Paterson

Nemam slov. Naozaj. Ten film zomna vysal doslova vsetko. Chut zit, premyslat, existovat, este aj snahu napisat tieto riadky. Film bol dokonalym stvarnenim nudy, nicoty, absolutneho nihilizmu. Zapletka neexistovala, hlavna postava bol nesympaticky, nudny flegmatik s este nudnejsim zivotom. Jeho priatelka - nestabilna, emocionalna, naivna a mierne manipulativna latina s obsesiou s "istymi" farbami. Stereotypny stary cierny barman, vedlajsie postavy a ich dialogy boli horsie jak NPC z GTA. Este aj ten chrciaci maly sprosty pes ma natom celom iritoval - aspon nakonci tu totalnu prazdnotu mierne naplnil. Naozaj som dufal, ze na konci filmu vsetci zahadne zomru a dom bude zvonka natrety na ciernobielo. Nadhernym paradoxom na tom vsetkom je, ze tento film som si pozrel na zaklade nepriameho odporucenia od spoluziaka zo strednej, ktory ho oznacil za svoj oblubeny. Uz mi je jasne, preco som si s nim nikdy nerozumel... (05.09.2022)

Pravdou je, že o Patersonovi by sa dalo napísať veľa vecí. Jednak je to film snažiaci sa o poetickú nôtu a darí sa mu to nad rámec dobre. Príbeh rutinného života obohateného o básne tvorené ako niečo všedné, v sebe nesie drobné prepojenia každodenných situácií a vytvára komplexnú mozaiku vzťahov, barov a básní. Driver vo svojej úlohe presvedčivý a sympatický - Farahani je to povestné dokonalé dievča, ktoré si vysnívate a máte ho v mysli vždy, keď zaznie slovo láska no a pes je len takým doslovným prepisom vzťahov medzi mužmi a ženami. Ide kam chce a pán ho musí následovať. Ničí systematicky záľuby svojho majiteľa ( zošiť s básňami), napráva niečo k obrazu svojmu( poštová schránka). Pritom je to celé tak krásne, uvoľnené a úsmevné, že som sa musel celý film usmievať od dobrej nálady. Spojenie dvoch rebelov( z Moonrise Kingdom od Wesa Andersona) do tohto filmu pridáva novú interpretačnú líniu medzi tvorcami nezávislákov. V zásade nemám výhrady. Pre mňa skvelý film a jeden z Jarmuschových Topov. A to že je tam japonec, ktorý tomu celému dá nejaký zmysel, je len čerešnička na torte. (27.01.2017)

O tom, jak je ten každodenní, trochu stereotypní život krásný, když se na něj díváme správnými brýlemi. Skrze poezii, kreativní neustále se měnící nápady nebo sledování střípků příběhů zpoza baru... O tom, že většina životních situací se děje často jen pro pobavení nás a světa a je to tak fajn. A že žárliví psi jsou peklo. (30.01.2017)

Každodenní život člověka, který má zalíbení v poezii a prožívá pravidelný rutinní den co den. Vstane, jde do práce, naslouchá lidem kolem sebe, večerní venčení končící mezi štamgasty. Paterson je vlastně obyčejný autobusák, o kterém se během filmu nic nedozvíme krom toho, že je neskutečný pod pantoflák s velkou trpělivostí. Během filmu jsem si říkal, že jde o nejméně zajímavou postavu, která postupně začne nudit a mnohem více mě bavili lidé, které potkával během týdne, včetně naprosto dokonalého psa. Postavy během filmu neprojevují moc emocí a zda samotný Paterson ty své vkládal do veršů, toď otázka.Film není nudný, ale děj je prakticky od začátku do konce stejný, bez jakéhokoli zvratu a závěrečná pointa mi byla buď skryta a nebo žádná není......6/10 (17.01.2017)

Je fascinující, jak poutavě a zároveň minimalisticky je možné vyprávět tak prostý, i když ne zcela obyčejný, příběh. Loudavý rytmus vytváří, za výrazného přispění hudebního podkresu, takřka dokonale meditativní atmosféru, "narušovanou" jen svěžími závany humoru doplňujícího děj, v němž je především spousta vnitřních rýmů. Mělo by vznikat mnohem více takových uklidňujících a citlivých filmů o zdánlivě malých věcech. A ještě něco. Áha! 95 % (17.01.2017)