Minulé životy

Některé filmy se snaží strhnout diváka skrze sympatické a humorné postavy, jiné akcí nebo spektáklem, jiné napínavým dramatem a jiné zase tematickou hloubkou... Minulé Životy jsou jiné, protože nejsou ani příliš dramatické, tematicky hluboké, ani nemají příliš sympatické postavy. Síla filmu tkví v jeho přirozenosti a subtilnosti. Některým lidem se to jistě trefí do vkusu i do citu a budou s postavami velmi prožívat jejich nenaplněnou lásku, ale já do nich tolik zainteresovaný nebyl a taky jsem mužskou postavou trochu opovrhoval za to, že se od dětství nebyl schopen přes tu ženskou přenést - kord když takovou dobu nebyly v kontaktu. Tím mi tedy přišel ubohý a to pak těžko mohou cítit s postavami. Patrick H. Willems však mluvil v kontextu Tenetu a bondovkách o tzv. vibe movies; Tu kategorii lze používat, ačkoliv bondovky naplňují jiný vibe než Past Lives. Pointou je, že některé filmy cílí hlavně na nějakou náladu a ano, všechny filmy se snaží vyvolat nějakou náladu, ale některé na tom stojí více než na čemkoliv jiné (např. Paterson). Pokud se svým vibem strefí do vašeho naladění, může to velmi fungovat. Řekl bych také, že Past Lives jaksi pudí k tomu, aby se v divákovi rozezvučely různé jeho vzpomínky, nálady, představy a tak. Pokud si myslíte, že by na vás takový film mohl fungovat, tak nejspíš i bude. Na mě to moc nefungovalo, protože nebyl jsem ochoten přistoupit na to, že týpek na ni od dětství může být furt tak navázanej a nebýt trochu píčus. V tom filmu se také nic moc nestane, takže pokud vás film nestrhne postavami a city, které prožívaj, tak nevím, čím jiným by mohl... (28.02.2024)

“Když se něčeho vzdáš, něco jiné získáš.” Jemné, se skvělými dialogy, v závěru srdce trhající. Pocitově blízké Lost in Translation, ale ne s tak originálně a trefně vybranými hereckými protagonisty. Moc hezký film. (03.07.2023)

57. KVIFF - Není nad to jít na film s očekáváním, které Vám bez problémů splní. Minulé životy jsou decentním romantickým dramatem, které sází na obyčejnost a vynechává hollywoodské fígle a speciality, jak ozvláštnit už dost tak zajímavý scénář. Prostě a jednoduše vypráví příběh dvou lidí, kteří na sebe měli v dětství štěstí, aby se následně jejich životy rozdělily a jejich vzájemné štěstí se proměnilo ve smůlu. To hlavně tím, že se jejich životy začaly odvíjet a rozvíjet v naprosto odlišném prostředí na opačné straně Zeměkoule. Vyprávěno přirozeně, obyčejně, melancholicky, bez příkras, ale s opravdovými emocemi, které mě v poslední vteřině totálně rozbrečely. (03.07.2023)

Synonymum pobytu v pedanticky naklizeném, klinicky čistém bytě, kde se člověk nikdy nezačne cítit doma. Film, u kterého přesně víte, kam vás chce emočně dostat a jeho strategie od hudby přes záběrování je tak průzračná a hladká, že jsem na jeho hru nedokázal přistoupit. Problém je i ten, že to dramaticky nejvýživnější si Celine Song nechává na poslední třetinu, ty předchozí dvě jsou taková úhledná overtura. Jenže ten nepravděpodobný love triangle Minulé životy spíš tak sladce ilustrují, než aby dokázaly jít skutečně na dřeň. Jo, newyorská romance s korejským twistem chutná hezky. Chápu hype, ale ten film vyvane příliš rychle už v tomhle životě. O těch dalších ani nemluvě. Podobně laděný Návrat do Soulu mě oslovil víc... (03.07.2023)

Velmi citlivý výkon celé hlavní trojice a niterný zážitek vystupňovaný v závěru. Obyčejné okamžiky, různé pohledy, všední momenty. Na pozadí deštivého New Yorku (zrovna před 2 měsíci jsem byl na většina míst,kde se film odehrává včetně té lodě, o to osobnější). (07.08.2023)

"Když se něčeho vzdáte, tak za to pak něco získáte." Instantními moudry se v téhle chytře napsané a precizně zrealizované romantice nešetří, ale všechno je takové až moc dokonalé. Není asi fér srovnávat tenhle snímek s Parazitem či Podezřelou, ale hype z posledních měsíců, hovořící o další jihokorejské trefě do černého, k tomu trochu vybízí. Oproti těmto filmům ale Minulé životy na diváka nekladou žádné nároky a spíše ho nechávají uznale vzdychat nad promyšleným záběrováním, přehlednou strukturou a nespornou schopností Celine Song zachytit emočně vtahující okamžiky, vedoucí k velmi vděčnému diváckému zážitku. Snímku se tak těžko cokoli vytýká, až působí neživotně, sterilně, bez vnitřního pnutí. Od prvního záběru je jasné, co se bude dít a k čemu vyprávění směřuje a odškrtávání předvídatelných momentů naruší jen nezvykle sebereflexivní americký manžel, explicitně vyjadřující pocity diváků. Nestačí to však k tomu, aby mělo smysl tuhle novinku vidět spíš než odkazovaný Věčný svit neposkvrněné mysli nebo Linklaterovu Before trilogii. Anebo si rovnou pusťte Kalnou řeku od Trabandů. (28.07.2023)

Že mě bolí pahejl, ještě neznamená, že mi dorůstá ruka. (12.07.2023)

Vtahující Kirchnerova kamera líbezně zabírá Asii, New York i chatu v Montauku, ale já byl vtažen opravdu jen na ona místa. Do scénáře ani na chvíli. Mám rád příběhy o rozumných mladých dvojicích s pekelně nedokonalým načasováním, ale už jsem pár takových viděl. Proto mi srovnání třeba s Linklaterovými filmy přijde jako výsměch a urputná snaha o zařazení se do subžánru. Viděl jsem v hrané i animované podobě páry, co mě chytily za srdce během minuty intenzivněji, než Nora a Hae-Sung zvládli v součtu celé stopáže. Minulé životy mají na papíře všechno správně, ale nevyskočí z nich nic navíc, jen ono do puntíku splněné příběhové cvičení. Z postav si mě navíc s přehledem získává "ten třetí", což asi také nebude správně. Na rozdíl od nekonečného a opakovaného mlčení a nerozhodnosti ústřední dvojice alespoň do situace přináší sebereflexi a slušnou míru odhodlání. (10.03.2024)

// Někdo by možná řekl chladná a odměřená, já říkám pomalá, soustředěná a nečekaně seriózní. Přesto se mi údajně nejlepší romantika roku pod kůži nezavrtala, byť je to po režijní stránce precizní a formálně tomu nelze moc co vytknout, loňské laškování o několik dekád starší Emmy Thompson člověka vtáhlo víc, mělo silnější sdělení, a ještě přitom stihlo náramně pobavit. V minulém životě bych byl možná nadšenější, v tomhle jen 6/10. (02.07.2023)

V podstatě standardní jihokorejská romanťárna, která vzbudila pozornost, protože je americká a tudíž má mnohem větší dosah a dostala se k širšímu publiku, pro které je to něco nového. Ale samozřejmě je to výborný film a dojat jsem byl. (03.07.2023)

Tenhle film jsem vidět nechtěla, nic moc jsem nečekala, ale zbyl na mě v tom letním večeru, a bylo to buď film, nebo nic. Dala jsem mu šanci, filmu o tom, kolik životů se rodí osudovost, a jak nenaplňující může být její naplnění, a jak naplňující může být učit se to nenaplnění unést. *** Film o zkušenosti lásky, která má tisíce a miliony podob, a my musíme spolu projít všemi, abychom rozuměli, abychom byli opravdu propojení hlubokým "injonem". Láskou prožitou v odevzdání i láskou prožitou v odloučení, láskou prožitou v setkání mezi větví a ptákem, na kterou jedinkrát v životě kratičce usedl, mezi dvěma cestujícími ve stejném vagónu, kteří se ani neseznámí, mezi dvěma silně si nakloněnými, jejichž životy k sobě nepasují tak, jak možná čekali - a i k takové osudovosti, vzniká-li právě mezi určitými dvěma, směřujeme osm tisíc různě prožitých životů a nezbývá, ač se nenaplní naše představy o blízkosti, než se stejnou pokorou, pevností, silou a důvěrou, s vnitřním klidem a v posledku i hlubokou radostí přijmout  a milovat ne tu podobu, jakou jsme si vysnili, ale jaká se nám nabízí. *** Tenhle vnitřně pevný, silný a klidný film, v němž smutek a bolest jsou jen jiné cesty k porozumění, lásce a přijetí, a tedy i životnímu humoru a laskavosti, mi byl ve skutečnosti souzený :) A budu ho chtít znovu vidět a sdílet i s O. a R. a taky J. a Lí.*~ (14.07.2023)

Trochu mi vadilo  práve to, čo mnohí chvália. Prílišná jednoduchosť, nechcem povedať vyslovene nuda, ale pravda je, že ma to chytilo až od druhej polovice. Pochváliť musím hlavne dobrý výber hercov, páčil sa mi hlavne kórejský fešák v roli Hae-Sunga. Myslím, že podobné myšlienky sa melú v mnohých hlavách, aj v tej mojej. Kde by som bol, s kým by som bol, keby, keby... Jednoduché, citlivé, nenásilne prirodzené, ale čakal som trošku viac. Vzhľadom na to, že ide o debut, však klobúk dole... 60%. (31.01.2024)

Za u mňa arthousový vrchol roku. Nádherne citlivý príbeh mi zaklopal na srdiečko podobne ako pred dvomi dekádami Stratené v preklade. Toto možno nebude taký crowd pleasure mimo festivalov, ale je to škoda. Civilné, pravdivé, pohlcujúce . A v závere vodopád sĺz. (21.12.2023)

Romantiku zastupovaly letos na Oscarech Minulé životy a přestože jsem byl v průběhu sledování docela skeptik, tak nakonec zasáhly i mě. Kdo nebyl zamilovaný na základce do spolužačky, tak tenhle film prostě nepochopí. 70% (29.03.2024)

Málomluvná, tichá, atypická a především pak neskutečně subtilní (anti)romanťárna o tom, kterak se dvě dětské lásky opět setkají o dvě celé dekády v naprosto diametrálně odlišných životech. PAST LIVES vyniká především tím, že svůj příběh o kontrastu mezi minulostí a přítomností vypráví obrazem, skrze pocity [ať už skrze pocity postav či diváka], v náznacích a jemných vizuálních nuancích, díky čemuž má celá zápletka o opětovném setkání osudů dvou lidí a jejich nenaplněný lásce [motiv tak archetypální, a přesto stále aktuální] osobitě melancholickou emotivní náturu, která se u filmů podobnýho ražení jen tak nevidí. A24 prostě umí. (13.03.2024)

Očekávání jsou špatná, aaano? Čekal jsem, že dostanu emocionální pecku, která mě naprosto semele. Jenže tomu něco chybělo. Možná, pro někoho paradoxně, větší tlak na pilu v závěru. Více emocionální věta, záběr, doslovnost. Ale jinak velmi příjemně strávený čas a oceňuji, že trailer neprozradil úplně vše. (06.07.2023)

Pro cílovku pravděpodobně jeden z filmů roku, pro všechny ostatní příjemná indie záležitost, která otevírá osobní témata a velmi úspěšně jimi provází až do skvělého konce. Skrze zajímavý příběh, jde spíše o lyrický počin, který může působit natahovaně, ale i v tom je jeho osobité kouzlo. 70 % (25.07.2023)

Ač ty úplně prvotní festivalové ohlasy Minulé životy vynášely někam do nebes tak trochu přehnaně a snímek rozhodně má i pár hluchých míst, jde o velmi dobře napsané vztahové drama, které působí zkrátka svěže a autenticky. A to i díky využití exteriérů - hodně dlouho jsme tu neměli film, který by v civilních a romantických podhledech takto dobře využíval scenérie a pamětihodnosti New Yorku. To je to tak těžké? [KVIFF 2023] (30.08.2023)

Pekná dráma, citlivá, ale vnútorne som bol na strane Arthura. Záver typický babský. Vôbec som ju nepochopil. (27.08.2023)

Eternal Sunshine of Spotless Mind nespomínajú hlavní hrdinovia náhodou. Rovnako aj Past Lives začína v druhom bode obratu a retrospektívne sa dostávame k onomu dôležitému momentu. Rovnako aj tu ide o prekvapenie a emocionálne to skvele funguje, ak si spomeniete, aké slová sprevádzali posedenie trojice za barom. Film bude veľká udalosť pre romantické osoby, ktoré veria v osud a jednu spriaznenú dušu, my ostatní môžeme chápať v podstate nadprirodzené pravidlá fikčného sveta ako pravidlá tohto diela a prežiť s postavami ich osud a vieru v ďalší, pre nich vo dvojici uspokojivejší život. Pre cynikov vážne, ale vážne Past Lives určený nie je. 70% (01.05.2024)