Anglický pacient

Další z přeceňovaných velkých filmů. Klišé a kýč na pozadí historických událostí..kde sem to už jenom viděl.. (15.10.2007)

Přišlo mi to nechutně okázalé až kýčovité a navíc neskutečně nudné, žádná výprava ani kamera pro mě nemůže zachránit naprosto prázdný film. Asi po hodině, kdy to bylo vlastně pořád na začátku, jsem usnul. (06.08.2006)

No, nebylo to tak hrozně moc romantické, jak jsem původně čekal, de facto to šlo o klasický příběh osudové lásky, akorát ozvláštněný dobou a místem, kde se odehrával. Nabídl několik silných momentů, ale přesto bych asi ocenil více prostoru pro Hanu (výtečná Juliette Binoche) a "jejího" Inda (scéna s likvidováním bomby pod mostem patřila k nejlepším). To je nejspíš dáno i tím, že jsem nedokázal naplno fandit Almásymu, který mi byl krajně nesympatický (jeho zohavení, které se až nápadně podobalo Lordu Voldemortovi ze série HP tomu taky moc nepřidalo :-) ). Viděl bych to na slabší 4*, přece jenom ta stopáž byla trošku přepálená vzhledem k tempu vyprávění příběhu. (09.01.2011)

„I promise, I'll come back for you. I promise, I'll never leave you.“ Anglický pacient vás hudbou G.Yareda, krásnými záběry i příběhem o ušlechtilé zradě hladí na duši, aby pak na ní v nestřeženém okamžiku vykonal stejnou činnost, jakou v motelové koupelně provádí s nožem Norman Bates. Od Minghelly možná chladný oscarový kalkul, ale co by za to jiní režiséři dali, kdyby si uměli věci takhle spočítat. Sice nejsem ujetý tímto směrem, ale kdyby jsi měl Ralphe zájem, budu na tebe čekat ve své kajutě politý javorovým sirupem.. (30.09.2009)

V předčasně zesnulém Anthony Minghellovi ztratila světová kinematografie jednoho z mála svých vyvolených básníků osudové lásky. Již tehdy zralý tvůrce-čtyřicátník patřil k té skupině umělců, pro něž válečné téma jako forma mezní situace lidské existence zůstává podřízeno síle citu-lásky individua, jedince i uvnitř velkých skupin obyvatelstva. Skutečnost, že jeho hrdiny jsou mladí lidé prožívající plně své životy, je dalším charakteristickým prvkem jeho nezaměnitelné tvorby. Dvojí rovina kompozice mu umožňuje zasvěceně pronikavé vhledy do nejtajnějších skrýší lidského nitra. Válka, zhoubná ve svém bezprostředním působení, je v mikroměřítku ještě strašnější. Nejednoduché se stává ještě složitějším, nesnadné nezvladatelným. Nepravděpodobnost nedějového děje je ve skutečnosti vlastně až šedě realistická. V oficiálních líčeních válek na tyto situace není místo; teprve po letech, když vychladnou vášně, smysly se zklidní a vzbouřený rozum se podvolí moudrosti nadhledu a všelidského rozměru, vysvitne plný dosah způsobených nevratných škod a ztrát. I těch, na něž si nelze sáhnout a jež není možné změřit. Kamera, která do lidského nitra promítá neopakovatelné přírodní krásy tuniských i italských exteriérů, a precizně slazené výkony skvělých herců, mezi nimiž vynikají kromě Juliette Binochové i starší z obou Finniesů Ralph a zejména pro mne zcela neznámá Kristin Scott-Thomasová, je vyvažována scénářem, který stačí do milostného rukopisu zachytit i klasické epizody válečného života (bombové scény zpod mostu a pomníku na anonymním náměstí neznámého italského městečka). Celek, který z toho všeho vzniká, je nezodpovědně drzý: dovoluje si s cynismem přímo patetickým tvrdit, že láska je víc než soulož-sex, že je cit nadčasový a mocný, cit jímající, cit všepohlcující. Že je nezničitelná. Osobně patřím k těm nevyléčitelným romantikům, kteří této nehoráznosti dávají nekriticky za pravdu. Myslí si dokonce, že život by bez ní byl nepoměrně chudší a šedší. (01.11.2008)

|| Scenár: Anthony Minghella / Michael Ondaatje (Novela) | Hudba: Gabriel Yared | Produkcia: Saul Zaentz | Distribúcia: Miramax Films | Rozpočet: 27 miliónov $ | Tržby: 231,976,425 $ | Ocenenia: Oscars - 9 výhier: Film, VR Juliette Binoche, Réžia, Kamera, Výprava, Kostými, Zvuk, Strih, Hudba. 3 nominácie: HR Ralph Fiennes, HR Kristin Scott Thomas, Scenár A. Golden Globes - 2 výhry: Film - Drama, Hudba. 5 nominácií: Réžia, HR Kristin Scott Thomas, HR Ralph Fiennes, VR Juliette Binoche, Scenár || Síce stopážovo prepálený klenot, ale i tak čarovný a dobrodružný. Na 9 sošiek to možno neni, ale raz sa to vidieť určite oplatí, minimálne kôli skvelým hercom a nie tak úplne tradičnému príbehu. 80% | FullHD, THX, EN DTS | (01.05.2011)

Očekávala jsem velkou, epickou love story s tragickým koncem a emotivními momenty. Dostala jsem zdlouhavý příběh s množstvím scén, které celkově vyzněly poměrně nezáživně, díky zbytečně dlouhé stopáži. Ve spoustě z nich se ani nic moc neděje a s jejich stále častějším opakováním začala má soustředěnost mírně upadat. Mnou očekávaná romance se projevila pouze v pár vskutku erotických a lákavých scénách. Film mě nijak nezasáhl a nedostaly se ke mně z něj žádné hlubší, či silnější emoce, jak jsem čekala. Neprožívala jsem ho. Nedokázala jsem se vcítit do postav. Možná jsem na něj jen neměla to správné rozpoložení. A možná takový prostě je a každý divák ho vnímá jinak. (06.06.2010)

Romantika z tohto snímku sála na všetky svetové strany v rovnomerne rozložených a príjemne vstrebujúcich sa častiach. Krásne scenérie, pútavý dramatický príbeh nielen o láske, ale aj s láskou zahraný. Štyri roky natáčania sa vyplatili, hercom to chvalabohu nezačalo liezť na nervy, ale oscarová odmena bola sladká. Zaslúžená, ale nie plnohodnotná. 80%. (06.03.2006)

Kruté od začátku do konce.. (08.12.2003)

Krásné obrázky, přemíra motivů a disproporčně poskládané dějové linky, které místo toho aby se doplňovaly si navzájem konkurují. Na to, jak se dva mají rádi se navíc musím koukat tak dvakrát déle, než by stačilo. Hudba opravdu není nic extra a z velké části ji mají na svědomí Bachovy Goldbergovy variace. Polovinu dojmu z filmu dělá navíc jeho konec, jinak je to velkolepá nuda. Celkem osobní hodnocení. (31.03.2005)

Veľkorozpočtová, akademicky chladná telenovela. 50% (19.08.2008)

"A potom všem ze mě udělali Angličana..." Osvěžující film, který se tak moc vizuálně podobá Zahradě Alláhově s Marlene Dietrichovou. Inu, poušť je magická. Skvělá Kristin Scott Thomas (obdobně jako v Gosford Parku) a ještě lepší Colin Firth. Nicméně s Ralphem Fiennesem si stále ještě netykáme... (08.10.2009)

Nejpoetičtější a nejcitlivější film co jsem kdy viděl. Čistokrevný klenot, Minghella byl umělec. (28.05.2004)

Vskutku poněkud dlouhé a místy až dějově bezprozorní, ale zato vizuálně úchvacující a po okraj poháru naplněné něžnou poetickou polemikou i nadčasovou tragikou všudypřítomné lásky... (10.03.2008)

Minghella má na tyhle svoje inteligentní, tragické verze červených knihoven snad patent, celé vyznění filmu dost připomíná Cold Mountain (vice versa). Což je dobře, jelikož Cold Mountain je dobrý film a špatně v tom, že už to nemůžu přijímat tak nekriticky jako v prvním případě. Režisér se opět poměrně zdařile vyhýbá tomu, co je (hlavně pro mužské diváky) kamenem úrazu podobných příběhů - přílišné průhlednosti a patosu (který sem tam prosákne, ale většinu času je zručně držen v únosných mezích). Stejná zůstává krásná výpravná kamera, přesvědčivé herecké výkony (všechny a jmenovitě Ralph Fiennes, s perfektním cizím přízvukem), rozpůlení děje do dvou rovin, tragické vyznění snímku a výborně navozená intimní atmosféra mnoha scén. 80% (07.11.2006)

Úzkostlivý zpěv ženy osvítí hrubé plátno a štětec malující postavu. Vzápětí je kdesi nad Saharou sestřeleno německé letadlo s anglicky mluvícím pilotem a neznámou ženou. Plameny trosek nakonec vydaly pouze ošklivě popáleného muže a ukončily krutě tragický příběh osudové lásky. Aniž bych rozplétal rozmáchlý děj, pozadí filmu a jeho přijetí (7 nominací na Zlatý glóbus a 12 na Oscara mluví za vše), i odmítání, ocením herecké výkony všech zúčastněných, režijní pojetí, výpravu, velkolepá je i kamera Johna Sealea, který unikátně nasnímal krásné obrázky pouště (natáčelo se v Itálii a Tunisku) a především romanticky laděnou scénu houpající se Hanu a Kipa ve světlicí osvětlenými malbami toskánského kláštera, a barvitě ukolébavou, klavírní hudbu Gabriela Yareda. (18.01.2006)

Tenhle film na mě působí jako jakýsi prequel k Návrat do Cold Montain (který se mi opravdu líbil). Aby ne, stejný režisér, podobný příběh a skvělé obsazení. Nicméně tohle je další případ toho, kdy stopáž filmu ublížila a to hodně. Navíc, ne, že bych chtěl nějak hanit výkon Juliette, ale nechápu, kde zrovna ona vzala Oscara. U Kristin Scott Thomas bych to pochopil, ta hrála naprosto senzačně, ale nevím, na ploše, kterou tyto dvě dámy měly, na mě zapůsobila více Kristin. U mužů u mě vede fenomenální Fiennes (taktéž škoda, že zrovna on nedosáhl na Oscara), za ním Dafoe, pak Andrews a Firth. The English Patient je krásný romantický film, o tom žádná. Ale kdyby se zkrátil o takovou půlhodinku, byl by to i dokonalý romantický film. 80 %. (23.11.2010)

Po Caligariho komentári nemám veľmi čo dodať k dojmom z filmu, ale musím sa pridať, pretože tento fascinujúci film je pre mňa jednoducho kult a "number one". A nie je to pre jeho "romantiku", pretože romantické sprostosti nemám rada. Aj keď slovo romantika sa tu v komentároch skloňuje často, Anglický pacient má v sebe oveľa viac a nedá sa to zhrnúť jedným slovom... romantika ide ruku v ruke s bolesťou. Treba ho vidieť a vziať si z neho, čo kto unesie. Nie iba romantiku, ale aj tvrdú realitu, krutosť, hlboké nešťastie a váhu rozhodnutí, ktorým málokto (skôr nikto) z nás musel v živote čeliť. Je veľa filmov, ktoré milujem, ale Anglický pacient je majsterštyk, film filmov. Kniha (predloha) Michaela Ondaatje takisto. (08.03.2005)

On je to pěkný film, ale podle mě mírně přeceňovaný. Samozřejmě, po technické stránce je film bravůrní (ono se ani od Anthonyho Minghelly nic jiného čekat nedá), skvělí herci, ale obsah mi přijde slabší a navíc je film možná zbytečně tak dlouhý. Nj, já prostě nedám dopustit na režisérův druhý majstřík "Návrat do Cold Mountain", vím, že se mnou spousta nemusí souhlasit. (24.11.2010)

„Můj milovaný, čekám na Tebe. Jak dlouho trvá den v temnotě, nebo týden. Právě zhasl oheň je mi hrozivá, strašná zima. Když se doplazím ven spálí mě slunce. To světlo jsem vyplýtvala na malby a k napsání těchto řádků. Umíráme, umíráme obklopeni milenci a bližními, cítíme dávnou chuť opuštějíce tělo plujem v toku řeky. Strach jenž jsme v sobě dusili zahyne s tělem nehynoucím v jeskyni. Prosím tě pomaž mi tím pískem celé tělo. Neboť jsme skutečné krajiny. Nejsme dobyté oblasti na mapách nesoucí jména mocných vojevůdců. Já vím, že se vrátíš a odneseš mě do větrného paláce, to je mé poslední přání. Chci letět do těch nejvzdálenějších krajů s Tebou můj milovaný. Bez mapy vznášet se nad zemí. Lampa zhasla a já píšu potmě..“ (21.09.2007)