáčení se zvířaty musí být daleko víc náročnější. A tihle čtyřnozí chlupáči si 4hvězdy rozhodně zaslouží... Jsou to vaši psi? Ano, jsou to moje děti. Nevím, co s nimi bude. Nebojte se, vědí, co mají dělat... ()
Luc Besson nám predstavuje ďalšieho zo svojich nonkomfortných (anti)hrdinov. A treba uznať, že Caleb Landry Jones stvárňuje dosť možno ešte viac ako v Nitram svoju životnú úlohu. Besson sa ako scenárista inšpiroval v Obvyklých podozrivých, i keď neponúka nespoľahlivého rozprávača. K tomu nám servíruje viacero žánrov, pričom mám pocit, že ak by sme sa zamerali skôr na detektívnu líniu (vykrádačky domov) alebo gangsterskú líniu, tak by mohol byť výsledok presvedčivejší. Niežeby celý život Dogmana nebol zaujímavý, ale tie dlhé roky sa dali vtesnať do niekoľkých retrospektív a viac sme sa mohli zamerať na súčasnosť. 70% ()
Dost zajímavé. ()
Jsem moc rád, že to Bessonovi ve finále tak nějak vyšlo a zastavil strmý propad kvality svých filmů z posledních let. Magická hlubina ani Leon se sice nekoná, ale Dogman je vpravdě solidní, hořko-sladký příběh, který rekapituluje, miluje, střílí a na konci už jen dává průchod emocím. Caleb a Jojo super volba, což mě nutí si co nejdřív opatřit Fresh a doufat, že mě nakopne minimálně stejně, jak tenhle extravagantní milovník psů. ()
„Pokiaľ ide o mňa, psy majú len jednu chybu. Veria ľuďom." Týraný chlapec, ktorý sa zmenil na krysařa s hafanmi a netransfóbnou hviezdou medzi kabaretnými Jokermi. Herecký výkon Caleb Landry Jonesa je absolútne fantastický, pokiaľ teda nerobí drag queen alebo nemá radiátorové tendencie aj v skutočnosti, no a v tesnom závese je hudba Erica Serru a skvelo vybrané piesne, ktoré pôsobia ako ôsobí doslova ako druhý dialóg, texty piesní presne zapadajú do pocitov postavy či diania. Škoda len, že v celom tom zaujímavom príbehu sa Besson nevyhol tomu, aby bol poplatný novodobým naratívom, ktorý má upevniť nový sociálny model zdanlivo prebudených, ktorí sú však paradoxne v hlbokej kóme. ()
Přiznávám, že jsem si přál a trochu i věřil, že by se Luc Besson mohl Dogmanem vrátit do doby Leona a Brutální Nikity, ale nestalo se. Dogman není v žádném případě akční film a to co naznačovali trailery, je zde jen tak mimoděk. Film se nejvíce přibližuje poslednímu Jokerovi a ukazuje nám příběh, životem hodně zničeného muže, který našel lásku a přátelství jen u psů a stal se Kmotrem zapadlé čtvrti, který šéfuje psímu gangu, vystupuje v drag show a trochu se zaplete s místním gangem. To co naznačovali trailery je zde asi 10 minut a není to působivé, tak jak by mohlo být a pokud by tam závěrečná akce vůbec nebyla, film by fungoval dál. Dogman tak ani není filmem Luca Bessona jako spíše Caleba Landry Jonese, bez kterého by neměl co nabídnout a on jediný, film posouvá na mírný nadprůměr. ()
Vlivem netypické tvůrčí svobody, které se Luc Besson těší z důvodu toho, že si filmy produkuje sám, umožňuje vzniknout dost výjimečnému úkazu, totiž autorskému scénáři, který působí jako špatně adaptovaná kniha. To se projevuje tím, jak někde naznačuje témata, se kterými již nadále nepracuje (bývalý manžel psycholožky), uvádí do příběhu výrazné postavy, ke kterým se už nikdy nevrátí (okradená aristokratka) či pracuje s až komickými zkratkami, které jakoby měly shrnovat původně vývojově delší charakterizaci (redneck rodina upomínající až někam sem). Zároveň neustále vychyluje rytmus a dává váhat, na jaký film se vlastně díváme. Výsledkem je něco, co se nedá obecně doporučit, ale pokud se díváte na deset filmů tejdně, tak si fakt imo můžete užít, jak je tohle odchýlený od všech tabulek. A třeba vám to po posledních zkušenostech může vrátit naději, že dokážou být pořád filmy s čoklama, který neupeklo CGI. Pro ty ostatní tu je pak Caleb Landry Jones, jemuž predikuju wicked hereckou kariéru po vzoru Phillipa Seymoura Hoffmana či Joaquina Phoenixe. ()
Súvisiace novinky
Luc Besson chystá vlastního Draculu
Je tomu už pár měsíců, co do našich kin dorazil zatím poslední snímek režiséra Luca Bessona (Leon, Pátý element) pod názvem DogMan, v němž si hlavní roli zahrál americký herec Caleb Landry Jones.… (viac)