Rivalové
Challengers
Challengers
Challengers
Challengers
Challengers
Réžia:
Luca GuadagninoScenár:
Justin KuritzkesKamera:
Sayombhu MukdeepromHrajú:
Zendaya, Josh O'Connor, Mike Faist, A.J. Lister, Naheem Garcia, Hailey Gates, Nada Despotovich, Bryan Doo, Mary Joe FernandezObsahy(2)
Patrick (Josh O´Connor) a Art (Mike Faist) sa spriatelili vďaka spoločnej vášni k tenisu a počas dospievania sa stali nerozlučnými priateľmi. Keď však do ich životov vstúpi nadaná tenistka Tashi (Zendaya), ich vzťah sa zmení. Z kamarátov sa stanú súperi v láske, ale aj na tenisovom kurte. Jednému sa darí viac, druhému menej – v športe aj v láske to tak niekedy chodí... Keď sa však majú po rokoch stretnúť v zápase na známom turnaji Challenger, všetko sa môže zmeniť. Ktorý zo súperov sa stane víťazom? (Continental film)
(viac)Recenzie (178)
Zendaya femme fatale tenisu. Od prvních momentů The Social Network vibe (Reznor, dynamika, zpomalovačky). Film o malých, ale velkých gestech. ()
Mistrovské post-moderní melodrama, které tady nebylo snad od dob vrcholných kousků Xaviera Dolana (Imaginární lásky, Je to jen konec světa, Mami!). Absolutní syntéza kamery a hudby, kde nejde s jistotou určit, co je dominantnější a co ve vrchovaté míře dělá ze sebebanálnějších scén nervydrásající thrillerový zážitek. Luca Guadagnino je skutečným režijním auterem, ve své filmografii střídající neslučitelné žánry, pokaždé však s jiným kreativních uchopením. Challengers na papíře mohou vyznívat jako konvenční snímek o romantickém trojúhelníku, díky nelineárnímu vedení příběhu skrze pohyby a úhly kamery, významotvorný elektronický soundtrack a minimalistické herecké výkony ústředního tria však působí jako nevšední a progresivní dílo, které rozvibruje diváka ještě hodiny po zhlédnutí. Náběh na 10. P.S. Trent Reznor a Atticus Ross povyšují hudební zážitek z The Social Network na zcela novou úroveň. ()
Nejsem vyloženě fanoušek filmů se sportovní tematikou, Rivalové si mě ale dokázali získat díky svému příběhu, v jehož střebodu se nacházel dynamicky a plasticky ztvárněný milostný trojúhelník, jehož jednotlivé vrcholy mezi sebou živelně interagovaly rychlostí tenisového míčku. Chválím strukturu děje, kde byl rámec tvořen rozhodujícím zápasem, zatímco výplní bylo to, co k tomuto lítému mači vedlo. Vlastně se mi nakonec líbila i ona sportovní rovina filmu - rychlé záběry mezi tvářemi, odpaly míčku a raketami mě opravdu vtáhly do děje, dalo by se říct takřka na tenisový kurt. V neposlední řadě musím vyzdvihnout nepřeslechnutelný hudební doprovod, jehož elektronické tóny skvěle pasovaly do příběhu. ()
Pohádka či banální romance povýšená především Lucou a jeho týmem na renesanční sochu, na níž člověk zírá, jak na zjevení, i když je to "jen nahatej chlap z mramoru". Reznor s Rossem svým nervózním technem gradují sebebanálnější scénu na thriller, u nějž se člověku potí dlaně. Hudba je tak dominantní, že chvílemi se střídá nastavení, zda je ona doprovodem filmu či film doprovodem jejím. Nakonec ještě hiťák k titulkům, kde jsem už jen vydejchával s papulou dokořán, hučí mi z toho v hlavě ještě druhý den... Challengers samozřejmě nedosahují božského a magického Call me by your name, spíše tu cítím tendenci si udělat film pro radost, až si i při nadměrné divácké spokojenosti říkám, jestli to není minimálně od Lucy a Trenta trochu plýtvání materiálem. Zrovna tihle dva ale asi mají munice ještě dost. ()
Na tenhle film jsem se těšil hodně dlouho a jsem nadšený, žádné zklamání se naštěstí nedostavilo. Jako příznivce krátkých stopáží jsem se přitom ani chvíli nenudil, snímek je úderný, správně udává tempo stejně jako vynikající povětšinou pulsující doprovodná hudba. Zendaya podává vedle Euforie dle mého mínění svůj nejlepší herecký výkon. Tasha v jejím podání je ostrá, ledová, dominantní a zatraceně sexy. Dominuje svým výkonem celému filmu, avšak ani pánové se nenechají zahanbit. Zvláště stejně dominantní Josh O´Connor si získal mé sympatie. Konec korunuje celé dílo, už díky Dej mi své jméno víme, že pan režisér závěry fakt umí. V tomto případě to byla nádherná umělecká tečka za zatím nejzajímavějším snímkem tohoto roku. ()
Nová kapitola transgresívneho kina. ()
Tenisová milostná hříčka Challengers (u nás Rivalové, tentokrát bez Nikiho Laudy) jsou velká lahůdka – zábavná, dynamická, upocená, sexy. Půlku filmu jsem se prohihňala, druhou si do stehna vybubnovávala soundtrack. Luca Guadagnino se zpřístupnil mainstreamu, ale sobě nevzdálil. ()
Nic významného nebo revolučního vám to neřekne, scénář není dokonalej a zasloužilo by si to zkrátit, Guadagnino to ale ukočíroval a na konci dovedl to absurdních rozměrů. Tam se s trochou štěstí napojíte a užijete si to, ale možná vás to taky jenom nasere. Reznor a Atticus jedou naboostovaný retro, který ke konceptu toho filmu sedí byť do některých scén je to hodně na sílu, v rámci toho kam celá ta hříčka směřuje to však nakonec prazvláštně zapadne. Mám k tomu výhrady, ale musím uznat, že jsem si to prachsprostě užil. 75% ()
Luca Guadagnino natočil jedno z absolutně nejlepších vztahových sportovních dramat v historii kinematografie, které je velmi osobité, ukrutně zábavné a propracované do těch nejmenších detailů, které se krásně propojí se závěrečnou scénou snímku. Rivalové jsou nevídaně hravým sexy filmem o ztracené a opětovně nalezené lásce k bezelstnému životu, milování, přátelství a seberealizaci. Jeho výjimečné kvality jsou podpořeny skvělým castingem Francine Maisler, hereckými výkony tria Zendaya - Mike Faist - Josh O'Connor, prvotřídním debutujícím scénářem Justina Kuritzkese a úchvatnou kamerou Sayombhua Mukdeeproma. Rivalové jsou jednoduše strhující filmový klenot, jenž podle mého již v roce 2024 žádné jiné dílo nepřekoná. Totální masterpiece, který si velmi brzy získá kultovní status. Jedna velká filmová genialita a maximální bodové hodnocení. 💯 (28.04.2024) ()
The Social Network tenisu, u kterého dává mečbol Trent Reznor s Atticusem Rossem! ()
Najsexi film roka. Luca Guadagnino si berie to najrajcovnejšie z Call Me by Your Name, to najlepšie zo športových filmov a ešte to zaobaluje do neskutočne originálneho a sakra štýlového vizuálu plného nápaditej kamery, parádnej hudby a dravého strihu. Nejednoznačný, iba v náznakoch naznačovaný bisexuálny trojuholník zaobalený do tenisového filmu, kde tie, parádne natočené tenisové zápasy hrajú až druhý prím. Ten prvý hrá zbesilá vyprávěcí štruktúra, ktorá skáče v časových obdobiach v každom druhom strihu, ale divák sa ani raz nestratí v postavách a udalostiach, ktoré sa práve dejú. Nie je to síce úplne bez chýb (napr. trochu zbrklý samotný záver a posledný záber filmu bez dostatočného climaxu), ale faktom je, že Luca Guadagnino natočil zatraceně hot and cool movie! CELKOVO: 8/10 ()
Rivalové ve sportu, rivalové ve vztazích. I když o ten tenis tady jde až v druhém, a možná až ve třetím plánu. Tohle je o přátelství, zradě, ztracených ambicích a touze vyhrávat. Od Luca Guadagnina jsem před tím viděla jen “Dej mi své jméno“ a kdybych předem nevěděla, že se jedná o stejného režiséra, vůbec by mě to ani nenapadlo. Tam, kde v DMSJ převládá idylické prostředí prázdninové Itálie, v Rivalech se každou chvíli pohybujeme v hektickém koloběhu tenisových turnajů a nervní atmosféru ještě umocňuje dunivá elektronická muzika (ze začátku to působilo divně, ale fungovalo to), která se ovšem občas střídá s klasikou. Nevinnou a čistou první lásku z prvně jmenovaného snímku, tu střídá komplikovaný vztah tří vyhraněných osobností, kteří jsou ochotni hrát tvrdě, nejen na kurtu. Celým filmem se prolíná přítomnost, spolu z flashbacky z různého časového období, které postupně utvářejí obraz celého příběhu a motivace všech tří propagonistů. A tří herců myslím doslova, protože toto je komorní show, kde všichni ostatní slouží jen jako bezvýznamní statisté. To ovšem vůbec nevadí, protože celá trojka hraje suprově a Zendaya si tu „mrchu“ očividně užívá. Jen ke konci mi přišlo, že se tam některé ty tenisové nadhozy trochu protahovaly, ale jinak v celku nemám připomínky. Netvrdím, že jsou Rivalové pro každého, ale rozhodně se Luca Guadagnino profiluje jako zajímavý režisér. ()
Pred filmem jsem si říkala, co na tom filmu můžeme být tak extra...Je to něco extra, i když asi ne každého ten jeho šálek čaje. Skvělý sestřihy, skvělý časový, lehounce predvidatelny, ale chladný Vás to nenechá ()
Luca Guadagnino ve svém nejnovějším filmu přirozeně kombinuje sportovní drama s romantikou, přičemž jednotlivé aspekty obou žánrů do sebe postupně zapadají s až neuvěřitelnou precizností a nabízí nečernobilý náhled na přátelství, vztahy či ztracenou motivaci. Celou stopáž rámuje finálový zápas, do kterého režisér vkládá různé útržky z minulosti, čímž elegantně utváří v podstatě příběhovou mozaiku. Pro ještě větší dynamičnost by se zejména ve druhé polovině nejspíš dalo krátit, ale každá scéna má pro danou postavu svůj význam. Tři hlavní herci předvádí fenomenální výkony, zvládají intimní i několik překvapivě odlehčených scén, a naplno prodávají emoce ústředních aktérů. Jednotlivé zápasy jsou díky tomu neskutečně živelné, čemuž pomáhá i hudba s kamerou, jež tu snímá detail, tu celek a někdy učaruje záběry „z pohledu míčku“. Vyvrcholením všeho je pak dechberoucí finále, které má jednak až strhující tempo, ale zároveň vše skvěle uzavře a současně ponechá prostor pro vlastní úvahy. 9/10 ()
3,5*. Vo viacerých ohľadoch to nefunguje. Nadmerne zmätočná štruktúra rozprávania, či nedôveryhodne starnúce postavy (13 rokov sa odohrávajúci dej možno fungoval v scenári, ale v praxi je to príliš dlhý časový úsek). Má to však našlapaný scenár, odvážne audiovizuálne poňatie, ide to pod kožu a Reznor? Ten by urobil napínavý a na výkon zameraný šport aj z piškvoriek. Možno ešte prehodnotím ale zatiaľ opatrne zaokrúhľujem hore. ()
Vyhrocené tenisové melodrama plné ega, neopětované lásky a touze po vítězství / Zendaye. Jako tenisová bohyně, jíž princ Charles pokleslých mravů a jeho hodný sekundant zobou z ruky, nemá chybu. To samé platí pro zápletku, kdy do poslední chvíle nevíte, jak to celé dopadne. Čeho ubrat jsou zpomalovačky. K natáčení rychlého sportu typu tenis dávají pro zdramatizování úderů smysl, ale v závěru se s nimi Guadagnino utrhává ze řetězu natolik, že tím vyvrcholení příběhu paradoxně trochu otupuje. Údernost přitom zápasům jinak vůbec nechybí, protože jak nazvučení, tak i soundtrack a hrátky s kamerou při každé výměně dodávají filmu živelnost, která mi u tenisových snímků dlouhá léta chyběla. ()
Škoda určitého možná až příliš artového zpomalení v závěru, ale to nic nemění na celkovém dojmu z vybroušené, pečlivě poskládané studie nenaplněných ambicí, která se jen naooko halí do kabátu milostného trojúhelníku. Neotřele a stylově, s perfektní ústřední trojicí. ()
Tohle byla jízda. Jak udělat tenis sexy. Jestli jsem si předtím kladla otázku, jestli Zendaya umí vůbec hrát někoho jiného než jen určitý druh role, tak tady jsem dostala odpověď. Umí. A mimo ní se mi bude zdát i o té kameře, to bylo porno. ()
Nechápu místní pozitivní hodnocení - sentimentální konina s absolutně nezvládnutým střihem a kamerou, do děje nevtáhne ani sport, ani těžko uvěřitelná milostná linka. Výborná hudba to celé trochu zvedá... Pocitově 240 nekonečných minut banality. ()
Filmu dominuje opravdu překrásná Zendaya, ale právě proto zamrzí, že tvůrci nemají odvahu jít víc na dřeň. Film tak působí až příliš sterilně. Milostné scény by při větší odvaze (absence nahoty je zde doslova nepochopitelná) mohly mít daleko větší emoční dopad. A následné konflikty mezi postavami by také fungovali lépe. Pokud by film byl syrovější a možná o něco údernější měl by na mě jako na diváka o dost větší dopad. Takto se jedná jen o solidně natočené drama, které mě ovšem nechalo ve finále v podstatě chladným. ()
Súvisiace novinky
Třetí Na nože dostalo název a nabírá obsazení
Detektiv s výrazným jižanským přízvukem, Benoit Blanc, se vrací řešit nový podivuhodný případ... svůj zatím nejnebezpečnější. Jak už bylo dříve avizováno, z chválené detektivky Na nože režiséra Riana… (viac)
Luca Guadagnino chystá další hvězdně obsazené filmy
Italský režisér Luca Guadagnino (Dej mi své jméno) je tvůrce, který umí rozvířit mnohdy příliš stojaté vody současné kinematografie. V posledních týdnech brázdí kina jeho tenisový snímek Rivalové,… (viac)