Minulé životy

Keď som uvidel tak vysoko hodnotenú romantickú drámu, tak som sa celkom potešil. Avšak napokon bohužiaľ nedokážem zdieľať všeobecné nadšenie ostatných divákov. Nič proti konverzačkám (hoci je ich v poslednej dobe už pomerne dosť), ale keď sa do toho primieša ešte esencia lyrizmu, ťažkopádnosti a kórejskej strohosti, tak sa to u mňa akosi minulo účinku. To neustále zamýšľanie, čo by bolo keby, to by malo celkom grády, keby hlavní predstavitelia neboli takí utiahnutí a ich dialógy by prekročili nejakú líniu ústupčivosti. 1* za ideu, ale inak nič pre mňa. Sorry, Korea! (11.09.2023)

Přestože tušíte kudy cesta povede, tak se na ní stejně vydáte. Aromantická romantika, kde je ukázáno, že někteří lidé můžou být pro nás život speciální bez ohledu na čas a vzdálenost. Citlivá a lehce odtažitá přesto dokáže chytnout za srdce, nenabízí sice nic navíc než řemeslně kvalitně odvedenou práci. Palec nahoru si to ovšem zaslouží, protože tyhle seriózní romance na plátně zas tak často nevidíme. (30.07.2023)

Mám rád tento typ filmů. Menší vztahové filmy, jenž v sobě mají hodně životní moudrosti a poznání. Režisérka a scénáristka Celine Song napsala a zrežírovala hezký romantický film, který si vás získá svou civilností a v jistém ohledu i pravdivostí. Velmi oceňuji, že Song netlačí na pilu, nesnaží se vytvářet konflikty, jen prostě nechá dvě spřízněné duše, aby si povídali a zjistili, že některé věci se nikdy nezmění, ale jiné se změní natolik, že je už je nepoznáme. Song to celé prodává s jistou lehkostí a přirozeností, že některé momenty působí jakoby byly napsány samotným životem. Samotný film díky tomu plyne velmi lehce a pomalu a má melancholickou atmosféru a energii. Bohužel jediná velká katarze přichází až v samotném závěru. Naštěstí je ta katarze silná a přirozená. Greta Lee hraje velmi dobře a její výkon se mi líbil. Yoo Teo svou roli zvládl s přehledem a sedlo mi jakým způsobem hraje. John Magaro nemá tolik prostoru, přesto svou roli zvládl s přehledem a krásně prodal všechny pochyby a emoce, co jeho postava má. Minulé životy je povedený a hezký film. (03.09.2023)

Očekávání jsou špatná, aaano? Čekal jsem, že dostanu emocionální pecku, která mě naprosto semele. Jenže tomu něco chybělo. Možná, pro někoho paradoxně, větší tlak na pilu v závěru. Více emocionální věta, záběr, doslovnost. Ale jinak velmi příjemně strávený čas a oceňuji, že trailer neprozradil úplně vše. (06.07.2023)

Tenhle film jsem vidět nechtěla, nic moc jsem nečekala, ale zbyl na mě v tom letním večeru, a bylo to buď film, nebo nic. Dala jsem mu šanci, filmu o tom, kolik životů se rodí osudovost, a jak nenaplňující může být její naplnění, a jak naplňující může být učit se to nenaplnění unést. *** Film o zkušenosti lásky, která má tisíce a miliony podob, a my musíme spolu projít všemi, abychom rozuměli, abychom byli opravdu propojení hlubokým "injonem". Láskou prožitou v odevzdání i láskou prožitou v odloučení, láskou prožitou v setkání mezi větví a ptákem, na kterou jedinkrát v životě kratičce usedl, mezi dvěma cestujícími ve stejném vagónu, kteří se ani neseznámí, mezi dvěma silně si nakloněnými, jejichž životy k sobě nepasují tak, jak možná čekali - a i k takové osudovosti, vzniká-li právě mezi určitými dvěma, směřujeme osm tisíc různě prožitých životů a nezbývá, ač se nenaplní naše představy o blízkosti, než se stejnou pokorou, pevností, silou a důvěrou, s vnitřním klidem a v posledku i hlubokou radostí přijmout  a milovat ne tu podobu, jakou jsme si vysnili, ale jaká se nám nabízí. *** Tenhle vnitřně pevný, silný a klidný film, v němž smutek a bolest jsou jen jiné cesty k porozumění, lásce a přijetí, a tedy i životnímu humoru a laskavosti, mi byl ve skutečnosti souzený :) A budu ho chtít znovu vidět a sdílet i s O. a R. a taky J. a Lí.*~ (14.07.2023)