Hon na lišku
Caccia alla volpe
After the Fox
After the Fox
Réžia:
Vittorio De SicaKamera:
Leonida BarboniHrajú:
Peter Sellers, Victor Mature, Britt Ekland, Martin Balsam, Akim Tamiroff, Paolo Stoppa, Tino Buazzelli, Lando Buzzanca, Maria Grazia Buccella (viac)Obsahy(1)
Sotva se geniálnímu podvodníkovi, lupiči a mistrovi převleků Aldovi Vanuccimu (Peter Sellers) podaří uprchnout z vězení, dostane nabídku na další práci. Jeho úkolem bude propašovat do Itálie zlato uloupené v Káhiře tajemným panem Okrou (Akim Tamiroff). Vanucciho, přezdívaného Liška, inspiruje k vytvoření plánu jeho sestra Gina (Britt Ekland), která je naprosto fascinovaná filmovými hvězdami. Jako falešný režisér Federico Fabrizi zorganizuje Vanucci pro svou akci fiktivní natáční filmu Káhirské zlato v městečku Sevalio, pro které si získá nejen místní obyvatelstvo v čele s policejním náčelníkem (Lando Buzzanca), ale i stárnoucí hollywoodskou hvězdu Tonyho Powella (Victor Mature), i když proti vůli jejího agenta (Martin Balsam). Avšak policejní hon na Lišku je v plném proudu... (bloom)
(viac)Recenzie (43)
Proboha, zase utekl ten nesprávnej muž! Již v prvním plánu velice zábavná krimi komedie (parodie) o geniálním svérázném podvodníkovi v podání jedinečného Petera Sellerse (k nezaplacení jsou už jenom ty vězenské scény s chytrou záměnou doktora a vězně nebo hromadné návštěvy). Ovšem pro fajnšmekry skrývá v hlubším plánu zároveň reflexi dobového italského filmu. Vittorio De Sica si bere na mušku nejen svou dřívější tvorbu ve víru neorealismu s neherci, ale na frak zde dostávají i tvůrci těch (pseudo)intelektuálních filmů typu Sladký život (haha, hlavní hrdina využívá pseudonym FF: Federico Fabrizi ;-)) nebo Loni v Marienbadu. Závěrečný soudní proces jakoby nebyl pouze o zločinci Liškovi, který filmařské řemeslo zneužil jako osobitý prostředek k vykonání velké loupeže, ale obecně o tehdejším evropském filmovém světě, kdy si oblibu a uznání kritiků získala řada experimentálních filmů "o ničem". Kritikovo označení příslušného snímku (v podstatě jen na základě pracovních záběrů) za vrchol národního filmu je hezkým absurdním podtržením této linky. Bláznivá komedie nabrala při závěrečných proslovech pana prokurátora i "Lišky" Vanucciho v tomto směru hutnou myšlenku (s tak trochu odvrácenou stranou pokroku a svobody "zlatých šedesátých", kdy "celý svět se mění v jeden blázinec") a úplné zakončení bylo pak opravdu milou "mystifikační" lahůdkou. Jásám vskutku nad Honem na lišku stejně jako onen kritik u soudu a snad s každou reprízou se bavím víc a víc. Zvláště, když už znám dobře následný děj i některé dialogy, a mohu se specializovat na různé promyšlené detaily i plně si užívat Sellersovo "one man show" bez rušení neustálým čtením titulků. A samozřejmě k plnému ocenění nutno přičíst i hravou hudbu Burta Bacharacha se skvělou titulní písní. 95% ()
Felliniho filmařské autoreflexe nejsou vaším šálkem kávy? Antonioniho a De Sicovy filmy také ne? Tak to zkuste s touto rozvernou komedií, která ovšem není jen komedií. Sellersův temperament, Sica zesměšňující sám sebe, Hustona i De Milla a zajímavý film ve filmu. Příjemná podívaná. "What's neo-realism?", ptá se americká hvězda? "No money!", odpovídá její producent. ()
"Federico Fabrizzi." "Promiňte, neumím italsky." :-) Liška v tomto případě není ryšavé zvíře, rdousící slepice, ale pseudonym mazaného lupiče Alda Vanucciho (Peter Sellers). Ten se za legračních okolností dostane z vězení, aby jako správný Ital dohlédl na zachování počestnosti své sestry (Sellersova sličná choť Britt Eklandová) a při té příležitosti uloupil náklad zlatých cihel... Neil Simon napsal tradičně řízné dialogy v rytmu nahrávka-smeč, nahrávka-smeč, Peter Sellers uplatnil v míře vrchovaté své nadání pro grotesku a parodii a Vittorio De Sica, otec italského neorealismu - zesměšňuje italský neorealismus. :-) Liška totiž na útěku před spravedlností správně usoudí, že nejnápadnější věci bývají nejméně nápadné, vydává se za afektovaného režiséra Fabrizziho a s náležitým povykem začne "točit" imaginární film. V době, kdy je v módě účast náhodně odchycených neherců a neexistence scénáře, není nic snazšího. Původně jsem tuto komedii viděl dabovanou na Nově a zdála se mi spíš průměrná a poněkud ukřičená. V původním znění je to ale nesrovnatelně lepší a pokud máte tak jako já rádi Petera Sellerse (nebo Neila Simona), nebudete zklamaní. Ne všechny scény jsou vyrovnané, ale ty dobré jsou opravdu nezapomenutelné. A titulní píseň je stejně chytlavá jako Pink Panther Theme nebo What´s New, Pusssycat? :-) 80% ()
„Marcel Vignon, Paříž. Známý také jako Kocour. Jako kocour se vrhne na svou kořist. A pak se prostě vytratí rychlostí světla. Momentálně má ovšem vrchol své kariéry za sebou…“ Hned úvod mě rozesmál. A usmíval jsem se dál, na scénu totiž nastoupil Sellers s parádní noblesou a jeho kreace mě po celou dobu bavily. Jedno, zda šlo zrovna o Otce, četníka („Karabiniéři!“) či režiséra (v této „poloze“ byl asi nejvtipnější a nejrozpustilejší). Nebyl však na vše sám, Mature, Balsam a řada jiných v menších rolích (včetně libového frku samotného režiséra) mu zdatně sekundovali. Při honičce v kouři to začalo vypadat na nezvládnutý dojezd, naštěstí pak přišel soud a bylo zas lépe. Režiséra jsem měl dosud spojeného s kovanými dramaty, zřejmě si budu muset na jeho tvorbu posvítit víc. Tentokrát to bude za silné 4*. „Vaše ctihodnosti, prosím o smilování. Všichni tito lidé jsou nevinní. Byli opojeni, omámeni. Ale ne zlatem. Ne bohatstvím. Ale slabostí lidského ducha. Mají být potrestáni za touhu nasytit hladovou duši?“ - „Ano, odveďte je.“ ()
Navzdory průměrnému televiznímu dabingu dávám čtyři hvězdičky, protože Hon na lišku si je určitě zaslouží. Peter Sellers v nejlepší formě a ve spoustě převleků i situací, vtip za vtipem, perfektní hudba včetně titulní písně, krásné ženy a velmi vděčná parodie filmů o ničem, která vyvrcholí až v soudní síni praskající ve švech. "Kdybych tak moh ukrást dost, abych se stal poctivcem." ()
"Už viem o čom bude nasledujúca scéna. Bude o ničom..." A tak nejak o ničom mi pripadali všetky hlášky P. Sellersa, ktorý je najväčším lákadlom tejto menej známe komédie. Príbeh sa zdal byť atraktívne a zaujímavý , ale jeho filmový prepis sa celkom nevydaril. Všetko mohlo byť ok, ale humor musí byť v takýchto prípadoch údernejší a účinnejší. Nespomínam si, že by som sa dobre zasmial. Pár drobných úsmevov je na komédiu so Sellersom sakra málo. 60%. ()
První třetinu se nuda mísí s trapností a pak začne nový film. Od momentu, kdy se poprvé objeví Tony, začíná nezřízená sranda. Obojí natáčení je okouzlující, i když to sebereflexivní má mnohem menší prostor, než to konkurentovo. De Sica naprosto přesně vykreslil, jak si představuji natáčení italského samozvaného režisérského génia. Reakce kritika byla již jen okouzlující třešničkou na dortu. Zàhadou mi zůstává, proč je tak skvělý film zohyzděn tak blbým začátkem. ()
Tak sme sa dozvedeli, ako v skutočnosti De Sica natáčal svoje neorealistické filmy. Pokiaľ ste pri filme, tak samozrejme neviete, čo to Neorealizmus je, ale vysvetľovať sa mi to nechce. After the fox je miestami skvelá komédia, ale väčšinu času som bol mierne v rozpakoch, čoho som svedkom a či to má byť vtipné tým spôsobom, akým je to prezentované. Je to trochu škoda, pretože ako parodická sebareflexia (a aj Sellersova) to má nesmierny potenciál, ktorý aj podľa väčšiny tunajších hodnotení nebol dostatočne využitý. Napriek tomu je to film, ktorý by mal vidieť každý fanúšik snobského umenia, Sellersa, talianskej mentality a veľkých poprsí. Už len samotný námet je sympatický, vidno, že Sica nebol žiaden namyslený suchár. ()
Pravdou je, že ještě nemám Sellersovu filmografii zmapovanou detailně. Přesto lze Hon na lišku zařadit mezi vrcholy jeho kariéry mezi filmy jako jsou Byl jsem při tom a Myš, který řvala, i když svou podstatou je bližší právě Myši. Jak už psali kolegové, Sellersův smysl pro parodování všeho i sebe, vybroušený přízvuk tentokrát jeho italské angličtiny, snaha za každou cenu hnát pointu do absurdna, krásná Britt Ekland (doporučuji Wisdomův americký snímek Noc, kdy přepadli kabaret Minských, ve kterém se před kamerou svlékla), to vše dělá z Honu na lišku nezapomenutelnou podívanou. Good morning! ()
Neznámý a hodně nudný pokus o lupičskou komedii s Peterem Sellersem v hlavní roli. Sellers zvládal komediální role s přehledem a tato měla nápadem našlápnuto na to být opravdu vtipná (nechybí ani řada převleků) ale režisér si s látkou nevěděl rady a ani hlavní hrdina se moc nepředvedl. ()
Nevím, jestli to bylo českým dabingem, ale příběh byl docela nudný a rádoby humorné situace nehumorné (třeba v převlečení za kněze když naruší natáčení filmu). Po slušném začátku film poněkud upadá, a než se dostane k meritu věci, je zde řada zdlouhavých a nijak zajímavých záběrů. ()
Aldo Vanucci, zvaný Lišák sedí zase ve vězení.... Moc jsem od toho nečekal, ale nakonec příjemné posezení. Peter Sellers je zde " tentokrát " lupičem, ale i zde je mistrem převleků ( vzpoměl jsem si na Růžového Pantera ). Scénář - Neil Simon a Cesare Zavattini ()
Ani opravdový Ital by roli Vanucciho nezahrál tak dobře jako Peter Sellers. Hon na lišku je poměrně vtipná hříčka, která si s gustem bere na paškál narcistické herce, afektované režiséry maskující svou neschopnost rádobyhlubokými metaforami nebo filmové kritiky, kterým se líbí jenom to, co je černobílé, klepe se to a nikdo v tom nepromluví. Lišce ale chybí údernější závěr, takhle zůstalo pouze u rozverné komedie, na kterou nejspíš velmi rychle zapomenu. ()
Musím přiznat, že od Honu na lišku jsem na jednu stranu moc nečekal (zdejší hodnocení), na tu druhou mě ale zajímala spolupráce neorealistického režiséra De Sicy, newyorského autora konverzačních komedií Neila Simona (ten napsal scénář) a nespoutaného improvizátora Petera Sellerse (ten tentokrát spolunazpíval i titulní píseň). A pokud by se mělo rozhodnout, čí styl vyhrál, tak jednoznačně Sellersův, protože s jeho výkonem opět stojí a padá celý film. Dokud je pouze uprchlým trestancem Aldem Vanuccim, nabízí film slušné gagy, u kterých se budete smát (hned úvodní přehlídka arcizločinců). Ale jakmile se Sellers promění v režiséra Federica Fabriziho, dostane jeho fanoušek přesně to, co očekává. Mistr opět vybrousil dokonalý, tentokrát italský, přízvuk. Výborný je též italský komik Lando Buzzanca jako policjení náčelník se svou replikou "Dobrý den!". Konec se mi ale tak povedený zas nezdál. Takže po váhání mezi 3 a 4, je to nakonec za 4*. ()
Velice podařený snímek. Z mého pohledu je zde Peter Sellers trošku zastíněn krásným herectvím Victora Mature, který svým charismatem boří. Moc se mi líbil příběh, ten nápad na způsob provedení loupeže je podle mě dosti originální a mé chutě uspokojil. Problémem filmu však je, že se v některých chvílích vymiká sám sobě a tak nevíme na co se díváme. Není bohužel tak intenzivně vtipný, aby se dal považovat za bláznivou komedii, kterou možná prapůvodně chtěl být a zároveň je tam hodně vtipných prvků, které by do vážného filmu nemohly být zařazeny. Někdy je méně více a tady by zúžení žánrové variability bylo jistě ku prospěchu věci v daleko větší míře nežli v té, ve které byl nakonec stvořen. ()
Dneska jsem měl vážně moc pěkný předvánoční den....A teď ještě objevím takovou pecku? Viděl jsem to ještě před večerním skvostem na ČT 2 Křídla Vánoc, ale koment jsem si nechal až na potom. Jak propašovat do Itálie 300 cihel zlata a ještě s policejní ochranou? Jasně, natočit o tom film. Perfektní nápad kterého se tato komedie ale ani tolik nedrží. Po všech směrech si různě blbne (i mě se po ni pak dobře blblo venku.:D), přináší velké množství různých nepředvídatelných nápadů a ve výsledku je vše přetaveno v totální výsměch všem úměleckým filmům před kterými tleskají jenom kritici. No a nebojte, i sám režisér Vittorio De Sica se zparoduje malým cameem režiséra kterému ukradnou filmařské zařízení. Prostě se jedná o tak svižnou energickou a svou podívanou, že vám z toho půjde až hlava kolem. Perfektně jsem se bavil a vůbec si neuvědomoval zákulisní tahanice ani nepříliš příznivé tehdější kritiky. Peter Sellers je tady ve svém živlu jako já na pódiu a opět mě ozbrojil svým obrovským komediálním talentem a skvělým (tentokrát) italským přízvukem. Jeho převleky navíc dají vzpomenout na pozdější Pantery. Navíc je to má druhá velmi dobrá zkušenost s Neilem Simonem po sobě. Doménou tohoto scénaristy by měly byt spíš komornější komedie, přesto i tady byl i jeho scénař skvělý. K tomu ještě skvělá hudba s vyníkajcím ústedním songem, kterého se asi jen tak nezbavím. Prostě super komedie. A taky mi to skvěle sedlo do nálady. Takže díky, že jsem si takovou nálož mohl pustit do pokoje.❤ ()
Mám rád parodie. Pravda, když se paroduje něco, co už dávno neletí, břitkost vtipu se vytrácí. Takže stáří je asi největší slabinou téhle komedie. I tak je to ale hromada srandy. ()
Bláznivá absurdní komedie, která byla na mě až příliš absurdní. Půlku filmu Sellers střídá převlek za převlekem, aby ochránil svoji sestru od různých pokušeních, bláznivá situaci střídá ještě bláznivější a teprve od druhé půle začne nějaká dějová linie. Jako uprchlý podvodník v roli falešného režiséra, který chce převést káhirské zlato z moře na pevninu to už dostává lepší spád a pár dobrých a vtipných situací se přece jen najde. Jako parodie na filmové řemeslo to funguje, celkově ale průměr. ()
Kahirské zlato zmizelo a teď se pohybuje někde ve Středomoří. Nikdo neví kde se objeví! Lišák je ten jediný, kdo může to zlato dostat na pevninu;-) lišák je nejenom génius ale musí se taky starat o svou sestru a starou maminku. Sestra chce být herečka a maminka chce vnoučata;-))) Nebude jednoduché to všechno zamknout. Peter Sellers je ovšem génius a tím padem jeho Lišák je naprosto geniální a neuvěřitelně vtipný! ()
Tato (v dobrém slova smyslu) fraška se na pozadí zlodějské zápletky vysmívá jalovosti tehdejších evropských artových filmů. Ačkoli je pozoruhodné, jak se při její tvorbě spojily síly bývalých mistrů neorealismu (De Sica, Zavattini), amerického autora konverzaček (Simon) a živelného Sellerse, nejvíc mě fascinovala účast spíše druhořadého hollywoodského herce Victora Matureho, který si střihl roli směšně pompézní star za zenitem, která má pod taktovkou falešného režiséra pocit, že teď dělá velké umění. Legrační je, že v průběhu skutečného natáčení prý přestal Mature úspěchu projektu a Sellersovu uměleckému instinktu důvěřovat. ()