Rivalové
Challengers
Challengers
Challengers
Challengers
Challengers
Réžia:
Luca GuadagninoScenár:
Justin KuritzkesKamera:
Sayombhu MukdeepromHrajú:
Zendaya, Josh O'Connor, Mike Faist, A.J. Lister, Naheem Garcia, Hailey Gates, Nada Despotovich, Bryan DooObsahy(2)
Patrick (Josh O´Connor) a Art (Mike Faist) sa spriatelili vďaka spoločnej vášni k tenisu a počas dospievania sa stali nerozlučnými priateľmi. Keď však do ich životov vstúpi nadaná tenistka Tashi (Zendaya), ich vzťah sa zmení. Z kamarátov sa stanú súperi v láske, ale aj na tenisovom kurte. Jednému sa darí viac, druhému menej – v športe aj v láske to tak niekedy chodí... Keď sa však majú po rokoch stretnúť v zápase na známom turnaji Challenger, všetko sa môže zmeniť. Ktorý zo súperov sa stane víťazom? (Continental film)
(viac)Recenzie (77)
Vypravěčskými a stylistickými nápady novinka dalece přesahuje standard sportovních dramat a tradičně vykreslených milostných trojúhelníků. Na Rivaly se krásně dívá a u toho můžete také skončit – chytře seskládaný snímek plný výpustek a dvojznačností však nabízí i velmi poutavou výpověď o problémových rovinách vrcholového sportu a výkonového přístupu ke vztahům. Více zde. ()
// Nejednoznačné poselství, fakt, že se prakticky vůbec o nic nehraje, nefunkční vyprávěcí struktura, impotentní postavy a nakonec ještě frustrace, když ve finále Guadagnino servíruje nejlepší tenisový match, co byl kdy natočen, jenom aby podtrhnul, že kdyby takhle dravý byl celý jeho film, bavíme se tu teď úplně jinak. Stylové cvičení v ničem, ne dík, radši si dám posté Wimledon. ()
Film plný energie, kde jsem se nonstop smál tomu bezostyšnému sportovnímu melodramatu + to bral 100% vážně. Naposledy se mi stalo u Parazita, že pro mě filmař, kterého jsem zatím jen respektoval, tak moc zapadl do sebe. ()
Tenis je utrpení a Challengers jsou vším, jenom ne romantickým filmem. Spíš, než o romanci jde o lásku k výkonu a o potřebu vyhrávat. Má to svoje neduhy, ale je to zábava sledovat i poslouchat. ()
Že byli tihle dva v dobách dospívání nejlepší kamarádi, se při startu finále challengeru (okruh nižší kategorie turnajů) hned nedozvíme. Že oba zatraceně zajímá elektrizující divačka na tribuně, pochopíme hned. Čeká nás časový skok (a rozhodně nebude jediný), abychom si potvrdili, že se oba do někdejšího tenisového zázraku dokonale zabouchli. A zase po chvíli se utvrdíme, že blonďáček Art si šel díky svému zápalu a profesionálnímu přístupu krůček po krůčku za svým, zatímco živočišný Patrick měl hlavně velký talent, ale s pílí a disciplínou si nikdy moc nerozuměl. Zatímco první se druhořadým turnajem hodlá po několika špatných výsledcích nakopnout, druhý je bez peněz, zázemí a v posledních letech zřejmě bere cokoliv. Rivalita na kurtu a hlavně o náklonnost oné ženy v publiku. Tou je pochopitelně Zendaya a nutno zdůraznit, že je totálním magnetem nejen pro miliony sledujících duší na sociálních sítích. Ona a kamera, to je absolutní symbióza. Zejména díky ní na kurtu i mimo něj panuje neustálé napětí, celé je to dynamické, nápadité, osvěžující… výkladů může být nakonec víc, protože její motivy zůstávají krapet otevřené, kroky nejednoznačné (holt holky vždycky přitahovali hajzlíci). Luca Guadagnino je pak za kamerou suverénní, moc dobře věděl, kam umístit kameru, jak naložit s tou či onou scénou. Líbilo se mi, jak si pohrával s křehkým sebevědomím obou pánů. Každopádně každému z ústřední trojice se mohl (respektive měl) dostat hlouběji pod kůži, ostré koučce/manželce/milence nejvíc. Nicméně oceňuju divácky přívětivou (přehlednou) podobu, nápaditou kameru a tepavý elektronický soundtrack. A pochopitelně herce. ()
Zatím patrně nejstylovější film letošního roku. Luca Guadagnino povýšil melodrama s milostným trojúhelníkem na něco většího - mám ještě teď pusu dokořán, protože jsem něco tak geniálního nečekal. Samozřejmě je to herecký koncert všech tří zúčastněných, ale kdyby jenom to - je to nádherně sestříháno, skoro celou dobu do publika práší Reznorův a Rossův božský soundtrack a hlavně - já se po celou dobu nemohl nabažit těch esteticky nádherných záběrů na oba challengery. Mike Faist a Josh O'Connor jsou tu tak moc sexy, že už ani víc sexy být nemůžou. Ty jednotlivé scény s nimi... Úplně jsem z toho odvařený a fakt nemám slov. Je to zkrátka film přesně pro mě. ()
Keby to natočil niekto iný, jednalo by sa o priemernú melodrámu s klasicky výbornou Zendayou, kde šport je neviem-koľkatá koľaj. Luca Guadagnino však dokázal dostáť réžijnej úrovne Social Network. Je to dusné, je to sexi, napätie z toho srší každým okamžikom, prestupuje všetkými scénami ako osudový zápas a divák naozaj verí, že ide o všetko. Chcem z toho bluray, chcem z toho soundtrack, plagát tiež. 85% ()
U tohoto filmu jsem konečně pochopil, proč si spousta mužů stříká ze Zendaye do trenek. Ona skutečně umí být kost. Jediné, co bych jejímu tělu vytkl byly černé bradavky, které mívají negryně. V roli zdejší potvůrky mě malinko srala, ale nemohu ani trošku zpochybnit její herecký supertalent. Další z mnoha rolí, kdy ji věříte každou grimasu tváře. Bohužel svým extrémním charismatem totálně zastínila 2 zoufalé pány. Bylo to doslova jako sledovat maraton, kde je na čele osamocený černoušek a daleko za ním dobíhají 2 polomrtví bělásci. Trošku mi vadilo, že byl film příliš romantický, podstatně méně dramatický a ještě méně sportovní. Romantiky mám dost v životě a nepotřebuji si přidávat další porce ještě prostřednictvím filmu. Film byl možná až zbytečně dlouhý a bohužel v určitý moment sklouzl do stereotypu milostného trojúhelníku a ztratil své grády. Extrémně se mi líbila kamera, jakéhosi rákosníka, jehož jméno si netroufám napsat, a tak jej pouze zkopíruji - Sayombhu Mukdeeprom. Naopak hudba byla hodně zvláštní a spíše bych řekl, že se mi nelíbila. [75 %] ()
Celé je to sestříháno dost napínavě a líbilo se mi, jak se to prolíná s minulostí. Zendaya byla naprosto skvělá. Nicméně ani jeden z chlapců tenistů mě neuchvátil, každopádně nějaké to charisma se v nich našlo, takže všechno v pořádku. ()
Tenis je koneckonců hra. Takže se těžko divit, že si tenhle film celou dobu hraje nejen s očekáváním publika. Zpočátku trochu nepřehledná časová struktura odhaluje informace, jak se to autorům hodí. Tenisové záběry postupně gradují až po naprosto nereálnou finální výměnu, protože důležitější jsou emoce než realita. Pod tím celou dobu tepe nervní elektronický soundtrack. Výborné bylo i herecké obsazení, jakkoli to byli kromě krásné Zendayi naprosto neznámé tváře. Na první pohled jednoduchý film o milostném trojúhelníku tří tenistů ovšem nabízí množství výkladů, pokud je v něm chcete hledat. ()
Mistrovské post-moderní melodrama, které tady nebylo snad od dob vrcholných kousků Xaviera Dolana (Imaginární lásky, Je to jen konec světa, Mami!). Absolutní syntéza kamery a hudby, kde nejde s jistotou určit, co je dominantnější a co ve vrchovaté míře dělá ze sebebanálnějších scén nervydrásající thrillerový zážitek. Luca Guadagnino je skutečným režijním auterem, ve své filmografii střídající neslučitelné žánry, pokaždé však s jiným kreativních uchopením. Challengers na papíře mohou vyznívat jako konvenční snímek o romantickém trojúhelníku, díky nelineárnímu vedení příběhu skrze pohyby a úhly kamery, významotvorný elektronický soundtrack a minimalistické herecké výkony ústředního tria však působí jako nevšední a progresivní dílo, které rozvibruje diváka ještě hodiny po zhlédnutí. Náběh na 10. P.S. Trent Reznor a Atticus Ross povyšují hudební zážitek z The Social Network na zcela novou úroveň. ()
Pohádka či banální romance povýšená především Lucou a jeho týmem na renesanční sochu, na níž člověk zírá, jak na zjevení, i když je to "jen nahatej chlap z mramoru". Reznor s Rossem svým nervózním technem gradují sebebanálnější scénu na thriller, u nějž se člověku potí dlaně. Hudba je tak dominantní, že chvílemi se střídá nastavení, zda je ona doprovodem filmu či film doprovodem jejím. Nakonec ještě hiťák k titulkům, kde jsem už jen vydejchával s papulou dokořán, hučí mi z toho v hlavě ještě druhý den... Challengers samozřejmě nedosahují božského a magického Call me by your name, spíše tu cítím tendenci si udělat film pro radost, až si i při nadměrné divácké spokojenosti říkám, jestli to není minimálně od Lucy a Trenta trochu plýtvání materiálem. Zrovna tihle dva ale asi mají munice ještě dost. ()
Na tenhle film jsem se těšil hodně dlouho a jsem nadšený, žádné zklamání se naštěstí nedostavilo. Jako příznivce krátkých stopáží jsem se přitom ani chvíli nenudil, snímek je úderný, správně udává tempo stejně jako vynikající povětšinou pulsující doprovodná hudba. Zendaya podává vedle Euforie dle mého mínění svůj nejlepší herecký výkon. Tasha v jejím podání je ostrá, ledová, dominantní a zatraceně sexy. Dominuje svým výkonem celému filmu, avšak ani pánové se nenechají zahanbit. Zvláště stejně dominantní Josh O´Connor si získal mé sympatie. Konec korunuje celé dílo, už díky Dej mi své jméno víme, že pan režisér závěry fakt umí. V tomto případě to byla nádherná umělecká tečka za zatím nejzajímavějším snímkem tohoto roku. ()
Tenisová milostná hříčka Challengers (u nás Rivalové, tentokrát bez Nikiho Laudy) jsou velká lahůdka – zábavná, dynamická, upocená, sexy. Půlku filmu jsem se prohihňala, druhou si do stehna vybubnovávala soundtrack. Luca Guadagnino se zpřístupnil mainstreamu, ale sobě nevzdálil. ()
Luca Guadagnino natočil jedno z absolutně nejlepších vztahových sportovních dramat v historii kinematografie, které je velmi osobité, ukrutně zábavné a propracované do těch nejmenších detailů, které se krásně propojí se závěrečnou scénou snímku. Rivalové jsou nevídaně hravým sexy filmem o ztracené a opětovně nalezené lásce k bezelstnému životu, milování, přátelství a seberealizaci. Jeho výjimečné kvality jsou podpořeny skvělým castingem Francine Maisler, hereckými výkony tria Zendaya - Mike Faist - Josh O'Connor, prvotřídním debutujícím scénářem Justina Kuritzkese a úchvatnou kamerou Sayombhua Mukdeeproma. Rivalové jsou jednoduše strhující filmový klenot, jenž podle mého již v roce 2024 žádné jiné dílo nepřekoná. Totální masterpiece, který si velmi brzy získá kultovní status. Jedna velká filmová genialita a maximální bodové hodnocení. 💯 (28.04.2024) ()
Vyhrocené tenisové melodrama plné ega, neopětované lásky a touze po vítězství / Zendaye. Jako tenisová bohyně, jíž princ Charles pokleslých mravů a jeho hodný sekundant zobou z ruky, nemá chybu. To samé platí pro zápletku, kdy do poslední chvíle nevíte, jak to celé dopadne. Čeho ubrat jsou zpomalovačky. K natáčení rychlého sportu typu tenis dávají pro zdramatizování úderů smysl, ale v závěru se s nimi Guadagnino utrhává ze řetězu natolik, že tím vyvrcholení příběhu paradoxně trochu otupuje. Údernost přitom zápasům jinak vůbec nechybí, protože jak nazvučení, tak i soundtrack a hrátky s kamerou při každé výměně dodávají filmu živelnost, která mi u tenisových snímků dlouhá léta chyběla. ()
Tohle byla jízda. Jak udělat tenis sexy. Jestli jsem si předtím kladla otázku, jestli Zendaya umí vůbec hrát někoho jiného než jen určitý druh role, tak tady jsem dostala odpověď. Umí. A mimo ní se mi bude zdát i o té kameře, to bylo porno. ()
Film nie je vôbec o tenise, ale o ženskej hypergamii a o tom, ako je každý muž blízko toho, aby ho žena opustila, keď k nemu stratí rešpekt. Je to vynikajúca sonda do ženskej duše a do toho ako ženy fungujú, nedostatok sily a rešpektu vyvoláva presne toto čo je v tomto filme. Ukazuje to jasný dôkaz toho, že viac lásky z mužskej strany k žene nerozhoduje to či s mužom žena rada je, ale práve naopak nedostatok lásky v seba samého. Žena nepotrebuje vôbec žiadnu lásku od muža, muž potrebuje všetku lásku, žena potrebuje muža rešpektovať a vidieť niečo v ňom čo nikto iný nevidí. Ďakujem za takúto sondu je to poučný film. ()
Challengers. Perfektný filmový plagát a vynikajúco zostrihaný trailer. Lákadlo zafungovalo a v kine som bola medzi prvými. Obsadenie a herecké výkony super, najviac by som pochválila Zendayu. Najprv pôsobia Challengers tak trošku odľahčene, je tam aj zopár vtipných momentov, hlavne v spojitosti s tým, ako boli vtedy ešte dvaja najlepší kamaráti úplne paf do našej hlavnej hrdinky. Neskôr to už prechádza do psychologickej drámy, ktorá v poslednej možno pol hodinke naberá až thrillerovú atmosféru. Kto čaká typický športový film o tenise, bude možno sklamaný. Tenis je tu povedala by som len vedľajší, to mi ale vyhovovalo. Tashi Duncan je rozmaznaná, ale ambiciózna žena, ktorá je ochotná urobiť čokoľvek, aby to bola JEJ hra. Už v popise filmu je "Her game. Her rules." A to sa nevzťahuje len na tenis. Tenis pre Tashi nie je len hra. Ona tú hru neprestáva hrať ani v živote. Tashi je niečo ako moderná Scarlett O'Hara, ale bez tej osudovej lásky Rhetta Butlera, pretože Tashi má v skutočnosti rada iba seba. Už vtedy v hotelovej izbe hrali podľa jej pravidiel, vždy dosiahla, čo chcela neberúc do úvahy city niekoho iného. Aj napriek tomu, že postavy sú vykreslené zaujímavo, mám pocit, že sme sa o nich nedozvedeli všetko, hlavne o Patrickovi. Skutočné pocity, city, zmýšľanie a zámery všetkých troch postáv sú schválne nie vždy jednoznačné, bola by som rada, keby sa išlo ešte viac do hĺbky. Skoky v čase boli až veľmi často, pôsobilo to niekedy až chaoticky. Za najväčší nedostatok filmu považujem hudbu. Nechápem to rozhodnutie vložiť hlasnú hudbu aj do dialógov! Okrem toho ma výber hudby dosť rušil. Hudba vo filme mi dokáže celkový filmový zážitok spríjemniť, v prípade Challengers to bol pravý opak. Presne takúto hudbu nemám rada, hneď keď prišli záverečné titulky, utekala som preč. Luca Guadagnino dokáže divákovi podať príbeh dostatočne pútavo a zaujímavo, film naozaj nemá žiadne hluché miesto a skutočne graduje, ale aj tak moje očakávania úplne nenaplnil, no musím povedať, že z jeho tvorby sa mi práve tento páčil najviac. Nebojím sa povedať, že o komerčný úspech filmu sa postarala hlavne Zendaya. [Cineplex Mannheim, 25.04.2024, OV, BonusTicket] 70% Edit: Keďže o filme stále premýšľam aj o niekoľko dní neskôr, zaokruhľujem teda vyššie na tie 4*!!! ()
9/10. Drama z tenisového prostředí jak má být. Pro mě osobně jeden z nejlepších filmů roku 2024. Ten způsob vyprávění mi neskutečně sedl a finální scénu si budu pamatovat ještě hodně dlouho. Celou dobu jsem seděl na zadku jak přibytej a čekal co bude dál (respektive co bylo). Zendaya je kost a paní herečka, a kdo se snaží říkat opak, lže si sám sobě. Ústřední trojice naprosto bravurní výkon. Soundtrack byl do scén skvěle zasazený a hned po projekci šel do mého playlistu. Pokud nad tímto filmem váháte, na nic nečekejte a dejte si ho. Minimálně mě velice mile překvapil. Kéž by takových originálních a působivých filmů bylo co nejvíce. ()