Reesam

Můj nejoblibenější film natáhnutý do 14 sérií = 6 hodin emocionalni bouře. Chci si to způsobit? Nikoli. Udělám to? Sampzřejmě. Natočené s citem, Ambika i Leo jsou skvělí, drželo se to knihy i už tak skvělého filmu, takže se vlastně nemám na co stěžovat. A stejně mi původní adaptace přijde lepší. Možná že mi chemie mezi Ambikou a Leem nepřišla taková jako u Anne a Jima. Možná to bylo tím, že ačkoliv byla slvělá, tak mi možná Ambika vadila svým jednim pohledem, který neměnila. Ale nemění to nic na tom, že se to povedlo. A brečela jsem. Sice ne tak hystericky jako u filmu, ale pár potůčků slz brázdilo po tváři.

No ja nevim, co si o tom myslet :D. Snad jen diky bohu, že jsem se nedostala pres domaci prace. Protože timhle bych se rozhodně chlubit nechtěla. To je tak šílený a bizarní zároveň. Wau.

Za mě strop celého festivalu. A troufám si to říct i s vědomim, že mi zbývaji ještě 3 dny. Vizual, hudba, herci, střih, gradace v určitých scénách, humor na správném místě, kontrast mezi soudem a 10 minutovým monologem obhájkyně se svižnými scénami mimo mistnost. První film u ktereho jsem si kontrolovala hodinky ne s tím, kdy už to skončí, ale s tím, kolik ještě zbývá a že nechci, aby to skončilo. Oceňuju vynechání záběrů z Red rooms, zvuk bohatě stačil. Jediné co, a to se ve mně třískají dva protipoly.. chtěla jsem znát, jak to dopadne. Zároveň si troufam říct, že kdyby to tam nedali a skončilo to jejím odchodem z domu oběti, bylo by to lepší.

Celkem prdel. Místy absurdní, někdy na sílu, ale pobavíte se. Neuvěřitelný, jak nejdřív sympatizujete s jednou postavou a druhou nenávidíte pro to, jaký to je bezohledný nudný pičus, ale pak se to otočí a nedokážete pochopit, jak někdo může být taková nesnesitelná kráva. Bavilo mě to moc! Ale do hypnoterapie rozhodně nejdu, nah.

Asi jsem ten film nepochopila jak bych měla, nebo prostě možná jen nechapu artové filmy, ale tohle byla nuda. Sorry not sorry. Nevíte kdo je její otec, kdo je ona, kdo jsem já. Marně se snažíte chytit něčeho, co by vám prvni polovinu filmu pomohlo se orientovat v ději. No, a když už se to začne rýsovat a konečně to ma minimalně aspoň tu hlavu, když ne i patu, tak to skončí. Znovu to vidět teda nemusím, a kdybych o to promítání včera přišla, tak se vlastně taky nezlobím..

Vizualně krasný počin s krásnou herečkou v hlavni roli. A kdyby nebylo zvláštního konce, který jako kdyby plivnul předešlým 90 minutam do tváře, mohlo by to být trochu jinde. Nemění to ale nic na tom, že jako celek to fungovalo dobře a po vizualni a hudební stránce to byla slast.

Nikdo tomu nemůže upřít to, že je to fakt skvěle natočený, že to má skvělou hudbu a skvělou hlavní hvězdu Florence. A podle mě, kdyby kolem toho nebyl takový medialni humbuk a nespojovalo se s tím tolik negace, tak by na to nebylo pohlíženo jako na jeden z těch průměrných filmů. Čekala jsem od toho skvělý psycho a dostala jsem od toho ještě lepší téměř 2 hodinový díl Black mirror.

Emotional damage.

A ja se ptám proč? Proč to bylo tak špatný. Laciná parodie na Drákulu a snad nejslabší film z produkce Sony, který jsem měla tu čest vidět. Zlatý Venom. Jedna hvězdička za tu minutu Jaredova pekáče.

A jéje. Takový to, když si američani řeknou, že zase zachrání svět. Všichni to známe, všichni víme, jak to dopadne, i když doufáme, že projednou to něčím třeba překvapí. Spoiler: nepřekvapí. A ani slušné obsazení není zárukou dobrého filmu. No nic. Děkuju Americe, že tu můžu být další 2 roky než zas přijdou s jinou hrozbou.