Adramelech

Film je patrně dobrý, nicméně má jakousi pro mě nepříjemnou pachuť po knize Malý princ. Není to sice žádný sentimentální kýč jako zmíněná Exupéryho novela, ale určité náběhy k tomu tam jsou, ba i jistá vnější podobnost. Tam putuje chlapec, s někým se setkává a něco řeší, tady putuje chlapec, s někým se setkává a něco řeší. To, že otec chlapce z Imaginaera byl letcem a Exupéry byl také letcem, bude opravdu asi jen náhoda, ale já jsem na takové synchronicity dost vnímavý. Nemyslím si, že by Stobe Harju něco obšlehnul, prostě jenom čerpal svoji inspiraci z trochu podobného zdroje shůry. Kromě toho je jeho film sofistikovanější než Exupéryho literární dílko. Jenomže tady mě zase trochu rušily muzikálové scény. Jistě, má to logiku, neboť co asi tak najdeme v nevědomí umírajícího hudebního skladatele? – ale stejně. Můj dojem z filmu byl poněkud rozporuplný, avšak díky znamenitému vizuálu v podstatě příznivý.

Kombinace dinosaurů (trochu neuměle vyvedených maket) plus polonahých žen (krásně vyvedených živých originálů) vůbec nebyl špatný nápad. Tento roztomilý céčkový film samozřejmě nemá vysoké umělecké ambice, nýbrž si klade za cíl diváka hlavně pobavit. To se docela podařilo. Příjemně strávených 85 minut.

Koukalo se na to docela dobře. Ovšem vyzvednout z mořského dna jednu amforu a jednu keramickou misku není zas až tak oslňující výsledek. Myslím, že kdyby ty lodi byly naložené zlatem, tak by se asi našel lepší technický způsob, jak toho dostat nahoru co nejvíc.

Film dává jakýsi smysl, pouze když jej chápeme jako politickou satiru (vlak jedoucí dozadu, který nikdo neřídí). Jedna hvězdička za pokus ukázat českou mentalitu na náhodném vzorku populace. Celkově bohužel neohrabané, upocené, nudné.

Film o tom, že být paranoidní se někdy vyplatí, i když samotný příběh je hodně nepravděpodobný.

Deadstream aneb smutný konec jednoho influencera. Docela pěkný mix komedie a hororu s řadou dobrých nápadů. Film však asi stačí vidět jen jednou, protože při druhém shlédnutí by překvápka už tolik nefungovala. Hodnotím satanistickým číslem 66,6 procenta.

Vysloveně mě potěšilo vidět film, který má opravdu šťastný konec. Jinak správně francouzsky ztřeštěná komedie.

Tak si říkám, že tehdejší francouzská šlechta měla krásný život. Ženy i muži se mohli věnovat vytříbené a duchaplné konverzaci, zábavám a milostným pletkám, které, když je na to dost času, lze rozvinout v umění či vědu, což ostatně dokládá už Ovidiovo Ars amandi stejně jako Vátsjájanova Kámasútra. Kulturní vyžití bylo i jinak docela bohaté: knihy, opery, koncerty, divadla, plesy... Paříž bez islámských teroristů, všechny potraviny v bio kvalitě, protože jiné se nevyráběly, způsob jejich chlazení při skladování byl poměrně vymakaný i bez elektřiny atd. Tam bych chtěl žít. Dnešní technické vymoženosti by mi nechyběly. Spoustu věcí (topení, teplou vodu) obstaralo služebnictvo, cestování MHD nebo autem bych klidně vyměnil za kočár tažený koňským čtyřspřežím, na osvětlení svíčkami by se dalo zvyknout. Jenom tehdejší lékařství asi nebylo moc vyspělé, ale vždyť i ze současné moderní medicíny pořád kouká středověk jak sláma z dřeváků. – Film je svými kvalitami srovnatelný s filmem Amadeus. 95 %.

Der Nix je zlovolný vodní duch. Zmiňuje jej už Johannes Agricola v knize Sybenhundert und fünfftzig teütscher Sprichwörter (1534), který jeho název píše ještě starým pravopisem: nichs, resp. nicks. V německých pramenech je tento vodní démon hojně doložený včetně Lutherových Tischreden. Podrobně o něm viz v Handwörterbuch des deutschen Aberglaubens. Feminní forma tohoto ducha se nazývá die Nixe. – Navzdory slibnému námětu však tento film nedosahuje ani průměrné kvality. Postrádá napětí, spád a většinu děje zaplňuje nezáživné a mělké psychologizování. Ani strašidelné efekty moc nefungovaly, ačkoli postava Nixe nebyla zas až tak špatně vyvedená. Tudy ovšem cesta ke thrilleru ani k hororu nevede. Chvílemi bylo lze pozorovat nějaké náběhy k tomu, že by se to mohlo zlepšit, ale vyzněly do ztracena. Chtělo by to radikálně přepsat scénář. Takto je škoda promarněného potenciálu. Mimochodem, to v USA nemají žádné vlastní vodníky, že je musí importovat z Německa?

Vskutku znamenitý film. Všechnu chválu zde již vyslovili předchozí recenzenti, tak jenom dodávám, že bylo zajímavé vidět, kolik svršků na sobě tehdejší ženy nosily a jak dlouho jim trvalo, než se z nich vysoukaly.