Réžia:
Robert DornhelmScenár:
Mirka ZlatníkováKamera:
Tomáš JuríčekHrajú:
Marie-Luise Stockinger, Vojtěch Kotek, Zuzana Stivínová, Fritz Karl, Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Vladimír Javorský, Zuzana Mauréry, Ervin Nagy (viac)Epizódy(2)
-
Část první (S01E01)
-
Část druhá (S01E02)
Obsahy(1)
Píše sa rok 1723 a v pražskej katedrále sv. Víta je Karol VI., cisár Svätej ríše rímskej a kráľ španielsky a uhorský korunovaný za českého kráľa. Práve tu sa začína odvíjať príbeh jeho dcéry, neskoršej cisárovnej Márie Terézie - od jej rozhodnutia vydať sa za Františka Štefana Lotrinského, cez pobyt novomanželov v Toskánsku, až po návrat do viedenského Hofburgu po smrti jej otca. Odpor rakúskych dŕžav, na ktoré si nová panovníčka uplatňovala nárok, pochybnosti rakúskej šľachty o vláde neskúsenej ženy, demoralizovaná armáda a všadeprítomné dvorné intrigy - to je dedičstvo, ktoré po nástupe na trón Mária Terézia získala. Cisárovná bola v piatom mesiaci tehotenstva, no napriek tomu sa do vlády pustila plná energie. Keďže sa však postupne etabluje ako skúsená, rozhodná a politicky zdatná štátnička, pomery v monarchii sa konsolidujú a Mária Terézia sa do dejín navždy zapíše ako jedna z najmocnejších žien Európy. (STV)
(viac)Recenzie (300)
Slušné ale mohlo to být lepší. Kostýmy a exteriéry pochopitelně perfektní, herecké výkony ujdou ale opravdu myslím, že jsem nepotřeboval vidět jak ta paní která založila povinnou školní docházku prožívala sexuální život. Marie Terezie je velká osobnost českých dějin a film o ní je povinnost. Ale ideálně přesně takhle nevypadá. ()
Za hodně peněz hodně muziky. ... Ta muzika je ale komerce jako prase (i když má slušný aranžmá). ()
Jo, jo, jo... Mohlo to být temnější, více pozdně barokní, méně barevné a lehce umaštěné a začmouzené od svic jako ona doba sama... Ale ruku na srdce, koukal by na to někdo? Koukal, já určitě a možná bych si i pošmákl dokonce více, ale takový evidentně nebyl zájem tvůrců. A já dodávám - bohudík. Marie Teresie si nesmírně vážím, stejně tak jejího syna. Jako správce silnic vlastním jeden z překladů patentu na údržbu silnic a zírali by jste, kolik toho do dnes platí! Jen mi chybí ta možnost - pokud někdo sype do příkopu hnůj (dnes nepořádek v podobě odpadků v plastikových pytlů, pneumatik či dokonce starých gaučů) nechat dotyčného potrestat drábem. Jak? 10 lískovkou na záda! :-). A když to bude znova, tak 20! Prostě ona, císařovna dala dohromady pro celou říši seznam předpisů, jak mají být dělány silnice, příkopy, že vjezd musí mít propustek, jak daleko může být roh domu od silnice aby do něj nemohl vůz narazit... A to jsou jenom silnice! Takovýchto předpisů vychrlila ona a syn hromady! A všechno to má hlavu a patu. Přípomínám, že je to v době, kdy se v Americe a Kanadě ještě upalovalo za čarodějnictví. Optikou dneška jsem safra rád, že jsme byli součástí říše, protože přeze všechno jsme na tom v souhnu profitovali a vlastně to tak bylo po celou dobu až do konce vládnutí Františku josefa I. Samozřejmě období po Bílé Hoře bylo drsné i léta po něm, to jsme ale časově krapet jinde. Leckdo si vzpomene na nějaký ten zákon či patent, ale jak to bylo ze začátku, když byla císařovna ještě děvče a Evropou cloumaly války systém každý s každým a do toho Osmani - nikdo pořádně neví. Já jsem velice rád, že jsme měli možnost byť populárnější formou do tohoto období nahlédnout a dovovolím si to srovnat s produkcemi BBC. Konec konců Britové točí s oblibou filmy prakticky ze stejného období a nejvíce na odbyt jdou ty z dob vládnutí královny Viktorie. Na TV film je to velice slušný počin a upřímně jsem se bál mnohem většího průšvihu. Je to výpravné, točené v nádherných lokacích, herci jsou příjemní a je to podáváno srozumitelně aby to oslovilo co nejširší část diváků, takže snad i nějaké to poznání v hlavách uvízne. Když si to vezmu dneska očima ,,nácka a xenofoba'' jak se dnes říká nám nesluníčkářům, Osmanská říše je spojenec a člen NATO, statisíce muslimů proudí do Evropy a další statisíce už tam jsou... Co proudí, ještě si je sem vozíme a kdo je nechce, má platit pokuty... Já myslím, že Marie Terezie moc dobře věděla, že Turek (a nejen on) má být za Dunají, či ještě dále, že hranici je třeba bránit a bojím se, že na toto ještě šeredně doplatíme. V hrobce se chudák musí otáčet a nejen ona samozřejmě...ale i nejeden král a císař. Za mně s filmem spokojenost ! * * * * ()
Mám dojem, že zde ve většině hodnocení, resp. podhodnocení vítězí známá pravda, že doma člověk nebývá generálem. Podle mne velice povedený projekt, byť někdy sklouzávající k poetice romantických televizních inscenací. Přesto ale nelze upřít velkorysou výpravu, herecké zvládnutí, ani pěkně vystavěný příběh. ()
Po formálnej stránke podobné ako napr. seriál Katarína Veľká (2014), no v prípade Kataríny sa mi predsa len zdá, že si autori dali trošku viac záležať. Po obsahovej stránke by sa tu síce z hist. pohľadu nejaké chybičky našli, no v hlavných bodoch som bol spokojný. Tiež charakter jednotlivých hlavných postáv bol vystihnutý celkom dobre. Mierne výhrady by som mal jedine k Františkovi Lotrinskému, kde niektoré jeho charakterové črty boli vynechané (napr. jeho sklon k hazardu a neviazanej zábave). Ale chápem, do koncepcie romantickej linky by sa to moc nehodilo. Lepší priemer. 65/100 ()
Prvotní velmi slušná dobová atmosféra i herectví všech zúčastněných (Vojta také dobrý, i když mi paradoxně připadal věrohodnější ve slovenském znění) byla pro mě postupem času ubita jakousi monotónní přehlídkou šatů, zahrady a nekonečných společenských intrik ze všech stran. Vše dodělaly "humorné" pasáže z ložnic jejich výsostí. Celé to vnímám jen jako předvoj k něčemu, co možná přijde, možná ne a co bylo na závěr odbyto rychlým dovyprávěným pomocí titulků, každopádně toto vyobrazení velké a zásadní panovnice své doby mi nakonec nestačilo. ()
Na to, že je to i od nás, tak je to celkem povedené. Nicméně mi někdo vysvětlete, proč jsou to dva dlouhé díly, když do nich nedali celý její život? To si někdo prostě řekl, že je zajímavá jen tahle část a zbytek nuda, nebo co? U takhle dlouhých filmů mě naprosto iritují konce v pár větách. Nicméně je to hezky a poutavě natočeno, takže aspoň něco. ()
Vypravne a kostymove zajimave. Vadí mi mluva jak z Blesku či Ordinace v Růžové zahradě. Predstavitelka mlade MT velmi dobre typove odpovida, i postava Evzena Savojskeho (bohužel tu je ukázán jen jako jednoznačně záporná intrikánská postava), naproti tomu Kotek a Stivinova nejhorsi. Točeno v protikatolickém duchu. Po třetím dílu hvězdička dolů, a po čtvrtém ještě další. Zůstává jen pachuť...blééééééééé!! ()
Nebudem sa príliš rozpisovať, pretože som prvú časť sledoval bez zaujatia a rozmýšľal iba o tom, aký je to za žáner, k čomu by sa dal najlepšie pripodobniť. Bolo to farebné, všetci boli vyobliekaní do pekných kostýmov, interiér Kroměřížskeho zámku poskytol vhodné prostredie, herci boli povyberaní podľa koaličnej dohody, bolo to čiastočne podľa histórie, tak sa to mohlo vydariť. Ale nevydarilo sa. Aspoň nie príliš. Filmy, na produkcii ktorých sa podieľa viacero štátov sú plné kompromisov, a aj tento napriek možnostiam skĺzol do plytkých rozhovorov, nedôležitých udalostí a divák z neho nezískal presný obraz doby a úloh aktérov v nej. ()
Okázalá přehlídka marnosti, oděná do vznosných kostýmů a bílých paruk. Marie Terezie jako uhihňaná lolitka. František Štěpán jako nevychovaný sukničkář a frajírek první kategorie. Evžen Savojský coby arogantní intrikán. Císařovna Alžběta alkoholička. Dialogy, které jako by omylem vypadly z nějaké současné komedie nevalného charakteru. Zásadní nesrovnalosti, které pozná i laik. Děkuji, nechci. ()
Co se od toho dalo vlastně čekat? Napsat scénář, se kterým by byly spokojené hned čtyři veřejnoprávní televize, musela být spíš diplomacie než umění. Pak se to svěří průměrnému rutinérovi, který natočí cokoliv, ale zřejmě nikdy to nebude mít žádný osobitý styl. Zbudou nám herci (částečně „vylepšení“ dabingem), kostýmy a výprava. Televize jsou spokojené, sledovanost byla vysoká. Že jsme se o slavné evropské panovnici vlastně skoro nic nedozvěděli, zřejmě nikoho netrápí... ()
Výborne zvolená herečka, tá Rakúšanka má rysy pripomínajúcu Máriu Teréziu. Ten príbeh okolo, to už nie je celkom ono. Je dosť fiktívny, čierno-biely, intrigy si niekedy i vymyslí, osoba jej otca stvárnená veľmi jednoducho, ako by to bol nejaký prosťáček. ()
M-L S. je dobrá číča, a nakonec se sběrači i dočkají pohledu do její šněrovačky. Výpravné, ovšem historicky příliš zkratkovité až zjednodušující, a tudíž nevěrohodné. Multijazykový paskvil, jemuž strašně škodí dabéři. Je to přesně jak už napsal někdo přede mnou, některé postavy mají příliš zvýrazněný hlasový projev (Karel VI. otravným všudypřítomným Martinem Stránským za všechny případy) - takže to zní jak Rosamunda z Barrandova. Už se kurva vyserte na to dabování všeho, tenhle film měl být pouze v němčině. ()
Hezká love story, červená knihovnička. Povrchně líbivé. Divácky vděčná romantická polokomedie, takový nazdobený dívčí románek. V konverzaci se dost skáče od politický věcí po typ "To je hustý". Vidíme modelový typ uhihňané naivky. Zaujmou spíše detaily jako třeba podnikatelské vlohy manžela. ()
Velmi dobré! Výprava, kostýmy, krásné lokace, pěkný scénář- svižné vypravěčské tempo, hudba i obsazení. A Stockinger mě v roli Marie Terezie okouzlila! ()
Viděno v rámci přípravy na návštěvu Vídně, Albertiny a Kapucínské krypty, ve které jsou Habsburkové pochováváni. Líbilo se mi a tématem jsem nějakou dobu žil. ()
Zajímavý pokus, ve kterém je cítit snaha vytvořit něco velkého. Že to zůstalo někde na půli cesty, mnohé události jsme zhlédli tak maximálně z pendolina a historie byla znásilněna tolikrát, že už se chudinka ani nemohla odšourat na vébé, je... naprosto vedlejší. Asi největší trhlinou je ta zkratkovitost. Obzvlášť když člověk vidí podařené kostýmy a nádherné exteriéry (zahrady v Kroměříži rulez!), tak si říká, že když už na to národy sesbíraly peníze, mohlo to dát aspoň na trilogii, která by nevypadala jako průlet meteoru napříč vesmírem, ale jako úctyhodný popis velké osobnosti. Rézi je někde na pomezí tří a čtyř*, dnes se plácnu přes kapsu. ()
Těžké hodnocení! Klady: 1) relativně odpovídající děj, 2) výprava a kostýmy, 3) snaha o dobovou atmosféru, 4) herecké výkony, byť trochu plus minus. Zápory? Oproti realitě je to příliš uvolněné, dynamické a jaksi pimrlově uhozené a vytrvale přehrávané. Téměř všechny postavy jednají trochu jako by šlo spíše o pohádku než o historický film. Přehrávají, působí parodicky, místy až obskurně (milostný akt Karla a Alžběty Kristýny). Snaha o postižení dobové psychologie a hodnot je samozřejmě chválihodná a mnohé bylo skutečně tehdy vnímáno jinak než dnes, tohle je ale moc a působí to spíše dojmem jakési záměrné podivnosti. Taky si například neumím úplně představit, že by habsburská princezna v noci jen tak přišla (či se nechala donést) za knížetem Savojským, tedy z Hofburku do jeho (ať už městského či zahradního) paláce, vtrhla nepozvána až do jeho ložnice a cosi mu tam vyčítala. Stejně tak si neumím představit všechny ty uvolněné rozhovory. Ona ta dobová etiketa sice byla uniformou z níž zřejmě každý rád do jisté míry unikal, zvláště v době, kdy se barokní hodnoty pomalu vytrácely a ztrácely obsah, ovšem zároveň v ní prakticky od kolébky vyučované aristokraty i základním způsobem formovala. To i "blbá" vánoční pohádka "Princezna a půl království" s etiketou pracovala podstatně lépe. Samotnou kapitolou je pak didaktická linka. Role pragmatické sankce měla (a mohla) být bezpochyby lépe vysvětlena. Stejně tak bych uvítal podtitulky uvádějící důležitá data, místa a postavy. Mnohý divák se například nutně musel ztrácet v otázce, kdo je Karel VI. a kdo Evžen Savojský, zvláště když ten byl správně ale pro diváky asi nepochopitelně oslovován "princi" atp atd. Drobnou výtku k výpravě si zaslouží tehdy nemožné velké skleněné tabule v oknech, prakticky o tři desetiletí mladší interiér velkého sálu kroměřížské biskupské rezidence či dokonce interiér o sto let mladší novogotické jízdárny ve Světcích... Celkový dojem: 68% ()
Nebudem sa vyjadrovať k historickým pravdám, je na každom autorovi, aby zvolil určitú dávku svojho vkladu. Scenáristka Zlatníková si vybrala určitý výsek zo života panovníčky a beletristicky ho zvládla dobre. Príbeh mal spád, tempo, vtipné momenty a postavy boli vykreslené viac-menej korektne. Myslím, že cieľ napísať a následne natočiť romantický jednoduchý príbeh sa podaril. Široká koprodukcia štyroch štátov bolo to najlepšie rozhodnutie, lebo vložené peniaze do projektu boli vidieť na honosných kostýmoch a potešili aj krásne lokácie. Herecké obsadenie bolo primerané, rovnomerne zastúpené a taktovka skúseného režiséra bola poznať. Mňa tento dvojdielny televízny film príjemne potešil, možno preto, že som neočakával výraznejší úspech. ()
Nepřesvědčivé herecké výkony a nepřesvědčivý děj jakési pseudohistorické televizní pohádky. ()