Dva muži ve městě
Deux hommes dans la ville
Due contro la città
Two Men in Town
Réžia:
José GiovanniScenár:
José GiovanniKamera:
Jean-Jacques TarbèsHudba:
Philippe SardeHrajú:
Jean Gabin, Alain Delon, Mimsy Farmer, Victor Lanoux, Cécile Vassort, Ilaria Occhini, Guido Alberti, Malka Ribowska, Christine Fabréga, Gérard Depardieu (viac)Obsahy(1)
Bankový lupič Gino Strabliggi strávil desať rokov vo väzení, mal teda dostatok času na rozmýšľanie. Rozhodol sa žiť čestne. Vychovávateľ Cazaneuve mu veril, prihovoril sa teda, aby Gina podmienečne prepustili. Na toho však vonku čaká nielen jeho manželka, ale aj bývalí kumpáni. Gino je však pevne rozhodnutý neskĺznuť do starých koľají a kontakt s podsvetím odmieta. Pracuje v tlačiarni a stále sa stretáva s múdrym Cazaneuvem. Jedného dňa však zasiahne krutý osud - Gino stráca milovanú ženu. Najviac sa o neho zaujíma policajný inšpektor, ktorý ho kedysi dostal za mreže - je totiž presvedčený, že ľudia sa nemôžu od základu zmeniť a preto špehuje Gina na každom kroku. (STV)
(viac)Recenzie (351)
Film, který patří k těm, jichž si vážím vůbec nejvíc. V mých očích nemá chybu a vypisovat klady, nemá rozumný smysl. ()
Celou dobu jsem byl díky do očí bijící účelovosti scénáře přesvědčen, že se budu podle zakončení rozhodovat mezi trojkou a čtyřkou, ale to, co se odehrálo, mi hodně znásobilo gravitační zrychlení na bradu. Nečekal jsem vůbec nic podobného, takže výsledek z filmu je pocitově dokonalý, prostě maže všechny předchozí pochyby. Michel Bouquet je ve své roli doslova exploitační. Velká spokojenost nad tímto kouskem. Doporučuju! ()
V sedmdesatych letech se tocili ve Francii a ve Statech ty nejlepsi kriminalky ! Skveli hreci ! ()
Vždycky, když tenhle film vidím, říkám si, že nebudu brečet. Marně... ()
Dostať sa duchom do tohto filmu nebolo zpočiatku jednoduché, bránili mi v tom niektoré dejové skratky a nedotiahnutosti. Napríklad som nechápal idylický návrat domov po dlhých rokoch vo väzení, kde hrdinu čaká krásna a trpezlivá milujúca manželka. Ale film sa našťastie dostal časom do úplne iných sfér a jeho prekvapivo obsiahle posolstvo jeho chyby ospravedlňuje, až zakrýva. Giovanni síce odcudzuje jednostranný pohľad na bývalých zločincov políciou, justíciou a celým štátnym aparátom, "ktorý zabíja", lenže on robí to isté pri jeho zobrazovaní. Komisár je bezdôvodne osobne zaujatý, aby hýbal dejom, prokurátor je zobrazený maximálne nesympaticky, porotca zaspáva, sudca si kreslí. Pôsobí to trochu naivne, ale akýkoľvek spôsob, akým dostať diváka tam, kam režisér chce, je správny, pokiaľ funguje. A nie je práve subjektivita to, čo robí filmy zaujímavými, kontroverznými a umeleckými? Posolstvo a emócie sú mi niekedy prednejšie, ako logika a objektívnosť. P.S.: Zhodou okolností je toto už tretí film, ktorý som videl, kde je Michel Bouguet v úlohe nesympatického vola. ()
Jean Gabin a Alain Delon jsou frajeři. O tom žádná. Ale tento film byla docela slušná nuda. Je to pořád dokola o tom stejném. Divácky je to docela neatraktivní podívaná. Takoví to byli fešáci ti ze Saint Tropez a tak zčurákovatěli. Mám na mysli samozřejmě četníky, protože uniformy zůstaly naprosto stejné. Tam kde však film postrádá atraktivitu je obrovské množství takové syrovosti a celé to působí vysoce uvěřitelně. Stejně jako konečné rozuzlení. Závěrečná dlouhotrvající tma podpořena pěknou hudbou byla asi nejhezčím momentem. Nevídím to na víc než na pěkné 2*. ()
Že byl ve finále Gino ke svému tragickému činu dohnán okolnostmi, tedy drahým podezřívavým panem inspektorem, je neoddiskutovatelné. Nemohl jsem se však ubránit pocitu, že kdyby Gino nebyl takovej bláznivej cholerik, mohlo to dopadnout úplně jinak. Jinak téma začleňování bývalých trestanců zpět do společnosti spolu s chápavým panem vychovatelem s tváří Jeana Gabina super... 70% ()
Hekticky (alespoň pro mě) rozehrané drama, které se však po necelé půlhodině zklidňuje, aby nám nabídlo nepříjemné sledování policejním inspektorem, který nezná hranice.. ()
Delon a Gabin v jednom filmě? Čekal jsem hodně a možná proto jsem trochu zklamaný. Film rozhodně nepostrádá napětí a skvělé momenty, ale celkem často jsem se nudil. Můj nejoblíbenější Delonův film je jednoznačně Borsalino a Spol. a je doteď nepřekonán. I když pravda zas tak moc jsem jich neviděl. Filmu rozhodně vévodí výborná hudba a režie, scény jsou natočené moc krásně a samotná vizualizace je nádherná, stejně tak jako dvě herecká esa, samozřejmě. Ale bohužel na mě to zas tak moc nepzapůsobilo. ()
Veľmi silný film, ktorý mi po prvom zhliadnutí dlho nešiel z hlavy. Otázky spravodlivosti, viny a trestu sú veľmi príťažlivé a v tomto filme sú rozohrané s akousi osudovou predurčenosťou. O výbere hercov pre dve hlavné úlohy niet pochybností a u Alaina Delona som ocenil jeho disciplinovaný prejav. Škodlivosť nadpráce u policajtov presvedčivo demonštroval Michel Bouquet, predobraz úloh hraných Tommy Lee Jonesom. Definitívny počet hviezdičiek vyjadruje najmä to, že popri všetkých a nemalých kladoch mi u tohto filmu trochu prekážala priamočiarosť a akési čierno-biele videnie. ()
Stačí jeden debil a celý váš život se může ocitnout v troskách..Smutný příběh muže předem odsouzeného k tragickému konci, v kterém excelují ( jak jinak) francouzská herecká esa Gabin a Delon. Zdatně jim sekunduje zejména Michel Bouquet jako slizký policejní inspektor Goitreau ( ten debil). Závěr filmu patří k těm emočně nejsilnějším filmovým tečkám, které jsem dosud viděl. ()
Načo slušnosť, načo snaha o nápravu a viera v spravodlivosť, jednoznačne platí staré známe - keď neo!ebeš, tak si proste o!ebaný. To je aj prípad Gina Strabliggiho. Inak Gabin vs. Delon na jednotku. 80% ()
Na takýto skutočne výnimočný film sa nedá len tak ľahko zabudnúť. Je to jeden z najlepších francúzskych kriminálnych filmov aj, keď už starší, ale perfektný. Úžasní herci v ňom a ich samotný skvelý výkon. ()
Film José Giovanniho může působit na první pohled trochu přímočáře a černobíle, nicméně stejně ve mne vyvolal vedle celé škály emocí i spoustu podnětů k zamyšlení. Gino Strabliggi se pro mne v průběhu filmu stal pozoruhudnou postavou... navrátilec z vězení přichází nešťastnou náhodou o svou milovanou ženu, ale také ho pronásleduje slizký komisař. Nicméně pro svou agresivní povahu (viz. scénu se sousedy a hluku v baráku) mi Gino zůstal i tak zčásti nesympatický a klíčový incident s komisařem v propuknutí afektu můj vztah jen prohloubil. Přesto jsem s ním v okamžiku odsouzení na nejvyšší trest začal plně soucitit. Tenhle film v sobě má totiž kromě silného námětu nesmírně působivé dramatické momenty, zejména s blížícím se závěrem, ztvárněné často beze slov... to dlouhé ticho a vzájemné pohledy očí Gabina a Delona to teprve umocňují. A také má skvěle napsané i zdánlivě vedlejší postavy, jakou je například obhájkyně, bojující za spravedlivost v soudním procesu, kde poukazuje na to, jakou skázu světu může přinášet existence trestu smrti. A ve kterém vztahu se pak ukrývají ti Dva muži ve městě? Jsou to Cazaneuve s Ginem, když kráčejí spolu městem a doufají v pěknou budoucnost? Nebo Gino doplácející na svou minulost a tvrdší povahu pod přítomností fanatického komisaře (o nichž nám moudrý Cazaneuve od počátku vypráví)? Nebo dvojici tvoří onen fanatický komisař v protikladu k vychovateli (který svým způsobem má na celém případu jistou vinu od momentu boje za Ginovo propuštění), přičemž oba tak zasahují do Ginova osudu zcela odlišným způsobem? Nejednoznačnost názvu i různé paradoxy v tomto případě ve mě jenom potvrzují kvalitu a myšlenkovou hloubku celého působivého filmu. ,,Už nikdy pro mne spravedlnost nebude jako dřív..." 95% ()
Na jednej strane človek, čo zabil človeka. Na strane druhej ... všetko má totiž vždy dve strany. Smutný príbeh. ()
Tak předně, vždycky jsem přejímal názor, že trest smrti do české justice patří. Ovšem po Mužích ve městě zůstanete i ve svých nejhlubších přesvědčeních otřeseni nadlouho. Nejhustší film, jaký jsem kdy viděl, jakkoliv tohle plevelné adjektivum české mládeže neberu, lepší slovo v tomto případě v češtině neexistuje. Na konci se přistihnete, že se vám špatně dýchá. A to i přesto, že Giovanniho snímek vám od začátku nedá možnost svobodného úsudku, zcela jasně definovaně kreslí, kdo je ten dobrý a kdo hajzl. Tahle subjektivita je ovšem ku prospěchu, je hlavním stavebním kamenem atmosféry. Delon by si za tu kratičkou část od okamžiku, kdy je ostrým světlem probuzen v cele, i kdyby nepromluvil, zasloužil jen za své pohledy nejvyšší metál. Ať se na mě Pavel Trávníček přes svoje dabérské mistrovství nezlobí, jedině Ladislav Lakomý opravdu uměl Delona (tedy názor diametrálně opačný, než má kolega Allan a kostej). Půjčíme si informaci z dabingfora: V českém znění: Arnošt Navrátil - Jean Gabin (Germain Cazeneuve), Ladislav Lakomý - Alain Delon (Gino Strabliggi), Sylvie Nitrová - Mimsy Farmer (Lucie), Zdeněk Maryška - Victor Lanoux (Marcel), Ladislav Suchánek - Michel Bouquet (inspektor Goitreau), Zdeněk Nejedlý - Gérard Depardieu (mladý gauner), Miroslav Středa (doktor), Vlasta Peterková, Jiřina Prokšová, Helena Kružíková, Jiří Dušek a další. Vivat ČST Brno 1976. ()
V mých očích silně přeceňované komorní drama o zločinu a trestu, kdy trest nebylo uveznění ale následné propuštění. Hlavní devizou filmu jsou silné herecké výkony. ()
Ach ta nostalgie. Kdysi hodně hodně dávno patřil k těm, díky kterým jsem vymazala smutné filmy ze svého života. Korejci mi je tam po letech zase vrátili a tak přišel čas, že jsem si tuhle dokonalou hereckou dvojici zase do života pustila. Tentokrát už jsem nebrečela, ale to nic nemění na tom, že je to skvost, že jsem zase cítila tu beznaděj a že život, ehm spíš lidi dokážou být jako saně a člověk na člověka je jako kat. ()
Naozaj špičkový film z čias, keď Francúzi robili snáď najlepšie filmy v Európe minimálne a snáď lepšie ako aj v USA. Gabin a Delon je neskutočná dvojica hercov, tu čiastočne obohatená aj pánom Depardieu v malej vedľajšej role. Keď sa raz už dostanete do basy, recidíva vás neminie. Aj keby ste sa chceli zmeniť, recidívu vám nejaký ten "slušný policajt" rád zabezpečí. ()
Už vôbec úvodný záber na mimoriadne skormúteného Jeana Gabina, nielenže priamo nadvädzuje na úplne ten posledný, v podstate, že začiatok je vlastne koncom, čo si mimochodom divák (i)hneď neuvedomí, ale zároveň, akonáhle som sa dostal TAKMER na spomínaný záver, či povedzme aj skoro na samý koniec, tak ten so mnou tak hlboko otriasol, normálne ma šokoval, že takmer ani nenachádzam vhodných slov k tomu, aby som napísal niekoľko užitočných riadkov k tomuto, vskutku obzvlášť pozoruhodnému filmu, aký sa určite každý deň len tak nevidí... A v tejto dobe ani nehovorím, aká je to strašná bieda ! Konečne sa Delon zaskvel tak, ako sa na neho sluší a patrí, i keď som si musel chvíľu zvykať na nový, dabingový prejav, ktorý mu bol na 90 minút prepožičaný, čo mi našťastie neskazilo celkový filmový zážitok, keďže si skôr poviem, že tentokrát radšej „horší dabing”, než by to bolo trebárs opačne, čo sa mi stalo minule s Dobrodruhmi, kde ho práve (na)daboval osvedčený český dabér, pán Pavel Trávniček, no celková spokojnosť sa i napriek tomu akosi nedostavila... Asi toľko ku všelijakým hlasom, ktoré tu momentálne komentujem, keď by sa už patrilo čosi naznačiť i o samotnom filme, ale zase na druhej strane tak, aby som zbytočne neprezradil dej, ktorý je zásadne kľúčovým. Maximálne napoviem iba to: že niekdajší recidivista sa konečne po desiatich rokoch dostáva von na slobodu, kde to nebude mať vonkoncom easy, a ktorého stelesnil, to už si snáď teraz každý domyslí... „Dopredu sa ani neoplatí napráskať sa, len sa nechať pekne vyhľadovať, proste pociťovať totálny hľad, a na všetko dostane potenciálny labužník bohaté MENU, len podotýkam, že ako som už vyššie spomínal, bude zrejme potrebovať čas na usporiadanie si svojich chuťových pohárikov čo mu to ten prešibaný šéfkuchár José Giovanni naservíroval na tanier, z ktorého sa napapkať dosýta, nie je zrejme úplne príjemné, totižto sa tým pádom môže pokaziť žalúdok na veľmi dlhé obdobie, a to už len z toho prostého hľadiska, že všetky tieto ingrediencie, ktoré sa zvyčajne podávajú, nemusia byť skrátka mnohým stravníkom po chuti...” Máte ešte stále chuť na Dvoch mužov v meste ? ()