Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Akčný
  • Thriller

Recenzie (1 078)

plagát

Rendez-vous (2019) 

Kdyby to byl studentský film, tak by to nebylo zas až tak špatné.

plagát

Into the Deep (2022) 

Příběh, kde figurují v podstatě jen tři postavy, má trochu trhliny, ale v zásadě drží pohromadě. Asi nejnapínavější bylo hádat, kdo je magor, kdo cvok a kdo je jenom tak normálně cáklý. Působivá představitelka hlavní role, zvláště svým půvabným, lehce exotickým vzhledem. Příjemný oddechový film.

plagát

Škandál v Yuba County (2021) 

Přistihne-li manželka svého muže v posteli milenkou a on přitom exituje, má manželka postupně zavolat záchranku, koronera a pohřebáky a pak začít vyřizovat dědické záležitosti. Normálně to tak aspoň chodí. To by však nevznikla žádná zápletka, takže je třeba, aby se žena zachovala nenormálně, což se jí opravdu povede. Ve filmu ani jinak není nouze o bláznivé situace. Je to celkem ucházející, byť nijak oslnivá, divácky nenáročná akční krimi-komedie na jedno shlédnutí.

plagát

Summering (2022) 

Film začíná tím, jak čtyři pubertální roštěnky jdou přírodou a vedou povrchní řeči. No a jak tak jdou, najdou mrtvého chlapa. Začnou debatovat o tom, co s tím dělat. Jedna chce zavolat policii. Druhá jí to rozmluví: „To by nás otravovali, protože by si mysleli, že jsme utrpěly trauma.“ Rozhodnou se, že samy vypátrají, kdo to je a co se mu stalo. Chlap leží pod mostem, takže tipují sebevraždu. „Našly jsme ho my, tak je to naše mrtvola.“ Jedna z děvčat druhého dne žádá maminku, jestli by mohla vynechat návštěvu mše. Pochopil jsem to tak, že tam holka nechce jít kvůli tomu, že by u zpovědi musela vyklopit, že našly mrtvolu, což by ráda udržela v tajnosti. Ani já tady nechci vyklopit všechno pro případ, že by si tento film hodlal pustit ještě některý jiný uživatel ČSFD. Děj se postupně rozjede, i když v trochu ucouraném tempu, dojde i na spiritistickou seanci... Coby první zdejší hodnotitel tohoto filmového díla budu velkorysý a dám dvě hvězdičky.

plagát

Slnečnica (1970) 

Velmi dobré, ale řekl bych, že hlavně díky hvězdnému hereckému obsazení. Špičkoví herci totiž dokážou udělat skvělou filmovou podívanou snad z každého scénáře. Předkládám k úvaze jedno poměrně banální téma. Stává se, že nějaký mu žije s ženou, je s ní spokojený a vůbec netuší, že se k němu tato žena nehodí. Naštěstí si toho všimne jiná žena, která mu to vysvětlí. Poukáže na nedostatky jeho současné partnerky a zároveň mu naznačí, že ona by tuto roli zastávala mnohem lépe. Pokud to muž nechápe, vysvětlí mu, jaké by z toho měl vyvodit závěry. Současnou partnerku je třeba vystěhovat z bytu a ji coby novou partnerku do bytu nastěhovat, a to i s dětmi, pokud nějaké má. Problém vzniká, když to muž ani potom nechce chápat. Popisuji konkrétní situaci, v níž se už před nějakým časem ocitl můj kamarád P., jehož výrazně mladší manželka se zamilovala do jeho kamaráda O. a jala se O. bombardovat milostnými SMS. P. z toho nebyl nadšený a O., který je šťastně ženatý, už vůbec ne, o jeho manželce ani nemluvě. Nakonec se oba pánové sešli v hospodě, aby to probrali. O. sdělil P., že o jeho manželku nemá a nikdy neměl zájem a požádal jej, ať tu svoji ženskou nějak pacifikuje, aby mu nerozvracela manželství. Atd. Ano, je to dost triviální námět filmu, ale zkuste si představit, že roli P. hraje již postarší, ale stále elegantní Mastroianni, roli O. hraje Belmondo v nejlepších letech a roli oné ženy hraje mladičká Lorenová. Na to by se jistě dalo koukat, ne?

plagát

Kamisama to iu tóri (2014) 

Jenom taková japonská blbůstka, nic víc. Pro mě téměř nekoukatelné. Výstižné komentáře: Zíza, Hapretor.

plagát

Vesper Chronicles (2022) 

Řekl bych, že dívat se na postapokalyptické filmy v době, kdy má člověk pocit, že apokalypsa už klepe na dveře, trochu postrádá půvab. Je to něco podobného jako sledovat thrillery o epidemiích v období lockdownu. Tohle ovšem hýřilo nápady, mile překvapilo hereckými výkony a zaujalo vizuálem. Hodně ponurý a rozhodně dobrý film.

plagát

Blank (2022) odpad!

Dojde-li spisovateli inspirace a nebo ho psaní knih prostě jenom přestane bavit, neměl by se do ničeho nutit a měl by se na to vykašlat. Pokud mu přijde škoda nevyužívat toho, že je gramotný, může se věnovat nějaké méně ambiciózní činnosti, třeba recenzovat filmy na ČSFD. Když se však spisovatel rozhodne lámat věci přes koleno, nekončívá to dobře. Tak třeba jedna moje známá odcestovala do Mexika, aby tam dopsala rozpracovanou knihu. O jejích osudech zde však pomlčím, protože by vydaly na životopisný román nebo aspoň na filmové drama, jež by rozhodně bylo zajímavější než je britský film Blank (2022), jehož zápletka je založená na nikterak originálním motivu moderní techniky, která se v důsledku poruchy vzbouří proti člověku. Kdybych měl na hlavě připnuté nějaké inspirační čidlo a za zadkem by mi stál robot a kecal mi do toho, co píšu, tak bych asi napsal, že navzdory nevalnému výsledku je třeba ocenit snahu tvůrců zamontovat do děje nějakou psychologii atd., ale takto beru v potaz pouze to, jestli se mi film líbil nebo ne, takže mohu s klidným svědomím dát nula bodů.

plagát

Láska v čase cholery (2007) 

Film se poměrně věrně držel literární předlohy, ale kvality románu přece jenom nedosahuje.

plagát

Lovec trolov (2010) 

Trolové (správněji trollové, avšak počeštění pravopisu zde pokládám za přípustné) hrají ve skandinávské mytologii významnou roli. Existuje jich více druhů, obrovitých i menších, děsivého vzezření až po prosté jakýchkoli zjevných deformit. Lidem nejsou nijak zvlášť nakloněni, a to zvláště od doby, kdy seveřané přijali křesťanství. Film se celkem úspěšně snaží skloubit bájné téma se současností. V legendách najdeme mnoho příběhů o trolech a lze říci, že když člověk nechá troly na pokoji, tak mu neškodí. Je tedy trochu s podivem, že se dnes vyskytl lovec trolů, a to dokonce najatý a placený úřady, ale budiž, změny ekosystému mohly modifikovat chování trolů. Zájem novinářů o toto téma naopak nepřekvapuje. Veskrze dobrý námět filmu, pěkně opentlený důvtipně vymyšlenými detaily. Např. lovci si musí natřít tělo, zvláště podpaží a třísla, páchnoucím trolím pižmem, aby je trolové neucítili. A co ta novinářka, které se do toho vůbec nechtělo? Natřela se důkladně? Ve filmu to neukazovali, i když jinak zde byla patrná snaha podat všechno co nejrealističtěji včetně třeba norské byrokracie. Nechybějí ani zábavné hlášky: „Držte si pořádný odstup, vyleju tu trochu křesťanský krve.“ Výsledkem je dosti kvalitní fantasy film. Nicméně se nemohu ubránit dojmu, že lovec eurohujerských trotlů by se dnes ve Skandinávii uplatnil daleko lépe.